Územní rozpočty pokračují v úsporné politice
Podle publikovaných údajů do konce února letošního roku získaly územní samosprávy, tedy kraje, hlavní město Praha a všechny ostatní obce a města, do svých rozpočtů celkem 133,8 mld. Kč, a to je o 7,2 mld. Kč, resp. o šest procent více než ve stejném období loňského roku.
Dynamika daňových příjmů za dva měsíce byla nižší, ty meziročně vzrostly o 4 %. K přírůstku celkových příjmů o 7,2 mld. Kč přispěly daňové příjmy 2,5 mld. Kč, stejně jako příjmy nedaňové (meziroční růst o 25 %). Největší dynamiku vykázaly investiční dotace, jejich přírůstek činil 3,4 mld. Kč (meziroční růst na více než čtyřnásobek). Vysokou meziroční dynamiku dosáhly i kapitálové příjmy (45 %), avšak ty hrají v celkových příjmech jen malou roli. Objem neinvestičních dotací se v tomto období meziročně naopak snížil, a to o 3 %, resp. o 1,7 mld. Kč.
Podíl dotací na celkových příjmech za uvedené měsíce u všech územních samospráv meziročně o jeden procentní bod poklesl na 43 %, podíl daňových příjmů zaznamenal stejné snížení, jejich podíl byl 46 %. Zatímco v roce 2021 se dotace a daňové příjmy podílely na celkových příjmech 92 %, o tři roky později to bylo 90 %. Na významu v celkových příjmech získaly nedaňové příjmy, jejich výše je, na rozdíl od daňových příjmů a dotací, výlučně v kompetenci subjektů územní samosprávy.
Celkové výdaje územní samosprávy se meziročně v tomto období zvedly pouze o 2 %. resp. o 2,4 mld. Kč na 107,3 mld. Kč. Přírůstek běžných výdajů dosáhl 1,4 mld. Kč a kapitálových pak 1 mld. Kč. Roční dynamika kapitálových výdajů však byla desetkrát vyšší než výdajů běžných. Z celkových příjmů věnovaly územní samosprávy na investice 8 % svých příjmů, stejně jako o rok dříve. Investiční dotace pomohly s financováním kapitálových výdajů z 39 %, o rok dříve to bylo jen 9 %.
Souhrn provozního přebytku, investičních dotací a kapitálových příjmů převýšil objem kapitálových výdajů o 26,5 mld. Kč, o rok dříve to bylo 21,7 mld. Kč. Tato částka reprezentuje objem peněz, které samosprávy mohly bez rizika využít na financování investic, ale daly přednost odložení jejich využití do budoucna.
V daném období vykázaly rozpočty územní samosprávy přebytek ve výši 26,5 mld. Kč, který se na celkových příjmech podíl 20 %. Je to o tři procentní body vyšší podíl než ve stejném období o rok dříve. Vývoj rozpočtu v prvních dvou měsících letošního roku se výrazněji neodlišuje od předchozích let. Trend posilování úspor pokračuje navzdory ekonomickému oživení. Příjemným zjištěním je růst kapitálových výdajů, podpořený zvýšeným objemem investičních dotací, avšak především zvýšením provozního salda, tedy úspor, které území samosprávy dosahují v rámci financování provozu. Běžné výdaje se v daném období meziročně zvedly o 1 %, zatímco běžné příjmy o 7 %.
Obce bez Prahy
Obce (bez Prahy) získaly do svých rozpočtů do koncem února celkem 48,7 mld. Kč, což je o 6 % více než ve stejném období loňského roku. Na přírůstku celkových příjmů ve výši 2,8 mld. Kč se nejvíce podíl přírůstek nedaňových příjmů (1,3 mld. Kč, meziročně o 19 %), jen o něco nižší byl přírůstek daňových příjmů (1,2 mld. Kč), které meziročně vzrostly o 4 %. Investiční dotace přispěly 0,7 mld. Kč, přičemž meziročně vzrostly na dvojnásobek. V předchozích dvou letech se však jejich objem snižoval, takže srovnávací základna byla nízká. Pokles v letošním roce vykázala jediná položka, a to neinvestiční dotace. Meziročně se snížily o 0,8 mld. Kč, což znamenalo pokles objemu celkových dotací o 0,1 mld. Kč.
