Rozpočtové údaje a nejmenší obce

14. 5. 2025 Obec a finance Ekonomika

Je známo, že Česká republika má již delší dobu nejnižší počet obyvatel připadající v průměru na jednu obec v rámci zemí Evropské unie. Počet obcí v České republice se v posledních letech nemění. Z celkového počtu obcí (bez Prahy) 6253 tvoří skupina těch nejmenších (obce do 199 obyvatel) 22 % a žijí v nich pouhá 2 % obyvatel země.

V průměru má obec v této skupině 126 obyvatel. Mezi rokem 2023 a 2024 se počet nejmenších obcí o 5 snížil. V těchto obcích se zvýšil počet obyvatel, a tak se přesunuly do následující velikostní kategorie. V našich pravidelných rozborech obcí v ČR používáme zpravidla pět velikostních kategorií obcí podle počtu obyvatel – do 199, 200–499, 500–999, 1000–4999 a nad 5000. Je to jen z důvodu zhruba srovnatelného množství v jednotlivých skupinách v celkové, více než šestitisícové struktury všech obcí v České republice. Tento článek se ovšem týká jen skupiny obcí do 199 obyvatel.

Nejmenší obce podle krajů

Rozložení nejmenších obcí mezi kraji je velmi nerovnoměrné. Necelá čtvrtina nejmenších obcí je v kraji Vysočina, 17 % z nich je v Jihočeském kraji a 15 % ve Středočeském kraji. Po 1 % se na celkovém počtu nejmenších obcí podílí kraj Moravskoslezský, Karlovarský a Zlínský.

Graf 1. Podíl kraje na celkovém počtu obcí s maximálním počtem obyvatel 199
Graf 1. Podíl kraje na celkovém počtu obcí s maximálním počtem obyvatel 199
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Z celkového počtu obcí v kraji zaujímají obce s maximálním počtem obyvatel 199 nejvyšší podíl v kraji Vysočina, a to 46 %. V Jihočeském kraji se podílejí 36 % a v Plzeňském pak 31 %. Na opačném konci nalezneme Moravskoslezský kraj, ve kterém nejmenší obce představují pouhá 4 % z celkového počtu obcí v tomto kraji. O jeden procentní bod více to je ve Zlínském kraji a jednu desetinu tvoří nejmenší obce v Karlovarském kraji.

Graf 2. Podíl obcí s maximálním počtem obyvatel 199 na počtu obcí v kraji
Graf 2. Podíl obcí s maximálním počtem obyvatel 199 na počtu obcí v kraji
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Rozpočtové hospodaření

Celkové příjmy nejmenších obcí nedosáhly v loňské roce ani 2 % příjmů všech obcí (bez Prahy). Navíc vykázaly nejnižší roční dynamiku příjmů, a to 1,7 %, přitom se příjmy obcí (bez Prahy) v tomto roce zvedly o 4 %. Měly však druhou nejvyšší úroveň příjmů v přepočtu na obyvatele, a to 40 988 Kč. Je to pouze o 91 Kč na hlavu méně, než kolik vykázaly největší obce (5000 a více obyvatel), které získaly v tomto roce nejvíce. Nejvyšší příjmy na obyvatele v období 2013–2024 vykázaly v rámci pěti velikostních kategorií obcí ty nejmenší v letech 2020–2023 a předtím ještě v roce 2013. Ve zbývajících letech jim patřila druhá příčka za největšími obcemi.

V daném období si nejmenší obce udržely prvenství v objemu dotací na obyvatele v každém roce s výjimkou roku 2019. Totéž platí i pro nejvyšší nedaňové příjmy, u kterých byl výjimkou rok 2014. U objemu sdílených daních jim v daném období připadlo druhé místo za největšími obcemi. Pokud by daň z nemovitostí hrála významnější roli v příjmech obcí, první místo v daňových příjmech by jim patrně neuniklo. Ve všech letech daného období byla právě daň z nemovitých věcí v přepočtu na obyvatele v rámci velikostních kategorií obcí nejvyšší. V roce 2024 vykázaly nejmenší obce o 1652 Kč na obyvatele více než obce největší. Přitom u této daně vykázal segment nejmenších obcí nejnižší dynamiku. Meziročně se její celkový objem zvedl o 71 %, přitom skupina největších obcí zaznamenala růst výnosu daně z nemovitostí o 89 %.

