Korespondenční volba

Návrh novely volebního zákona, která zavádí možnost korespondenčního hlasování, schválila vláda na svém prvním zasedání letošního roku a již nyní je zákon v diskuzi na pořadu Poslanecké sněmovny. Je korespondenční volba posílením demokracie nebo jde o etický a ústavně právní problém? Přinášíme z mediálního prostoru názor politologa a právníka.

Názor politologa

Korespondenční volba povede ke zvýšení dostupnosti voleb, a tím i k posílení demokracie. Podle odhadů by této formy hlasování mohlo využít přes sto tisíc lidí s českým pasem žijících v zahraničí. Jejím zavedením se volby stanou občanům České republiky dostupnější než v současnosti, říká politolog Roman Chytilek z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.

„Dostupnost voleb je v současné době pro voliče žijící trvale na území ČR velmi dobrá, protože máme hustou síť volebních okrsků. Obecně by volby měly být ideálně stejně dobře dostupné pro každého občana ČR a tomu korespondenční volba napomůže,“ uvedl Chytilek.

Vlády by podle něj obecně měly usnadnit přístup k urnám všem dotčeným skupinám, i těm menším, jako jsou například hospitalizovaní v nemocnicích mimo okrsek svého trvalého pobytu, pro které je v podstatě nemožné volit. Současný vládní návrh na ně bohužel nepamatuje. „Celkově je velmi nešťastné vést diskusi o této i dalších případných reformách, směřujících k usnadnění volební účasti, optikou, že má některé straně pomoci či uškodit. Všechny totiž ve skutečnosti pouze odstraňují zjevné existující nerovnosti mezi občany České republiky v přístupu k volebnímu aktu,“ uvedl Chytilek, který v rámci SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na právo a vládnutí.

Korespondenční volbu ze zahraničí by podle koaličního návrhu mohli využít Češi, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Poprvé by Češi v cizině mohli hlasovat dopisem v řádných volbách do Sněmovny v roce 2025.

Úprava podle Chytilka nijak neovlivňuje například proporcionalitu voleb, ale bude znamenat, že v krajích, kde se budou hlasy ze zahraničí započítávat, se bude rozdělovat ještě o něco více mandátů než doposud. „Každých zhruba 26–30 tisíc hlasů znamená jeden mandát pro daný volební kraj. Pokud tedy ze zahraničí dorazí 90 tisíc hlasů, což je poměrně konzervativní odhad, může to pro každý z těch dvou krajů znamenat, že se tam bude rozdělovat o 1–2 mandáty více než bez tohoto instrumentu. Jinak to nějaký dramatický efekt nemá. Fakt, že se hlasy rozdělují mezi dva kraje, je také rozumný, protože změna nepovede k posílení lokální reprezentace v parlamentu z pouze jednoho regionu,“ uvedl Chytilek.

Korespondenční volbu podle něj využijí zejména lidé, kteří dosud volili na konzulátech nebo nevolili vůbec, protože to bylo pro ně logisticky či finančně náročné. Týkat se bude patrně i těch, kteří jezdili ze zahraničí volit do ČR. „Nebudou to zdaleka tedy jen noví voliči, kteří doteď nevolili. Snadnějšího instrumentu k volbě budou využívat i ti stávající, kteří by volili tak jak tak, jen pro ně nákladněji a méně pohodlně,“ dodal Chytilek.

Názor právníka

Fialova pětikoaliční vláda ve středu 3. ledna na svém prvním jednání v novém roce schválila mj. návrh koaličních poslanců v čele s předsedou STAN Vítem Rakušanem na zavedení korespondenční volby pro české občany pobývající v zahraničí. Je to dobře? Zde jsou moje argumenty proti – píše vysokoškolský učitel správního práva na Masarykově univerzitě v Brně a publicista Petr Kolman (psáno pro Lidové noviny a zveřejněno na webu Neviditelný pes).

