Obce a kraje v roce 2023

V uplynulém roce hospodařila Praha, kraje a ostatní obce se značným přebytkem. To ostatně naznačovaly již údaje za 11 měsíců loňského roku. Hospodaření územní samosprávy v loňském roce nevybočilo z trendu, který je patrný minimálně v posledních deseti letech. Charakterizují jej vyšší příjmy než výdaje a s tím spojený značný růst úspor.

Všechny změny, ke kterým v období let 2013 až 2023 došlo, neměly na tento trend prakticky žádný vliv. Dokonce ani ty velké z období posledních čtyř let, jako byla důsledky opatření v období covidové pandemie, vpádu Ruska na Ukrajinu, velkého zdražení energetických zdrojů a nebývale vysoké inflace.

Mezi rokem 2013 a 2023 získaly územní samosprávné celky do rozpočtu 6,2 bil. Kč, utratily 5,9 bil. Kč a ponechaly si či odložily stranou 334 mld. Kč. V průměru tak ušetřily každý rok 5 % svých příjmů, které měly k dispozici, příjmů, které na ně z velké části převedl stát z daňových výnosů. Po roce 2016 je to právě uplynulý rok, ve kterém se kladné saldo rozpočtu podílelo na příjmech územních samosprávných celků nejvíce, a to 9 %.

Hospodaření obcí (bez Prahy)

V posledních čtyřech letech vykazovaly obce vždy převahu příjmů nad výdaji. Nejnižší podíl přebytku rozpočtu na příjmech měly v roce 2022 (3 %), nejvyšší právě v loňském roce, a to 8 %. Je to neuvěřitelný meziroční růst. V průměru za celé období ušetřily 5 % svých příjmů, což v absolutním vyjádření znamená, že každý rok odložily stranou 64 mld. Kč.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty CRIF, a. s.

Příjmy obcí dosáhly koncem roku 2023 celkem 352,3 mld. Kč, a to je o 11 % více než ve stejném období předešlého roku. Na meziročním přírůstku příjmů o 35,1 mld. Kč se nejvíce podílel růst daňových příjmů, a to o 29,9 mld. Kč. Nedaňové příjmy k němu přispěly 3,7 mld. Kč, meziročně vzrostly o 9 %. Druhou nejrychleji rostoucí položkou byly neinvestiční dotace (13 %), které přidaly ke zvýšení příjmů částku 4 mld. Kč. Zato investiční transfery, které pomáhají s financováním kapitálových výdajů, přispěly 0,4 mld. Kč. Další zdroj financování kapitálových výdajů – příjmy z prodeje obecního majetku – se meziročně snížil, a to téměř o třetinu, konkrétně o 2,9 mld. Kč.

Na meziročním růstu daňových příjmů (o 29,9 mld. Kč) se nejvíce podílely přírůstek výnosů daně z příjmů právnických osob (o 15,2 mld. Kč), poté daně z příjmů fyzických osob (o 7,4 mld. Kč). Na daň z přidané hodnoty připadlo třetí místo s přírůstek ve výši 5,6 mld. Kč a na ostatní daňové příjmy, mezi které se řadí i daň z nemovitých věcí, zbylo 1,7 mld. Kč. Jak je vidět, dařilo se firmám a méně maloobchodnímu obratu.

Tímto vývojem se dále snížil význam daně z přidané hodnoty ve struktuře daňových příjmů obcí. Její váha poklesla v loňském roce na 42 %, což je o čtyři procentní body méně než o rok dříve. Podíl daně z příjmů právnických osob se zvedl z 23 % na 27 % a daně z příjmů fyzických osob se nezměnil.

Podíl daňových příjmů na celkových příjmech obcí se dále zvýšil, a to na 70 %. Naopak, podíl dotací na příjmech byl v posledních svou letech (16 %) mnohem nižší než v roce 2022 a 2023. Meziročně se snížily i váha investičních dotace na celkovém objemu dotací.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty CRIF, a. s.

Celkové výdaje obcí meziročně vzrostly o 18,5 mld. Kč. O to se zasloužil výlučně růst běžných výdajů o 19,9 mld. Kč vzhledem k tomu, že ty kapitálové se meziročně snížily, a to o 1,4 mld. Kč. Výrazný meziroční růst zaznamenal přebytek rozpočtu, který se z roku na rok více než zdvojnásobil.

Z celkových příjmů věnovaly obce loni na kapitálové výdaje 27 %, což je nejméně minimálně za poslední čtyři roky. Běžné příjmy rostly rychleji než běžné výdaje, takže inflace více ovlivnila příjmy než výdaje. Obce v rámci financování provozu ušetřily 29 % běžných příjmů, což je nejvíce za posledních čtyři roky.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty CRIF, a. s.

