Varující prvenství
Česko jako jediná země EU prohlubuje své zadlužení, všechny ostatní jej snižují. Podíl státního dluhu k HDP v ČR trvale narůstá. Těžko tedy česká vláda může zadlužování svádět jen na pandemii, inflaci či dopady války, neboť s nimi se utkávají také ostatní evropské země. Ve všech členských zemích EU však zadlužení klesá.
Při meziročním sledování v loňském třetím čtvrtletí se v Česku navýšil poměr tohoto ukazatele z 40,4 procenta HDP na 45,2 procenta HDP, tj. o 4,7 procentního bodu. Podle pondělních údajů Eurostatu všechny ostatní země Evropské unie své zadlužení v poměru k HDP snižovaly (viz graf níže).
Z daných čísel vyplývá, že Česko dopadá v rámci celé EU nejhůře v popandemickém ozdravování svých veřejných financí, přičemž ani nejčerstvější vývoj nenabízí příliš útěchy či naděje. Ozdravení veřejných financí navrhla již v listopadu Národní ekonomická rada státu. Vláda připravuje vyhodnocení návrhů a nové programové prohlášení, které však má být zveřejněno až v březnu. Objektivní dopady dozvuků pandemie, války na Ukrajině, všeobecné inflace a energetické drahoty jsou fenomény, jimž čelí i ostatní, a přesto se jim daří dluh v poměru k HDP snižovat.
Pro Česko není současný vývoj dobrou vizitkou. Česku se totiž vede špatně nejenom v meziročním srovnávání, ale také ve srovnání mezi čtvrtletími. Při srovnání vývoje zadlužení ve druhém a třetím čtvrtletí došlo v ČR k navýšení dluhu o 1,7 procentního bodu, a spolu s Bulharskem jsme byli opět v čele, přitom všechny ostatní země EU (mimo Francie a Švédska) snižovaly svůj dluh i mezičtvrtletně. Pokud by tato situace pokračovala, čeká nás zhoršení ratingu, a tedy prodražení obsluhy vládního dluhu.
Stabilizace veřejných financí nesnese odklad, je třeba urychleně schválit potřebná opatření a podívat se na řešení, která se přijímala v zahraničí. Pokud je známo, žádná země však nerevidovala místní samosprávy.
S využitím podkladů Eurostatu a textu Lukáše Kovandy, Ph.D. (Trinity Bank).