Územní obvody ORP a sdílená energie

Nejpozději od poloviny příštího roku by mělo být možné vytvářet v Česku energetická společenství, která umožní jejich členům vzájemně sdílet energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Novela energetického zákona, která je známá jako Lex OZE II prochází legislativním procesem a experti se shodují, že výhledově půjde o zásadní změnu v české energetice.

Podle stanoviska Komory OZE se věcná debata o finální podobě novely vede zejména ve dvou tématech – zda a jak vymezit územní působnost a velikost energetických společenství a v jakém rozsahu bude umožněno zákazníkovi sdílet jím vyrobenou elektřinu z OZE se sebou samým (jiné odběrné místo) a s jinými zákazníky.

Sdílení elektřiny z OZE mezi aktivními zákazníky

MPO v prvních návrzích novely zákona princip aktivního zákazníka/společně jednajících aktivních zákazníků a možnost jejich sdílení elektřiny navrhovalo. Ve finálním znění návrhu zákona však tuto oblast významně omezilo. Konkrétně, zrušilo definice aktivního zákazníka a společně jednajících aktivních zákazníků a jejich právo na sdílení elektřiny.

Návrh novely zákona omezuje sdílení (v návrhu jako „odběr“) zákazníka přes distribuční nebo přenosovou soustavu pouze na elektřinu z jím provozované výrobny elektřiny do jiného jeho odběrného místa, v případě výrobce v odběrném místě jím ovládané osoby. To znamená, že se musí jednat o jednu a tutéž fyzickou osobu, která sdílí například z výrobny na jí vlastněné chalupě do jejího jiného odběrného místa. Není umožněno sdílení v rámci společně jednajících (aktivních) zákazníků, např. mezi příbuznými, mezi sousedy v obci, mezi trvalým bydlištěm a provozovnou, mezi různými obecními objekty atd.

Dle MPO je možnost sdílení umožněna, ale vyžaduje založení energetického společenství/společenství pro OZE. Takový přístup v době snižování administrativní zátěže považujeme za nepřípustný (pomíjíme věcnou nelogičnost).

Navíc, takové omezení sdílení je v rozporu s nejnovějším návrhem Evropská komise ze dne 14. 3. 2023, které mění směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. V Důvodové zprávě Komise uvádí: „Návrh posílí postavení spotřebitelů tím, že vytvoří právo na přímé sdílení energie z obnovitelných zdrojů, aniž by bylo nutné vytvářet energetická společenství. Větší sdílení energie (např. sdílení přebytečné solární energie na střeše se sousedem) může zlepšit využívání levné obnovitelné energie a poskytnout lepší přístup k přímému využívání obnovitelné energie spotřebitelům, kteří by jinak takový přístup neměli.“

Proto Komora OZE po prodiskutování s předkladatelem novely zákona a zástupci Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČESRES) považuje za správné, aby sdílení zákazníka bylo rozšířeno alespoň s omezením do maximálního počtu deseti odběrných/předávacích míst. Takovou úpravu pokládá Komora OZE za první krok zavádějící princip sdílení (aktivního) zákazníka a předpokládá, že s projednáváním návrhu Evropské komise obsahujícího čl. 15a Právo na sdílení, bude tento institut postupně rozšířen.

Vymezení územní působnosti energetického společenství a omezení počtu jeho členů

Základním principem fungování energetických společenství je spolupráce jeho členů na úrovni komunity. Společenství by proto mělo vznikat zespodu, iniciativou jeho zakládajících členů a postupně by se mělo rozšiřovat o další členy. Členové by se měli pokud možno znát a měli by se na založení a fungování společenství aktivně podílet. Aktivně znamená fyzicky, nikoli virtuálně. Měli by proto bydlet anebo mít provozovnu v blízkosti zakládaného společenství.

Směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů popisuje jednoznačně, že projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů se účastní místní občané a místní orgány prostřednictvím společenství pro obnovitelné energie. Lokální účast občanů má přispět k akceptaci energie z OZE na místní úrovni a podpořit místní investice.

Komora OZE od počátku diskuse nad komunitní energetikou sleduje s obavami snahy několika aktérů pojmout model energetického společenství v ČR jako obchodní model, kde skutečná blízkost jeho členů bude nahrazena blízkostí virtuální. Je přitom bez jakýchkoli pochyb, že umožní-li novela zákona působnost energetického společenství na území celé České republiky, dojde k popření principu komunitní spolupráce a v podstatě by se jednalo o paralelní obchodní model, který by konkuroval klasickému vztahu výrobce – obchodník – zákazník.

Obavy ze zneužití modelu komunitní energetiky měli i Evropská komise a Evropský parlament, když do příslušných směrnic začlenili princip, který neumožňuje společnostem, jejichž primární oblastí ekonomické činnosti je energetika, energetická společenství kontrolovat. Zákonodárce zjevně nenapadlo, že zneužití modelu energetických společenství může být lákavé i pro jiné než energetické subjekty. Tlak na prosazení byznysového modelu energetických komunit tak paradoxně v České republice nepochází od energetických firem, ale od některých zastánců komunitní energetiky. Je povinností zákonodárce předcházet či alespoň minimalizovat riziko zneužití zákona, v tomto případě nového institutu energetických společenství. A to i s ohledem na zkušenosti z poslední doby s tzv. „energošmejdy“.

Vedle značného rizika s využitím nekalých praktik zde existuje riziko, že vznikne quasi-energetické společenství vytvořené výrobcem a jeho zákazníky, kteří by se však na činnosti společenství nebudou fakticky podílet. De facto se bude jednat o obchodní model dodávky zelené elektřiny zákazníkům, schovaný pod energetické společenství a zvýhodněný oproti standardnímu obchodnímu modelu.

Proto Komora OZE navrhuje energetické společenství územně vymezit tak, aby jeho územní působnost byla omezena územím obce a obcí přímo sousedících, ve kterém se nachází obnovitelný zdroj provozovaný společenstvím nebo jeho členem. Komora OZE navrhuje omezit územní působnost energetických společenství hranicemi obcí s rozšířenou působností (ORP). Těch je v ČR celkem 205, jejich spádová území tvoří nižší desítky obcí. V etapě zakládání energetických společenství je toto územní vymezení podstatně bezpečnější než územní vymezení žádné.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zvažuje vymezení působnosti energetického společenství i druhým principem: Omezit počet členů společenství na jeden tisíc. Komora OZE se společně se Střediskem pro efektivní využívání energie (SEVEn) podílela na vytvoření modelu Pražského společenství obnovitelných zdrojů a potvrzujeme, že ambicí Pražského společenství je realizace nižších desítek tisíc instalací FVE na střechách. Omezení na jeden tisíc členů by v budoucnosti podvázalo rozvoj energetických společenství.

Podle materiálů Komory OZE