Pandemie pomohla digitalizaci ve školách
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřoval, jak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Národní pedagogický institut ČR (NPI) vynakládaly v letech 2019 až 2021 peněžní prostředky státu a Evropské unie na podporu digitálního vzdělávání. Podpora digitálního vzdělávání stála 8,2 mld. Kč a v praxi má dosud jen omezené dopady. Rozvoji digitalizace na školách tak výrazně pomohla až pandemie covidu-19.
Kontrola se zaměřila i na distanční výuku během pandemie covidu-19. Podle zjištění NKÚ nebyly uvedené peníze vynaloženy zcela účelně, neboť přínos části z nich se zatím v systému vzdělávání pozitivně neprojevil. NKÚ vybral ke kontrole čtyři systémové projekty – z nich měly dopady na systém vzdělávání pouze dva. S využíváním dalších dvou se má začít až v roce 2024.
Kontrola potvrdila, že školy nebyly připraveny na distanční formu vzdělávání a před vypuknutím pandemie se potýkaly s nedostatkem potřebných informačních a komunikačních technologií (ICT), zejména notebooků či tabletů. MŠMT nemělo nastavený udržitelný systém financování nákupů ICT pro školy. Proto muselo během pandemie základním školám a nižším stupňům gymnázií poskytnout ze státního rozpočtu mimořádnou jednorázovou finanční podporu 1,3 mld. Kč. Tu dostalo 4100 škol – ovšem až v průběhu druhé vlny, tedy od září 2020. Díky tomu vzrostl v roce 2021 počet přenosných ICT zařízení ve školách v porovnání s rokem 2018 o 91 %. Období pandemie tak paradoxně přispělo k rozvoji digitálního vzdělávání.
NKÚ rovněž zjistil, že MŠMT ani Národní pedagogický institut neměly přehled o úrovni digitálních kompetencí učitelů v ČR. Tento přehled stále chybí, protože NPI nesledoval a nevyhodnocoval data získaná z aplikace Profil Učitel21. Aplikace je dobrovolná a nastavena je tak, že přihlášený uživatel hodnotí sám sebe. Nejvyšší kontrolní úřad odhalil, že své digitální kompetence si ve školním roce 2021/2022 otestovala necelá 2 % učitelů základních a středních škol.
NPI nenašel způsob, jak podpořit využití digitálních učebních materiálů ve výuce. V digitálním vzdělávání patří práce s digitálními učebními materiály, jako jsou například pracovní listy, videa, zvukové ukázky, animace, simulace apod., mezi klíčové dovednosti učitelů. Tyto učební materiály byly dostupné na Metodickém portálu RVP.CZ, který spravoval NPI. Portál však učitelé příliš nevyužívali. NKÚ zjistil, že portál obsahuje velké množství nepřehledně uspořádaných vzdělávacích materiálů, a proto ho nelze považovat za uživatelsky přívětivý a atraktivní, což potvrdil i NPI. Například jen katalog digitálních vzdělávacích zdrojů obsahoval na konci června 2022 přibližně 46 500 materiálů. Z toho však 64 % nebylo nikdy žádným uživatelem zobrazeno.
Nejvyšší kontrolní úřad v rámci podpory kontroly provedl také exkluzivní dotazníkový výzkum, kterého se zúčastnilo 21 656 pedagogů základních škol, 2777 ředitelů a ředitelek, a 28 852 rodičů. Přitom např. 94 % učitelů a 89 % ředitelů ZŠ se vyjádřilo, že distanční online výuka pomohla zlepšit jejich digitální dovednosti.
Pedagogové však zároveň uvedli (93 % učitelů a 96 % ředitelů), že distanční výuka představovala více času na jejich přípravu. Přesto si pedagogičtí pracovníci myslí (92 % učitelů a 83 % ředitelů), že distanční výuka pomohla urychlit digitalizaci výuky na školách. K distanční online výuce dále pedagogičtí pracovníci například uvádějí, že komě náročnosti na přípravu byla i obtížnější na hodnocení žáků (87 %), ale také náročnější na komunikaci s žáky (83 %) i na komunikaci s rodiči (76 %). Celkem 69 % pedagogů rovněž uvádí, že distanční výuka je více vystavovala stresovým situacím než běžná výuka. Celkové hodnocení distanční online výuky pedagogové klasifikují v průměru známkou 3,7 na stupnici 1–6, kdy 1=velmi nespokojen a 6=velmi spokojen.
Rodiče zase při celkovém hodnocení na stejné stupnici vyjadřují s distanční výukou větší spokojenost, a to známkou mírně větší než 4,0. Pro rodiče nebyla distanční výuka jednoduchá, 52 % z dotázaných muselo kvůli tomu pořizovat nové ICT vybavení. Přitom, podle výzkumu 76 % rodičů nebo zákonných zástupců považuje ICT ve výuce za užitečné a z toho 57 % z nich si myslí, že by měly být podporovány již od 1. stupně ZŠ. Podle odpovědí z dotazníků 81 % rodičů žákům pomáhalo při online výuce, nejčastěji se jednalo o přípravu na výuku a její technické zajištění. Komunikaci se školou před pandemií hodnotilo 92 % rodičů jako snadnou, na začátku pandemie však pro 20 % rodičů byla komunikace obtížná, ale na konci pandemie hodnotí rodiče komunikaci jako lepší než na počátku.
Doufejme, že pro rozvoj digitálního vzdělávání nebudeme potřebovat další pandemické impulsy.
Podle výsledků kontroly NKÚ č. 22/02.