K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Kde podnikají živnostníci?

Datum: 26. 4. 2016, zdroj: OF 1/2016, rubrika: Regiony

Prakticky ve všech obcích existuje alespoň jeden živnostník, tedy fyzická osoba podnikající podle živnostenského zákona. V roce 2014 působilo na území České republika 886,5 tisíc živnostníků. Jejich počet se ve srovnání s rokem 2013 o 23,5 tisíc živnostníků zvýšil, avšak nedosáhl úrovně z roku 2012, ve kterém Registr ekonomických subjektů evidoval 957 tisíc živnostníků.

Ovšem v roce 2013 došlo k úpravám v systému registrace živnostníků, takže snížení jejich počtu je spíše důsledkem administrativních změn.

V roce 2014 připadlo na jednu obec (bez Prahy) v průměru 119 živnostníků. Včetně živnostníků se sídlem v Praze to bylo více, konkrétně 142. V roce 2013 to bylo bez Prahy 116 a včetně Prahy pak 138 živnostníků.

Rozložení podle velikostních skupin

Mezi velikostními kategoriemi obcí pochopitelně existovaly značné rozdíly. V kategorii nejmenších obcí působilo v roce 2014 necelých 10 živnostníků v průměru v každé obci, zatímco v kategorii největších obcí to bylo více než 1500 živnostníků na obec. V Praze však v roce 2014 sídlilo více než 144 tisíc živnostníků. Její podíl na celkovém počtu aktivních živnostníků v České republice se mezi rokem 2012 a 2014 nezměnil a dosáhl výše 16 %.

Tab. 1. Počet živnostníků na jednu obec v roce 2014
Velikostní kategorie Počet živnostníků na obec
1–199 9,8
200–499 26,2
500–999 58,0
1000–4999 162,0
více než 5000 1 504,2
obce bez Prahy 118,7

Pramen: ČSÚ, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

V obcích bez Prahy mělo živnostenské oprávnění a vykazovalo ekonomickou aktivitu 8,0 % obyvatel. Jak je vidět z tabulky 2, rozdíly mezi velikostními kategoriemi obcí jsou v tomto ohledu poměrně malé. Pohybují se v řádu 0,4 procentního bodu. Nejvyšší podíl na obyvatelstvu měli živnostníci v obcích s počtem obyvatel od 500 do 999 a dále od 1000 do 9999, a to 8,2 %, nejméně živnostníků na počet obyvatel připadlo v kategorii nejmenších obcí. V Praze se živnostníci, vykazující ekonomickou aktivitou, na počtu obyvatel podíleli zdaleka nejvíce, a to 11,5 %. Na celkovém počtu obyvatel (včetně Prahy) se aktivní živnostníci podíleli 8,4 %.

Tab. 2. Podíl živnostníků na počtu obyvatel v roce 2014
Velikostní kategorie Podíl živnostníků na obec [%]
1–199 7,8
200–499 8,0
500–999 8,2
1000–4999 8,2
více než 5000 7,9
Obce bez Prahy 8,0

Pramen: ČSÚ, výpočty CRIF – Czech Credit Burau, a. s.

Rozložení podle krajů

Z hlediska krajů byly rozdíly v podílu živnostníků na počtu obyvatel větší než mezi velikostními kategoriemi obcí. Rozdíl mezi krajem s nejvyšším a nejnižším podílem dosáhl výše 2,5 procentního bodu. Po Praze (11,5 %) se může nejvyšším podílem živnostníků na počtu obyvatel pochlubit Středočeský kraj (9,3 %) a po něm s určitým odstupem dva kraje se shodným podílem 8,8 %. Je to kraj Královéhradecký a Liberecký. Na opačný konec se s nejnižším podílem dostal Ústecký kraj (6,7 %) a kraj Moravskoslezský (6,8 %) – viz tabulka 3.

Tab. 3. Podíl živnostníků na počtu obyvatel podle krajů
Kraj Podíl živnostníků v kraji [%]
Středočeský 9,3
Královéhradecký 8,8
Liberecký 8,8
Jihočeský 8,4
Zlínský 8,4
Jihomoravský 8,3
Pardubický 7,9
Plzeňský 7,8
Vysočina 7,8
Karlovarský 7,6
Olomoucký 7,5
Moravskoslezský 6,8
Ústecký 6,7

Pramen: ČSÚ, výpočty CRIF – Czech Credit Burau, a. s.

