Obce a podnikatelé

V souvislosti s povinností živnostníků si zřídit datovou schránku se jejich počet začal od konce roku 2022 snižovat. Zatímco se v předchozích obdobích se počet lidí, kteří zrušili své živnostenské oprávnění, pohyboval kolem 4000 za jeden měsíc, v říjnu to byl již dvojnásobek a počet zaniklých živnostníků vyvrcholil letos v únoru, kdy jich zaniklo více než 104 tisíc.

Poté již počet zaniklých živnostníků klesal. Jen v letošním roce přestalo podnikat více než 236 tisíc lidí. I tak je však počet živnostníků vzhledem k počtu obyvatel v České republice např. v porovnání s Německem stále vysoký.

Statistický úřad eviduje více než dva milióny podnikatelů, z nich však zhruba polovina žádnou činnost nevyvíjela a živnostenské oprávnění měla jako možnost pro případ potřeby. Lze předpokládat, že naprostá většina zaniklých podnikatelů patřila do skupiny těch, kteří žádnou činnost nevykonávali. Tuto tezi podporuje rovněž skutečnost, že v posledních dvou letech se zvyšuje počet osob, které s podnikáním začaly. Takže to nejsou ekonomické podmínky, které by byly pro podnikání živnostníků překážkou.

Na první pohled se zdá, že živnostníci nemají s hospodařením obce mnoho společného. Daně, které platí, jdou do společného měšce, ze kterého obce dostanou podíl v rámci sdílených daní. Přesto většina obcí drobné podnikatele různými formami podporuje. Obce se snaží například udržet v obci obchod, hospodu a další zařízení, poskytující služby obyvatelům, ale podporu podnikání poskytují i dalšími způsoby.

Živnostníci podle krajů

V dalším textu se podíváme, jak to se živnostníky vypadá, a to podle krajů. Poslední dostupné údaje jsou ke konci roku 2022 a uvedené počty se týkají výlučně těch, kteří vykazují aktivitu. To znamená, že platí daně a odvádějí příspěvky na sociální a zdravotní pojištění. U tohoto souboru osob lze předpokládat, že nutnost zřídit si datovou schránku je od podnikání neodradila. Meziročně se počet aktivních živnostníků v roce 2022 zvýšil o 2 %, což je více než o rok dříve. Nejrychleji se počet živnostníků zvýšil v roce 2020, a to o 4 %. Patrně to souvisí s pandemií covidu, kterou doprovázela řada restriktivních, ale i podpůrných opatření vlády.

V české republice ke konci roku 2022 vyvíjelo činnost více než 1 milión živnostníků. Z tohoto počtu připadlo na Prahu 18 %. Dalším krajem v pořadí je Středočeský s 14 % podílem a 11 % připadá na Jihomoravský kraj. V souhrnu podnikaly v uvedených krajích koncem loňského roku více než dvě pětiny všech živnostníků.

Nejméně živnostníků se vyskytuje v Karlovarském kraji a s odstupem v Libereckém kraji a v kraji Vysočina. Z grafu 1 je vidět, že kraje lze z hlediska výskytu živnostníků rozdělit do tří skupin. První skupinu tvoří čtyři kraje se značným odstupem od ostatních. Pak následuje devět krajů, v nich se počet živnostníků příliš neodlišuje. V poslední skupině je Karlovarský kraj, který má ovšem zdaleka nejnižší počet obyvatel.

Pramen: ČSÚ, výpočty: CRIF, a. s.

Tři kraje s nejvyšším podílem živnostníků patří zároveň k těm s nejvyšším počtem obyvatel. Následující graf 2 porovnává kraje z hlediska podílu živnostníků na počtu obyvatel ve věku 15 až 64 let v roce 2022. Praha a Středočeský kraj si udržely své pozice na špici. V Praze navíc je podnikatelský duch rozšířený zdaleka nejvíce. Podniká zde každý pátý obyvatel. Ve Středočeském kraji tvoří živnostníci 16 % obyvatel. Poté následuje skupina sedmi krajů s podílem od 15 % do 14 %. Třetí místo patří Královéhradeckému kraji, který patří počtem živnostníků doprostřed, stejný počet krajů má jak vyšší počet, tak nižší počet. Nejnižší podíl živnostníků na počtu obyvatel daného věku má Ústecký kraj. Blízkou hodnotu pak vykazuje Karlovarský a Moravskoslezský kraj.

Mezi rokem 2012 a 2022 se celkový počet živnostníků zvýšil o 5 %. V rámci krajů však existují značné rozdíly. Nejvyšší růst vykázala Praha (o 19 %) a se značným odstupem pak Středočeský kraj (o 12 %). V Jihomoravském kraji se počet živnostníků v daném období zvýšil o 9 % a na Vysočině o 6 %.

V šesti krajích se počet živnostníků mezi rokem 2012 a 2022 naopak snížil. Nejrychlejší pokles zaznamenal Karlovarský kraj (o 12 %), který měl podprůměrný podíl živnostníků na obyvatelstvu 15 až 64 let již v roce 2012. K poklesu o 5 % došlo v Královéhradeckém a Plzeňském kraji. Snížení počtu živnostníků v rozmezí od 1 % do 3 % vykázal kraj Ústecký, Liberecký a Olomoucký.

