K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Česká města a obce začínají plánovat oslavy spojené s vítáním nových komunálních symbolů do života

Datum: 21. 4. 2016, zdroj: Alerion, rubrika: Regiony

V posledních letech můžeme v České republice pozorovat renesanci veřejného občanského života. Ve městech a obcích působí nejrůznější zájmová sdružení, která mnohdy navazují na tradici a historii místa. Sokolské, orelské nebo hasičské jednoty organizují pro své občany nejrůznější kulturní a sportovní akce. Ani vedení měst a obcí nezůstává pozadu. Ta se více zapojují do veřejného života a investují prostředky do profesionální propagace a prezentace.

Na jaro 2015 má milavecký sbor dobrovolných hasičů krásnou vzpomínku. Na oslavách přivítali do života svůj slavnostní vyšívaný prapor.
Na jaro 2015 má milavecký sbor dobrovolných hasičů krásnou vzpomínku. Na oslavách přivítali do života svůj slavnostní vyšívaný prapor.

Mnoho z nich si dodatečně nechává vyrobit reprezentativní komunální symboly, které plánují slavnostně uvítat do života na jarních nebo letních oslavách. Díky tomu zvyšují atraktivitu místa nejen pro turisty, ale i pro samotné obyvatele.

V České republice je evidováno celkem 6300 obcí, z nichž zhruba 4700 (o 200 více než v roce 2014) vlastní svůj heraldický znak. Ten byl dříve udělován historicky panovníkem, po roce 1990 si nově mohou nechat města a obce udělit znak Předsedou poslanecké sněmovny. Předtím musí svůj návrh respektující závazná heraldická pravidla předložit Podvýboru pro vexilologii a heraldiku ke schválení. Zhruba 15 % obcí žádný komunální symbol, znak ani vlajku, navržený a vyhotovený nemá. Některé obce zase naopak symbol udělen historicky mají (především znak, ale nemají dosud udělenou vlajku), nebo si nechaly nové symboly navrhnout, ovšem již nedotáhly do konce jeho zhotovení do hmatatelné podoby tak, aby mohl zdobit veřejná prostranství při oslavách nebo ceremoniích. To se však mění a většina starostů si už dnes uvědomuje nutnost takové propagace. Mnohdy jsou inspirováni sousedními státy.

Jak jsou na tom sousední státy?

Město Zlín oslavilo na začátku května 2015 70. výročí konce 2. světové války. Při oslavě národní hrdosti a míru uctili památku obětí války požehnáním slavnostní vlajce města.
Město Zlín oslavilo na začátku května 2015 70. výročí konce 2. světové války. Při oslavě národní hrdosti a míru uctili památku obětí války požehnáním slavnostní vlajce města.

Vlastní znak a vlajka byly v okolních státech přirozenou součástí jejich vývoje a života společenství, kde nebyla komunální heraldika historicky přetržena. Častá „vlajkosláva“ je tak k vidění v sousedním Německu, Rakousku, nebo malebném Švýcarsku, kde jsou typické všudypřítomné čtvercové vlajky a prapory jednotlivých kantonů. V tradičně republikánském Švýcarsku je též po staletí živá tzv. občanská heraldika. Téměř každý měšťan i sedlák užíval v minulosti pečeť s heraldickým znakem (často tzv. mluvícím, vyjadřujícím jeho příjmení či profesi), které jsou dokonale (kartotéčně) evidované v kantonálních archivech. O živé tradici aplikované heraldiky a vexilologie ve Velké Británii „doslova na každém kroku“ ani nemluvě.

Této velmi živé a přitom profesionální tradici se mnohem více než Česká republika přiblížilo Slovensko, hrdé na získanou samostatnost. Ministerstvo vnitra SR registruje znaky právnických i fyzických osoba (nejen komunální, jako v ČR, ale i církevní, institucionální, včetně občanů atd. včetně odborného dozoru). Pod vlivem toho všeho se i u nás ale s oblibou genealogických archivních rešerší zvedá poptávka po osobních znacích. „Bezkonkurenčně nejpozitivnější vztah k vlajkám a jejich užívání mají ovšem občané v USA. Státní vlajku vidíme doslova u každého domu. Místní občané jsou poučení a znalí ve vlajkové etiketě, zatímco u nás, díky neznalosti či neinformovanosti jak správně užívat nejen státní vlajky, se v některých případech setkáváme s nesprávným vyvěšováním a pořadí vlajek, což vede k znehodnocení slavnostní venkovní vlajkoslávy,“ říká heraldik firmy Alerion a archivář Moravského zemského archivu PhDr. Zdeněk Kubík.

