Část senátorů chce omezit ochranu půdy a krajiny před ničením, upozorňuje Zelený kruh

13. 1. 2015 Zelený kruh Životní prostředí

Senát bude zítra hlasovat o usnadnění záboru kvalitní zemědělské půdy. Skupina senátorů totiž navrhla rozsáhlé výjimky z placení poplatků za zábor půdy. Výjimku mají získat veškeré dopravní stavby, technická infrastruktura či průmyslové plochy, které si obec či kraj daly či dají do svého územního plánu. Hnutí DUHA, Česká společnost ornitologická, Beleco, Pro-BIO a Koalice pro řeky z asociace Zelený kruh proto varují před zvýšením záboru kvalitní půdy.

Zelený kruh

„Poplatky za zábor půdy jsou jediným skutečně účinným nástrojem její ochrany před zničením. Ty stávající ale nestačí. Po jejich zvýšení před pěti lety[1]. sice půda ubývá nižším tempem, stále ale každý den nevratně ztrácíme několik hektarů cenné půdy,“ uvádí expert na politiku životního prostředí Zeleného kruhu Daniel Vondrouš.

Vláda se veřejně zavázala k posílení ochrany půdy[2]. Předložila však novelu zákona[3], která naopak poplatky snižuje. V ekologicky citlivých územích se již poplatek nemá násobit všemi koeficienty ekologických vah, ale pouze jedním (nejvyšším) koeficientem. Nižší poplatky se tak mají platit za zábor půdy například pro státem podporované průmyslové stavby[4] či výrobní haly a sklady v minulosti schválené územním plánem. Poslanecká sněmovna výjimku rozšířila. Senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí navrhuje, aby nižší poplatek platily průmyslové stavby zařazené do územního plánu kdykoliv v minulosti i budoucnosti[5].

Rozšíření výjimek navrhuje výbor také pro všechny dopravní stavby a technickou infrastrukturu[6]. Budou-li navržené výjimky schváleny, dojde k rozsáhlému nárůstu ničení kvalitní zemědělské půdy u nás.

Podobně varovaly i před minulými pokusy o usnadnění záborů půdy, ten poslední se odehrál před dvěma lety[7]. Doposud ale žádný neuspěl. Zítra rozhodne plénum senátu, nakolik ochranu půdy omezí.

Poznámky

  1. Poplatky za vynětí kvalitní půdy ze zemědělského půdního fondu byly výrazněji zvýšeny od ledna 2011, a to poprvé po téměř dvaceti letech. Hlavním důvodem zvýšení byla skutečnost, že poplatky již mnoho let od zabírání půdy neodrazovaly a nové investice vznikaly zpravidla na zelené louce. Informace, že důvodem vyšších poplatků byly zábory půdy kvůli fotovoltaice, není pravdivá. V takovém případě se totiž obvykle jedná o dočasné vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, za které se platí jen zlomek poplatků za trvalé vynětí. Zvýšení poplatku navíc státní správa připravovala mnohem dříve (MŽP už v roce 2008) než problémy s umísťováním fotovoltaiky na zemědělskou půdu vůbec vznikly.
  2. Programové prohlášení vlády ČR: „Vláda posílí ochranu kvalitní orné půdy a půdního fondu.“
  3. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 17.
  4. Důvodová zpráva k vládní novele uvádí, že jde o stavby „pro výrobu, popřípadě skladování související s touto výrobou, umísťované na plochách určených podle zákona o investičních pobídkách“.
  5. Postupné rozšiřování výjimek snižujících poplatky za zábor půdy
    1. Výjimka v novele předložené vládou:
      V příloze části D bodu 2 se věta druhá nahrazuje větami „V případech, že bude ovlivněno více faktorů životního prostředí, uplatní se nejvyšší určená ekologická váha vlivu. Ekologická váha vlivu se nepoužije při výpočtu odvodů za zemědělskou půdu odňatou ze zemědělského půdního fondu pro stavby
      1. pro výrobu, popřípadě skladování související s touto výrobou, umísťované na plochách výroby a skladování určených k tomuto účelu územním plánem schváleným do 31. prosince 2010 a
      2. pro výrobu, popřípadě skladování související s touto výrobou, umísťované na plochách určených k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které podle zákona o investičních pobídkách schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu vláda.“
       Výjimky zdůvodnila vláda v důvodové zprávě k zákonu snahou o ochranu provedených investic: „V některých případech byly již do přípravy těchto průmyslových zón vloženy finanční prostředky.“
    2. Rozšířená výjimka ve verzi schválené Poslaneckou sněmovnou:
      Nová formulace „schváleným do 31. prosince 2014“ posunula platnost výjimky o 4 roky.
    3. Absolutní výjimka v návrhu senátního výboru:
      Návrh ruší jakékoliv časové omezení výjimky tak, aby platila i kdykoliv v budoucnu: V čl. I v bodě 63 příloze části D bodu 2 v písmeni a) vypustit slova „schváleným do 31. prosince 2014“.
  6. Usnesení výboru Senátu PČR k Zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu.
  7. Senát prosazuje ničení kvalitní půdy a krajiny (příroda.cz).