Přehled základních nedostatků ve fungování samosprávy

Dlouhá léta společné socialistické výchovy způsobila, že ve způsobu řízení samospráv měst a obcí přetrvávají stále stejné problémy a neduhy. Právě v období finanční krize a tlaku na snižování výdajů samospráv, se do popředí ještě více dostávají problémy obcí a měst.

Autoři tohoto textu působí na Slovensku. Jejich zkušenosti a poznatky však jsou podnětné i pro Českou republiku.

V našem výčtu zmíníme nejdůležitější okruhy problémů současné zprávy obcí a měst, jakož i nedostatky, které ovlivňují plynulý chod institucí. Nebudeme modelovat východiska, ale pokusíme se naznačit, kde je problém. Je však nezbytné, aby si jednotlivé samosprávy uvědomily, které problémy jsou v jejich obcích nejvíce problematické a formulovaly opatření, která tyto problémy buď odstraní nebo budou jejich dopady minimalizovat. Následující přehled uvádí problémy a nedostatky, které ovlivňují kvalitu práce samosprávy v jednotlivých oblastech její působnosti.

Finanční prostředky

• Neznalost, resp. neschopnost využívání dostupných zdrojů. Obce nevědí jak správně psát projekty, chybí centrální evidence dotací a projektů, které obce mohou získat. Získání prostředků je někdy podmíněno správným stranickým tričkem. Včasnému čerpání projektů brání politické změny, kdy dochází k pozastavení čerpání u projektů schválených předchozí vládou a k jejich následnému zkoumání se snahou o kriminalizaci.
• Nízká efektivita využívání stávajících finančních zdrojů a jejich plýtvání. Rozhodnutí o použití finančních zdrojů nejsou přijímána na základě ekonomické analýzy se zohledněním i nepřímých nákladů, ale často pouze na základě přímých nákladů nebo dokonce pouze na základě politického rozhodnutí resp. rozhodnutí ovlivněného osobním prospěchem.
• Neznalost toho, jaké jsou celkové náklady (přímé i nepřímé) na zajištění jednotlivých procesů samosprávy. Jednoduše řečeno, málokdo umí kvantifikovat, kolik stojí jednotlivé procesy, které samospráva zabezpečuje.
• Neefektivní správa místních financí v předchozím volebním období. Například vytváření vysoké úvěrové zatíženosti samosprávy na financování pochybných projektů, neodborné uzavírání nebo rušení smluv s cílem dát vydělat těm svým, které později může vést samosprávu k soudním sporům dokonce až k existenčním problémům.

Řízení samosprávy

• Nedostatečná znalost manažerů (primátorů, starostů) jednotlivých samospráv o nových moderních metodách (někdy i těch základních) a jejich neochota tyto metody zavádět do praxe.
• Zahlcenost manažerů řešením běžných operativních problémů a tím nedostatečným časovým prostorem pro řešení strategických a manažerských úkolů.
• Bezbřehé narůstání byrokracie, které jde napříč strukturou shora dolů.
• Neochota primátorů měnit organizační strukturu samosprávy a tím zvyšovat její efektivitu.
• Nepopsané procesy samosprávy, které by umožňovaly zejména nově zvoleným starostům, primátorům a přednostům rychlé zorientování se v problematice řízení samosprávy.
• Často značná nekompetentnost volených orgánů samospráv (poslanců, starostů) při rozhodování. Jejich nedostatečná znalost právních předpisů, rozhodování „od stolu“ bez poznání širších souvislostí. Přijímání populárních rozhodnutí, které v budoucnu přinesou znovuzvolení. Strach z přijímání efektivních, ale nepopulárních rozhodnutí.

Strategické rozhodování

• Schválené strategické dokumenty mají většinou pouze formální charakter, strategické cíle nejsou transformovány do konkrétních aktivit a zapracovány do rozpočtu.
• Nezachování kontinuity rozvoje samosprávy. Strategické cíle určené jedním zastupitelstvem, nejsou respektovány následujícím zastupitelstvem. Každými následujícími volbami dochází k radikální změně směrování samosprávy a tím k její dlouhodobé stagnaci.

Personální zabezpečení

• Neochota pracovníků pro zavádění nových metod, nedostatečné profesně vzdělání zaměstnanců, především zaměstnanců nad 50 let, nedostatečná znalost v oblasti výpočetní techniky a jejich neochota učit se něco nového.
• Tlak na neustálé snižování počtu zaměstnanců (nebo snižování mezd) při zvyšující se administrativní náročnosti.
• Nedostatek motivačních pobídek a finančních prostředků na jejich zavedení.

Přístup samosprávy k obyvatelům

• Nezkoumají se potřeby a požadavky obyvatel města, ani zpětná vazba na jejich spokojenost s poskytovanými službami.
• Neochota obyvatel zapojit se do veřejného života – nedostatečná informovanost obyvatel s aktivitami samosprávy.
• Uměle živený negativní přístup veřejnosti k samosprávám. Vznik sociálních sítí umožnil vulgární a neoprávněnou kritiku samospráv.

Vztah státu a samospráv

• Nedořešený a narůstající problém při přechodu kompetencí, přičemž chybí systémovost kroků i finanční krytí.
• Rostoucí napětí v sociální oblasti, které vzniká z nedostatku zdrojů pro financování pečovatelské služby, péče o seniory a sociální pomoci jako takové.
• Akutní neřešení problematiky rozvoje zaměstnanosti. Stát ani samosprávy nedokážou vytvořit dostatečné pobídky a podmínky pro podporu a zvyšování zaměstnanosti. Místo podpory malých a středních podnikatelů je totální byrokracie a daňové zatížení pomalu a jistě likviduje. Na daňové prázdniny mají nárok pouze zahraniční investoři, kteří po jejich skončení jednoduše odejdou pryč. Domácí, kteří nemají kam odejít, nemají nárok.

Co dodat na závěr?

Na eliminaci příčin těchto problémů je třeba, aby starostové a primátoři měli alespoň základní manažerské dovednosti, právní povědomí, znalost procesů, které samospráva zabezpečuje a poznali, kolik tyto procesy stojí. Při řízení samospráv je třeba zavést společensky odpovědné chování a při rozhodování používat zdravý rozum. Je nejvyšší čas na odbornou analýzu a optimalizaci procesů samosprávy, na jejím základě přijmout praktické kroky k odstranění dílčích nedostatků a provést legislativní změny. Zásadní strategický dokument by měl upravit pro budoucí desetiletí systémově vztahy stát versus samospráva i vztahy mezi jednotlivými subjekty samosprávy.

Tento článek byl finančně podpořen a vypracován v rámci řešení grantu VEGA 1/0961/13.

Ing. Ondrej Železník, PhD., Technická univerzita v Košiciach; Ing. Jana Rosičová, prednosta Mestského úradu Snina

© 2017 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.