Jak to bude s daní z nemovitých věcí?
Vládní úsporný balíček má zajistit především konsolidaci veřejných rozpočtů. Odborná veřejnost všeobecně očekávala především návrhy změn na výdajové straně rozpočtu, ale současná debata se vede hlavně o úpravě daní, které povedou k zvýšení příjmů státu v dalším období. Balíček opatření má již legislativní podobu a prochází procesem čtení v Poslanecké sněmovně. Pokud jde o daň z nemovitých věcí, není předmětem diskuze ani tolik zvýšení sazby, a tedy i výnosu daně, ale zejména jde o rozpočtové určení tohoto výnosu.
Připomeňme si, že stávající daň z nemovitých věcí tvoří část ze staveb a část z pozemků. Přitom základní sazby na čtverečný metr jsou odstupňovány podle velikosti obce a podrobně specifikovány v zákoně č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Obce mají ze zákona možnost využít na svém území tři typy koeficientů, kterými mohou sazby upravit obecně závaznou vyhláškou (při použití místního koeficientu je možné základní sazbu zvýšit až pětinásobně). Převážná většina obcí však uvedené možnosti nevyužívá. Podrobněji viz Potenciál daně z nemovitých věcí (OF č. 1/2022, str. 30–34). Podstatným rysem daně z nemovitých věcí však je skutečnost, že celý výnos této daně je podle zákona o rozpočtovém určení daní (RUD) výlučným příjmem rozpočtů obcí – zákon č. 243/2000 Sb.
Jak známo, uvedený zákon přesně stanoví rozdělení výnosů některých daní mezi stát, územní samosprávné celky (kraje a obce) a některé státní fondy. Zatímco sdílené daně s nejvyššími výnosy (daň z přidané hodnoty a daně z příjmů fyzických i právnických osob) se dělí mezi státní rozpočet a obecní rozpočty (nyní činí podíl obcí 25,84 %), stoprocentní výnos daně z nemovitých věcí, cca 4 % daňových příjmů obcí, je jejich výhradním příjmem. Obec tak získává daň z každé nemovitosti na svém území. Platí to od roku 1992, kdy byl schválen zákon č. 338, který nabyl účinnosti se vznikem České republiky dne 1. ledna 1993. Obdobně je výnos daně z nemovitostí směřován do příjmů místních orgánů ve většině zemí vyspělého světa. Neexistuje žádný jiný hlavní zdroj příjmů z daní, který je tak přesně geograficky definován.
Úprava daně z nemovitých věcí, navržená v úsporném balíčku, spočívá v zavedení státní části daně z nemovitých věcí, jejíž výnos má být příjmem státního rozpočtu. Velikost státní části daně tvoří výnos daně podle základních sazeb. Pro plátce daně to znamená, že bude nově platit dvojnásobnou sazbu základní daně oproti současnosti, přičemž jedna polovina má zůstat v obecních rozpočtech a druhá polovina (státní část) má být příjmem státního rozpočtu. Obce budou moci nadále využívat stávající koeficienty, takže pokud dříve provedly zvýšení sazeb, zůstanou jejich zvýšené příjmy zachovány, stejně jako ostatním obcím zůstanou jejich dosavadní příjmy. Objem výnosu daně podle základních sazeb (státní část) je přibližně 9 miliard korun, což je očekávané posílení příjmů státu v rámci konsolidace rozpočtu.
Z hlediska objemu rozpočtových příjmů obcí, navrhovaná změna daně z nemovitostí nemění současný stav. Pouze se narušuje tradiční pojetí, kdy se výnosy daně z nemovitých věcí jednoznačně zařazují do území obcí, jako základních územních samosprávných celků. Proto představitelé obcí požadují, aby výnos daně z nemovitých věcí i po zvýšení sazeb zůstal nadále v plném rozsahu výlučným příjmem obcí. Zaznělo to velmi důrazně na sněmu Svazu měst a obcí ČR, kde požadavek zdůvodnil senátor Vladislav Vilímec (ODS) a v diskuzi i závěrech podpořili všichni účastníci. Také předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR a poslankyně Eliška Olšáková (STAN) hovoří dlouhodobě o tom, že výnosy daní z nemovitostí patří v celém rozsahu do příjmů obcí a tuto připomínku uplatnila i při jednání ve sněmovně. Sdružení i Svaz vedou společné jednání s ministerstvem financí a navrhují, aby zvýšený výnos daní z nemovitých věcí zůstal v plném rozsahu obcím a navýšení příjmů státního rozpočtu se řešilo v zákoně o rozpočtovém určení daní snížením podílu obcí na výnosu z daní z příjmu fyzických i právnických osob.
Jak uvedl František Lukl, předseda SMO ČR, právě výnosy daní z příjmů patří mezi největší položky příjmů ze sdílených daní (cca 120 miliard korun). Snížení tohoto podílu obcí o cca 9 miliard korun ve prospěch státu, prostřednictvím změny RUD, by přineslo očekávané zvýšení příjmů státního rozpočtu. Největší příjmy obcí ze sdílených daní tvoří podíl na výnosu z DPH (cca 140 miliard korun). Úprava sazeb DPH povede ke snížení výnosů této daně, což postihne i obce. Proto obě organizace zastupující obce doporučují upravit podíl u příjmových daní. Partnerem pro jednání je ministerstvo financí a ministr Stanjura, který nemá s návrhem principiální problém, je však nutno propočítat konkrétní parametry a případné změny zákona musí schválit vláda. Proto také Josef Cogan, předseda poslaneckého klubu STAN navržené změny podporuje v rámci koaličních jednání.