K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Lídři průmyslu na Strojírenském fóru volali po změně školství

Datum: 13. 3. 2015, zdroj: SP ČR, rubrika: Ostatní

Téměř dvě stě lídrů průmyslových firem a desítka zástupců ministerstev a státní správy se tuto středu a čtvrtek sešlo na druhém ročníku Strojírenského fóra v Obecním domě v Praze. Hlavním tématem byla budoucnost technického školství, ale také podpora exportu a výzkum, vývoj a inovace.

Strojírenské fórum je součástí širší kampaně Svazu průmyslu a dopravy ČR nazvané Rok průmyslu a technického vzdělávání. Konference se uskutečnila pod odbornou patronací Svazu strojírenské technologie a Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR). Proto jej také otevřel poradce prezidenta SP ČR Boris Dlouhý. Ve svých vystoupeních ho reprezentovali Radek Špicar, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost, který hovořil před zástupci firem o důležitosti kreativity. „Nebojte se dát šanci mladým studentům a pozvěte je na jednání a porady do svých manažerských týmů. Nejsou zatížení čísly a plněním operativního plánu a mohou vnést do vašeho podnikání invenci,“ vyslovil jednu ze zajímavých myšlenek.

Na exportní téma hovořil Zbyněk Frolík, majitel LINET Group, která je světovým výrobcem nemocničních lůžek, a člen představenstva SP ČR. „Náš aktuální úspěch je výsledkem, mimo jiné i deseti let inovací a vývoje,“ uvedl Zbyněk Frolík.

Dominantním tématem byla podpora technického vzdělávání: Druhý ročník Strojírenského fóra skončil proto požadavkem na modifikaci duálního vzdělávání v českých školách odpovídající realitě 21. století a požadavkem na udržitelnost dlouhodobé koncepce vzdělávání s akcentem na podporu technického školství, včetně výraznější podpory zájmu dětí o průmyslové školy.

Účastníci poukazovali zejména na problémy kvality výuky, až tři čtvrtiny firem poukazují na nedostatečnou připravenost absolventů pro praxi. „Vážný problém také představuje značný konzervatizmus ve výukových metodách, nedostatečné využívání moderních technologií na mnoha školách, biflování a odříkávání faktů na úkor tvořivého myšlení,“ zhodnotil názory Roman Dvořák, moderátor panelové diskuse Strojírenského fóra a šéfredaktor MM Průmyslového spektra, které se technickým školstvím dlouhodobě zabývá. „Toto postihuje celou sféru vzdělávání, od základních škol, přes střední školy až po vysoké. Mnoho škol všech úrovní navíc nemá dostatečnou kvalitu, neboť pro své přežití jsou vděčné za každého žáka a přijmou každého bez ohledu na jeho schopnosti zvládnout výuku a následnou profesi,“ uvedl.

Na Strojírenském fóru vystoupil náměstek ministra školství Jaroslav Fidrmuc, který zdůraznil nutnost zavedení nové koncepce Strategie vzdělávání 2020. Tento klíčový dokument, který je svým koncepčním charakterem i nutnou podmínkou pro čerpání strukturálních prostředků, obsahuje tři klíčové priority. Zahrnuje snižování nerovnosti ve vzdělávání, podporu kvalitní výuky učitelů, s čímž souvisí dokončení a zavedení kariérního systému či posílení kvalitní výuky budoucích pedagogů na vysokých školách, a odpovědné a efektivní řízení vzdělávacího systému. Podle náměstka J. Fidrmuce je v technickém školství důležité zavedení principů duálního vzdělávacího systému, kdy průmyslové firmy aktivně vstupují do výuky žáků.

Účastníci diskusního panelu na téma „Budoucnost středního technického školství – VIZE 2020“, jehož se zúčastnili zástupci průmyslových firem, odborných škol, ministerstev a zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, zformulovali tři stěžejní požadavky vůči státní a veřejné správě:

  • Systém duálního vzdělávání je logickým návratem k systému, který zde fungoval po řadu let, ale bohužel byl za posledních dvacet let opuštěn. Je potřeba tento návrh modifikovat tak, aby odpovídal realitě 21. století v kontextu globalizovaného světa.
  • Pro Strategie vzdělávání a politiky do roku 2020 navrhovaná ministerstvem průmyslu a obchodu je potřeba zapotřebí zajistit její dlouhodobou udržitelnost. Ke strategii vzdělávací politiky je přitom řada připomínek, které je potřeba vypořádat tak, aby nebyly činěny pokusy na vzdělávacím systému, kde je dlouhá doba od zavedení k získání prvních výstupů.
  • V České republice dochází od roku 1994 k demografickému poklesu a tento fakt regresivní vlny se přelévá do středních škol. Kvůli zavedení víceletých gymnázií došlo k poklesu zájmu o vzdělávání na průmyslových školách. Navíc kvalita obecného vzdělávání opadá. Tento stav je zapotřebí řešit.

I přes to, že od roku 2014 do zákona o daních z příjmů nově přibyla možnost daňových odpočtů na podporu odborného vzdělávání, který má motivovat firmy, aby se více otevřely spolupráci se školami a aktivněji se podílely na praxi žáků a student, stav jejich využívání je stále neuspokojivý.

„Bohužel možnost odpočtu není až tak jednoduchá a komplikuje ji řada podmínek a omezení. Například to, že odborné vzdělávání je nutno poskytovat tři roky a příslušná právní úprava není jednoznačná,“ uvedl Roman Dvořák.

Také vysoké školství by podle účastníků panelové diskuse mělo projít změnou: „Technické vysoké školy by se měly více zúčastňovat vlastního aplikovaného výzkumu v průmyslové praxi a tam získávat zkušenosti. Musejí poznat konkrétní potřeby firem, jinak spolupráce pro firmy nemá většího užitku,“ uvedl profesor Jiří Marek, který má zkušenosti jak s vysokým školstvím, tak i průmyslovou sférou.

Řada zástupců firem na Strojírenském fóru volala také po změně přístupu k aplikovanému výzkumu. „Stálé podceňování aplikovaného výzkumu a vývoje z hlediska dotační politiky státu – poměr základního k aplikovanému výzkumu je 75 ku 25 je pro konkurenceschopnost firem likvidační,“ uvedl například profesor Miroslav Václavík, ředitel Centra rozvoje strojírenského výzkumu při VUTS Liberec.

TOPlist
TOPlist