Novinky v zastavování bezvýsledných exekucí
Podzim roku 2022 byl, pokud jde o exekuce, zejména ve znamení milostivého léta, tedy nástroje, který umožňuje při splacení jistiny a snížených nákladů exekuce významně snížit celkovou exekučně vymáhanou částku. Vedle milostivého léta jsou zde i další způsoby vyplývající z velké exekuční novely v zákoně č. 286/2021 Sb., jak dlouhodobě neúspěšně prováděné exekuce zastavit.
Zastavování bagatelních exekucí
Od ledna 2022 byly zastavovány tzv. bagatelní exekuce. Bylo třeba, aby tyto exekuce splňovaly tři podmínky – muselo jít o exekuce zahájené před koncem roku 2018, vymáhaná pohledávka bez příslušenství nepřesahuje 1500 Kč a za poslední tři roky před účinností zákona nebylo nic vymoženo.
Pokud tyto podmínky byly splněny, měl exekutor do konce března 2022 vyrozumět oprávněného a vyzvat ho ke složení zálohy na náklady exekuce ve výši 500 Kč. Pokud tak neučinil do 30 dnů, tak byla exekuce zastavena.
Zastavování dlouhodobě bezvýsledných exekucí
Od počátku roku 2023 nastupuje možnost zastavit v obdobných případech i další exekuce v nových ustanovení § 55 odst. 7–13 exekučního řádu. Nemá jít přitom už o přechodné ustanovení, jako tomu bylo u bagatelních pohledávek ve výše uvedeném případě, ale má jít o pravidlo, které bude uplatňováno dlouhodobě. Stávající pravidla, která umožňovala vedení exekuce bez reálných výsledků třeba i desítky let, tak doznala zásadní změny. V čem tato změna spočívá?
Za bezvýslednou exekuci, kterou je možné od 1. 1. 2023 zastavit, bude možné považovat exekuce, v nichž za posledních 6 let po právní moci usnesení o nařízení exekuce nebylo vymoženo ani to, co by postačovalo na úhradu nákladů exekuce a zároveň touto exekucí není postižena nemovitost.
V tomto případě vyzve exekutor oprávněného, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí či nesouhlasí se zastavením exekuce. Jestliže oprávněný bude souhlasit se zastavením exekuce nebo lhůta podle věty první uplynula marně, exekutor exekuci zastaví.
Pokud oprávněný nebude souhlasit, tak exekutor oprávněného vyzve, aby složil do 30 dnů zálohu na další pokračování exekuce. Pokud záloha, která je rovněž ve výši 500 Kč, složena není, tak exekutor rovněž exekuci zastaví.
Existují ovšem i případy, kdy je podle § 55 odst. 9 exekučního řádu oprávněný zproštěn od povinnosti zálohu platit. Jde třeba o případy, exekucí k vymožení pohledávky na výživném pro nezletilé dítě nebo ve věci újmy způsobené trestným činem či v důsledku pracovního úrazu či nemoci. Lze také zažádat exekutora o zproštění povinnosti oprávněného ke složení zálohy na náklady exekuce, pokud jsou k tomu dány zvlášť závažné důvody, zejména odůvodňují-li to poměry oprávněného.
Pokud tedy oprávněný složí výše zmíněnou částku na náklady exekuce, může i bezvýsledná exekuce pokračovat dále, a to po dobu tří let od složení zálohy. Prodloužit bezvýslednou exekuci lze nanejvýš dvakrát. To znamená, že po uplynutí tří let může oprávněný opět složit zálohu na náklady exekuce a vyvolat tak další prodloužení bezvýsledné exekuce, a to opět o tři roky. Celková délka bezvýsledné exekuce tak může činit nanejvýš 12 let od vyznačení doložky provedení exekuce.
Problém částečných plnění
Problémy může způsobovat, že výše uvedené platí, pokud v šestileté lhůtě, případně v prodloužené lhůtě exekuce nebude ničeho vymoženo. V případě, že v rozhodné době dojde byť k částečnému vymožení povinnosti, dojde k obnovení běhu 6 leté lhůty, která započne opět běžet od počátku, a to ode dne následujícího po dni, v němž naposledy došlo k částečnému vymožení povinnosti.
Celková možná doba exekuce pak činí i v tomto případě 12 let, avšak tato doba se počítá od posledního vymoženého plnění. Není tak vyloučeno, že exekuce, v níž se opakovaně vymůžou byť zcela minimální částky, bude trvat podobně jako dnes dlouhá desetiletí. Vzhledem k tomu, že v podstatě kdokoli může plnit za dlužníka, lze si představit i situace, kdy oprávněný, který se například bude chtít vyhnout placení zálohy, nebo kdokoli další, kdo má zájem na dalším trvání exekuce nebo naopak chce třeba v dobré víře dlužníkovi část dluhů uhradit, zaplatí byť minimální částku. To povede k automatickému obnovení běhu šestileté doby exekuce.
Jak to bude dál se zastavováním exekucí pro nemajetnost?
Další problém může spočívat ve výkladu dalšího pravidla, které říká, že po dobu, po kterou trvá prodloužení exekuce, soud nemůže rozhodnout o zastavení exekuce pro nemajetnost a návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost proto zamítne. Některé soudy totiž toto ustanovení vykládají tak, že oprávněný má obecně nárok na základní šestiletou dobu vedení exekuce, kdy nejde exekuci zastavit pro nemajetnost.
Právě zastavení exekuce pro nemajetnost podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu, které bylo v případě dlouhodobých bezvýsledných exekucí aplikováno doposud, by tak fakticky pozbylo jakéhokoli smyslu. To jestli bude zastavena bezvýsledná exekuce, by záleželo výlučně na oprávněném a jeho ochotě platit zálohy na její další pokračování. To by ovšem bylo přímo proti smyslu nové úpravy, jejímž hlavním cílem je ukončit dlouhodobě bezvýsledně vedené exekuce a nikoli jejich zastavování omezit. Ostatně i důvodová zpráva k zákonu říká, že zastavení exekuce v době jejího prodloužení je vyloučeno, pokud ovšem nebylo do složení zálohy na její pokračování rozhodnuto o zastavení exekuce pro nemajetnost. Zjevně tak tento tradiční postup zastavování exekucí zákonodárce, pokud jde o základní šestiletou dobu vedení exekuce, nevyloučil.
Lze jenom doufat, že výklad této novinky ze strany soudů bude takový, aby co nejvíce odpovídal smyslu zákona, kterým je ukončení dlouhodobých bezvýsledných exekucí. Tyto exekuce totiž často pouze zbytečně zatěžují systém exekučního vymáhání dluhů a tím snižují jeho celkovou efektivitu. Věřím, že v konečném důsledku budou z toho profitovat nejen povinní, ale i věřitelé.
Článek vznikl v rámci projektu „Bezplatná advokátní pomoc a osvěta pro seniory ve věci dluhů, exekucí a udržitelnosti bydlení a zaměstnání“ podpořeném Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.