Udržitelný rozvoj obcí a regionů

Hlavní cíle a záměry naší země z hlediska udržitelného rozvoje představuje dokument Strategický rámec ČR 2030, který byl schválen v roce 2017. V současnosti je v připomínkovém řízení druhá zpráva pro vládu o kvalitě života a její udržitelnosti, kterou předkládá Ministerstvo životního prostředí. Jedná se o hodnotící zprávu o pokroku v naplňování cílů strategického rámce ČR 2030.

Strategický dokument představuje nejen zastřešující rozvojový rámec České republiky do roku 2030, ale zároveň slouží jako základní převodník mezinárodního závazku, který má ČR vůči Agendě 2030 Organizace spojených národů a Cílům udržitelného rozvoje (SDGs). Hodnotící zpráva je proto velmi důležitá, zejména proto, že i po druhém hodnotícím období zůstává ČR svým cílům velmi vzdálená. Ve dvou třetinách cílů lze sice hovořit o pokroku, ale ten není zásadní. V řadě případů došlo sice k posunu, ale poslední období se vyznačuje stagnací, nebo dokonce zhoršením. Ze zbylé třetiny přitom nadpoloviční část tvoří cíle s pokrokem dlouhodobě nepatrným. Většinu zbývajících cílů bohužel vůbec nejsme schopni vyhodnotit.

Šest klíčových oblastí

ČR 2030 se člení do šesti klíčových oblastí. Oblast Lidé a společnost pokrývá sociální témata, oblast Hospodářský model rozebírá témata ekonomická, oblast Odolné ekosystémy se věnuje tématům environmentálním. Další tři klíčové oblasti představují průřez specifických témat v rovině regionální Obce a regiony, v rovině mezinárodní Globální rozvoj a v rovině vládnutí na národní úrovni Dobré vládnutí. Oblasti jsou dále členěny na 27 strategických a 97 specifických cílů. Obsáhlý dokument není možné ve vymezeném prostoru podrobně hodnotit, zmíníme jen oblast regionálního rozvoje a problematiku dobrého vládnutí, což jsou úseky zvláště blízké veřejné správě.

Obce a regiony

prokazují při plnění cílů celkový pokrok a znatelný pozitivní vývoj. Některé problémy se daří postupně řešit, např. zmírňovat rozsah sociálního vyloučení nebo podporovat nízkoemisní a aktivní mobilitu. Současně však platí, že v některých klíčových aspektech je pokrok, nebo je lépe hovořit o stagnaci. Přetrvávají regionální disparity v socioekonomických ukazatelích. Dostupnost služeb je v periferních oblastech nadále problematická a nedaří se zvrátit nežádoucí trend suburbanizace. Adaptace obcí na změnu klimatu je pouze pozvolná a hlavně nerovnoměrná. V oblasti skládkovaného komunálního odpadu se ČR svým cílům spíše vzdaluje.

Odpovědným přístupem k území by mělo být docíleno takového rozvoje obcí a regionů, který směřuje ke zvyšování jejich odolnosti, snižuje regionální nerovnosti a usměrňuje trendy stěhování obyvatel, vytváří podmínky pro lepší dostupnost veřejných služeb a vyšší kvalitu života obyvatel, podporuje participaci veřejnosti při strategickém a územním plánování a v neposlední řadě se aktivně podílí na adaptaci na negativní dopady změny klimatu V rámci dosahování tohoto ideálního stavu se obce a regiony potýkají s celou řadou výzev. Dostupnost služeb je nadále problematická zejména ve specifických regionech a lokalitách. Pro její zajištění není v současné době dostatečná koordinace strategického a územního plánování. Závazné standardy dostupnosti veřejných služeb a infrastruktury neexistují. Kvalita života v ČR vykazuje regionální odlišnosti. Ty se projevují primárně na ose socioekonomicky vyspělý – zaostávající region než na ose město–venkov. Větší část venkovských regionů dlouhodobě migračně získává. Kvalitu rozvoje sídelních útvarů nadále omezuje fakt, že zemědělský půdní fond nadále ubývá ve prospěch nových zastavěných ploch. Ačkoliv roste bezbariérovost infrastruktury a služeb, jejich dostupnost je pro obyvatele se ztíženým pohybem a orientací stále omezená. K úspěšnému zapojování veřejnosti do rozhodování v území dochází spíše ve větších obcích. Problematiku změny klimatu zpracovává rostoucí počet obcí ve svých strategických dokumentech, na národní úrovni jsou adaptační a mitigační opatření podporována efektivně cílenými dotačními tituly. Podíl plochy zeleně však ve většině krajských měst klesl. Jen pomalu roste podíl nově dokončených budov v energetické třídě a na celkovém počtu dokončených budov. Ačkoliv existuje relativně velký počet nástrojů pro udržitelný rozvoj municipalit, jsou využívány pouze částí obcí a regionů, což může být dáno nedostatečnou systematickou podporou ze strany státu. Je pravděpodobně, že se zhoršujícími se dopady změny klimatu dojde k většímu zapojení udržitelného rozvoje do každodenních agend územní veřejné správy.

Dobré vládnutí

Česká republika se rozhodla dosáhnout lepšího způsobu vytváření a provádění veřejných politik. Tento záměr byl rozčleněn do jednotlivých složek (znalosti a dovednosti, koherence politik, data a informace, inovace, inkluzivita tvorby politik) a pokryt dílčími cíli. Žádného z těchto cílů zatím nebylo dosaženo, tím méně můžeme hovořit o završení celého záměru. V případě některých cílů došlo od roku 2017 k patrnému posunu žádoucím směrem, nejvýrazněji v oblasti sběru a sdílení dat. Ve většině cílů byl však reálný pokrok jen malý. To se týká i klíčových cílů dosažení soudržnosti politik a podpory inovací. Ačkoli veřejná správa vyvíjela v posledních třech letech nesporně větší snahu než v období předchozím, reálné výsledky se z nich zatím nedostavily a možno je očekávat až kolem roku 2025, nebo je není možné dobře posoudit.

Z návrhu předložené zprávy, která prochází připomínkovým řízením je souhrnně na závěr možné konstatovat, že opatření nejsou v tuto chvíli ještě realizována v úplnosti a není v tom třeba vidět problém. Pozornost by se však měla soustředit na případy, kde je realizace i po roce stále v počátcích, nebo nebyla zahájena vůbec.

Podle materiálů MŽP