Nedostatek učitelů?
Dlouhodobý problém s výší platů pedagogických pracovníků se zdál být vyřešen, platy učitelů se v posledních letech výrazně zvýšily, podle zpráv z obcí pobírá ředitel školy většinou vyšší plat, než je odměna starosty. Přesto některé problémy s nedostatkem učitelů přetrvávají.
Nedostatek učitelů je jeden z důvodů, proč novela zákona o pedagogických pracovnících navrhuje uzákonit, aby bylo možné udělit učitelskou kvalifikaci lidem, kteří nemají žádné pedagogické vzdělání. Druhé čtení novely zákona je v těchto dnech na pořadu jednání Poslanecké sněmovny. Novela nicméně přichází také s řadou pozitivních změn, neboť se v ní poprvé objevují například role provázejícího učitele, uvádějícího učitele či třídního učitele.
Experti však záměr udělit na tři roky učitelskou kvalifikaci nekvalifikovaným ostře kritizují. Data České školní inspekce přitom jasně ukazují, že žáci kvalifikovaných učitelů dosahují mnohem lepších vzdělávacích výsledků. Uvedený záměr novelizace je navíc také v rozporu s dlouhodobou strategií českého vzdělávání. Dokument Strategie 2030+ řadí mezi svá hlavní témata právě kvalitu profesních znalostí a dovedností učitelů. Prostě staví další pokrok ve školství právě na zvýšených nárocích kladených na učitele.
Expertka Zuzana Šalamounová z institutu SYRI a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity říká: „Jako argument pro navrhovaný krok se uvádí nedostatek učitelů, který se však týká jen některých předmětů a jen některých regionů. Otázka by tedy spíše měla znít, jak nalákat více studentů, aby šli studovat matematiku či chemii, a jak cíleně podpořit školy v daných regionech. Nikoli kým zde kvalifikované učitele nahradit.“
Pokud se jako řešení přijme, že v regionech s nedostatkem kvalifikovaných učitelů budou vyučovat učitelé bez pedagogického vzdělání, riskuje se tím, že to povede k slabším vzdělávacím výsledkům žáků. A ty jsou už nyní ve srovnání s ostatními regiony horší. Přijetí novely v navrženém znění může také prohloubit rozdíly ve vzdělávání v jednotlivých regionech.
Druhý sporný bod novely se týká otázky, kdo může vzdělávat zájemce o doplnění potřebné kvalifikace. To bylo doposud možné je na půdě vysokých škol. Znění novely ale přichází s tím, aby toto vzdělávání mohly nabízet i další vzdělávací instituce mimo vysoké školy. „Vysoké školy musí splnit řadu požadavků, aby mohly toto vzdělání poskytovat. Kromě toho se pravidelně ověřuje, zda je nabízené vzdělávání kvalitní, a to ze strany vysokých škol i ze strany státu. Další vzdělávací subjekty ale téměř žádné regulaci ze strany státu nepodléhají,“ uvádí Světlana Hanušová z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a dodává: „Představte si, že by bylo možné dodělávat si kvalifikační požadavky u soukromých firem u jiných regulovaných profesí, třeba u lékařů. To je něco zcela nemyslitelného.“
Proti možnosti udělování kvalifikace bez profesního vzdělání na dobu tří let se vyslovily mimo jiné Rada vysokých škol, Česká konference rektorů, za níž se vyjádřila rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková, Asociace děkanů pedagogických, filozofických, přírodovědných a tělovýchovných fakult, Asociace češtinářů, didaktiků dějepisu, Asociace učitelů dějepisu či učitelů angličtiny, Jednota českých matematiků a fyziků, Společnost učitelů matematiky či Česká pedagogická společnost.