Jak bude fungovat komunitní energetika

Vláda schválila novelu energetického zákona (Lex OZE II), která bude projednávána v Parlamentu a má přinést zásadní novinky – sdílení elektřiny mezi lidmi, firmami nebo obcemi. O tom, jak u nás bude takzvaná komunitní energetika přesně fungovat hovořil náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák v pořadu „Ptám se já“ prezentovaném na webu Seznam Zprávy. Problematika se úzce dotýká zájmů obcí a měst, proto některé pasáže uvádíme ve zkráceném znění.

Cílem zákona je snižování závislosti Česka na surovinách z dovozu i na neobnovitelných zdrojích energie. Lidem by také mohl přinést řadu úspor. Energii vyrobenou například ze solární elektrárny na střeše chalupy totiž budou moci používat třeba ve svých bytech nebo sdílet s rodinou.

Pro koho bude úprava výhodná?

V prvé řadě to bude výhodné pro obce, které mají mnoho objektů a organizací, které mezi sebou můžou sdílet energii. Můžou se toho účastnit i občané. Například většina obcí má školy a na škole chce instalovat fotovoltaiku, která ovšem v období největší výroby pro to nemá logicky odběr. Novela musí projít Parlamentem a zastánci komunitní energetiky považují návrh za dobrý začátek. Klíčové je podle nich co nejdříve začít s pilotními projekty, ve kterých nově vznikající energetická společenství systém sdílení otestují v praxi.

Bude účast na komunální energetice výhodná i pro jednotlivce?

To je samozřejmě cíl. Zároveň je sdílení energií součástí evropské legislativy, takže jde také o implementaci evropských předpisů. A za současné situace je jakákoliv soběstačnost, i na té nejnižší úrovni, na úrovni domácností, obcí a malých podniků příspěvkem k odolnosti a soběstačnosti celého systému.

Jaké jsou nejzávažnější části novelizace?

Je to vznik energetických společenství, sdílení energií a aktivního zákazníka. Co se týče sdílení energií, tak skupina 10 odběrných míst může vytvořit skupinku, která si sdílí a ta nebude nijak regionálně vymezená. Můžu například na Vysočině ve fotovoltaické elektrárně na střeše vyrobit energii, kterou si spotřebuji například v Praze v bytě.

Bude to záležet na distribuční oblasti?

U takové skupiny nebude záležet na tom, u jakého provozovatele distribuční soustavy se nacházíte. Klíčová pro to je registrace u elektroenergetického datového centra, které bude sloužit jako saldování a clearování mezi jednotlivými odběrnými místy.

Na jaké speciální poplatky se mají lidé připravit? Třeba v souvislosti se vznikem datových center.

Pokud jde o vyrobenou elektřinu, tak tu sdílíte mezi sebou. Platíte standardní distribuční poplatek, jeho regulovanou složku. Pokud jde o provoz elektroenergetické datového centra, to určitě bude mít drobný dopad do té regulované složky. Ale jeho samotný vznik jde za státem a navrhuje se využít evropské finance v rámci Národního plánu obnovy. Nebudou žádné speciální poplatky nikoliv a platby v souvislosti s provozem datového centra budou minimální, maximálně stokoruny, půjde o halíře nebo jednotky korun za kilowatthodinu.

Pro koho bude výhodné účastnit se energetických společenství?

V prvé řadě to bude výhodné pro obce, které mají mnoho objektů a organizací, které mezi sebou můžou sdílet energii. Můžou se toho účastnit i jejich občané. Typickým příkladem je, že většina obcí má školy a na škole chce instalovat fotovoltaiku, která ovšem v období největší výroby pro to nemá logicky odběr. Takže je vhodné si poslat energii jiným objektům nebo občanům, kteří jí v létě využijí.

Kolik energetických společenství v prvních letech může vzniknout?

Určitá forma sdílení, kterou povolil Energetický regulační úřad (ERÚ) funguje už od letoška, v bytových domech, a tam to jsou desítky zájemců, respektive SVJ. Pokud jde o tento zákon, očekávám, že to bude v počátku v řádu stovek zájemců.

Budou mít energetická společenství zvýhodněné poplatky?

Energetický regulační úřad bude mít v pravomoci stanovit poplatky. Jediná země v Evropě, která má sníženou sazbu pro distribuční síť pro regionální energetiku, je Rakousko.

Bude komunitní energetika skutečně přelomem distribučního systému? Není to jen marketingově atraktivní prvek?

Není to marketingový prvek. Na úrovni obcí a domácností zavedení energetických společenství přispěje k jejich energetické nezávislosti a vylepší jim to do budoucna náklady.

Jak to bude do budoucna s platbou za obnovitelné zdroje energie, kvůli energetické krizi je na sebe vzal stát, jak to bude dál?

Vedou se debaty, a není jisté, zda závazek státu bude pokračovat nebo se vrátíme k modelu z konce roku 2021, kdy to bylo rozpočítáno mezi koncové odběratele. Závazek státu platí do konce tohoto roku, a do konce roku bude muset padnout rozhodnutí. Nejsem si jistý, zda to státní rozpočet unese. Pokud by stát převzal toto břemeno, znamená to dalších 17 až 20 miliard korun, o které by se navýšilo saldo rozpočtu. Takže velice pravděpodobné je, že se tento poplatek přenese zpět na odběratele.

Podle aktuálních informací je navržena varianta, jejímž cílem je využít výnosy z emisních povolenek na kompenzaci vysokých cen energií a také na kompenzaci poplatků za obnovitelné zdroje. Poplatky by se tedy v případě schválení této úpravy na koncové odběratele zpět nepřenášely. – pozn. redakce Seznam Zprávy.

Pramen: seznamzpravy.cz