Hospodaří úspěšněji stát nebo obce?

Je hospodaření obcí v porovnání se státním rozpočtem posledních letech úspěšnější? Obecně se považuje rozpočtové hospodaření obcí za mnohem úspěšnější než hospodaření státního rozpočtu. Vychází se přitom z faktu, že obce vykazují setrvale přebytek rozpočtu, jejich úspory rostou a dluh se zvyšuje jen málo. Statistické údaje dávají tomuto tvrzení za pravdu.

Mezi rokem 2013 a 2022 vykázaly obce (bez Prahy) souhrnné příjmy ve výši 2,4 bilionu Kč a byly o 121 mld. Kč vyšší než jejich výdaje. Rozpočet obcí jako celku byl v každém roce daného období kladný. Obce tak naspořily, a většinou uložily do banky na běžné účty, což není příliš efektivní způsob nakládání s penězi za daných podmínek, celkem 5 % svých souhrnných příjmů.

Celkové úspory obcí (bez Prahy) se v daném období zvýšily o 159 % a dosáhly koncem roku 2022 výše 177 mld. Kč, jejich dluh vzrostl pouze o 1 % a koncem roku 2022 činil 53,3 mld. Kč. Byl tedy zhruba třikrát nižší než úspory. Při takto rychlém růstu úspor vynaložily na investice v průměru každoročně 29 % svých příjmů a souhrnný objem kapitálových výdajů dosáhl téměř 700 mld. Kč, z nichž 200 mld. Kč, financovaly obce za přispění státem poskytnutých investičních dotací.

Vývoj rozpočtu obcí za 11 měsíců roku 2023 nenaznačuje výchylku z dosavadního trendu (viz Hospodaření obcí koncem listopadu). Přebytek rozpočtu obcí (bez Prahy) v daném období byl ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku téměř dvojnásobný. Další růst jejich úspor je tudíž nevyhnutelný, přitom případné zvýšení dluhu bude opět jen mírné.

O čem vypovídá to, že obce jako celek odkládají užití peněz do budoucna v tak velkém měřítku? Odpověď není snadná. Může to být nedostatek příležitostí k jejich útratě, přehnaná opatrnost, obavy z budoucnosti vedoucí k vytváření značných rezerv či neochota pouštět se do rizika. Nabízí se otázka: Nemají náhodou obce jako celek více peněz, než kolik potřebují?

Podívejme se na to, jak obce peníze získávají a na co je používají. Nejvýznamnější příjmovou položkou obecních rozpočtů je výnos ze sdílených daní. Na celkových příjmech se podílí cca 60 %. Druhou položkou z hlediska velikosti jsou dotace. Jejich váha v celkových příjmech sice klesá, ale i tak v roce 2022 tvořily 16 %. To vše jsou peníze, které pocházejí z daní zaplacených lidmi a firmami.

Skutečně vlastní příjmy obcí, o kterých samostatně rozhodují tvoří menšinu, v poslední době pouze cca 25 %. Patří sem nedaňové příjmy a příjmy z prodeje majetku, které jsou jednorázové. Pak ještě místní a správní poplatky. Zvláštní postavení má daň z nemovitých věcí, která se na celkových příjmech podílí necelými 4 % a její váha se v poslední letech, v návaznosti na rychlý růst příjmů mj. podmíněný inflací, spíše snižuje.

Nejdůležitější oblasti výdajů

Teorie veřejných financí považuje za nejdůležitější oblasti výdajů výdaje na sociální oblast, na zdravotní péči a na vzdělávání. Jsou to oblasti, ve kterých nelze tak snadno výdaje snížit. Naopak mají tendenci růst a omezovat tak objem ostatních výdajů. Tlak na jejich zvyšování odráží nejen růst počtu obyvatel, nýbrž i snahu rozšířit objem poskytovaných služeb a zlepšit jejich kvalitu.