Jak se zdobí obce a města?

Vyšívané symboly obce Korouhev
Vyšívané symboly obce Korouhev

„Heraldický znak obce je základem, ze kterého se vychází. Ten si můžou obce nebo města nechat zhotovit v reprezentativním provedení. Nejoblíbenější je kombinace slavnostního nástěnného vyšívaného znaku spolu s vlajkou,“ říká majitel firmy Alerion Tomáš Pokorný. Firma za 16 let své existence navrhla a zhotovila komunální symboly pro více než 4000 českých měst a obcí a loňský rok byl z hlediska výroby doslova rekordní. „Oproti ostatním létům jsme evidovali nárůst poptávky a následné výroby o 20 %.“

Na výrobu vyšívaného praporu je přitom spotřebováno průměrně 20 kilometrů vyšívacího hedvábí a čítá až 2,5 miliónu stehů. „Poskytujeme na něj záruku 20 let, životnost takového praporu odhadujeme až na 200 let. Naše vyšívačky na zhotovení pracují mnohdy i několik měsíců dle léty prověřených starobylých postupů. Poctivou ruční práci moderní automatické stroje nikdy nenahradí a starostové si raději počkají na kvalitu, která přežije generace,“ vysvětluje Pokorný.

Smaltovaný ovál na obecní úřady a budovy
Svůj příběh mají i klasické smaltované ovály na obecní úřady a budovy, které můžeme vidět po celé republice. Když navrhoval Alerion první ovál, porovnával různé rozměry z období Rakouska-Uherska i první republiky. Tento konečný krásný tvar vypouklého oválu vznikl obnovou a částečnou inovací tradiční historické podoby právě z období první republiky. Dnes jsou tyto rozměry v podstatě normou.

Obce a města můžou svůj znak, tedy své poznávací znamení odrážející historii místa, přenést i na smaltované ovály označující všechny významné budovy. Oblíbené jsou také uvítací tabule, dále vlajky, které během státního svátku plápolají na mnoha místech v obci, nebo odznáčky, samolepky či stolní vlaječky jako upomínkové předměty pro turisty. Takovou ucelenou kolekci symbolů si nechává vyrobit například obec Nebahovy. „Naše obec doposud žádné symboly neměla, proto jsme se rozhodli znak a vlajku vyhotovit. Je to pro nás historicky významná událost. Pro mě osobně, jako pro patriota obce, je toto rozhodnutí srdeční záležitostí,“ uvádí František Mráz, starosta obce Nebahovy. „Plánujeme také uspořádat slavnost u příležitosti přijetí nových symbolů a zatím pracujeme s dvěma variantami. První oslava s posvěcením nové vlajky a znaku by mohla proběhnout ještě letos a oslavy 700 let od založení obce pak v květnu příštího roku. Druhou variantou, ke které se já osobně přikláním více, je spojení obou akcí v jednu, a to v květnu 2017.“

Tomáš Pokorný k tomu dodává: „Každý znak je nositelem příběhu o vzniku města či obce, jeho rozvoji, životě místních obyvatel i významných událostech. Právě symboly obcí umí nejlépe vyprávět příběhy o historii, legendách a uchovat zdejší mystiku i jedinečný příběh.“ Ostatně symboly od nepaměti podávaly svědectví o životě společenství lidí, o jejich práci i vnímání světa té doby. Lidí, kteří žili v souladu s určitými hodnotami a postoji, které nejenže sami vytvořili, ale často za ně byli ochotni i přinášet oběti. Nově vyrobené symboly obec nejen zkrášlí, ale přispějí i k lepší orientaci. Pro turisty a návštěvníky zesílí atraktivitu místa, kteří si díky tomu obec lépe zapamatují.

Vzniku nového znaku předchází pátrání v archivech i vášnivé diskuse

Žehnání obecní vlajky Kostelec na Hané
Žehnání obecní vlajky Kostelec na Hané

Předtím než vznikne nový znak a pokud neexistuje dobové znakové privilegium, pátrá heraldik v archivech a pomalu rozkrývá historii místa, kterou se pak do znaku města či obce snaží otisknout. Dlouze také diskutuje s představiteli obce, kteří mnohdy představu o tom, co by mělo být ústředním motivem znaku, mají. Ne všechny návrhy ale lze do znaku promítnout, neboť heraldika se řídí závaznými pravidly, která určují například použití tzv. tinktur (barev). Znak také nemůže zobrazovat například konkrétní stavbu nebo pamětihodnost obce v její autentické podobě tak, aby působila jako na fotografii. Heraldické zobrazení je vždy symbolické a řídí se ustálenými pravidly. Heraldik často přihlíží i k samotnému názvu obce. Například znak obce Slapy, který navrhl PhDr. Zdeněk Kubík, se ve znaku pyšní dvakrát prohnutým šikmým břevnem evokujícím nejen Vltavu a přehradu, ale též monogram obce „S“. Takovému znamení se říká „mluvící“, neboť přímo odráží samotný název místa. Mnohdy nejplamennější fází vzniku znaku bývá diskuse na komunální úrovni, kdy se vybírá vítězný znak ze všech návrhů. Dlouhé diskuse o ústředním motivu, který bude obec reprezentovat, mají své opodstatnění. Vybraný znak bude přeci jen obec zastupovat navěky věků a propojí vědomí příslušnosti k místu napříč generacemi.

Oslavami města a obce navazují na pradávné místní tradice

Ostrovští hasiči si společně užívali předvánoční čas a uspořádali
slavnost, při které představili občanům svůj nový vyšívaný prapor. Jeho
žehnání se neslo ve sváteční náladě.
Ostrovští hasiči si společně užívali předvánoční čas a uspořádali slavnost, při které představili občanům svůj nový vyšívaný prapor. Jeho žehnání se neslo ve sváteční náladě.

Obce, které si nové komunální symboly nechají navrhnout a vyrobit, téměř vždy uspořádají oslavu pro své občany. Tyto slavnosti patří díky své kráse, důstojnosti a významu k těm nejpovedenějším. Mají svůj tradiční průběh a vždy se hodí ctít i místní zvyklosti. Samotný okamžik uvedení praporu do života je velmi významnou společenskou událostí, na kterou pak návštěvníci a hosté vzpomínají dlouhá léta.

„Máme časté dotazy na to, jak má takové tradiční žehnání, svěcení a uvádění do života vypadat. Poskytujeme však vždy jen rámcová doporučení, protože nechceme vytvářet jednotný mustr a chceme podnítit místní, aby se na vytvoření programu a ceremonie sami podíleli. Už po krátkém zamyšlení se spustí proces obnovení místních tradic, většinou právě za účasti pamětníků, duchovních, spolků, sdružení i vedení obce. A takové akce jsou pak nejhodnotnější, protože do nich promlouvá kontinuita tradic a historie,“ uvádí Tomáš Pokorný z firmy Alerion.

Slavnost obvykle začíná průvodem všech účastníků. Častým rituálem, který probíhá obvykle v místním kostele, je připínání slavnostních vyšívaných stuh. Ty svým textem už navždy zaznamenají výjimečný den do historie obce či města. „Ceremonie se připravuje společně s duchovním otcem. Stuhy obvykle připíná určená čestná funkce, tzv. matka praporu, společně s kmotrami, nebo také významní představitelé ze zastupitelstva a z řad pozvaných hostů,“ osvětluje Pokorný.

Nejkrásnějším okamžikem je pak slavnostní rozvinutí praporu. Právě v tuto chvíli ho mohou všichni spatřit v celé kráse. Samotný akt žehnání pak završí rituál uvedení do života. Pokřtěný prapor je poté předán starostou města praporečníkovi, který společně s praporem přebírá i funkci jeho ochranitele a pečovatele. Důstojnost jeho poslání podpoří nezbytný doplněk uniformy – bílé kožené rukavice s manžetou a pás pro vlajkonoše. S novým praporem se pak můžou představitelé obce nebo sboru zapsat zlatým písmem do místní kroniky.