Jak již bylo řečeno, objem kapitálových výdajů se meziročně snížil, přitom se objem investičních dotací zvedl, i když jen o 0,4 mld. Kč. Podíváme-li se na tři zdroje, z kterých lze kapitálové výdaje „bezbolestně“ financovat, tj. provozní přebytek, investiční dotace a výnos z prodeje obecního majetku, tak ty dosáhly v loňském roce 121 mld. Kč a byly meziročně o 15 mld. Kč vyšší.

Pokles kapitálových výdajů a zvýšení tří zdrojů na jejich financování znamenal zvětšení rozdílu mezi nimi. Takže v loňském roce měly obce na investice o 26 mld. Kč více, než kolik na ně skutečně použily. Mezera mezi oběma veličinami byla v roce 2023 téměř třikrát větší než o rok dříve. Nejvíce se o to „zasloužil“ velký přírůstek přebytku běžného rozpočtu, tedy zvýšení úspor v rámci financování provozu.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty CRIF, a. s.

Hospodaření krajů

Koncem roku 2023 vykázaly krajské rozpočty příjmy v celkové výši 357 mld. Kč a výdaje ve výši 341 mld. Kč. Saldo rozpočtu tak bylo kladné ve výši 16 mld. Kč, což je více než dvojnásobek kladného salda z roku 2022. Podíl salda na příjmech krajů byl v rámci posledních čtyř let nejvyšší, dosáhl 4 %, což je méně než v případě obcí.

V posledních čtyřech letech získaly kraje celkové příjmy mírně přesahující 1,2 bil. Kč a na výdaje použily necelých 1,2 bil. Kč. Jejich rozpočet tak byl v daném období téměř vyrovnaný. Kladné saldo se na příjmech podílelo v průměru ročně 2 %. Rozpočet krajů vykázal ve výchozím roce schodek, který byl v následujících letech více než kompenzován kladným saldem.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty CRIF, a. s.

K přírůstku příjmů krajů v roce 2023 o 43,4 mld. Kč přispěl růst neinvestičních dotací částku 17,6 mld. Kč a jen nepatrně za nimi zaostal růst daňových příjmů o 15,1 mld. Kč. Investiční dotace meziročně posílily o 8,2 mld. Kč a vykázaly podstatný meziroční růst (o 66 %). Nedaňové příjmy participovaly 2,4 mld. Kč, meziročně rostly rychleji než celkové příjmy. Kapitálové příjmy se meziročně prakticky nezměnily, kraje tak loni prodaly majetek v podstatě ve stejné výši jako o rok dříve.

Daňové příjmy se na celkových příjmech krajů podílely 30 %, což je v posledních čtyřech letech nejvíce. Podíl dotací na celkových příjmech klesl na 66 %, přičemž v prvních dvou letech daného období byl 70 %.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty CRIF, a. s.

Celkové výdaje krajů vykázaly nižší dynamiku než celkové příjmy. Na rozdíl od obcí k jejich růstu však významně přispěly kapitálové výdaje. Ty se meziročně zvedly 37 %, resp. o 13,8 mld. Kč. Běžné výdaje rostly pomaleji o 8 %), v absolutním vyjádření to bylo o 21,3 mld. Kč. Na kapitálové výdaje věnovaly kraje 14 % svých příjmů, o dva procentní body více než v roce předchozím. K jejich růstu přispěly značnou měrou i investiční dotace, jejichž objem byl v roce 2023 nejvyšší za poslední čtyři roky. Na financování kapitálových výdajů se podílely více než dvěma pětinami.

Stejně jako obce, dosáhly i kraje značného přebytku. Ten byl ve srovnání s předchozím obdobím více než dvojnásobný. Velký byl i přebytek běžného rozpočtu, který dosáhl 45,6 mld. Kč a byl o téměř o 14 mld. Kč vyšší než o rok dříve. Kraje tak v rámci financování provozu ušetřily 14 % svých běžných příjmů. Stejně jako v případě obcí, vykázaly běžné příjmy mnohem vyšší dynamiku než běžné výdaje.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty CRIF, a. s.

I když kapitálové výdaje v roce 2023 značně vzrostly, kraje zdaleka nevyužily prostor, který jim poskytly v souhrnu investiční dotace, provozní přebytek a příjmy z prodeje jejich majetku. Z těchto tří zdrojů měly k dispozici téměř 70 mld. Kč a investovaly „pouze“ 51 mld. Kč. Zbylo jim tak 16 mld. Kč, a to je více než dvojnásobek částky z roku 2022. Ta poslední čtyři roky je to nejvíce. Více než dvě třetiny tří zdrojů na financování investic tvořil přebytek běžného rozpočtu, tedy úspory dosažené při financování provozu.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty CRIF, a. s.

