Daň z nemovitých věcí
V souvislosti s ozdravným balíčkem veřejných financí se předmětem diskuze stala také daň z nemovitých věcí. Na rozdíl od původního návrhu, dělit výnos ze zvýšené daně mezi stát a obce, se nyní uvažuje o tom, že by stát zvýšil výnos této daně pro obce, ale přitom adekvátně snížil jejich podíl na sdílených daních.
Podíváme se na důsledky tohoto řešení, a dále na to, jaké tempo růstu mají sdílené daně a daň z nemovitosti. A rovněž jakému typu obcí daň nemovitých věcí vynáší nejvíce.
Daňové výnosy
V roce 2022 přinesl výnos daně z nemovitých věcí obcím (bez Prahy) celkem částku 10,9 mld. Kč a sdílené daně výnos ve výši 85,8 mld. Kč. Mezi rokem 2013 a 2022 se výnos daně z nemovitých věcí zvýšil o 21 %, výnos sdílených daní o 92 % a celkové příjmy obcí o 64 %. Dynamika obou daní z příjmů by byla ještě vyšší, nebýt opatření z roku 2020 (v souvislosti s covidovou pandemií) a v případě daně z příjmu fyzických osob i v roce 2021 (zrušení institutu super-hrubé mzdy). V těchto letech obdržely obce kompenzaci ztráty daňových příjmů v podobě dotace.
Důsledkem výrazně nižší dynamiky daně z nemovitých věcí oproti dynamice sdílených daní v uplynulých letech se její podíl na celkových příjmech obcí snížil z 5 % v roce 2013 na 3 % v roce 2022. Mezi roky 2013 až 2017 se podíl této daně na celkových příjmech držel na 5 %. K poklesu jejího podílu došlo ve druhé části daného období. A to i přesto, že obce mají již nějakou dobu možnost zvýšit koeficient daně a tím i její celkový výnos. Tuto možnost však využilo jen poměrně málo obcí. V období let 2013 až 2022 bylo průměrné roční tempo růstu daně z nemovitých věcí 2 %, v případě sdílených daní bylo několikanásobně vyšší. Je však pravda, že v posledních letech došlo k jejímu zrychlení, a to až na téměř 4 % v roce 2022. Vývoj výnosu daně z nemovitých věcí je patrný z grafu 1.
Sazba daně a velikost obcí
V roce 2022 získala nejvyšší výnos daně z nemovitých věcí v přepočtu na obyvatele kategorie nejmenších obcí (do 199 obyvatel), a to 2130 Kč. Hodnota tohoto ukazatele klesá s rostoucí velikostní kategorií obcí, a to až na 1063 Kč u největších obcí (5000 a více obyvatel). Stále hovoříme o obcích ČR bez hlavního města Prahy. Hodnota koeficientu, který ovlivňuje výši sazby z této daně, se zvyšuje s rostoucí velikostí obce. Malé obce tedy neukládají vyšší sazbu daně z nemovitých věcí. V průměru za všechny obce to bylo 1181 Kč.
Platí, že sazba daně je nejnižší u nemovitostí určených k trvalému obývání, vyšší je u nemovitostí k rekreaci a nejvyšší pak u podnikatelských nemovitostí. Vyšší výnos daně z nemovitých věcí v nejmenších obcích v přepočtu na obyvatele je důsledkem rozdílné struktury nemovitostí. Jinak řečeno, nejmenší obce mají větší podíl rekreačních nemovitostí zatížených vyšší sazbou v portfoliu nemovitostí než obce větší, a naopak nižší podíl nemovitostí určených k trvalému bydlení.
Kategorie nejmenších obcí má nejen nejvyšší vynos daně z nemovitých věcí na obyvatele, ale v loňském roce vykázala rovněž nejvyšší meziroční dynamiku. Výnos daně z nemovitých věcí se u nich zvýšil o 6 %. U největších obcí to bylo o 5 %, o 4 % u obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 a o 3 % v obcí s počtem obyvatel od 500 do 999. Nejnižší dynamiku vykázaly obce v kategorii 200 a 499 obyvatel (2 %).