Je zajímavé, že v případě čtyř krajů, ve kterých se živnostníci na počtu obyvatel podíleli v roce 2014 nejméně, se zároveň jedná o kraje, které v tomto roce vykázaly i nejvyšší míru nezaměstnanosti. Na druhou stranu však již neplatí, že kraje s nejvyšším podílem živnostníků na počtu obyvatel by patřily mezi ty s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Z toho vyplývá, že v krajích s vysokou mírou nezaměstnanosti se lidé do podnikání na základě živnostenského oprávnění moc nehrnou.

Je to logické minimálně proto, že vysoká nezaměstnanost signalizuje i nižší kupní sílu obyvatelstva, a tím pádem i nižší poptávku po zboží a službách živnostníků, takže prosadit se s podnikáním je pak obtížnější. Přitom kraj Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký má nejen nízký podíl živnostníků na obyvatelstvu, ale i nejvyšší podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let. Takže z hlediska věkové struktury mají dobré předpoklady pro podnikání obyvatel.

Růst počtu aktivních živnostníků

Mezi rokem 2013 a 2014 se počet aktivních živnostníků v České republice o 2,7 % zvýšil, odečteme-li živnostníky v Praze, pak to bylo o 2,5 %. Největším dílem k růstu počtu živnostníků přispěly obce s počtem obyvatel nad 5000 a poté Praha. Praha rovněž dosáhla i nejvyšší meziroční dynamiku růstu počtu živnostníků v rámci velikostních kategorií obcí (4,1 %). Hned za ní se však umístily obce ve dvou nejmenších velikostních kategoriích, a to shodným růstem o 3,3 %. Nejnižší dynamiku naopak vykázaly obce s 5000 a více obyvateli (2,1 %) a jen o něco málo lepší byly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, v jejich rámci se počet živnostníků meziročně zvýšil o 2,2 %. Je potěšující, že právě ve skupině malých obcí se počet živnostníků nejenže nesnižuje, ale naopak rostl po Praze nejrychleji. To naznačuje, že i menší obce mají vhodné podmínky pro podnikatelskou činnost svých obyvatel.

Rozdíly v meziroční změně v počtu živnostníků byly mezi kraji rovněž výraznější, než u velikostních kategorií obcí. Pomineme-li Prahu, která byla a zůstává velkým magnetem pro podnikatelské aktivity, pak rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší meziroční dynamikou počtu živnostníků je 2,3 procentního bodu – viz tabulka 4.

Tab. 4. Změna v počtu aktivních živnostníků 2013/2014
Kraj Růst počtu živnostníků 2014/2013 [%]
Praha 4,1
Vysočina 3,5
Pardubický 3,0
Jihočeský 2,8
Středočeský 2,7
Ústecký 2,6
Olomoucký 2,4
Jihomoravský 2,4
Moravskoslezský 2,3
Zlínský 2,3
Královéhradecký 2,3
Liberecký 2,1
Plzeňský 1,8
Karlovarský 1,2

Pramen: ČSÚ, výpočty CRIF – Czech Credit Burau, a. s.

Nejvyšší meziroční růst počtu živnostníků po Praze zaznamenal kraj Vysočina (o 3,5 %), dále Pardubický kraj (o 3,0 %) a Jihočeský (2,8 %). Dva z nich, a to kraj Vysočina a Pardubický, přitom měly v roce 2014 podprůměrný podíl živnostníků na počet obyvatel.

Velmi nízkou dynamiku růstu počtu živnostníků vykázal Karlovarský kraj (1,2 %), Plzeňský (1,8 %) a Liberecký (2,1 %). Opět dva z nich, a to kraj Karlovarský a Plzeňský měly v roce 2014 podprůměrný podíl počtu živnostníků na počet obyvatel.

Mít v obci živnostníky se vyplatí

Mít v obci živnostníky se vyplatí, i když většina z nich nemá zaměstnance. Živnostníci ale navazují obchodní vztahy, poptávají zboží a služby a také je nabízejí. Tím vytvářejí příležitost pro podnikání ostatních.

Co mohou obce pro živnostníky udělat? Asi nejdůležitější je neklást dodatečné překážky podnikání, protože většina „razítek,“ které podnikatel pro svou činnost potřebuje, uděluje státní správa. Určitě je dobré s nimi udržovat kontakt, a pokud je to možné, vyjít jim vstříc.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist