Hospodaření územních samospráv v prvním pololetí
Podíváme se krátce na výsledky hospodaření obcí a krajů v prvním pololetí letošního roku. Zdá se, že úsporné hospodaření územních samospráv přetrvává, obce, města i kraje mají, na rozdíl od státního rozpočtu, příznivá salda svých rozpočtů.
Obce
Na konci letošního pololetí vykázaly obce (bez Prahy) příjmy ve výši 166,4 mld. Kč, což je o 11 % více než ve stejném období loňského roku. K přírůstku příjmů ve výši 17,1 mld. přispěly zejména daňové příjmy částkou 14,1 mld. Kč, dále i neinvestiční dotace 3,7 mld. Kč a nedaňové příjmy 2,4 mld. Kč. Dotace se meziročně zvýšily o 12 %, a to díky rychlému růstu neinvestičních dotací o 24 %. Objem investičních dotací se opět snížil (tentokrát o 13 %), a to minimálně čtvrtým rokem po sobě. Zatímco v minulých třech letech byl podíl investičních dotací na celkových dotacích více než 30 %, letos to bylo již jen pouhá čtvrtina. Kapitálové příjmy vykázaly pokles, a to o 2,2 mld. Kč, resp. o 44 %. Je to ovšem položka s velmi malou vahou v celkových příjmech. Příjmy obcí v prvním pololetí ukazuje tabulka 1.
Rozpočty obcí tak profitovaly na rychlém růstu daní, což je zčásti i důsledek vysoké inflace. Daň z příjmů fyzických osob se zvýšila nejrychleji, a to o 27 %. O sedm procentních bodů za ní zaostala daň z příjmů právnických osob. Nejnižší dynamiku zaznamenala daň z přidané hodnoty, zvedla se o 9 %. I tak však tato daň tvoří více než polovinu objemu sdílených daní. Zatímco ještě v roce 2020 byl výnos daně z příjmů fyzických osob vyšší než výnos daně z příjmů právnických osob, v následujících letech tomu bylo obráceně. Je to důsledek zrušení institutu super-hrubé mzdy.
Sdílené daně představují 58 % celkových příjmů a jejich váha se dosud zvyšovala. V souladu s tím se snižovala váha dotací až na 15 %. Nedaňové příjmy tvoří stabilní položku s váhou na celkových příjmech kolem 13 %.
| 2022 | 2023 | 2023/2022 | 2023−2022 | |
|---|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 102,1 | 116,2 | 14 % | 14,1 |
| Nedaňové příjmy | 19,4 | 21,8 | 13 % | 2,4 |
| Kapitálové příjmy | 5,0 | 2,8 | −44 % | −2,2 |
| Neinvestiční dotace | 15,4 | 19,2 | 24 % | 3,7 |
| Investiční dotace | 7,4 | 6,4 | −13 % | −1,0 |
| Příjmy celkem | 149,3 | 166,4 | 11 % | 17,1 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Celkové výdaje obcí (bez Prahy) dosáhly koncem pololetí výše 148 mld. Kč a meziročně se zvedly o 9 %. Rostly pomaleji než příjmy, což se odrazilo ve vyšším přebytku v letošním roce oproti roku loňskému. V pololetí tak kladné saldo bylo vyšší o třetinu než vloni. Na celkových příjmech obcí se podílelo 11 %, o rok dříve to bylo 9 %. O růst výdajů se zasloužily téměř výlučně běžné výdaje přírůstkem ve výši 12,7 mld. Kč, protože se objem kapitálových výdajů meziročně prakticky nezměnil. Výdaje obcí v prvním pololetí ukazuje tabulka 2.
Váha investičních dotací ve struktuře financování kapitálových výdajů se meziročně snížila, a to z 22 % na 19 %. Klesl i význam kapitálových příjmů. Zvýšil se však význam provozního přebytku, který vzrostl o 22 %. Podíl provozního salda na běžných příjmech se rovněž zvýšil, a to z 25 % na 27 %. Poklesu kapitálových výdajů tak „zabránilo“ zvýšení úspor při financování provozu, které obce použily na financování kapitálových výdajů.
| 2022 | 2023 | 2023/2022 | 2023−2022 | |
|---|---|---|---|---|
| Běžné výdaje | 102,1 | 114,7 | 12 % | 12,7 |
| Kapitálové výdaje | 33,1 | 33,2 | 0 % | 0,1 |
| Výdaje celkem | 135,2 | 148,0 | 9 % | 12,8 |
| Saldo | 14,1 | 18,5 | 31 % | 4,4 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Po nízkém přebytku rozpočtu obcí v roce 2020 (první rok s covidem a všemi opatřeními s epidemií spojenými), se přebytek rozpočtu obcí v následujících letech zvyšoval. Nejvyšší podíl na příjmech dosáhl roce 2021 a poté v roce loňském. V letošním pololetí obce nevyužily 18,5 mld. Kč z příjmů, které měly v daném období k dispozici. Ve stejném období loni to bylo 14,1 mld. Kč. Tyto peníze posílily úspory obcí především ve formě vkladů u bank. Porovnání trendu pololetních příjmů a výdajů obcí od roku 2020 je zřejmé z grafu 1.
Jak již bylo řečeno, kapitálové výdaje obcí v letošním prvním pololetí příliš nerostly. Tři zdroje, tj. přebytek provozního rozpočtu, investiční dotace a kapitálové příjmy, se na financování kapitálových výdajů podílely v letošním prvním pololetí 64 %, vloni ve stejném období to bylo 70 %. Plné využití těchto zdrojů mohlo v letošním roce zvýšit kapitálové výdaje o 18,5 mld. Kč. Vloni nevyužitá rezerva dosáhla výše 14,1 mld. Kč. K tomu se ještě nabízí využití úspor obcí nakumulovaných v předchozích obdobích či přijetí úvěrů. Vzhledem k tomu, že úspory relativně rychle rostou a dluh mírně klesá, je zřejmé, že pro financování kapitálových výdajů jsou málo využívány přebytky hospodaření a možné úvěry. Růst nevyužitých zdrojů pro možné investice v obcích je patrný z grafu 2.
Kraje
Rozpočet krajských samospráv ukončil první pololetí letošního roku, stejně jako u obcí, přebytkem, a to ve výši 24,5 mld. Kč, který byl meziročně vyšší jen o 0,4 mld. Kč. Příjmy dosáhly výše 205,5 mld. Kč, což je o 28,4 mld. Kč více než ve stejném období loňského roku. K přírůstku příjmů krajských samospráv nejvíce přispělo meziroční zvýšení neinvestičních dotací (o 19,4 mld. Kč). Daňové příjmy se meziročně zvedly o 6 mld. Kč, investiční dotace se, na rozdíl od obcí, zvýšily, a to o 2,9 mld. Kč. Jedinou položkou, u které došlo k meziročnímu snížení, byly kapitálové příjmy. Vzhledem k jejich nízké váze v celkových příjmech není pokles o třetinu až tak významný.
Celkové dotace rostly ještě rychleji než poměrně rychle rostoucí daňové příjmy, a proto se jejich váha v celkových příjmech zvýšila, a to ze 74 % na 75 %. Příjmy krajských samospráv v prvním pololetí ukazuje tabulka 3.
| 2022 | 2023 | 2023−2022 | 2023/2022 | |
|---|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 40,5 | 46,5 | 6,0 | 15 % |
| Nedaňové příjmy | 5,3 | 5,5 | 0,2 | 4 % |
| Kapitálové příjmy | 0,3 | 0,2 | −0,1 | −33 % |
| Neinvestiční dotace | 127,8 | 147,1 | 19,4 | 15 % |
| Investiční dotace | 3,3 | 6,2 | 2,9 | 88 % |
| Příjmy celkem | 177,1 | 205,5 | 28,4 | 16 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Výdaje krajských samospráv rostly rychleji než příjmy. Koncem letošního pololetí dosáhly výše 181 mld. Kč, což je o 28,9 mld. Kč více než ve stejném období loňského roku. O přírůstek celkových výdajů se sice více, než ty běžné zasloužily kapitálové výdaje, ty však vykázaly vyšší dynamiku než výdaje běžné (73 % versus 15 %). Jejich růstu napomohlo i zvýšení objemu investičních dotací, které se na financování kapitálových výdajů podílely 32 %. O rok dříve to bylo jen 29 %. Saldo rozpočtu se meziročně zvýšilo jen málo, zato saldo běžného rozpočtu vzrostlo o 15 % a vytvořilo tak rezervu pro bezproblémové financování kapitálových výdajů.
I když se provozní saldo meziročně zvýšilo o 4,9 mld. Kč, jeho podíl na běžných příjmech zůstal na stejné úrovni jako vloni a dosáhl 19 %. Ukazuje, jaký díl z běžných příjmů, tedy v rámci financování provozu, kraje v prvním pololetí ušetřily. Výdaje a saldo krajských rozpočtů za první pololetí ukazuje tabulka 4.
| 2022 | 2023 | 2023−2022 | 2023/2022 | |
|---|---|---|---|---|
| Běžné výdaje | 140,8 | 161,5 | 20,7 | 15 % |
| Kapitálové výdaje | 11,3 | 19,5 | 8,2 | 73 % |
| Výdaje celkem | 152,1 | 181,0 | 28,9 | 19 % |
| Saldo | 24,1 | 24,5 | 0,3 | 1 % |
| Provozní saldo | 32,8 | 37,6 | 4,9 | 15 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Mezi prvním pololetí roku 2020 a stejným obdobím roku 2023 se příjmy krajských samospráv zvýšily o 36 % hlavně zásluhou rychlého růstu daňových příjmů, výdaje jen o 31 %, přitom kapitálové výdaje zaznamenaly vyšší dynamiku než výdaje běžné.
Příjmy a výdaje krajů v prvním pololetí jsou patrné z grafu 3.
Kapitálové výdaje krajů dosáhly v letošním prvním pololetí výše 19,5 mld. Kč. Souhrn provozního přebytku (37,6 mld. Kč), investičních dotací (6,2 mld. Kč) a kapitálových příjmů (0,2 mld. Kč) překročil objem kapitálových výdajů o 24,5 mld. Kč. To tak představuje peníze, které kraje mohly v letošním prvním pololetí využít na investice, ale neudělaly to. V loňském prvním pololetí to bylo 25 mld. Kč. A v roce 2021 dokonce 26,1 mld. Kč. Výdaje krajů a zdroje jejich financování za pololetí ukazuje graf 4.
V důsledku úsporného hospodaření krajů v prvním pololetí letošního roku se objem peněz na účtech mezi koncem roku 2022 a koncem června 2013 zvýšil o 55 %, resp. o 39,2 mld. Kč. V předchozích obdobích se úspory krajů v této formě zvyšovaly mnohem pomaleji. Např. v roce 2021 to bylo o 23 %, následující rok pak o 11 %. V letošním pololetí měly kraje (včetně jimi zřizovaných příspěvkových organizací) na bankovních účtech uloženo 110,4 mld. Kč. Je to více než polovina jejich příjmů v daném období.
Na konci prvního pololetí dosáhl dluh krajů (včetně jimi zřizovaných příspěvkových organizací) výše 29 mld. Kč. V porovnání se stavem na konci roku 2022 byl dluh vyšší o 14 %, resp. o 3,7 mld. Kč. Rozdíl mezi objemem dluhu krajů a objemem jejich úspor se v prvním pololetí takřka zdvojnásobil (viz tabulka 5).
| 2020 | 2021 | 2022 | 6M 2023 | 6M23/12M22 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Peníze na bankovních účtech | 52,1 | 64,1 | 71,2 | 110,4 | 55 % |
| Dluh | 21,8 | 24,8 | 25,3 | 29,0 | 14 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Závěrem
Soudě podle salda rozpočtu hospodařily obce a kraje v prvním pololetí letošního roku velmi úsporně. Kraje investovaly mnohem více než ve stejném období loňského roku, obce zachovaly loňský objem. Kraje výrazně posílily své úspory a trochu zvedly svůj dluh.