Hospodaření samospráv v prvním čtvrtletí

24. 6. 2024 Obec a finance Ekonomika

Za tři měsíce letošního roku získaly územní samosprávy do rozpočtu 224,2 mld. Kč, což je o 6 % více než ve stejném období loňského roku. Výdaje se však meziročně o 18 % snížily na 153,7 mld. Kč. Na meziročním zvýšení příjmů o 12,1 mld. Kč participovaly nejvíce nedaňové příjmy (růst o 8,7 mld. Kč), daňové příjmy přispěly 6,7 mld. Kč a investiční dotace pak 2,8 mld. Kč.

Navzdory značné meziroční dynamice 33 % se kapitálové příjmy na přírůstku celkových příjmů podílely 0,5 mld. Kč. Neinvestiční dotace se meziročně snížily o 6,5 mld. Kč, a tak téměř vymazaly příspěvek daňových příjmů. Na meziročním snížení celkových výdajů o 32,9 mld. Kč se podílely běžné výdaje poklesem o 32,1 mld. Kč a zbývající část připadla na pokles kapitálových výdajů.

Uvedený vývoj vedl k nebývale vysokému přebytku rozpočtu územních samospráv. Ten dosáhl 70,6 mld. Kč, což je o 45 mld. Kč více než o rok dříve. Územní samosprávy v prvním čtvrtletí letošního roku nevyužily téměř třetinu příjmů, které měly k dispozici, přitom o rok dříve to bylo jen 12 %.

Graf 1. Rozpočet územní samosprávy ke konci března

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.

Hospodaření obcí (bez Prahy) v prvním čtvrtletí

Příjmy obecních rozpočtů dosáhly koncem prvního čtvrtletí výše 83,3 mld. Kč, a to je o 8 % více než ve stejném období loňského roku. Výdaje se zvedly o pouhá 2 % na 67,6 mld. Kč. Výsledkem byl přebytek rozpočtu ve výši 15,6 mld. Kč, což je o 48 % více než o rok dříve. Obce tak nevyužily téměř 16 % svých disponibilních příjmů, o rok dříve to bylo 11 %.

Na přírůstku celkových příjmů obcí o 6,1 mld. Kč participovaly nejvíce nedaňové příjmy (4,1 mld. Kč) a teprve poté příjmy daňové (2,8 mld. Kč). Investiční dotace a kapitálové příjmy přispěly shodnou částkou, a to 0,4 mld. Kč. Neinvestiční dotace se meziročně snížily o pětinu, resp. o 1,6 mld. Kč.

Daňové příjmy za všechny obce se koncem prvního čtvrtletí meziročně zvýšily o 6 %. Ještě rychleji rostl výnos daně z příjmů fyzických i právnických osob, a to shodně o 9 %. Velmi nízkou dynamiku však zaznamenala daň z přidané hodnoty, a to 3 %. Nejvyšší dynamiku vykázaly ostatní daně, a to 10 %.

Celkové výdaje vzrostly o 1,1 mld. Kč, objemem ve výši 1 mld. Kč přispěly výdaje běžné, zbývající část připadla na výdaje kapitálové. Navzdory tomu, že obce dostaly na investičních dotacích více než o rok dříve, podíl kapitálových výdajů na příjmech se meziročně o jeden procentní bod snížil, a to na 15 %. A to investiční dotace financovaly letos 22 % kapitálových výdajů, o rok dříve to bylo jen 19 %. Příjmy z prodeje majetku se na investicích podílely 14 %, o tři procentní body více než ve stejném období loňského roku.

Graf 2. Rozpočet obcí (bez Prahy) ke konci března

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.

Zatímco běžné příjmy se meziročně zvedly o 7 %, běžné výdaje za nimi značně zaostaly. Přebytek běžného rozpočtu, který charakterizuje úspory v rámci financování provozu, dosáhl 23,4 mld. Kč, což je o 4,4 mld. Kč více než o rok dříve.

Obce mohou investice snadno financovat ze tří zdrojů, a to bez úvěrů a čerpání peněz naspořených v minulém období. Patří sem zejména provozní přebytek, dále investiční dotace a příjmy z prodeje majetku. Tyto tři zdroje dosáhly na konci prvního čtvrtletí 27,9 mld. Kč a rozdíl mezi nimi a kapitálovými výdaje pak 15,6 mld. Kč. O tuto částku mohly obce své investice navýšit, aniž by to ohrozilo jejich finanční stabilitu.

Graf 3. Tři zdroje a kapitálové výdaje obcí bez Prahy ke konci března

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.

Krajská samospráva

Krajské samosprávy vykázaly na konci prvního čtvrtletí celkové příjmy ve výši 109,3 mld. Kč, meziročně se zvýšily o 4 %. Výdaje naproti tomu o téměř třetinu poklesly. Výsledkem byl enormní přebytek rozpočtu, a to 42,7 mld. Kč, a to je šestinásobek oproti stejnému období loňského roku. Je to rovněž zdaleka nejvyšší hodnota od roku 2013. A je to právě přiškrcení výdajů, které k tomuto výsledku vedlo. V prvním čtvrtletí letošního roku kraje nevyužily téměř 40 % příjmů, které měly k dispozici.

Graf 4. Rozpočet krajské samosprávy ke konci března

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.

O meziroční růst příjmů krajů ve výši 4,6 mld. Kč se zasloužily nedaňové příjmy se stejným přírůstkem jako celkové příjmy. Nedaňové příjmy se meziročně více než zdvojnásobily. Daňové příjmy přispěly 2,2 mld. Kč a 1,1 mld. Kč pak investiční dotace. Pokles zaznamenaly neinvestiční dotace, které mají v příjmové struktuře krajů zdaleka nejvyšší váhu, a to o 3,8 mld. Kč. Příjmy z prodeje majetku, položka s velmi malou vahou, se prakticky nezměnily. Takže celkové příjmy krajů v daném období rostly, navzdory tomu, že položka se zdaleka nejvyšší vahou se meziročně snížila.

