Spolupracujeme s regionálními dodavateli říká Ing. Zdeněk Juračka, předseda SČMSD

22. 4. 2010 OF 1/2010 Ostatní

COOP je obchodní značkou Svazu českých a moravských spotřebních družstev (SČMSD), který sdružuje 57 spotřebních družstev, jež provozují maloobchodní a velkoobchodní činnost. Kapacita prodejní plochy téměř 3000 prodejen představuje 400 000 m2. Spotřební družstva zaměstnávají přes patnáct tisíc lidí a v roce 2009 realizovala celkový maloobchodní obrat ve výši 27,2 miliardy korun.

Součástí skupiny COOP jsou i 2 nákupní aliance – COOP Centrum (Praha), držitel národní ceny ČR za jakost 2007 a COOP Morava (Brno); Manažerský institut COOP a 11 družstevních škol, držitelů Certifikátu systému managementu kvality a v neposlední řadě společnosti s majetkovou účastí SČMSD – Czech Rent a Car, Družstevní leasingová společnost. Skupina COOP je nositelem ocenění Zlatý dukát 2009 v kategorii "Obchod"

Tradice spotřebních družstev

Síť prodejen spotřebních družstev
Síť prodejen spotřebních družstev

Spotřební družstva mají v České republice dlouhou historii – více než 160 let. Jejich novodobé dějiny se datují od roku 1989, kdy došlo k úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech ve smyslu transformačního zákona.

Tento vývoj byl poznamenán celou řadou retardačních vlivů, které v určitých oblastech na dlouhá léta ovlivnily ekonomické postavení samotných družstev. Od roku 1990 se počet prodejen v přímém řízení družstev snížil o více než 80 %, tj. z původních 16 000 na současných 2940. Maloobchodní síť spotřebních družstev v některých lokalitách – hlavně na venkově, kde prodejna "Jednoty" bývala pro místní obyvatelstvo jedinou nákupní příležitostí, zcela vymizela.

***

Ing. Zdeněk Juračka, předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev

A to už nás vede k hlubšímu zamyšlení se nad dnešní realitou. Na představy o tom jak dál, jsme se zeptali Ing. Zdeňka Juračky, předsedy Svazu českých a moravských spotřebních družstev, představitele nejsilnějšího ryze českého maloobchodního řetězce – skupiny COOP.

Jaký je současný stav obchodní sítě na venkově a jakou roli zde hrají spotřební družstva?

Spotřební družstva disponují i přes peripetie, které je v nedávné minulosti provázely, nejhustší maloobchodní sítí prodejen v ČR. To je ostatně zřejmé i z grafického znázornění na mapě. Obchodní činnost provozuje 51 spotřebních družstev, a to prakticky ve všech regionech. Mají nejsilnější pozici na venkově a v malých městech. Zde provozují prodejny nejrůznějších velikostních kategorií a prodejních formátů. Největší podíl – skoro 85 % z celkového počtu obchodních jednotek však tvoří prodejny potravin do 300 m2 prodejní plochy. Rozmístění prodejen a jejich velikostní kategorie vycházejí ze zmíněného dějinného vývoje a tradic, ať již byly jejich kořeny jakékoliv. To, že obchodní síť na venkově není plně saturována, vychází také z podstatných změn nákupního chování místních občanů. Zatímco dříve měla prodejna na venkově stálý okruh zákazníků, kteří zde nakupovali celý sortiment zboží, dnes se do místní prodejny chodí jen pro rohlíky, chleba a zboží, které se rychle kazí. Pro těžký koloniál a nápoje se jezdí do diskontů, městských supermarketů a hypermarketů. Za této situace se pak venkovský obchod jen velmi těžko uživí a pomalu ale jistě mizí.

Je všude spokojenost s prodejnami COOP?

Vše záleží na lidech, na spolupráci družstev s obecními úřady a zájmu o vzájemné řešení problémů. Svůj podíl na kvalitě provozování té které prodejny nesou i příslušné obce, které nám v mnoha případech nejsou, ať již z objektivních anebo subjektivních důvodů, schopny nikterak ekonomicky pomoci a rentabilita mnoha prodejen je pod její únosnou mírou. Co jiného vedlo spotřební družstva v minulosti uzavřít (zejména v malých obcích) převažující počet svých prodejen? Byla to právě ta výše zmíněná nutnost ekonomicky udržitelného provozování prodejen a vedle toho i poměrně laxní přístup některých obecních úřadů v pomoci věc řešit.

Někdy narážíme i na zcela malicherné důvody, např. kdy rodina starosty není zrovna v dobrém osobním vztahu s vedoucí prodejny nebo i opačně.

Jaké jsou přednosti spolupráce s COOP?

