Lázeňství v Česku čekají změny
Přestože do lázní v Česku loni přijelo víc než 842 tisíc hostů a celkový počet návštěvníků se tak přiblížil číslům před covidem, zahraničních klientů nebylo ani 300 tisíc. Pro tuzemské lázně a města i obce, které jsou s nimi spojené, znamená výpadek bonitních hostů z ciziny ekonomické ztráty a nutnost změny přístupu. Souvisí to nejenom s klientelou, ale i se službami i moderními technologiemi. Hledají se cesty, jak odvětví a s ním související cestovní ruch restartovat.
Do tuzemských lázní ze zahraničních hostů loni přijelo nejvíc Němců (200 870), Slováků (12 444) a Ukrajinců (6747). Kvůli covidové pandemii v posledních letech vypadli hosté z Asie, kvůli válce na Ukrajině klienti z Ruska. Naopak přijelo víc rezidentů, což mimo jiné souviselo s podporou ve formě lázeňských voucherů. Lázeňství musí řešit, co dál v budoucnosti, je to aktuální rozcestník dalšího rozvoje. Z pohledu cestovního ruchu se v kontextu s náhradou rusky hovořících hostů nabízí zaměření na země Zálivu nebo Izraele a také posílení pozic na tzv. sekundárních trzích jako je Ázerbájdžán, Kazachstán, Uzbekistán, tedy v zemích s pravidelným leteckým spojením s Českem, bonitní klientelou a historicky tradiční oblibou našeho lázeňství.
Ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Jan Herget dodává: „Řešíme také marketingovou podporu oboru, a to nejen formou čerstvě spuštěné zahraniční on-line kampaně Nečekané tradice, ale také formou informování o nových produktech pro příhraniční klienty a domácí trh aj. Co se týče obyvatel Česka, velký potenciál pro lázně má aktivní finančně zajištěná věková kategorie 35+ a fakt, že lázně jsou skvělým místem pro aktivní letní i zimní dovolenou celé rodiny.“
Co trápí lázeňská města
V kontextu s lázněmi lidé v roce 2022 nejvíc jezdili do Karlovarského kraje (545 594 hostů) a také do kraje Zlínského (52 017 klientů) a Olomouckého (47 639 návštěvníků). Karlovy Vary si zásadní význam lázeňství pro město i region velmi uvědomují. Aktuálně v Česku všechna lázeňská města a obce trápí zejména:
- nedostatek prostředků na finančně náročnou správu přírodních léčivých zdrojů a lázeňské infrastruktury a
- chybějící systematická podpora odvětví cestovního ruchu a lázeňství.
Sektor lázeňství si posledních letech prochází opravdu krizovými okamžiky. Vzhledem k tomu, že provozovatelé lázeňských míst a lázeňská zařízení jsou spojenými nádobami, dopadají problémy provozovatelů lázeňských zařízení i do chodu jednotlivých lázeňských míst.
Předsedkyně Sdružení lázeňských míst a primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová k tomu dodává: „Po covidu, rusko-ukrajinské krizi a nyní i počínající ekonomické krizi se lázeňství a cestovní ruch potřebují už opravdu odrazit ode dna a je nutné, aby se všechny orgány státní správy a samosprávy spojily a vytvořily takové podmínky, které by aktivně pomáhaly rozjezdu lázeňské péče.“
Sdružení lázeňských míst ČR zahrnuje 37 měst a obcí, která mají lázeňský statut, je zde 93 registrovaných poskytovatelů lázeňské rehabilitační péče, přes 170 lázeňských hotelů a sanatorií, 30 000 lůžek a 11 tisíc zaměstnanců. Život lázní a lázeňského místa spolu úzce souvisí. V Karlových Varech je například 80 % podnikatelských aktivit spojeno s lázeňstvím. Podle Pfeffer Ferklové je třeba lázně vnímat jako součást prevence a tato oblast by měla být v budoucnosti výrazněji podpořena. Velkou příležitostí pro modernizaci a celkový posun tuzemského lázeňství je projekt Centra lázeňského výzkumu, který chystá Institut lázeňství a balneologie v Karlovarském kraji v rámci podpory strukturálně postižených regionů. Se zvýšením zájmu pomáhá také fakt, že je evropská lázeňská léčba od roku 2021 zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO, lázeňský trojúhelník Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně je součástí mezinárodního zápisu Slavná lázeňská města Evropy spolu s dalšími osmi evropskými lázněmi. To vše se děje s cílem „znovuzrodit“ zájem o tento sektor, o což usilují i provozovatelé lázní.
Snaha získat větší klientelu
Pandemie covidu-19 znamenala velmi prudký pokles zahraniční klientely. Dobrou zprávou pro lázeňská zařízení ale je, že se domácí samoplátci a pojištěnci aktuálně dostávají na předcovidovou úroveň, nicméně u samoplátců se objevuje tendence pobyty zkracovat. Prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha k tomu dodává: „Nově evidujeme velký zájem o krátké odpočinkové pobyty na 2 až 3 noci. Od těchto trendů se bude odvíjet vývoj lázeňství v budoucnosti, intenzivně se přitom v současné době musíme zabývat cenovou a provozní udržitelností.“
Inflace a nastupující recese zásadně zvýšila náklady na provoz, vedení lázní se však snaží o to, aby se to na cenách pro koncového zákazníka tolik neprojevilo. Aktuálním tématem je tzv. poplatek z pobytu, jeho výběr a především využití. Legislativa by měla ukotvit povinný účel užití těchto prostředků samosprávami na údržbu a rozvoj lázeňské infrastruktury. Při výběru poplatku, respektive při stanovení sazby, by měl být zohledněn zdravotní důvod pobytu léčených pacientů, aby bylo postavení lázeňských pacientů rovné s ostatními pacienty v lázeňském místě.
Podle Bláhy se dá také očekávat, že se do lázeňské péče v Česku v budoucnosti zapojí víc cizinců. To pomůže vyřešit aktuální nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců, s kterým se lázně potýkají. Přes všechny problémy se tuzemské lázeňství průběžně modernizuje, digitalizuje a v léčbě se začínají stále víc využívat nové metody léčby například s pomocí virtuální reality. Nejen o tom, ale o lázeňství v Česku jako takovém, bude další díl CzechTourism Podcastu, který chce Česká centrála cestovního ruchu zveřejnit ještě v červnu.