Kulturní památky Terezín a Josefov budou zachráněny

Stát dá v příštích deseti letech na záchranu Terezína a Josefova až 3 miliardy korun, rozhodla o tom Vládní komise koordinovaná Ministerstvem pro místní rozvoj a dohodla zároveň způsob financování záchrany nejvíce ohrožených objektů v obou památkových areálech.

V příštích pěti letech na obě kulturní památky stát, prostřednictvím Havarijního fondu Ministerstva kultury vyčlení až 1,73 miliardy korun. Na základě jednání mezi ministerstvy pro místní rozvoj, kultury a financí uvolní peníze resort financí. Pod Ministerstvem pro místní rozvoj by také měl vzniknout program systémové obnovy obou areálů ve výši až 1,2 miliardy korun.

Sanační práce by měly v příštích pěti letech zastavit další destrukci šestice kulturních památek v havarijním stavu. V Terezíně jsou to Žižkova kasárna, Zbrojnice, Proviantní sklad a Vojenská nemocnice, v Josefově pak Čtvercová kasárna a tamní Vojenská nemocnice. „Více než dvacet let od ničivých povodní v roce 2002 dostanou konečně obě pevnostní města novou šanci. Nejde jen o historii Terezína spjatou s holokaustem. V obou případech jde o unikátní historické památky,“ uvedl vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Práce budou v první fázi hrazeny z Havarijního fondu Ministerstva kultury – až 1,73 miliardy korun do něj v příštích pěti letech uvolní resort financí. MMR koordinovalo hledání prostředků na záchranu komplexů od podzimu minulého roku, kdy vznikla Vládní komise s účastí uvedených resortů. Zasedli v ní také představitelé Terezína, Jaroměře a Ústeckého i Královéhradeckého kraje. „Všichni členové komise si dobře uvědomují, že nám dochází čas. Každá bouřka s sebou nese riziko, že spadne další část střechy nebo se zbortí kus zdiva. Chci poděkovat kolegům z vlády, ministrům Zbyňku Stanjurovi a Martinu Baxovi, že se k tomu postavili čelem a společně se nám podařilo najít model financování záchrany nejvíce ohrožených staveb,“ prohlásil Bartoš.

Rozsah a náročnost obnovy areálů dalece přesahuje současné finanční, plánovací a realizační možnosti obou měst. Proto by v nich měly vzniknout stálé skupiny odborníků, které budou spolupracovat s kraji i ministerstvy a hledat budoucí využití pevnostních měst. „Zastavit chátrání nestačí, pro nový systémový program obnovy můžeme ze státního rozpočtu v příštích deseti letechdostat dalších až 1,2 miliardy korun, podmínkou ale je, že další prostředky přidají Ústecký a Královéhradecký kraj,“ vysvětlil Bartoš.

Zároveň budou pokračovat snahy získat prostředky také od ostatních ministerstev, Evropské unie a dalších zahraničních partnerů. O financování záchrany areálů a případné další fázi jejich rozvoje bude v příštích týdnech hlasovat vláda.