Slavnostní prapor představuje rovněž ideální místo pro uchování tajemství pro další generace. „Ve společnosti Alerion jsme proto pro žerdě navrhli a zkonstruovali speciální hlavici s dutou schránkou, do které může každá obec vložit svůj vzkaz svým nástupcům. Myslíme skutečně na všechno, a tak dodáváme i ručně vyráběný papír, na který mohou napsat představitelé své tajemné poselství, které bude čekat na odhalení jejich následovníky,“ říká Tomáš Pokorný. Města a obce jdoucí s moderní dobou do hlavice vkládají také USB flash disky s velkým množstvím fotografií, dokumentů nebo videí s významnými momenty ze života obce.

Kde všude mají vlajky a znaky v obci a městě své místo?
  • budova obce, městyse nebo města (obecního nebo městského úřadu, úřadu městyse),
  • další budovy, nemovitosti a zařízení v majetku obce či města či jimi zřizovaná,
  • základní škola,
  • mateřská škola,
  • knihovna,
  • hasičská zbrojnice,
  • vlajkové stožáry na návsích, náměstích, před budovami nebo na budovách,
  • sloupy pouličního osvětlení,
  • veřejná prostranství,
  • památná místa,
  • hřbitovy,
  • parky,
  • vjezdy do obce a města,
  • uliční orientační systém,
  • pamětní desky a pomníky,
  • obecní a městské služební automobily,
  • označení dveří u kanceláří a místností,
  • nádoby komunálního odpadu,
  • kryty kanalizačních vpustí,
  • tiskoviny, vizitky a korespondence,
  • propagační, reklamní a dárkové předměty.

Kde všude se plánují oslavy?

SDH Dolní Libina – První letní den minulého roku přivítali v Dolní Libině stylově při
„Žehnání symbolů 2015“. Krásná událost se nesmazatelně zapsala do historie
obce a místní na ní nadšeně vzpomínají.
SDH Dolní Libina – První letní den minulého roku přivítali v Dolní Libině stylově při „Žehnání symbolů 2015“. Krásná událost se nesmazatelně zapsala do historie obce a místní na ní nadšeně vzpomínají.

Oslav s uvedením nových symbolů do života bude tento rok po celé republice nespočet. Obce a města navazují na zapomenuté tradice a obnovují místní zvyklosti. 28. května se například jedna taková sláva plánuje v České Bělé u Havlíčkova Brodu, kde budou světit nový obecní vyšívaný znak a vlajku, ke kterým si na upomínku slavnostní události nechali zhotovit také vyšívanou stuhu s datem oslav.

Zato obec Halámky na to šla z gruntu a nechala si zhotovit ucelenou kolekci symbolů, která se skládá nejen z vyšívaného obecního znaku, praporu a památných stuh, ale k výzdobě veřejných prostranství bude nově používat i venkovní vlajky se znakem obce, smaltované ovály, stožárové vlajky ČR, EU i nezbytné příslušenství pro vlajkonoše. „Pro nás nově vyhotovené symboly představují výsostná znamení nevšední hodnoty. Pevně věříme, že byl položen základ k tradici, která bude trvat dlouhou dobu, povede k lepší prosperitě obce i utužení života a pospolitosti našich lidí,“ říká starosta Halámek Jan Prokeš. „Symboly pro nás ale znamenají především odkaz k historii a prvním zmínkám o naší obci. Budou tichou připomínkou dalším generacím toho, jak těžce si naši původní obyvatelé vydělávali na živobytí.“ Slavnost na počest nových symbolů spolu s jejich svěcením plánují halámečtí uspořádat ještě tento rok. „Oslavy se jistě nesmazatelně zapíšou do historie naší obce. Rád bych také vyzdvihl precizní práci heraldika Stanislava Kasíka, který nové symboly navrhoval,“ dodává jedním dechem starosta Halámek.

Na jaře se také bude žehnat novým symbolům v Jeníkově v okrese Hlinsko v čele s panem starostou Pavlem Hladkým. Při žehnání budou symboly slavnostně uvedeny do života za přítomnosti otce biskupa. Při této příležitosti bude veřejnosti odhalen i nový slavnostní sametový prapor Sboru dobrovolných hasičů Jeníkov, který byl založen již v roce 1885.

