Venkov 2023
Ve čtvrtek 2. února se konal již 15. ročník tradičního odborného semináře na téma Venkov. Semináře pravidelně organizuje Výzkumné centrum Rural na Přírodovědecké fakultě UK pod záštitou Přírodovědecké fakulty UK a České geografické společnosti (ČGS). Po úvodním přivítání děkanem Přírodovědecké fakulty prof. J. Zimou předal prezident ČGS doc. Chromý dlouholetému aktivnímu členovi ČGS dr. Janu Müllerovi čestné členství v ČGS.
RNDr. Jan Müller je český sociální geograf, který se specializuje se na rozmístění a vývoj obyvatelstva, strukturu osídlení, regionalizaci, problematiku městského a venkovského obyvatelstva, spádovost obcí, prognózy vývoje rozmístění obyvatelstva, výhledové počty měst, vymezování městských aglomerací a venkova, zejména periferních území. Je jedním z autorů datového obsahu Územně identifikačního registru základních sídelních jednotek (ÚIR-ZSJ).
Výzkumné centrum RURAL na Přírodovědecké fakultě UK v Praze má výrazně interdisciplinární charakter, sdružuje primárně pracovníky z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje, spolupracuje však s dalšími odborníky i jiných vysokých škol, výzkumných ústavů a pracovišť decizní sféry (zejména Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, ČSÚ). Řešené výzkumné projekty se zaměřují na vývoj venkovského prostoru, na studium socioekonomických a územních vazeb na venkově a také na vývoj interakce přírodního a sociálního prostředí a dlouhodobé změny ve využití ploch
Semináře Venkov 2023 se zúčastnilo více než 100 aktivních zájemců o tématiku rurálního rozvoje ať již z akademického prostředí, z prostředí veřejné správy nebo dalších odborníků.
V úvodním vystoupení hlavní organizátor semináře dr. Radim Perlín společně s Markem Komárkem představili hlavní téma letošního semináře, a to problematiku malých sídel do 100 obyvatel. Ve svém vystoupení se soustředili na vývoj počtu obyvatel v těchto sídlech a na rozdílné úrovně vybavenosti sídel, které mohou vést k postupnému snižování kvality života v nejmenších sídlech.
Náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň představil aktivity, které připravuje nebo již realizovalo MMR pro podporu venkovských regionů, a to včetně těch, které vykazují dlouhodobě znaky hospodářsky slabých venkovských regionů. Jedno z hlavních sdělení ze strany MMR je trend postupného odklonu od plošného poskytování dotací za stejných podmínek v celém Česku k více diferencovanému přístupu a míře podpory podle velikosti a polohy obce.
Jako třetí vystoupil starosta obce Peruc Jan Vnouček, který přestavil pohled starosty venkovské obce s celkem 8 mi místními částmi. Další témata, která připravili Dana Fialová a Jiří Vágner, byla zaměřena na rozvoj rekreace a dopady nadměrného a nerovnoměrného cestovního ruchu na venkově. Robert Bargel z NIPOS se věnoval změnám ve struktuře a podpoře lokální kultury především ve venkovských obcích a významu lokální kultury pro stabilitu a rozvoj lokálního prostředí. Tomáš Havlíček představil analytický pohled změny cisterciácké krajiny na příkladu krajiny v okolí kláštera Velehrad a upozornil na dlouhodobou stabilitu kulturní krajiny.
V odpoledním bloku proběhla panelová diskuze za účasti náměstka Sršně, starosty Vnoučka, Jana Bínka z Garepu a Pavla Chromého z výzkumného centra Rural. Diskuze se zaměřila znova na aspekty rozvoje nejmenších sídel, na bariéry, které omezují nebo znemožňují lokální rozvoj a také na potřeby a nástroje rozvoje nejmenších sídel.
Zajímavá byla především výměna názorů, kdy na jedné straně řečníci zdůrazňovali význam podpory lidských zdrojů, nutnost posilování lokální komunity a identity obyvatel jako jednoho z faktorů rozvoje. Na druhé straně další panelisté oponovali a kladli důraz na investiční podporu budování základní infrastruktury jako podmínky nebo předpokladu rozvoje venkovského sídla. Do panelové diskuze se zapojovali i další účastníci, kteří také upozorňovali na často výrazné limity, které brání rozvoji regionu (nedostatečný signál mobilních dat) a nutnost podpory státu při zajišťování základního standardu kvality života.
V závěru diskuze všichni řečníci vyjádřili naději a pevné přesvědčení, že v dlouhodobém pohledu českým nejmenším sídlům nehrozí zánik a že tato sídla mohou najít dobré rozvojové trajektorie.