K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
URBIS Smart City Fair 2020

Sociálně-právní ochrana dětí – novela zákona

Datum: 8. 11. 2012, zdroj: OF 4/2012, rubrika: Sociální problematika

Poslanecká sněmovna na své zářijové schůzi přehlasovala zamítavé stanovisko Senátu k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Následně ovšem zákon vetoval prezident. Bude o něm tedy znovu rozhodovat Poslanecká sněmovna. Pokud bude zákon přesto schválen, dojde od 1. ledna příštího roku k významným změnám v činnosti orgánů sociálně-právní ochrany na úrovni obcí a krajů a v oblasti náhradní rodinné péče.

Sociálně-právní ochrana dětí představuje velmi specifický typ přenesené působnosti. Rozhodování pracovníků obcí a krajů má zásadní dopad na život konkrétních dětí a rodin. Cílem navrhované úpravy je vytvoření podmínek pro kvalitní výkon této agendy. Jde zejména o zavedení moderních nástrojů sociální práce, na jejichž počátku bude vyhodnocení situace dítěte a rodiny na základě objektivně zjištěných údajů. Výstupy vyhodnocení a další postup sociální práce ve vztahu k dítěti a jeho rodině se promítne do individuálního plánu ochrany dítěte. Plán bude vedle identifikace příčin ohrožení dítěte zahrnovat opatření k zajištění ochrany dítěte a pomoci rodině.

Tato opatření by měla být volena s důrazem na setrvání dítěte v jeho přirozeném prostředí (péče rodičů nebo jiných blízkých osob) nebo zajištění náhradního rodinného prostředí. Součástí plánu bude časový harmonogram pro provádění jednotlivých opatření a způsob vyhodnocování jejich plnění. Obsah individuálního plánu ochrany dítěte bude blíže upraven prováděcí vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Tento plán nebude nutné automaticky zpracovávat u všech dětí zařazených v evidenci obecního úřadu obce s rozšířenou působností, např. u jednorázových a dočasných případů zastupování dítěte by šlo o nadbytečný administrativní úkon.

Spolupráce při řešení případů

Další metodou sociální práce jsou případové konference. Jsou nejen příležitostí k projednání situace ohroženého dítěte s rodiči nebo i se samotným dítětem, ale rovněž účinným nástrojem multidisciplinární spolupráce při řešení případu ohroženého dítěte. Účast přizvaných odborníků a zástupců ostatních orgánů a subjektů na případové konferenci je dobrovolná, neboť základním principem případových konferencí je spolupráce dotčených subjektů.

Orgán sociálně-právní ochrany dětí plní roli koordinátora. Účast přizvaných osob na případové konferenci se považuje za jiný úkon v obecném zájmu (povinnost zaměstnavatele uvolnit zaměstnance a právo na náhradu mzdy nebo na náhradu ušlého výdělku). Obdobně je tomu v případě účasti na jednání komise pro sociálně-právní ochranu dětí dle § 38 odst. 7 zákona č. 359/1999 Sb.

Jak vyplývá z nového ustanovení § 14 odst. 2, orgán sociálně-právní ochrany bude povinen uspořádat případovou konferenci vždy před podáním návrhu soudu na některé z opatření, kterým se zasahuje do rodičovské zodpovědnosti rodičů nebo kterým se dítě svěřuje do náhradní péče, s výjimkou případů, kdy je uspořádání případové konference fakticky nemožné nebo bezúčelné. Uspořádání případové konference pak bude přicházet v úvahu ještě v průběhu soudního řízení o svěření dítěte do náhradní péče.

Ustanovení § 10 odst. 4 upravuje výčet orgánů a osob, které jsou povinny bezodkladně informovat orgán sociálně-právní ochrany dětí o skutečnostech, které nasvědčují možnému ohrožení dítěte. Nově je zakotvena povinnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí informovat toho, kdo oznámil skutečnosti nasvědčující dítěte, o tom, zda se na základě provedeného šetření podezření na ohrožení dítěte potvrdilo či nikoliv. Oznamovatel se tedy dozví, že se na dítě bude orgán sociálně-právní ochrany dětí dále zaměřovat.

Standardy kvality práce

Podmínky pro kvalitní výkon této odpovědné agendy budou vytvářeny prostřednictvím standardizace. Sociálně-právní ochrana dětí bude první agendou v přenesené působnosti, vykonávanou na základě standardů kvality práce. Tento záměr je v souladu s plánem Ministerstva vnitra (MV) upravit tímto způsobem postupně všechny správní agendy. V sociální oblasti se již dnes setkáváme se standardy kvality u poskytování sociálních služeb. V tomto případě však jde o něco zcela jiného.

V prosinci loňského roku předložilo MV vládě Analýzu aktuálního stavu veřejné správy. Tento dokument nastiňuje cesty k zefektivnění a modernizaci české exekutivy. Standardizace je zde popisována jako „optimální nastavení výkonu konkrétního procesu při realizaci každé jednotlivé činnosti vykonávané v rámci agendy a to prostřednictvím jejího procesního modelu“. Standardizace by měla znamenat stanovení závazných postupů v rámci výkonu příslušné správní činnosti a také minimálních parametrů pro její kvalitní výkon: lhůt, počtu pracovních úvazků, s nimi spojených kvalifikačních předpokladů atd. V případě výkonu sociálně-právní ochrany dětí tak bude předmětem standardů např. počet klientů, jejich situaci příslušný pracovník současně řeší (dnes na některých úřadech dosahuje počet otevřených případů na jednoho pracovníka i několika stovek – zajistit v tomto množství kvalitní ochranu práv dětí je prakticky nemožné), otázka dostupnosti (určitá forma pohotovosti) či technického zabezpečení (jako příklad lze uvést samostatnou místnost pro komunikaci s klienty na každém úřadu obce s rozšířenou působností).

Součástí standardů bude i úprava přístupů (např. nediskriminace) a pracovních postupů (vyřizování stížnosti, způsob komunikace s klienty – samostatnou otázkou zde bude například oblast komunikace s dětmi, atd.). Zpracované (a pilotně ověřené) standardy by se následně měly promítnout do způsobu financování příslušné agendy. Koncept Ministerstva vnitra počítá s formou „výkonové úhrady“, jejíž výši stanoví věcně příslušný resort ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem financí. Součást výkonové úhrady je i zpětná kontrola oprávněnosti vynaložených prostředků. Při stanovení výše příspěvku obcím bude napříště hrát roli nejenom velikost správního obvodu či počet obyvatel, ale řada dalších kritérií (u agendy sociálně-právní ochrany dětí např. sociodemografická situace, počet řešených případů a jejich náročnost, míra rizikových faktorů jako je nezaměstnanost, výskyt sociálně-patologických jevů atd.).

Pilotní ověření

Pro hladké uvedení nové právní úpravy v život připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí velký systémový projekt, jehož realizace byla zahájena v polovině letošního roku. Projekt je realizován ve spolupráci s pěti kraji (Karlovarský, Královéhradecký, Olomoucký, Pardubický a Zlínský). V projektu bude velká pozornost věnována pilotnímu ověření nových postupů (zákon stanoví obecné rámce, důležitá je však i správná metodika a především praxe), na něž naváže vzdělávání všech cca 2000 pracovnic a pracovníků obcí a krajů, kteří agendu ochrany práv dětí zajišťují.

PhDr. Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí MPSV

TOPlist
TOPlist