Praha

Celkové příjmy Prahy dosáhly koncem roku 2023 výše 140,8 mld. Kč a jejich výdaje byly o 29,3 mld. Kč nižší. Meziroční dynamika příjmů byla téměř trojnásobná oproti dynamice výdajů. Přebytek rozpočtu se na příjmech podílel neuvěřitelnými 21 %, což je nejvíce minimálně za poslední čtyři roky.

V posledních čtyřech letech měla Praha k dispozici 464 mld. Kč a uskutečnila výdaje ve výši 394 mld. Kč. Nevyužila tak 70 mld. Kč. V průměru ročně Praha odložila stranou 15 % svých příjmů, což představuje 17,4 mld. Kč.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty CRIF, a. s.

Na meziročním přírůstku příjmů ve výši 20,4 mld. Kč se hlavní měrou podílely daňové příjmy), a to téměř třemi čtvrtinami (růst o 15,1 mld. Kč). Významnější úloha pak připadla pouze nedaňovým příjmům, které přispěly částkou 4,3 mld. Kč. Zvýšily se ještě neinvestiční dotace, a to o 1,5 mld. Kč. Objem investičních dotace se naopak meziročně o 0,3 mld. Kč (o 26 %) snížil. Pokles zaznamenaly i kapitálové příjmy, a to o 0,1 mld. Kč.

Daňové příjmy Prahy se loni na celkových příjmech podílely 68 %, o jeden procentní bod více než před rokem. Vliv dotací na celkové příjmy se nadále snižoval a v loňském roce tvořily jen 24 % jejich objemu. Podíl investičních dotací na celkovém objemu dotací se rovněž snížil, a to na pouhá 3 %.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty CRIF, a. s.

Celkové výdaje Prahy se meziročně zvýšily jen o 6 %, což je třetinová dynamika oproti příjmům. Objem kapitálových výdajů se o 0,6 mld. Kč snížil, běžné výdaje vzrostly o 7,3 mld. Kč. Podíl kapitálových výdajů na příjmech se snížil z 18 % na 15 %. Byl jen nepatrně vyšší než u krajských samospráv. Investiční dotace financovaly pouze 4 % kapitálových výdajů Prahy v loňském roce.

Přebytek běžného rozpočtu byl rekordní, dosáhl 49,5 mld. Kč, o 13,6 mld. Kč vyšší než o rok dříve. Praha tak v rámci financování provozu ušetřila 35 % svých běžných příjmů. Běžné příjmy se meziročně zvýšily o 18 %, což je dvojnásobná dynamika oproti běžným výdajům.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty CRIF, a. s.

Stejně jako u ostatních obcí a krajů byl i v Praze rozdíl mezi kapitálovými výdaji na jedné straně a investičními dotacemi, provozním přebytkem a kapitálovými příjmy (tři zdroje) na straně druhé. V Praze byl loni v rámci posledních čtyřech let tento nevyužitý potenciál nejvyšší. Tři zdroje financování kapitálových výdajů dosáhly výše 50,7 mld. Kč, především v důsledku vysokého provozního přebytku. Na kapitálové výdaje však vydala Praha jen 21,4 mld. Kč. Rozdíl tak dosáhl 29,3 mld. Kč a byl téměř dvojnásobný ve srovnání s rokem 2022. Představuje to peníze, které Praha mohla věnovat na bezrizikové financování investic (téměř 30 miliard korun!), ale neudělala to.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty CRIF, a. s.

Závěrem

Porovnáme-li rozpočtové hospodaření Prahy, ostatních obcí a krajů, pak je to Praha, která vykazuje setrvale mnohem vyšší podíl přebytku na příjmech než zbývající dva segmenty územních rozpočtů. Také růst přebytku v loňském roce byl zdaleka nejvyšší. Praha se na celkovém přebytku územní samosprávy podílela loni více než dvěma pětinami. Na ostatní obce připadlo 37 % celkového přebytku. Kraje se nejvíce přiblížily konceptu vyrovnaného rozpočtového hospodaření ve střednědobém horizontu.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty CRIF, a. s.

Tři zdroje, které má území samospráva k dispozici na financování investic, tj. souhrn provozního přebytku, investičních dotací a příjmů z prodeje majetku, využila Praha pouze 42 %, ostatní obce 78 % a kraje 76 %. Nejvýznamnějším z nich je provozní přebytek. Dlouhodobě trvající poměrně vysoký přebytek není znakem dobrého hospodaření, nemluvě o nakládání s úsporami.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.