Běžné příjmy se meziročně zvýšily o 4 % a stejnou dynamiku vykázaly i běžné výdaje. Provozní saldo (úspory při financování provozu) se na běžných příjmech podílelo jednou čtvrtinu, stejně jako o rok dříve. Avšak ještě v roce 2021 uspořily obce při financování provozu až 31 % běžných příjmů. Podíl dotací na celkových příjmech se meziročně o jeden procentní bod snížil na 10 %. O jeden procentní bod se snížil i podíl daňových příjmů na celkových příjmech a dosáhl 71 %.
Celkové výdaje obcí (bez Prahy) za tyto dva měsíce rostly pomaleji než příjmy a dosáhly výše 41,7 mld. Kč. To se podepsalo na výši přebytku rozpočtu, který dosáhl 7 mld. Kč. Obce tak v daném období ušetřily 7 mld. Kč. To je o 1,1 mld. Kč více než o rok dříve. Přebytek se na příjmech podílel 14 %, o rok dříve to bylo o jeden procentní bod méně.
Výdaje běžné i kapitálové se meziročně zvýšily o 4 %, resp. o 1,7 mld. Kč. Přírůstek běžných výdajů dosáhl 1,5 mld. Kč, kapitálových pak 0,3 mld. Kč. Na kapitálové výdaje věnovaly obce 15 % svých příjmů, a to je stejný podíl jako v roce 2023.
Investiční dotace pomohly s financováním investic jednou pětinou. Ve stejném období loňského roku to byla pouze jedna desetina, zato v roce 2021 investiční dotace financovaly celou čtvrtinu kapitálových výdajů.
Souhrn investičních dotací, provozního přebytku a kapitálových příjmů převýšil objem kapitálových výdajů v období leden až únor o 7 mld. Kč, o rok dříve to bylo méně, a to 5,9 mld. Kč. Rozdíl mezi těmito třemi zdroji financování a objemem kapitálových výdaje představuje peníze, které obce mohly „bezbolestně“ věnovat na investice, místo toho však jejich využití odložily do budoucnosti. I tak byl objem kapitálových výdaje v prvních dvou měsících roku nejvyšší za poslední čtyři roky.
Krajské rozpočty
Příjmy krajských samospráv dosáhly koncem února letošního roku 65,3 mld. Kč. Meziročně se zvýšily o 6 %. Na jejich přírůstku ve výši 3,9 mld. Kč se nejvíce podílely investiční dotace, a to částkou 2,1 mld. Kč. Objem investičních dotací se meziročně zpětinásobil a vysoko překročil objem nejen z loňského roku, ale i ze dvou předchozích let. Daňové příjmy se zvedly o 5 % a k růstu celkových příjmů přispěly 0,7 mld. Kč. Vyšší příspěvek vykázaly nedaňové příjmy, a to 1,1 mld. Kč (meziročně vyšší o 61 %). Kraje vykázaly v rámci územní samosprávy nejvyšší dynamiku nedaňových příjmů. Jedinou z hlavních příjmových položek, která vykázala pokles, byly neinvestiční dotace. Ty se meziročně snížily o 0,1 mld. Kč.
Celkové výdaje krajů vykázaly meziroční pokles o 2 %. V důsledku toho se přebytek rozpočtu meziročně zvýšil o 4,8 mld. Kč. Kraje tak v tomto období ušetřily (nevyužily) 21 % svých příjmů, a to je o šest procentních bodů více než rok předtím. Objem běžných výdajů se meziročně prakticky nezměnily, zato kapitálové výdaje, navzdory rychlému růstu investičních dotací, se meziročně snížily téměř o čtvrtinu.
Vzhledem k tomu, že se běžné příjmy meziročně zvedly o 3 % a běžné výdaje se nezměnily, provozní přebytek se zvýšil o 16 %. Na běžných příjmech se podílel 22 %, o rok dříve to bylo 19 %. Kraje již delší dobu vykazují značné úspory při financování provozu.
