Jak se mění struktura výdajů obcí

Obce financují z rozpočtu celou škálu výdajů. V některých případech i za pomoci dotací ze státního rozpočtu, zejména z Ministerstva pro místní rozvoj (doprava, sociální problematika), z Ministerstva práce a sociálních věcí (nedávkové transfery, zajištění sociálních služeb), z Ministerstva životního prostředí (kanalizace a čističky, protipovodňová zařízení) a dalších. Dotace obce také získaly z rozpočtu krajů.

V následujícím textu se věnujeme jen významným oblastem výdajů obcí. Pořadí těchto oblastí podle jejich váhy se mezi rokem 2013 a 2021 příliš nezměnila. Největší podíl zaujímají výdaje na správu, včetně výdajů na zastupitelstvo a na volby. V daném období se jejich váha o jeden procentní bod snížila. U dalších dvou oblastí, tj. bydlení a doprava, jejich podíl na celku o jeden procentní bod vzrostl. U následujících dvou položek v pořadí, což jsou výdaje na vzdělávání a ochranu životního prostředí, se váha nezměnila. Více než polovinu výdajů na životní prostředí tvoří nakládání s odpady.

Váha výdajů na vodní hospodářství se o dva procentní body snížila. Stejný podíl si uchovaly výdaje na kulturu a sport a zájmovou činnost. Největší vzestup zaznamenaly výdaje na sociální oblast, a to o tři procentní body. Podíl výdajů na bezpečnost a výdajů zejména na lesnictví se rovněž neměnil. Zhruba třetinu výdajů na bezpečnost tvoří výdaje na požární ochranu. Výdaje na lesnictví představují naprostou většinu výdajů v kapitole zemědělství, lesnictví a rybářství.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Trochu jiný obrázek dostaneme porovnáním průměrného ročního tempa. Nejvyšší tempo růstu výdajů, na rozdíl od ostatních oblastí, zaznamenala sociální oblast, kde se výdaje v daném období zvyšovaly v průměru ročně o 16 %. Druhé nejvyšší průměrné roční tempo růstu vykázaly výdaje na lesnictví, a to 10 %. Nejvyšší tempa růstu mělo lesnictví v letech 2019 a 2020 (kůrovcová kalamita), v roce 2021 se objem peněz meziročně snížil. Výdaje na dopravu rostly v průměru o 7 % ročně, nejvyšší tempa růstu mělo toto odvětví v posledních třech letech.

Na úrovni průměrného tempa růstu celkových výdajů, tj. 6 %, se dostaly výdaje bydlení, sport a zájmovou činnost a vzdělávání. V obou případech došlo v posledních dvou letech (200 a 2021) k poklesu objemu peněz věnovaných na tyto dvě oblasti. Stejně průměrné tempo jako celkové výdaje vykázala ještě oblast výdajů na vodní hospodářství a bezpečnost. Podprůměrnou roční dynamiku pak měly výdaje na ochranu životního prostředí na kulturu a na správu.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Struktura výdajů podle velikostních kategorií obcí

Celkové výdaje se mezi rokem 2013 a 2021 zvýšily o 50 %. Nejvyšší dynamiku zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 200 do 499, a to 72 %. Druhou nejvyšší dynamiku výdajů nalezneme u kategorie obcí s počtem obyvatel od 500 do 999. Shodně o 57 % se výdaje zvedly u nejmenších obcí a u obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Nejnižší růst v daném období měly největší obce, a to o 42 %.

Růst výdajů může být odchylný od růstu příjmů, protože jednotlivé velikostní kategorie obcí mají rozdílný podíl přebytku na příjmech. Nejvyšší průměrný roční podíl přebytku na příjmech je u nejmenších obcí, a to 11 %. U navazující velikostní kategorie to je 8 %. O jeden procentní bod méně měly obce s počtem obyvatel od 500 do 999. Další velikostní kategorie obcí vykázala 7 % a největší obce o jeden procentní bod méně.

Velikostní kategorie obcí se navzájem liší, jak pokud jde o strukturu výdajů, tak i změny mezi rokem 2013 a 2021.

