Zaměstnanost rodičů a role obcí

Ekonomický růst je významný pro každou společnost, zvláště když jde o dlouhodobě udržitelný ekonomický růst. Právě k tomu směřují nedávné návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV), které jsou známé jako 37 opatření. Právě loňské návrhy NERV vedly k přijetí zákonných změn (konsolidační balíček) směřujících k stabilizaci veřejných rozpočtů.

Nových třicet sedm návrhů, stejně jak v loňském roce, nabízí systémová opatření, která jsou tentokrát rozdělena do několika oblastí – trh práce, vzdělávání, správa, bydlení a investice. Předpokládá se, že zavedení opatření si vyžádá určitý čas a vláda návrhy předá příslušným resortům k rozpracování. V řadě případů jde o opatření, která se diskutují už dlouho a věřme, že nezůstanou na papíře a budou kvalifikovaně přivedena k hmatatelným výsledkům.

V tomto textu chceme blíže přiblížit opatření číslo dvanáct – Zvýšit zaměstnanost rodičů lepším systémem podpory rodin. Jde o opatření zařazené v bloku vzdělávání, ale má úzkou provázanost s blokem trhu práce, kde se řeší zdravotní prevence, dávkový a sociální systém, zdanění práce, modernizace zákoníku práce a další. Vedle opatření, která se budou muset přijímat na úrovni státu (peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek a další legislativa) se očekávají i změny v nastavení povinnosti obcí včetně investičních pobídek, zejména ve vztahu k mateřskému školství.

Mateřská podpora a rodičovský příspěvek

Česko vykazuje v rámci EU nejvyšší propad zaměstnanosti žen s dětmi do šesti let věku. Příčinou je nevhodné nastavení institutu mateřské podpory (peněžitá pomoc v mateřství PPM) a rodičovského příspěvku (RP) a zároveň dlouhá garance zachování místa během rodičovské dovolené, vysoké zdanění zaměstnaneckých výdělků a nízká záruka dostupných míst pro dítě v předškolních zařízeních. Interakce PPM a RP trpí další řadou problémů: Přechod z PPM na RP je obvykle doprovázen významným poklesem měsíčních příjmů rodiny ve zcela arbitrárně stanoveném okamžiku. RP je designován tak, že o dítě pečuje často rodič s nižším příjmem, protože to je finančně výhodnější. RP diskriminuje rodiče s vyšší PPM a vyšším předchozím příjmem pro danou délku čerpání. Rodičovský příspěvek je dlouhodobě stanoven odlišně od ostatních států Evropy v tom, že není spojen s čerpáním rodičovské dovolené. V řadě zemí je přídavek na dítě navázán na věk dítěte a je obvykle příjmově testován. Současné nastavení v ČR motivuje ženy-matky zůstávat co nejdéle doma, aby to zároveň nebylo příliš nákladné pro státní rozpočet. A konečně, problematické jsou také valorizace RP, které způsobují nežádoucí chování. Problém s valorizací PPM není, protože je navázána na předchozí příjem osoby.

Výše uvedené probíhá v prostředí vysokého zdanění práce (včetně pojistných odvodů) i v případě nízkých výdělků (především skrze odvody zaměstnavatele), typicky v případě částečných úvazků pečujících rodičů. Problematičnost institucionálního nastavení se výrazněji projevuje v lokalitách s nadprůměrně vzdělanou populací rodičů nebo potenciálních rodičů. Analýzy nákladů a výnosů přitom ukazují, že dopad vhodně koncipovaných opatření na veřejné rozpočty může být fiskálně neutrální či dokonce pozitivní. Lepší nastavení může mít také pozitivní dopady na ochotu k rodičovství a mateřství, tedy na porodnost.

Navrhuje se zkrátit maximální dobu čerpání rodičovské ze 4 na 3 roky. Sladit či dokonce sloučit RP a PPM s možností full-time čerpání do dvou let věku dítěte s možností volného střídání rodičů. Po druhém roce věku dítěte by byla standardně dostupná institucionální péče o děti (viz níže).

Povinnost obcí

Navrhuje se zavést povinnost obcí zajistit místo v MŠ od 3 let věku dítěte (ne od začátku školního roku od 1. září, ale ode dne dosažení věku) či v alternativním institucionálním zařízení pro dostatečně disponované děti už od 2 let. Při nenaplnění povinnosti obce zavést povinnost odpovídajícího finančního plnění obce směrem k rodičům dítěte. Obě opatření s patřičným odkladem let na dobudování chybějících kapacit předškolních zařízení.

Změnit systém investičních dotací obcím na zajištění dodatečných míst v předškolních zařízeních tak, aby nedostatek investičních prostředků nemohl být výmluvou obcí za nedostatek míst (viz návrh NERV ze 14. 4. 2023, opatření 7.b). Posílit centrální dohled nad kvalitním demografickým plánováním obcí a posílit zákonné nástroje obcí vůči developerům při zajišťování veřejné infrastruktury včetně služeb MŠ a ZŠ. Změnit informační systém o poptávce po místech v MŠ a dalších předškolních zařízeních, aby zřizovatelům poskytoval včasné, nezkreslené a kompletní informace s výrazně větším předstihem než dnes. Aby rodičům, včetně budoucích, poskytoval dostatečné garance budoucího místa v dané lokalitě. Do systému je záhodno zakomponovat i pravidla způsobu rozpočtového určení daní (RUD). Jako primární službu předškolního zařízení pro děti považovat osvědčený systém MŠ zahrnující vzdělávací a výchovnou složku. Řešení formou dětských skupin a sousedského hlídání považovat za alternativy v případech velmi malých obcí, pro překlenutí dočasných nedostatků, pro děti mladší 3 let, a tehdy, pokud jsou to v místě preferovanější formy na straně rodičů.

Hlavní překážkou optimálního rozvoje v tomto směru je součinnost resortů MPSV, MŠMT, MF ČR a MMR. Má-li dojít k úspěšné realizaci tohoto opatření, bude muset být spolupráce uvedených ministerstev opravdu velmi kreativní, zbavená úzkých resortních zájmů. To bude možné jedině s přizváním samotných aktérů – obcí a měst. Vrchnostenský přístup nemůže uspět, viz současné problémy s rozpočtem regionálních škol.