Velký etický problém je nepochybně v tomto – jestliže zde někdo dlouhodobě nežije a neplatí mj. daně, zdravotní a sociální pojištění, proč by měl rozhodovat o životě jiných lidí, kteří nesou dopady jeho volby? Zastánci korespondenční volby na to rádi odpovídají, že daně neplatí ani studenti, důchodci, ženy na mateřské nebo bezdomovci žijící v Česku.

Za prvé, každý, kdo žije v naší republice, zde povinně platí daně, i když zrovna nepracuje nebo nepodniká, tak přece platí daně nepřímé – DPH a spotřební daň. Nicméně i kdyby je teoreticky neplatili, tak pro jejich aktivní i pasivní volební právo mluví fakt, že zde žijí, takže na ně přímo dopadají následky jejich volby.

Vsuvka – stále častější atak na starobní důchodce, že neplatí daně, je neuctivý a hloupý, mnozí z nich platili čtyřicet a více let daň z příjmu, navíc nadále platí daně nepřímé. Ano, i tehdy, když si senior/ka nakoupí v akci v supermarketu, tak odvede DPH a někdy i daň spotřební, když pořídí pivo nebo výjimečně i becherovku k rodinnému nedělnímu obědu.

Dalším neduhem korespondenční volby je nepřímé narušení ústavního principu, že volba v Česku musí být osobní, za druhé má být zaručena tajnost hlasování.

V relevantním ohrožení je i princip, že volba každého, včetně osob hlasujících ze zahraničí, má být svobodná. Je jasné, že pokud se česko-zahraniční volič má dostavit na ambasádu a tam za dohledu příslušné komise musí jít řádně sám osobně za plentu, tak volba má úplně jinou bezpečnostní kvalitu. Kde máme záruku, že za Čecha žijícího v cizině nevybere a neodešle volební lístek rodina nebo čertvíkdo?

Korespondenční volba také nahrává tzv. kupčení s hlasy, které bylo dříve odsouzeno v judikatuře našeho Ústavního soudu. A to zcela po právu, z ústavy jasně plyne rovnost hlasů, a když si někdo nakoupí další hlasy, tak má zákonitě a samozřejmě naprosto nespravedlivě vyšší podíl na moci než volič postupující korektně a disponující jen svým jediným hlasem.

Pamatujete na akci „Přemluv bábu“? Tak možná bude rovnou upgradována na pokročilejší model – „Odvol za bábu“. Anebo naopak aktivní dědeček sebere mladým lístky a jako stařešina rodu „správně“ korespondenčně odvolí do toho českého parlamentu. Protože mladí stejně nemají čas pořádně sledovat, co se děje v jejich staré vlasti, kam jezdí jednou ročně o prázdninách.

Dalším neopomenutelným oříškem je zde diskriminace. Jak to, že čeští občané, kteří žijí „doma“, tedy na území České republiky, korespondenční volbu nebudou moci využít, a voliči v cizině ano? Nebo nám snad Fiala s Rakušanem chtějí tvrdit, že na voliče žijící v Česku musí být větší přísnost a silnější dohled než nad občany žijícími v zahraničí? Chtějí nám snad pánové ze Strakovky nakukat, že v zahraničí žijí poctivější Češi než v samotném Česku? Nevím jak vás, ale mne tohle velice uráží. Žiji a platím zde řádně a včas daně a Fialova vláda mi nevěří, že zvládnu korespondenční volbu? Nedůstojné. Je jen otázkou času, kdy někdo tuto perfidní diskriminaci zažaluje.

Nejen pro výše zmíněné argumenty je nutné k případnému zavedení korespondenční volby přistupovat velice, ale velice obezřetně a nemělo by se na ni zbrkle spěchat.

Kéž by se tak srdnatě naše pravicová (resp. pravo-středová) vláda postavila i k řešení jiných, palčivějších problémů, které trápí české a moravské obyvatelstvo, nicméně to je již námět na jinou glosu. Napsal pro Lidové noviny Petr Kolman.