K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Pracovní skupina Rady vlády pro veřejnou správu pro administrativní členění státu

Datum: 10. 8. 2016, zdroj: OF 3/2016, rubrika: Legislativa

Strategický rámec rozvoje veřejné správy, který v srpnu 2014 schválila vláda má 12 specifických cílů. Jeden z nich se věnuje i harmonizaci administrativního členění státu.

Následné implementační plány představují podrobnější rozpracování dílčích aktivit v rámci jednotlivých cílů. V případě harmonizace administrativního členění státu je to pak příprava jednotlivých variant, jak bude do budoucna možné postupovat v oblasti administrativního, resp. územně správního členění státu.

Tato věc se stala rovněž předmětem podmínky Evropské komise pro možnost čerpání z evropských fondů. Jen na úvod připomínám základní východiska stanovená zadáním úkolu – je to spojený model výkonu veřejné správy, samosprávné kraje, správní obvody obcí s rozšířenou působností a podmínka nezatížit veřejné rozpočty dodatečnými náklady.

Členění státu

V současné době v České republice souběžně existuje několik různých typů členění státu, resp. vymezení správních obvodů různých institucí.

Obecné členění státu je stanoveno zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, který člení území republiky na 7 krajů (Středočeský, Jihočeský, Západočeský, Severočeský, Východočeský, Jihomoravský, Severomoravský) a Hlavní město Prahu. V rámci toho členění např. v zásadě fungují Krajské soudy a další justiční orgány. Vedle toho zákon stanovuje 76 okresů, v jejichž územních obvodech působí některé územní orgány státní správy např. statistické úřady, katastrální úřady aj. Tento 56 let starý zákon je stále platný a účinný.

Dále máme vymezeno 14 vyšších územních samosprávných celků – samosprávných krajů na základě Ústavního zákona č. 347 z roku 1997, který nabyl účinnost od 1. ledna 2000. Podle zákona č. 314 z roku 2002 je určeno 205 obcí s rozšířenou působností se svými správními obvody, vymezenými většinou v rámci hranic okresů (s některými výjimkami) a samosprávných krajů.

Vedle toho existují další různá specifická členění pro jednotlivé úřady státní správy, jako např. správní obvody Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových či Báňské správy.

Správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) byly v rámci reformy veřejné správy na počátku minulého desetiletí v podstatě sladěny s územím okresů. Dodnes však je nevyřešeno 33 obcí, které spadají do jiného okresu, než je příslušný pro ORP. Příkladem takovéto obce je např. Harrachov, který leží v okrese Semily, ale spadá pod ORP Tanvald, která leží v okrese Jablonec. Pro doladění skladebnosti i v těchto případech by bylo nutné částečně změnit příslušné vyhlášky. V několika případech je však problematická „stará krajská“ hranice.

Vznik pracovní skupiny

Problematikou administrativního členění státu se na svém zasedání v listopadu 2015 zabývala i Rada vlády pro veřejnou správu, která doporučila zřídit k problematice administrativního členění speciální pracovní skupinu. Ta byla obratem zřízena a ještě do konce roku 2015 se sešla k prvnímu jednání.

Členy této pracovní skupiny jsou zástupci jednotlivých ministerstev či jejich podřízených institucí, ústředních správních orgánů, Policie ČR, samozřejmě včetně reprezentantů území z obcí a krajů.

Pracovní skupina při své činnosti došla k několika dílčím závěrům. Jednak došlo ke zpracování seznamu jednotlivých dekoncentrovaných pracovišť úřadů státní správy v území republiky. Byly rovněž zpracovány čtyři varianty možného řešení administrativního členění státu.

  • První variantou je zachování statutu quo, tedy nulová varianta, která znamená, že by se v oblasti vymezení administrativního členění státu nic neměnilo.
  • Druhá varianta představuje minimální změny v organizaci veřejné správy. Navrhuje zrušení krajů z roku 1960, ale nadále ponechání okresů. Základem skladebnosti by v této variantě byly správní obvody obcí s rozšířenou působností a samosprávné kraje. Skladebnost by bylo nutné dodržet i s okresy. Takováto varianta by znamenala přípravu nového zákona o územněsprávním členění státu, nejprve zpracování věcného záměru, poté paragrafové znění.
  • Třetí variantou je zrušení krajů i okresů, které vymezuje zákon o územním členění státu z roku 1960. Obecné administrativně správní členění státu by pak představovaly samosprávné kraje a správní obvody obcí s rozšířenou působností. Tato varianta by hypoteticky šla realizovat dvěma způsoby.
    • První způsob by znamenal přizpůsobit územní obvody (pracoviště) státních institucí struktuře ORP. To by ovšem přineslo značné náklady, personální přesuny i požadavky na majetkové zabezpečení. Vzhledem k pokračující elektronizaci ve veřejné správě i rostoucí mobilitě lidí by takovéto řešení nebylo plně efektivní a nelze ho tedy v současné době doporučit.
    • Druhý způsob v rámci této varianty by znamenal současné okresní členění „vyskládat“ ze správních obvodů obcí s rozšířenou působností pro jednotlivé státní instituce, které okresní členění používají. I v této variantě se počítá se zpracováním nového zákona o územně správním členění státu.
  • Čtvrtá varianta předpokládá úplné zrušení zákona č. 36/1960 Sb. bez náhrady. To znamená, že by v České republice neexistovala žádná legislativa upravující obecné členění státu a jednotlivé instituce by správní působnosti měly stanoveny ve specifických zákonech, tak jako je tomu např. v případě justiční soustavy, která má členění stanoveno v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.

Na základě projednávání jednotlivých variant se členové pracovní skupiny kloní jako k nejrealističtější variantě k č. 2, tedy zrušení krajů z roku 1960 při ponechání okresů a zajištění skladebnosti na úrovni ORP–okres–samosprávný kraj. Tato varianta bude tedy podrobněji rozpracována. Organizační a finanční náklady jsou v tomto případě minimální, neboť žádné instituce ústřední státní právy nemají úřady kopírující těchto 7 krajů. Vniklý materiál bude pak následně předložen na projednání Rady vlády pro veřejnou správu, to by se mělo odehrát ještě v prvním pololetí letošního roku.

Příspěvek vznikl v rámci projektu Implementační jednotka Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014–2020, reg. č. CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0000125. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského sociálního fondu.

Mgr. Ing. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy MV ČR

TOPlist
TOPlist