Hospodaření obcí v roce 2022
V loňském roce získaly obce (bez Prahy) do svých rozpočtů 317,2 mld. Kč a utratily 307,3 mld. Kč. Jejich rozpočty tudíž vykázaly kladné saldo, a to v částce 9,9 mld. Kč. V minulém roce tak obce nespotřebovaly 3 % svých příjmů. Přebytek rozpočtu obcí v roce 2021 byl podstatně vyšší (17,4 mld. Kč) a větší byl rovněž jeho podíl na příjmech (6 %). Obce meziročně měly v rozpočtech k dispozici o 11 % více peněz, přičemž jejich výdaje se zvýšily rychleji, a to o 14 %.
Kraje obdobně jako obce vykázaly v loňském roce kladné saldo rozpočtu, které však bylo nižší než o rok dříve. Meziročně se podíl salda na příjmech snížil z 3 % na 2 %. Meziroční dynamika příjmů a výdajů se pohybovala kolem 8 %.
Celkové příjmy obcí
se meziročně zvedly o 30,5 mld. Kč. O naprostou většinu tohoto přírůstku se zasloužily daňové příjmy, které byly meziročně vyšší o téměř 30 mld. Kč. K růstu celkových příjmů přispěly i nedaňové příjmy, které vykázaly v rámci hlavních příjmových položek nejvyšší dynamiku. V absolutním vyjádření se jednalo o 6,2 mld. Kč.
Objem celkových dotací se meziročně snížil, a to o 4,9 mld. Kč. O pokles se více „zasloužily“ neinvestiční dotace, které byly nižší o 3,7 mld. Kč, investiční dotace se také snížily, ale ne tak výrazně, konkrétně o 1,2 mld. Kč.
Díky rychlému růstu daňových příjmů, pramenících z velké části z rozpočtového určení daní, se zvýšil jejich podíl na celkových příjmech z 65 % na 68 %. Obce tak mohly rozhodovat volně o větší části svých disponibilních příjmů. Naopak se snížila závislost rozpočtu obcí na dotacích, a to z 20 % na 16 %. Zvedl se i podíl investičních dotací na celkových dotacích, a to z 39 % na 41 %.
| 2021 | 2022 | 2022/2021 (%) | 2022−2021 | |
|---|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 185,3 | 215,2 | 16 | 29,9 |
| Nedaňové příjmy | 34,6 | 40,8 | 18 | 6,2 |
| Kapitálové příjmy | 10,1 | 9,4 | −7 | −0,7 |
| Neinvestiční dotace | 34,4 | 30,7 | −11 | −3,7 |
| Investiční dotace | 22,3 | 21,1 | −5 | −1,2 |
| Příjmy celkem | 286,7 | 317,2 | 11 | 30,5 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty CRIF, a. s.
Celkové výdaje obcí
dosáhly konce loňského roku výše 307,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 37,9 mld. Kč. K tomu přispěl větší částkou růst běžných výdajů než kapitálových, i když jejich dynamika byla nižší. Přestože se objem investičních dotací meziročně snížil, objem kapitálových výdajů se zvedl, a to o 16 % čili rychleji než celkové výdaje. Z celkových příjmů věnovaly obce na investice 30 %. O rok dříve to bylo o jeden procentní bod méně.
| 2021 | 2022 | 2022/2021 (%) | 2022−2021 | |
|---|---|---|---|---|
| Běžné výdaje | 186,9 | 211,6 | 13 | 24,7 |
| Kapitálové výdaje | 82,5 | 95,7 | 16 | 13,2 |
| Výdaje celkem | 269,4 | 307,3 | 14 | 37,9 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty CRIF, a. s.
Obce v rámci financování provozu ušetřily 26 % běžných příjmů, v roce 2021 to bylo podobně 27 %. Běžný rozpočet (daňové a nedaňové příjmy + neinvestiční dotace − běžné výdaje) skončil přebytkem v částce 75 mld. Kč, v roce 2021 bylo takto možné financovat téměř 53 % kapitálových výdajů. Investiční dotace a kapitálové příjmy umožnily financovat 42 % kapitálových výdajů, v roce 2021 to bylo to více než deset procentních bodů více. Souhrn investičních dotací, kapitálových příjmů a přebytku běžného rozpočtu dosáhl výše 115,2 mld. Kč, přičemž obce vydaly na investice 95,7 mld. Kč. Jejich kapitálové výdaje tak loni teoreticky mohly být vyšší, a to o 19,5 mld. Kč. V roce 2021 však byla tato mezera ještě větší (29,4 mld. Kč). Obce tak v roce 2022 využily lépe peníze, které měly k dispozici na investice než v roce předchozím.
Podívejme se, jak vypadal hospodaření obcí v loňském roce v porovnání s delším obdobím. Od roku 2013 do roku 2022 získaly obce do rozpočtů v souhrnu 2,4 bil. Kč, jejich výdaje dosáhly výše 2,3 bil. Kč. Souhrnný přebytek v částce 121 mld. Kč se na kumulativních příjmech podílel 5 %. To zároveň představuje průměrný podíl přebytku na příjmech čili úsporu za rok v daném období. Za posledních deset let se příjmy obcí zvýšily o 64 % a výdaje rostly ještě rychleji, a to o 71 %.
V daném období se příjmy obcí snížily pouze jednou, a to o 2 % v roce 2016. Loňský růst příjmů o 11 % je druhý nejvyšší, a tudíž výjimečný, silně podpořený vývojem inflace. Pouze v roce 2018 byla meziroční dynamika příjmů obcí ještě o jeden procentní bod vyšší, ovšem při mnohem nižší inflaci. V uvedeném roce objem dotací meziročně zvýšil o téměř 30 %, a to zásluhou zejména investičních dotací. Největším objemem se tehdy o růst příjmů sice zasloužily daňové příjmy, avšak nejvyšší dynamiku vykázaly investiční dotace (+74 %). Takový růst s největší pravděpodobností hned tak neuvidíme. Tempo jejich růstu však ovlivnila i poměrně nízká základna z roku 2017.
Druhý graf ukazuje, že kladné saldo rozpočtu obcí je v posledních letech spíše pravidlem než výjimkou. V období let 2013 až 2022 nenajdeme záporné saldo rozpočtu ani jednou. Velmi blízko tomu bylo v roce 2018, ve kterém byly příjmy vyšší než výdaje jen o 1,6 mld. Kč. Zato v roce 2016 se přebytek podílel na příjmech dokonce 13 %.
V první polovině uvedených let dosáhly obce téměř 60 % kumulativního přebytku za celé období. Z toho vyplývá, že se obce v posledních pěti letech přece jen více přiblížily ke konceptu vyrovnaného rozpočtu v delším období, což by bylo prospěšné i pro budoucí vývoj. Déletrvající přebytek rozpočtu obcí sice přispívá k vylepšení salda veřejných rozpočtů, pro obce to však tolik prospěšné není. Neexistuje relevantní důvod, proč by obce v delším časovém horizontu měly disponovat mnohem větším objemem peněz, než kolik chtějí či dokáží utratit. Cest, které vedou k souladu výdajové a příjmové politiky obcí, je více. Koneckonců, pokud obce začnou využívat nakumulované úspory z minulých let, deficit rozpočtu bude, v důsledku konstrukce rozpočtové skladby, nevyhnutelný.