Na pokles celkových výdajů o 31 mld. Kč měl vliv především pokles běžných výdajů o 29,1 mld. Kč. Kapitálové výdaje se snížily o 1,9 mld. Kč, přestože objem investičních dotací se o 1,7 mld. Kč zvýšil. Na kapitálové výdaje věnovaly kraje 4 % svých příjmů, o rok dříve to bylo 6 %. Financování investic bylo jednoduché, protože 78 % jejich objemu pokryly investiční dotace.

Značný přebytek rozpočtu spolu s růstem běžných příjmů a poklesem běžných výdajů vyústil v rozsáhlý přebytek běžného rozpočtu. Provozní saldo dosáhlo výše 43,6 mld. Kč, což je čtyřnásobek hodnoty z loňského roku. V rámci financování provozu ušetřily kraje bezprecedentních 41 % běžných příjmů. Souhrn tří zdrojů financování investic, tj. provozní přebytek, investiční dotace a kapitálové příjmy, dosáhl 47,2 mld. Kč a byl o 42,7 mld. Kč vyšší než uskutečněné kapitálové výdaje.

Graf 5. Tři zdroje a kapitálové výdaje krajů ke konci března
Graf 5. Tři zdroje a kapitálové výdaje krajů ke konci března
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.

Hlavní město Praha

Praha získala v prvním čtvrtletí letošního roku do rozpočtu 33,2 mld. Kč, což je o 3 % více než ve stejném období loňského roku. Naproti tomu se její výdaje o 13 % snížily na 21,8 mld. Kč. Kladné saldo rozpočtu ve výši 11,4 mld. Kč se na příjmech podílelo 34 %. Přebytek byl letos o 50 % vyšší než ve stejném období loňského roku.

Na přírůstku příjmů Prahy o 0,8 mld. Kč se nejvýrazněji podepsal růst daňových příjmů o 1,7 mld. Kč. Investiční dotace vzrostly o 0,2 mld. Kč, zato ty neinvestiční o 1,2 mld. Kč poklesly. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se meziročně o tři procentní body zvedl na 63 %, podíl dotací na příjmech se o čtyři procentní body snížil na 31 %. Nedaňové příjmy se meziročně prakticky nezměnily. Kapitálové příjmy se sice meziročně více než zdvojnásobily a jejich příspěvek k růstu příjmů byl 0,1 mld. Kč.

O meziroční pokles celkových výdajů o 3,1 mld. Kč se „zasloužilo“ snížení běžných výdajů o 3,9 mld. Kč, zatímco ty kapitálové se o 0,8 mld. Kč zvedly. Z celkových příjmů věnovala Praha 8 % na kapitálové výdaje, což je více než o rok dříve. Investiční dotace financovaly 7 % kapitálových výdajů, o rok dříve byl jejich podíl téměř nulový.

Graf 6. Rozpočet Prahy ke konci března
Graf 6. Rozpočet Prahy ke konci března
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.

Běžné příjmy Prahy se meziročně zvýšily o 2 %, zatímco běžné výdaje se o 17 % snížily. Přebytek běžného rozpočtu dosáhl výše 13,7 mld. Kč a byl minimálně v posledních čtyřech letech zdaleka nejvyšší. Od roku 2022 se neustále zvyšuje.

Souhrnem provozního přebytku, investičních dotací a příjmů z prodeje majetku mohou obce bez rizika financovat investice. Praha měla k dispozici 14 mld. Kč v rámci uvedených tří zdrojů, což je ve srovnání s uskutečněnými kapitálovými výdaji o 11,4 mld. Kč více. Ve srovnání s předchozím obdobím to je o 4,7 mld. Kč více.

Graf 7. Tři zdroje a kapitálové výdaje Prahy ke konci března
Graf 7. Tři zdroje a kapitálové výdaje Prahy ke konci března
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočet: CRIF, a. s.

Vklady na bankovních účtech

Koncem března letošního roku měly obce jako celek na bankovních účtech 388,7 mld. Kč. Ve srovnání s koncem minulého roku je to o 1 %, resp. o 2 mld. Kč více. Obecní dluh se naproti tomu o 2 %, resp. o 1,1 mld. Kč snížil na 63 mld. Kč. Na konci prvního čtvrtletí tak byl obecní dluh šestkrát nižší než objem úspor.

Na konci prvního čtvrtletí byl objem peněz, které měly kraje na bankovních účtech, ve srovnání s koncem minulého roku vyšší o 45 %, resp. o 41,6 mld. Kč a činil 134,6 mld. Kč. Dluh krajů se o 2 %, resp. o 0,5 mld. Kč snížil na hodnotu 25,6 mld. Kč. Jejich dluh byl pětkrát nižší než jejich úspory.

Závěr

Růst příjmů územní samosprávy v letošním prvním čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loňského roku výrazně zpomalil. Letos se příjmy meziročně zvedly o 6 %, loni to bylo 33 %. Nezasloužily se o to ani tak daňové příjmy, jejichž roční dynamika byla o 12 procentních bodů nižší, jako neinvestiční dotace. Letos to bylo −7 %, loni +60 %. Letos se celkové výdaje o 18 % snížily, loni naopak o 30 % vzrostly. To, co se neměnilo je pokles dluhu a růst úspory v obou letech. Růstem úspor si územní samosprávy v prvním čtvrtletí letošního roku vytvořily značný prostor pro další bezproblémový rozvoj. Je jen na nich, jak jej využijí.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.