V Lípě nad Orlicí v Královehradeckém kraji zase požehnají novým symbolům po letním slunovratu 25. června 2016. V kolekci symbolů nechybí slavnostní vyšívaný obecní prapor a znak spolu se stuhami, jejichž předávání bude ústředním bodem programu. Obec si nechala vyrobit také venkovní vlajky obce i hasičského sboru, smaltované ovály se znakem obce, a to nejen na budovu úřadu, ale i na mateřskou a základní školu, knihovnu a hasičskou zbrojnici. Vjezdy do obce budou nově zdobit uvítací tabule a turisté si budou moci na upomínku návštěvy Lípy odvážet dárkové předměty v podobě propisek, magnetek, klíčenek, samolepek nebo placek.

V obci Držkov na severu Čech také proběhnou oslavy už toto léto. Starostka Jiřina Voláková nechala vyrobit ucelenou kolekci symbolů – vyšívanou vlajku i znak, pamětní stuhy, dřevěný znak, smaltované ovály i venkovní vlajky obce.

Nejen obecní insignie bývají důvodem k oslavám. Například orelské župy a již zmiňované hasičské jednoty si nechávají svůj historický prapor zrestaurovat, případně nově navrhnout a vyrobit. Tato sdružení jsou duchem každé obce a často díky nim vládne v kraji čilý společenský ruch. Jsou iniciátory mnoha setkávání mezi občany, organizátory významných akcí a vlastní prapor s poselstvím pro další generace je pro ně nezbytnou nutností.

Hned tři nové prapory si nechali v minulém roce vyhotovit hasiči z města Ostrov, kteří často za nepohody, v denní i noční dobu a s nedostatečným vybavením i chybějící technikou, chrání lidské životy i majetek státu. Všech těchto skutečností si nadmíru cení zastupitelé města i hasiči sami. Proto se mohou pyšnit hned třemi hasičskými prapory, které nesou jejich důkaz hrdinství. Kromě toho, byli ti nejstatečnější oceněni originálními vyznamenáními, která v heraldické firmě Alerion vyhotovili na objednávku města.

Hasiči mají navíc tu výhodu, že finanční prostředky na výrobu praporu mohou čerpat u Nadace na podporu hasičského hnutí ČR v Přibyslavi. Ale ani města, obce a další spolky nemusí věšet hlavu, pokud nemají dostatek prostředků na výrobu komunálních symbolů.

I výzdoba obřadní síně má svá pravidla
Určitá pravidla by se měla dodržovat i při výzdobě obřadní síně. Čistý upravený interiér a květinová výzdoba by měli být samozřejmostí stejně jako komunální symboly, jež dodají místnosti punc významnosti, majestátu a důstojnosti. V obřadní místnosti by neměl chybět především velký státní znak České republiky, který může být zhotoven z nejrůznějších materiálů – dřevěný ručně vyřezávaný, pískovcový, skleněný, kovový, keramický nebo vyšívaný v barevném provedení, dále pak městský nebo obecní znak a odpovídající vlajkosláva, tedy vlajka kraje, vlajka České republiky, vlajka Evropské unie a vlajka obce nebo města.

Na nové symboly lze získat dotace na Krajském úřadě

V rámci podpory kulturního a společenského dění nebo cestovního ruchu mohou obce a města i pro své místní spolky zažádat o různé příspěvky. Jedním z nich je grant na podporu obecních slavností na příslušném Krajském úřadu. O příspěvek na nový prapor nebo znak lze zažádat v rámci oslav, při kterých se uvedení symbolů v život použije jako jeden z bodů programu.

Odvěkým posláním praporů a symbolů je spojovat, sdružovat a k tomu slouží dodnes. Ve středověku to bylo primárně v boji na bitevním poli za účelem odlišení se od protivníka, dnes symboly slouží k utužení pospolitosti, posílení pocitu sounáležitosti, veřejnému setkání a zábavě. Dotace se tedy neudělují přímo na výrobu symbolů, ale pokud se dokážou včlenit do širšího rámce oslav a akcí, lze v tom uspět.

Šárka Petruželová

TOPlist
TOPlist