Tím, že spotřební družstva provozují svoji činnost převážně ve venkovských a menších městských lokalitách, umějí zde využít spolupráce s místními výrobci – dodavateli.

To představuje snížení nákladů v logistickém řetězci za současného akceptování regionálních zvyklostí a originality v nabídce zboží. Navíc tím, že družstva odebírají zboží od místních dodavatelů, vytvářejí si kladné vztahy s místní komunitou. Proto i nadále chceme provozovat i ty nejmenší prodejny. Nebudeme se tedy soustřeďovat na další expanzi velkoplošných prodejních formátů. V malých prodejnách na venkově a v malých supermarketech je pro nás budoucnost, zde můžeme být stále velmi úspěšní.

Jak tedy vidíte naplnění vašich představ o podnikání na venkově?
Modulární prodejna v Albrechticích
Modulární prodejna v Albrechticích

Už jsem se o tom zmínil. Naší prioritou bude orientace na menší prodejní formáty, prodejny, kterými umíme lépe čelit konkurenci a jejichž provoz nepředstavuje větší ekonomická rizika. Plánujeme i návrat do míst, kde jsme před nedávnem byli a kde bychom chtěli přispět i k lepší potravinové obslužnosti místních občanů. Nebude to úkol jednoduchý a vyžádá si vzájemnou spolupráci s obcemi, jejich morální, ale i ekonomickou podporu. Jednali jsme již se Spolkem pro obnovu venkova ČR a přišli jsme s nabídkou tří forem prodejních služeb. Naše vize je následující:

  • provozovat nadále prodejny, které se uživí a jsou samostatné – zde nepředpokládáme (díky únosné míře rentability) žádnou sponzorskou podporu ze strany obcí
  • obnovit provoz prodejen i s mírnou ztrátou – v tomto případě počítáme se sanováním provozu (ztráty) ze strany obcí, a to podle jednotlivých případů a lokalit.
  • zprovoznit nové kapacity – realizovat výstavbu modulárních prodejen – šlo by o projekty, kde je i více možností jak společně (družstvo versus obec) záměr řešit. Například poskytnutím symbolického nájmu za pozemek obce, kde bude buňka stát; společnou investicí, dotací na provoz prodejny apod.

Poznámka redakce: Průkopníkem této formy obnovy obchodu na venkově je obchodní družstvo Konzum v Ústí nad Orlicí – viz foto modulární prodejny v Albrechticích. Problematice se budeme věnovat v některém z dalších vydání našeho časopisu.

A co pojízdné prodejny? Vždyť na jejich provozování měla v minulosti družstva monopol

Chápu Vás, proč jste tuto "kacířskou" otázku položil. I laickou veřejnost k takovýmto úvahám vede mnohdy řada, dalo by se říci logických důvodů. Pokusím se ale vysvětlit, proč jsme z této cesty sešli a zřejmě po ní nebudeme kráčet ani v nejbližší budoucnosti.

Jednota Hořovice, prodejna ve Zdicích
Jednota Hořovice, prodejna ve Zdicích

Historie pojízdných prodejen sahá do samého počátku 50. let minulého století, kdy po vzoru švýcarského družstevního systému MIGROS byly ve spotřebních družstvech JEDNOTA postupně zaváděny do provozu. V roce 1952 bylo podnikání spotřebních družstev na základě politického rozhodnutí vytěsněno na venkov. Družstva se tedy musela vypořádat i s otázkou, jak zabezpečit zásobování venkovského obyvatelstva, za které byla v podstatě odpovědna. Provozování pojízdných prodejen bylo jednou z možností a stalo se velice populární zejména v nejnižších kategoriích venkovského osídlení. Ještě v roce 1989 bylo v rámci systému spotřebního družstevnictví v provozu 589 pojízdných prodejen, provozovala je téměř všechna družstva. Proč ale došlo na počátku devadesátých let v družstvech k tak razantní eliminaci, resp. zrušení této činnosti? Zjednodušíme-li odpověď, pak proto, že tato činnost je značně nerentabilní a nenaplnila se očekávání ani v oblasti státních podpor. V plné míře se potvrdily obavy družstev z toho, že Program podpory malých a středních podnikatelů při zásobování venkovských oblastí "Pojízdná prodejna", vyhlášený MPO v roce 1999, nic nevyřeší. Ten počítal s dotací na pořízení vozidla ve výši 50 % pořizovacích nákladů, maximálně však do 1,5 mil. korun. Neřešil však otázku vlastního provozování pojízdné prodejny po dobu celé její činnosti. A ta byla, je a zřejmě také bude (bez potřebných dotací) ztrátová.

Kontaktní adresa
SČMSD, U Rajské zahrady 3/1912, 130 00 Praha 3
telefon: +420 224 106 217, fax: +420 224 106 336, e-mail: sekr@scmsd.cz