Pramen: ČSÚ, výpočty: CRIF, a. s.

Živnostníci v obcích

O tom, že Česká republika má poměrně hodně živnostníků vzhledem k počtu obyvatel vypovídá i skutečnost, že je nalezneme prakticky ve všech obcích, včetně těch nejmenších. V roce 2022 nepůsobil ani jeden živnostník pouze ve dvou velmi malých obcích. Zato ve třech obcích se živnostníci podíleli na počtu obyvatel ve věku 15 až 64 let více než dvěma pětinami. K šampiónům v drobném podnikání patří Chleby ve Středočeském kraji s nejvyšším podílem živnostníků na obyvatelstvu dané věkové skupiny (43 %), Horská Kvilda v Plzeňském kraji a Ostružná na Olomoucku (shodně 41 %). K 40 % podílu se blíží ještě Hostějov ve Zlínském kraji.

Ve 23 obcích tvořili živnostníci mezi 30 % a 39 % obyvatel dané věkové skupiny. V dalších 614 obcí se živnostníci na počtu obyvatel podíleli v rozmezí od 20 % do 30 %. Větší než Praha, pokud jde o podíl živnostníků na počtu obyvatel v dané věkové skupině, mělo 321 obcí, tedy 5 % z celkového počtu obcí.

Pouze jednoho živnostníka mělo 12 obcí, přičemž dvě z nich mají méně než 10 obyvatel. Ve 24 obcích mají dva živnostníky a počet jejich obyvatel dané věkové skupiny se pohybuje od 18 do 85. Do deseti živnostníků podniká v 714 obcích.

V průměru připadlo koncem loňského roku na jednu obec (bez Prahy) 161 živnostníků. Nejvyšším počtem se může chlubit Moravskoslezský kraj, ve kterém to je 309 živnostníků. Tento kraj však má nejvyšší průměrnou velikost obcí. U dalšího kraje v pořadí, tedy Libereckého kraje, je to podstatně méně, a to 192 živnostníků. Následující čtyři kraje se příliš neliší. Ve Zlínském, Ústeckém, Karlovarském a Jihomoravském kraji se průměrný počet živnostníků na obec pohybuje od 172 do 166.

Nejnižší počet živnostníků připadající na jednu obec vykázal kraj Vysočina, který má zároveň i nejnižší počet obyvatel připadající na jednu obec. Za ním se umístil Jihočeský a Plzeňský kraj s obdobným počtem, tj. 94, resp. 95 živnostníků v jedné obci (viz graf 3).

Pramen: ČSÚ, výpočty: CRIF, a. s.

Živnosti, svobodná povolání a zemědělci

Kromě živnostníků tvoří skupinu podnikatelů i svobodná povolání a zemědělští podnikatelé. Do skupiny osob se svobodným povolání patří např. advokáti, architekti, auditoři, daňoví poradci, lékaři, lékárníci a veterináři. Podnikají podle jiných zákonů, než je živnostenský. Naprostou převahu v počtu podnikatelů však mají živnostníci s podílem ve výši 91 %, na svobodná povolání připadá 6 % a 3 % pak na zemědělské podnikatele.

Nejvíce osob se svobodným povoláním najdeme v Praze a asi nikoho nepřekvapí, že zde působí druhý nejnižší počet zemědělských podnikatelů. Na druhém místě z hlediska počtu osob se svobodným povoláním je Jihomoravský kraj, který má zároveň druhý nejvyšší počet zemědělských podnikatelů. Třetí nejvyšší počet osob se svobodným povoláním působí ve Středočeském kraji, který má nejvyšší počet zemědělských podnikatelů.

Karlovarský kraj má nejnižší počet podnikatelů jako celku, i osob se svobodným povolání a zemědělských podnikatelů, především proto, že je to kraj s nejmenším počtem obyvatel. V Libereckém kraji je druhý nejnižší počet osob se svobodným povolání a třetí nejnižší počet zemědělských podnikatelů.

Pramen: ČSÚ, výpočty: CRIF, a. s.

S výjimkou Prahy představují osoby se svobodným povolání v průměru 1 % obyvatelstva ve věku 15 až 64 let. V Praze to jsou 2 %. Zemědělští podnikatelé představují o něco více než 0,5 % obyvatelstva dané věkové skupiny. Nejvyšší podíl mají v Královéhradeckém a Zlínském kraji. Ve třech krajích se podíl osob se svobodným povolání na obyvatelstvu dané věkové skupiny blíží k nule. Týká se to zejména Prahy, dále kraje Karlovarského a Ústeckého.

Počet živnostníků, kteří tvoří více než 90 % segmentu podnikatelů, rostl v období let 2012 až 2022 průměrným tempem 1 % ročně. Nebýt výrazného poklesu o 10 % v roce 2013, který patrně souvisí a administrativním zásahem do vykazování, by to byl průměrný růst ve výši 2 % ročně.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.