Kraj Vysočina si připomíná 20 let v Evropské unii

V regionu během dvou dekád realizoval úspěšné projekty za více než 70 miliard korun

Ze statistik Ministerstva pro místní rozvoj ČR vyplývá, že za posledních dvacet let, tedy za dobu členství České republiky v EU, podpořily evropské fondy na území Kraje Vysočina projekty různých žadatelů částkou více než 74 miliard korun. Samotný Kraj Vysočina má na kontě projekty za více než 13,5 miliardy korun.

„Nejvyšší dotace z evropských fondů, konkrétně více než 6,5 miliardy korun, šly na pomoc s modernizací krajské silniční sítě včetně výstavby nových obchvatů. Největšími realizovanými projekty krajské samosprávy byly například obchvat Velkého Beranova, obchvat Nového Veselí, Lukavce, Bohdalova, Oslavičky, Trnavy nebo Příseky,“ uvedla náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Hana Hajnová.

„Více než dvě miliardy pomohly sociálním službám, kde zmíním především transformaci pobytových sociálních služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním, kteří díky tomu přecházejí z velkých ústavů do bytů nebo domů rodinného typu v běžné zástavbě,“ doplnila výčet Hana Hajnová.

Klíčovým finančním zdrojem pak byly unijní fondy pro krajské zdravotnictví. „Za posledních dvacet let se zásadně změnila podoba krajem zřizovaných nemocnic, zvýšila se úroveň zázemí pro pracovníky i komfort pro pacienty,“ vyzdvihla Hana Hajnová s tím, že do všech nemocnic přibyly moderní diagnostické přístroje. Krajská záchranná služba má podle ní k dispozici jedno z nejmodernějších výcvikových středisek v České republice, inovované přístrojové vybavení i vozový park. Největší objemy peněz v současnosti krajské zdravotnictví čerpalo z programu REACT-EU, určeného pro posílení připravenosti na řešení mimořádných situací jakéhokoli druhu.

Nemalé částky z fondů EU v řádu stovek milionů korun směřovaly také do oblasti kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Kraj Vysočina s jejich pomocí uskutečnil například generální rekonstrukci zámku v Třebíči nebo hradu Roštejn, revitalizuje Hrad Kámen a aktuálně připravuje výstavbu edukačního centra pro Muzeum Vysočiny Jihlava. Krajská destinační agentura Vysočina Tourism pak čerpala evropskou podporu na zvýšení návštěvnosti regionu, společně s partnery v Rakousku realizovala projekt Památky žijí nebo připomněla česko-rakouskou sklářskou tradici.

Do sektoru školství přinesly evropské fondy možnost dovybavení všech stupňů škol v souladu s nejnovějšími standardy. Podpořily také zvyšování odbornosti učitelů a kompetencí žáků, včetně rozšíření možností studovat v zahraničí.

V oblasti ochrany životního prostředí Kraj Vysočina spolufinancuje projekty revitalizace parků, buduje novou návštěvnickou infrastrukturu v chráněných přírodních oblastech a obnovuje malé vodní nádrže. „Nezapomínáme ani na své občany, kterým jsme významně pomohli s výměnou starých kotlů na tuhá paliva,“ připomněla Hana Hajnová s tím, že od roku 2016 kraj v šesti vlnách takzvaných kotlíkových dotací schválil téměř 9,5 tisíce žádostí za 1,046 miliardy korun.

Pokud jde o končící programové období 2014–2020, ze statistik mezikrajského srovnání čerpání EU fondů plyne pro Vysočinu jednoznačné prvenství z pohledu výše získané dotace v přepočtu na jednoho obyvatele. „Zatímco republikový průměr je 60,5 tisíc korun dotace na jednoho obyvatele, na Vysočině tato částka činila 82,3 tisíc korun – jednoznačně nejvíce mezi čtrnácti kraji,“ uzavřela Hana Hajnová.