Z celkových příjmů věnovaly kraje na investice 4 %, o jeden procentní bod méně než o rok dříve. Objem investičních dotací, které kraje v tomto období dostaly, byl vyšší než objem jejich kapitálových výdajů. Souhrn investičních dotací, provozního přebytku a kapitálových příjmů byl o 13,7 mld. Kč vyšší než objem kapitálových výdajů. Kraje nemají v prvních dvou měsících roku tak vyrovnaný průběh příjmů a výdajů v posledních čtyřech letech jako obce. Podíl přebytku rozpočtu je vyšší než u obcí.
Praha
Praha získala do svého rozpočtu v období leden až únor letošního roku celkem 20,4 mld. Kč, meziročně se příjmy zvedly o 1 %. K přírůstku příjmů ve výši 0,1 mld. Kč nejvíce přispěly daňové příjmy, a to částkou 0,6 mld. Kč, nedaňové a kapitálové příjmy shodně částkou 0,1 mld. Kč. Neinvestiční dotace se meziročně snížily o 0,7 mld. Kč, tj. o 10 %, investiční dotace byly nulové, stejně jako o rok dříve. Příjmy z prodeje majetku se sice vykázaly značnou meziroční dynamiku, jejich objem je z hlediska celkových příjmů zanedbatelný.
Rozpočet Prahy byl na dotacích letos závislý z 30 %, o rok dříve to bylo 33 %. Daňové příjmy se na celkových příjmech letos podílely 63 %, v roce 2023 to bylo 60 %.
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 10 %, tedy mnohem rychleji než příjmy. Na jejich meziročním přírůstku ve výši 1,4 mld. Kč se podílely téměř výlučně kapitálové výdaje, objem běžných výdajů se meziročně prakticky nezměnil. Z celkových příjmů věnovala Praha na investice 8 %, a to je o sedm procentních bodů více než o rok dříve. Zároveň je to nejvíce za poslední čtyři léta. A to přesto, že nedostala prakticky žádné investiční dotace. Podíl investičních dotací na objemu investic Prahy je však velmi nízký dlouhodobě.
V důsledku rychlejšího růstu výdajů než příjmů se objem přebytku rozpočtu meziročně o 1,3 mld. Kč snížil a dosáhl 5,3 mld. Kč. Na celkových příjmech se podílel 26 %, o rok dříve to bylo 32 %. Objem běžných příjmů, stejně jako běžných výdajů, se meziročně téměř nezměnil. Provozní přebytek dosáhl výše 6,8 mld. Kč, a to je jen o 0,1 mld. Kč méně než ve stejném období loňského roku. Praha ušetřila v rámci financování provozu 34 % běžných příjmů, což je stejný podíl jako o rok dříve.
Souhrn investičních dotací, kapitálových příjmů a provozního přebytku převýšil objem kapitálových výdajů o 5,3 mld. Kč, což je o 1,3 mld. Kč méně než o rok dříve. Praha tak letos lépe využila zdroje, které měla v tomto období na financování investic. I když v letech 2021 a 2022 byl rozdíl ještě nižší.
Shrnutí
V rámci územních samospráv se za první dva měsíce letošního roku se celkové příjmy meziročně zvýšily shodně o 6 % v případě krajů a ostatních obcí, v Praze to bylo pouze o 1 %. Všechny tři segmenty vykázaly přebytek rozpočtu. V případě krajů se přebytek rozpočtu na příjmech podílel 21 %, v Praze to bylo 26 % a v ostatních obcích 14 %.
Dotace se meziročně zvedly pouze v rozpočtu krajů, především zásluhou investičních dotací. V Praze a v ostatních obcích se objem dotací meziročně snížil. Investiční dotace výrazně stouply krajům a ostatním obcím, v Praze představují i nadále téměř nevýznamnou položku.
Kapitálové výdaje stouply významně v Praze a v ostatních obcích, naopak kraje svou investiční aktivitu ztlumily. V rámci financování provozu Praha ušetřila více než třetinu běžných příjmů, čtvrtina to byla v případě ostatních obcí a 22 % u krajů. Územní rozpočty pokračovaly v prvních dvou měsících v úsporné rozpočtové politice, ve srovnání se stejným období roku 2023 omezily kraje letos svou investiční aktivitu, kapitálové výdaje ostatních obcí vzrostly jen mírně. Výraznější růst zaznamenala Praha, která dosáhla nejvyššího objemu kapitálových výdajů v daném období za posledních čtyři roky při téměř nulových investičních dotacích.