Snižování emisí bude bolet
Snižování emisí skleníkových plynů dlouhodobě napomáhá Evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS). Týká se to zejména velkých energetických zdrojů. V sektorech mimo systém EU ETS se však za posledních deset až patnáct let, i přes aplikaci moderních, environmentálně šetrných technologií, energeticky úsporných opatření a jiných environmentálních opatření, emise skleníkových plynů drží na přibližně stejných hodnotách.
Čekají nás náročné časy. Česká republika bude muset do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů ze sektorů mimo EU ETS o 26 procent, což bude velmi náročné a opatření budou bolestivá. Bude potřeba prioritně vyřešit skládkování, kde vypouštíme obrovské množství metanu do ovzduší. Budeme se také muset zbavit uhlí v oblasti maloodběratelů a zavést řadu tvrdých a pro občany bolestivých opatření.
Pokud jde o teplárenství, hodnotí představitelé teplárenského sdružení pozitivně fakt, že do Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS) byly zařazeny budovy i pozemní a lodní doprava, což je změna systému, která má logiku. Pro stabilitu podnikatelského prostředí by však bylo výhodnějším nástrojem zavedení uhlíkové daně.
Na společné uhlíkové dani se však státy EU nejsou schopny dohodnout, jelikož by musela být schválena jednomyslně. „EU ETS je nástroj, který nevyžaduje jednomyslnost členských zemí, proto jde EU touto cestou, byť cena za to je obrovská. Náklady jsou extrémní a nepředvídatelná cena povolenky podkopává motivaci k investicím, zatímco daň by byla jasně dlouhodobě daná a stabilní včetně případného růstového trendu,“ říká Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.
V rámci právě skončeného předsednictví České republiky v Evropské unii je nutné poznamenat, že Ministerstvo životního prostředí udělalo pro obor teplárenství maximum možného. V prosinci se nezdálo, že by jednání o EU ETS mohla být za českého předsednictví dokončena, a opak je pravdou. Navíc se podařilo prosadit maximum možného. V oblasti klíčového EU ETS 2 se podařilo zařadit do systému i malé zdroje a domácnosti, a to od roku 2027. „Ministerstvu se zdařilo eliminovat iniciativu Evropského parlamentu vynechat ze systému emisního obchodování domácnosti, což by vedlo ke stejné diskriminaci malých tepláren, jaká se dnes uplatňuje na ty velké,“ připomíná Martin Hájek. Zařazením malých zdrojů do systému a vhodnou úpravou pravidel došlo alespoň k částečnému narovnání podmínek na trhu. Ty jsou v tuto chvíli neúnosné. (Pozn. redakce: Obchod s emisními povolenkami, jejichž cena neustále roste, nakonec zaplatí konečný spotřebitel tepla.)
Podle vyjádření Teplárenského sdružení ČR lze říci, že za půl roku našeho působení ve vedení EU se vyjednaly cíle a cesty ke snížení emisí v rámci možností pragmaticky a rozumně. Nové změny v oblasti teplárenství budou jedním z témat nadcházející konference Dny teplárenství a energetiky 2023, která se uskuteční koncem dubna v Olomouci.