Kořenové čistírny řeší čištění odpadních vod v obcích s nízkými provozními náklady

Moderní kořenové čistírny s vertikálními filtry představují pro malé obce výhodné řešení, jak nakládat s odpadními vodami. Dokáží vodu vyčistit spolehlivě tak, aby s velkou rezervou plnila legislativní limity, navíc s nízkými provozními náklady a nenáročnou údržbou. Na kořenovou čistírnu mohou obce získat dotace, stejně jako na čištění odpadních vod za pomoci mechanicko-biologické čistírny.

Nejčastěji se kořenové čistírny staví v obcích do 500 obyvatel. „Například v sousedním Rakousku více než 50 % obcí o této velikosti řeší nakládání s odpadními vodami za pomoci KČOV,“ uvádí Michal Šperling ze společnosti Kořenovky. Základem fungování jsou mikroorganismy usazené na kořenech rostlin, ale zejména na štěrku, jímž je kořenové pole naplněno. Tyto bakterie dokáží proměnit znečištěnou vodu v čistou se stejnou spolehlivostí jako klasické čistírny.

Legislativní limity plní KČOV i u větších obcí, podmínkou umístění kořenové čistírny je však dostatečně velký pozemek. Aby byla zajištěna účinnost, kořenové pole se dimenzuje o velikosti 2 m² na ekvivalentního obyvatele, k tomu je zapotřebí počítat i s prostorem pro další části kořenové čistírny. V případě rozšíření obce do budoucna se dá rozšířit i kořenové pole. Kořenovou čističku je možné v obci použít na jednotné i splaškové kanalizaci. Pro roztroušené obce lze využít individuální řešení a u každého domu vybudovat certifikovanou domovní kořenovou čističku.

Jak probíhá čištění v kořenové čistírně

Před samotnou čistírnou se při napojení na jednotnou kanalizaci buduje odlehčovací komora, jejímž cílem je odlehčení dešťových vod v případě přívalových dešťů. Znečištěnou vodu z domácnosti je dále zapotřebí mechanicky předčistit, aby byla zbavena pevných nečistot. K tomu slouží lapák písku a česle, které mohou být ruční i strojní. Následně odtéká voda do vícekomorového septiku, odkud skrze pulzní šachtu míří na pulzně skrápěný vertikální filtr osázený vegetací, který připomíná záhon rostlin a zapadá do krajiny. Právě zde probíhá biologické čištění za pomoci mikroorganismů. „Celý systém funguje spolehlivě i v zimním období. Bakteriální procesy vydávají teplo, proto ani za třeskutých mrazů nepřestává probíhat recirkulace v kořenovém filtru,“ vysvětluje Zuzana Klímová ze společnosti Kořenovky. Přečištěná voda obvykle míří do vodoteče, podle legislativy je u obcí do 150 obyvatel možný i zásak do podzemích vod.

Ekonomika stavby a provozu

Dle velikosti obce je cena za realizaci obecní kořenové čistírny 20 000 až 30 000 Kč na obyvatele. Výhodou kořenové čistírny je, že se může napojit na stávající jednotnou kanalizaci a tím ušetřit za stavbu kanalizace. Provozní náklady obecních kořenových čistíren jsou až 5× nižší oproti klasickým čističkám. Výhodou je také nenáročný provoz, který obec často dokáže zajistit sama. Pokud lze čistírnu vybudovat pod obcí a je zde dostatečný gravitační spád, může dokonce fungovat i bez elektrické energie. Při využití kalového pole je možné výrazně ušetřit při likvidaci kalu, jelikož zmineralizovaný kal se vyváží obvykle jednou za 20 let.

Proces přípravy a realizace KČOV

Při zájmu o vybudování kořenové čistírny v obci nejprve probíhá telefonická konzultace a následné šetření v místě. Na základě obhlídky vznikne studie, v níž jsou popsány jednotlivé varianty, ať už individuálních či centrálních řešení. „Studii následně prezentujeme zastupitelům a pokud se rozhodnou kořenovku vybudovat, vzniká většinou několikastupňový projekt – pro územní řízení, pro stavební povolení, pro realizaci stavby a výběr zhotovitele,“ popisuje Michal Šperling a dodává: „Následuje získávání stanovisek dotčených orgánů. V mezičase doporučujeme, aby si obec už předpřipravila možnosti dotací, které lze na kořenovou čistírnu získat. Je dobré mít vše vyřízené dopředu, aby pak nedocházelo k časové prodlevě a bylo možné co nejdříve zahájit realizaci stavby.“ Životnost čistírny je až 30 let a následně ji lze revitalizací prodloužit o další desítky let.