Nejmenší obce (do 200 obyvatel)

V kategorii nejmenších obcí žijí 2 % obyvatel (bez Prahy) a na celkovém počtu obcí má tato kategorie podíl 22 %. Výdajům nejmenších obcí vévodí výdaje na správu, zastupitelstvo a volby. Jejich podíl na celku je v rámci velikostních skupin nejvyšší. V daném období se o tři procentní body snížila. Na druhé místo se dostalo vodní hospodářství a bydlení. Nejnižší podíl výdajů vykázala oblast sociální péče, vzdělávání a sport a zájmová činnost.

Mezi rokem 2013 a 2021 se nejrychleji zvyšovaly výdaje na lesnictví, a to o neuvěřitelných 267 %. Žádná jiná položka v rámci všech velikostních kategorií obcí takto rychlý růst nedosáhla. V důsledku toho se jejich podíl na celkových výdajích nejmenších obcí zvedl o pět procentních bodů. Nadprůměrný růst v rámci této velikostní kategorie zaznamenaly i výdaje na sport a zájmovou činnost a výdaje na bezpečnost, které se v daném období zdvojnásobily. Celkové výdaje této kategorie obcí v daném období vzrostly o 57 %. Jedinou oblastí, ve které byly výdaje v roce 2021 nižší než v roce 2013, je vzdělávání. Velmi podprůměrnou dynamiku vykázaly výdaje na kulturu.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Obce s 200 až 499 obyvateli

V kategorii obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 žije 7 % obyvatel (bez Prahy) a na celkovém počtu obcí se podílí 32 %. I v této kategorii obcí mají výdaje na správu, zastupitelstvo a volby nejvyšší podíl. Mezi rokem 2013 a2022 se snížil o pět procentních bodů. Na druhém místě jsou výdaje na vodní hospodářství, které se naopak o čtyři procentní body zvýšily. Na třetí místo se dostaly výdaje spojené s bydlením, jejichž váha o jeden procentní bod stoupla. Nejmenší váhu mají výdaje na sociální péči a jejich podíl se v daném období ještě snížil. Na další pozici se dostaly výdaje na bezpečnost, které si svůj podíl na celkových výdajích zachovaly. Zato výdaje na kulturu, třetí nejnižší, se o dva procentní body snížily.

Celkové výdaje této kategorie obcí se mezi rokem 2013 a 2021 zvedly o 72 %, což byla nejvyšší dynamika v rámci velikostních kategorií obcí. Nejrychleji rostly výdaje na lesnictví, a to o 159 %. Rovněž výdaje na vodní hospodářství se v daném období více než zdvojnásobily. Nadprůměrný růst zaznamenaly výdaje na ochranu životního prostředí, jejichž podstatnou část tvoří výdaje spojení s nakládáním s odpady, dále výdaje na sport a zájmovou činnost a rovněž na bydlení. Nejnižší dynamiku zaznamenaly výdaje na sociální péči a velmi nízkou dynamiku pak vykázaly výdaje na kulturu.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Obce s 500 až 999 obyvateli

V kategorii obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 žije 10 % obyvatel (bez Prahy) a na celkovém počtu obcí se podílí 22 %. Výdaje na správu a zastupitelstvo mají nejvyšší podíl i v této kategorii obcí a rovněž pro ně platí pokles váhy v daném období. Druhou příčku obsadily výdaje na bydlení, jejichž váha se o dva procentní body zvedla. Třetí místo patří výdajům na vodní hospodářství. Na čtvrté pozici najdeme vzdělávání, i zde se jejich podíl o jeden procentní bod snížil. Nejnižší výdaje zaznamenala oblast sociální péče, poté lesnictví a bezpečnost. Jejich podíly se v daném období nezměnily. Váha výdajů na kulturu se mírně snížila a opačný trend vykázaly výdaje na sport a zájmovou činnost.