V období let 2013–2024 získávaly v průměru každý rok nejmenší obce ve srovnání s těmi největšími v přepočtu na obyvatele více o 2127 Kč na investičních dotacích, o 1069 Kč na dani z nemovitosti, o 1009 Kč v rámci nedaňových příjmů a o 535 Kč u celkových příjmů. V rámci sdílených daní to bylo naopak méně, a to o 1981 Kč.

Nejmenší obce dosáhly v letech 2013–2024 v průměru ročně nejvyššího objemu příjmů a investičních dotací na obyvatele, jejich kapitálové výdaje na obyvatele však byly druhé nejnižší. I tak investovaly v průměru ročně o 1446 Kč na obyvatele více než obce největší. Podíl investičních dotací na kapitálových výdajích byl přitom v případě nejmenších obcí v průměru za rok nejvyšší (42 %) a v porovnání s největšími obcemi dvojnásobný. V posledních dvou letech se kapitálové výdaje nejmenších obcí dostaly na špici.

Úspory a dluhy

Objem peněz na bankovních účtech nejmenších obcí sice mezi rokem 2013 a 2024 nerostl nejrychleji, nejvyšší dynamiku vykázaly obce s počtem obyvatel od 1000–4999, i tak však docílily koncem roku 2024 zdaleka nejvyšší částky v přepočtu na obyvatele, a to 53 571 Kč. Je to o 30 752 Kč na obyvatele více, než kolik měly největší obce. Není překvapením, že jejich míra úspor (poměr mezi objemem peněz na bankovních účtech a celoročními příjmy) dosáhla 131 %. To znamená, že jejich úspory byly znatelně vyšší než příjmy za celý daný rok. Míra úspor nejmenších obcí byla téměř třikrát vyšší než u skupiny největších obcí.

Pouze jeden z významných ukazatelů o hospodaření obcí má v případě těch nejmenších negativní nádech, a to je dluh. Koncem loňského roku dluh měla jen pětina obcí v segmentu těch nejmenších. Výše dluhu v přepočtu na obyvatele v obcích, které dluh mají, byla koncem loňského roku v této skupině obcí nejvyšší, dosáhla 20 480 Kč. Je to o 14 024 Kč na hlavu více v porovnání se skupinou největších obcí. Pozornost vzbuzuje skutečnost, že mezi rokem 2023 a 2024 se objem dluhu nejmenších obcí zvedl o 11 %, zatímco jeho růst za celý segment obcí nedosahoval ani 1 %.

Využívat dluhové nástroje pro financování investic je v zásadě dobrý přístup, jak nakládat efektivně s veřejnými penězi. Zvlášť v podmínkách, kdy úspory ztrácejí vlivem inflace a většinou nulového úročení vkladů na hodnotě. Bankovní úvěr je většinou bez rizika, protože obce získávají výhodné úrokové podmínky a banky si jejich finanční situaci obce prověřují.

Tab. 1. Rozdíl mezi kategorií největších a nejmenších obcí (v Kč na obyvatele)
Částka na obyvatele Průměr 2013–2024
Příjmy 535
Investiční dotace 2 127
Nedaňové příjmy 1 009
Sdílené daně −1 981
Daň z nemovitosti 1 069
Kapitálové výdaje 1 446
Saldo rozpočtu 2 026
Částka na obyvatele Rok 2024
Dluh v obcích s dluhem 14 024
Úspory 30 752

I když se meziročně rating nejmenších obcí mírně zhoršil, stále tato velikostní skupina obcí má nejlepší ratingové hodnocení. Průměrný rating za celou skupinu nejmenších obcí za rok 2024 je 2,42, největší obce mají 2,71 a průměr za všechny obce je 2,67. Pro toto ratingové hodnocení platí, čím nižší údaje, tím lepší výsledek.

Podle rozpočtových údajů v přepočtu na obyvatele se zdá, že se nejlépe žije lidem v nejmenších obcí. Nebo ne? To ukáže nedaleká budoucnost. Pokles dotací a zejména těch investičních se nejmenších obcí dotkne znatelně. Podíl obcí na sdílených daní se letos snížil druhým rokem po sobě. I když výnos daně z nemovitosti představoval pro segment nejmenších obcí vloni téměř desetinu jejich celkových příjmů, loňské značné zvýšení její sazby lze do budoucna čekat jen obtížně.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.