Výnos daně z nemovitých věcí, vzhledem ke způsobu vymezení předmětu zdanění a k nechuti převládající většiny obcí měnit koeficient, musí nutně vykazovat nízkou dynamiku. I tak se však najdou výjimky, které dokáží výnos této daně meziročně značně zvýšit. V loňském roce se to povedlo 40 obcím, které meziročně objem daně z nemovitých věcí více než zdvojnásobily. Výnosy daně z nemovitých věcí, přepočtený na jednoho obyvatele podle velikostních skupin obcí, jsou vidět v grafu 2.
Rozdílné výnosy
Dvacet obcí s nejvyšším výnosem daně z nemovitých věcí v roce 2022 získaly v průměru 23 844 Kč na obyvatele. Tentýž počet obcí ale s nejnižším výnosem této daně obdržely v průměru 253 Kč na obyvatele, tj. pouze zhruba desetinu částky obcí s nejvyšší hodnotou.
Z dvaceti obcí, které v loňském roce vykázaly nejvyšší výnos této daně v přepočtu na obyvatele, jich pouze pět patří do kategorie nejmenších obcí, osm do kategorie obcí s počtem obyvatel od 200 do 499, pět do kategorie s počtem obyvatel od 500 do 999 a dvě pak do skupiny obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999. V průměru získaly 23 844 Kč na obyvatele.
Ze stejného počtu obcí, které vykázaly naopak nejnižší hodnotu daně z nemovitých věcí na obyvatele, jich do kategorie nejmenších obcí spadají jen dvě, do navazující velikostní kategorie čtyři, pět z nich má počet obyvatel od 500 do 999 a osm pak 1000–4999. Z kategorie největších obcí sem patří pouze jedna. Je to ovšem kategorie, do které patří nejnižší počet obcí ze sledovaných kategorií. Porovnání obcí s nejvyšším a nejnižším výnosem daně z nemovitých věcí v přepočtu na obyvatele uvádí tabulka.
| Nejvyšší hodnota | Nejnižší hodnota | |
|---|---|---|
| 1–199 | 5 | 2 |
| 200–499 | 8 | 4 |
| 500–999 | 5 | 5 |
| 1000–4999 | 2 | 8 |
| 5000+ | 0 | 1 |
| Průměr na obyvatele | 23 844 | 253 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Výnosy daní podle krajů
Nejvyšší hodnotu daně z nemovitých věcí v přepočtu na obyvatele získaly v průměru v roce 2022 obce dvou krajů, a to Středočeského a Karlovarského ve výši 1437 Kč, resp. 1423 Kč. Na opačný konec se dostaly obce Moravskoslezského a Zlínského kraje s průměrnou částkou 939 Kč a 987 Kč. Obce kraje s nejnižší hodnotou výnosu daně z nemovitých věcí na obyvatele takto získaly 65 % hodnoty kraje s nejvyšší částkou. Extrémy průměrných výnosů této daně v porovnání mezi kraji (1437 a 987) nejsou pochopitelně již tak dramatické jako extrémy výnosů jednotlivých obcí z celé republiky (23 844 a 253).
V loňském roce výnos daně z nemovitých věcí zdaleka nejrychleji zvýšily obce Olomouckého kraje, a to o 17 %. Se značným odstupem za nimi se umístily obce Středočeského kraje (+7 %) a Plzeňského a Libereckého kraje (+5 %). Obcím Jihočeského kraje se výnos daně meziročně nezměnil a v případě Královéhradeckého kraje se výnos této daně zvedl o 1 %. Výnosy daně z nemovitých věcí v přepočtu na obyvatele podle krajů v roce v2022 vidíme v grafu 3.
Závěrem
Je otázkou, zda se obcím výměna zvýšené daně z nemovitých věcí za snížení podílu obcí na sdílených daní vyplatí. Vyměňuje se totiž jednorázové zvýšení výnosu pomalu rostoucí daně za snížení výnosu z rychle rostoucích daní. To lze mechanicky srovnat pro následují rok, ale nikoli už pro delší období. Na této výměně tedy vydělá stát, protože vyšší daň z nemovitých věcí zaplatí obyvatelé a stát pošle obcím méně peněz v rámci rozpočtového určení daní.