Celkové výdaje této velikostní kategorie obcí se mezi rokem 2013 a 2021 zvedla o 66 %. Nejvyšší růst zaznamenaly, na rozdíl od dvou předchozích kategorií obcí, výdaje na sociální oblast, a to o 163 %. I v tomto případě se výdaje na lesnictví více než zdvojnásobily. Téměř dvojnásobný výdaje zaznamenala oblast bydlení. Naopak, nejnižší růst vykázaly výdaje na kulturu a po nich pak výdaje na správu.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Obce s 1000 až 4999 obyvateli

V kategorii obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 žije 7 % obyvatel (bez Prahy) a na celkovém počtu obcí se takto velké obce podílejí 32 %. Tato kategorie obcí je jedinou, ve které nebyly v roce 2021 na prvním místě výdaje na správu, ty se dostaly až na místo druhé. Nejvyšší výdaje patři výdajům na bydlení, výdaje na správu byly o dva procentní body nižší. Výdaje na vzdělávání byly třetí nejvyšší, ale ani této kategorii obcí se nepodařilo vyhnout poklesu o jeden procentní bod. Nejnižší váhu ve struktuře výdajů této kategorie obcí mají výdaje na lesnictví. I zde došlo k jejímu vzestupu, a to o jeden procentní bod. Totéž platí o výdajích na sociální péči, které jsou druhé nejnižší.

Celkové výdaje této kategorie obcí se mezi rokem 2013 a 2021 zvedly o 57 %, tedy stejně jako u nejmenších obcí. Nejrychleji se zvyšovaly výdaje na sociální péči, a to o 162 %. Svižně rostly i výdaje na sport a zájmovou činnost, které se v daném období více než zdvojnásobily. A totéž platí pro výdaje na lesnictví. Výdaje na bydlení byly koncem období téměř dvojnásobné. Jedinou oblastí, ve které se výdaje snížily, bylo vodní hospodářství. Podprůměrný růst zaznamenaly výdaje na správu, na bezpečnost a na kulturu.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Obce s více než 5000 obyvateli

V největších obcích žije 55 % obyvatel počítáno bez Prahy a na celkovém počtu obcí se tato skupina podílí pouhými 4 %. Nejvyšší výdaje jsou opět výdaje na správu, následované výdaji na dopravu. Zatímco podíl výdajů na správu se mezi rokem 2013 a 2021 nezměnil, podíl výdajů na dopravu se o dva procentní body zvýšil. Třetí místo mají výdaje na bydlení, s nezměněným podílem v obou letech. Nejnižší výdaje v této kategorii jsou výdaje na lesnictví s pouze zanedbatelným podílem na celkových výdajích. Následují výdaje na vodní hospodářství s poklesem podílu v mezních letech. Další v pořadí jsou výdaje na bezpečnost se stabilním poměrně nízkým podílem.

Mezi rokem 2013 a 2021 se celkové výdaje největších obcí zvýšily o 42 %, tedy nejnižším tempem. Výdaje na sociální péči se více než ztrojnásobily. O 50 % se zvedly výdaje na dopravu a o něco pomaleji rostly výdaje na bezpečnost. Výdaje na vodní hospodářství se v daném období, jako jediné, mírně snížily. Velmi nízkou dynamiku vykázaly výdaje na lesnictví. O něco lepší to bylo v případě výdajů na vzdělávání a na sport a zájmovou činnost.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Výdaje obcí v přepočtu na obyvatele

Na závěr se podíváme, kolik obce vydaly v roce 2021 na vybrané oblasti v přepočtu na obyvatele. Nejmenší obce se dostaly na přední místa hned ve třech oblastech, a to ve výdajích na správu, na ochranu životního prostředí a na lesnictví. Navazující velikostní kategorie má ze všech velikostních skupin na prvním místě výdaje na vodní hospodářství. Kategorie obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 je typická tím, že v žádné oblasti výdajů nemá nejvyšší výdaje ze sledovaných skupin obcí. Ovšem obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 měly nejvyšší výdaje ze všech skupin na bydlení a na vzdělávání. Největší obce mají hned pět oblastí s nejvyššími výdaji v přepočtu na obyvatele. Patří sem doprava, sociální péče, kultura, sport a zájmová činnost a bezpečnost.

Nejmenší obce měly nejnižší výdaje na obyvatele v oblasti vzdělávání a sociální péče. Navazující velikostní kategorie vykázala nejnižší částku ve výdajích na bezpečnost a na dopravu. Obce s počtem obyvatel od 500 do 999 daly nejméně peněz na kulturu a další velikostní kategorie na správu. U největších obcí nalezneme hned čtyři oblasti s nejnižšími výdaji na obyvatele. Patří sem vodní hospodářství, bydlení, ochrana životního prostředí a lesnictví.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.