Jak významné jsou výdaje na tyto tři oblasti ve státním rozpočtu a v rozpočtu obcí jako celku (opět bez Prahy) ukazují následující tabulky.

Státní rozpočet

Státní rozpočet vydal v letech 2021 a 2022 na sociální oblast 42 %, resp. 43 % celkových výdajů, na vzdělávání v obou letech 12 % celkových výdajů a na zdravotnictví po 8 % v každém roce. Převážná část výdajů na zdravotnictví, jak známo, není financovaná ze státního rozpočtu, nýbrž ze zdravotních pojišťoven. Proto je podíl výdajů na tuto oblast ve státním rozpočtu tak nízký. Tvoří jej z 80 % platby zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce. Tři uvedené oblasti tvořily v roce 2021 a 2022 shodně 63 % celkových výdajů státního rozpočtu.

Mezi rokem 2021 a 2022 se celkové výdaje státního rozpočtu zvedly o 4 %, jeho výdaje na sociální oblast o 6 %, výdaje na vzdělávání rostly stejným tempem jako celkové výdaje. Výdaje na zdravotnictví se o 4 % snížily. Neznamená to, že by se snížily celkové výdaje na zdravotnictví, protože výdaje zdravotních pojišťoven se meziročně zvedly o více než 2 %.

Pramen: Státní závěrečný účet za rok 2022, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Rozpočty obcí

Celkové výdaje obcí (bez Prahy) se v roce 2022 meziročně zvýšily o 14 %. Výdaje na sociální oblast se meziročně prakticky nezměnily. Vykázaly nepatrný pokles, a to o 0,4 %. Výdaje na vzdělávání se zvedly o 2 % a výdaje na zdravotnictví o 1 %. Výdaje na souhrn třech uvedených oblastí se meziročně zvýšil celkem o 1 %, což je výrazně pomalejší tempo, než kterým rostly celkové výdaje obcí a rovněž to je pomalejší tempo, než jakým tyto výdaje rostly ve státním rozpočtu.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Ve srovnání se státním rozpočtem se výdaje obcí na tyto tři oblasti na celkových výdajích podílely podstatně méně. Na sociální oblast připadlo v roce 2021 z celkových výdajů 5 %, o rok později to byla jen 4 %. Podíl výdaje na vzdělávání klesl ze 11 % v roce 2021 na 10 % v roce 2022. Výdaje na zdravotnictví zůstaly v obou letech na 1 % z celku. Podíl výdajů na dané tři oblasti na celkových výdajích se tak v roce 2022 meziročně snížil ze 17 % na 15 %.

Výdajové priority obcí ukazuje tabulka 3. Obsahuje výčet těch oblastí, které měly v letech 2021 a 2022 podíl na celkových výdajích přesahující 10 %. Ze třech oblastí, kterými jsme se zabývali výše, se sem vešly pouze výdaje na vzdělávání, které se dostaly na poslední místo. S výjimkou výdajů na vzdělávání vykázaly priority obcí vyšší meziroční růst než celkové výdaje.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Obce si svůj podíl na financování sociální oblasti, vzdělávání či zdravotnictví samy nevybraly. Udělal to za ně stát, a to na počátku 90. let. Patrně z obavy, zda by obecní zastupitelé tyto oblasti zvládli, přidělil obcím jen minoritní úlohu v daných oblastech.

Nevybavil je sice příjmy, o nichž by si mohly obce samostatně rozhodovat, ale ani je nepověřil zásadním úkolům veřejného sektoru. Sám si ponechal oblasti, jejichž výdaje mají tendenci neustále růst, občas bez ohledu na aktuální ekonomickou situaci. A je to také vláda, resp. parlament, kdo rozhoduje o převážné části příjmů obecních rozpočtů. Takže není až tak velká zásluha obcí, že, ve srovnání se státním rozpočtem, mají permanentně vyšší příjmy než výdaje. Je to dáno hlavně mechanismem získávání příjmů, a především strukturou obecních výdajů.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.