K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Soutěž Chytrá města pro budoucnost

Mýty kolem nových pravidel vydávání výjimek z nočního klidu

Datum: 11. 10. 2016, zdroj: OF 4/2016, rubrika: Legislativa

Dnem 1. října 2016 vstoupila v účinnost novela zákona o přestupcích, která mimo jiné přináší změnu týkající se přestupků proti nočnímu klidu. Kolem tématu se vytvořila řada mýtů, které je vhodné uvést na pravou míru.

Doba nočního klidu je dle zákona o přestupcích vymezena časem mezi 22.00 a 6.00 hodinou. V této době jsou všichni občané povinni se chovat tak, aby noční klid nerušili a nedopouštěli se tak přestupku. Tedy zejména, aby nepůsobili hluk obtěžující ostatní občany, kteří se potřebují v klidu vyspat. Obce do doby účinnosti novely mohly stanovovat výjimky, které dobu nočního klidu na určité dny zkracovaly nebo nevymezovaly, a to buď obecně závaznou vyhláškou, nebo rozhodnutím na jejím základě. Novela přestupkového zákona pouze zrušila možnost udělit výjimku rozhodnutím na základě vyhlášky, eventualita udělení výjimky obecně závaznou vyhláškou přetrvává. Nic se také nemění na pořádání vlastních akcí, ať se již jedná o slavnosti nebo obdobné společenské či rodinné akce.

Mýtus č. 1: Novela znemožní pořádání obecních akcí, které nebudou plánované dlouho dopředu.

Novela zákona o přestupcích, ani zákon samotný, nijak nezasahuje do pořádání akcí (koncertů, festivalů, poutí apod.), jejich realizace je plně zcela v rukou pořadatelů samozřejmě za předpokladu naplnění jiných povinností (zábor veřejného prostranství, naplnění hygienických norem apod.). Pořadatelé však dle zákona musí dodržovat dobu nočního klidu, což ovšem zákon stanovoval i dosud. Pokud pořadatelé chtějí realizovat akci i po dvaadvacáté hodině takovým způsobem, že by narušovali noční klid, potřebují k tomu udělení výjimky, kterou je možné zakotvit v obecně závazné vyhlášce obce. Obecně závaznou vyhlášku schvaluje zastupitelstvo, které je třeba svolat alespoň 7 dní před jeho konáním, a nabývá účinnosti 15. dnem po jejím zveřejnění na úřední desce. Pokud noční klid narušován nebude, žádná výjimka není potřeba a je možné v klidu pokračovat v akcích i po 22. hodině.

Mýtus č. 2: Novela znamená nutnost ohlašovat pořádání např. rodinných oslav na soukromém pozemku.

Zákon nezavádí žádnou ohlašovací povinnost, ani nutnost získání povolení pro pořádání rodinných oslav. Ovšem i pro tento druh akcí (oslavy narozenin, svatby, rodinná setkání apod.) platí povinnost dodržování nočního klidu tak, aby oslavující nerušili své sousedy. To ovšem platilo i nyní a novela zákona zde tedy nezavádí žádnou změnu. Pokud by si však pořadatelé objednali na svou zahradní rodinnou oslavu například kapelu, která by měla hlasitě hrát v době nočního klidu, museli by jako každý jiný požádat o udělení výjimky, což ovšem bylo ze zákona nutné i v současnosti. Je však vždy na rozhodnutí samosprávy a jejím individuálním uvážení, zda je konkrétní akce pro obec skutečně výjimečná a omezí kvůli ní noční klid obecně závaznou vyhláškou.

Mýtus č. 3: Text obecně závazné vyhlášky musí být tak konkrétní, že v praxi znemožní pořádání většiny akcí.

Text obecně závazné vyhlášky nemusí obsahovat zcela přesný název akce, ani zcela individualizované určení doby konání akce. Ústavní soud, který se problematice rovněž věnoval, ovšem požaduje, aby akce i doba konání byly určitelné a předvídatelné. To znamená, že akce můžou být, vedle jasného určení dne (např. 31. prosince či 1. ledna), vymezeny také za pomoci typové charakteristiky (např. masopust, vinobraní, dožínky, pálení čarodějnic, slavnosti města, Velikonoce apod.) s tím, že konkrétní datum obec v předstihu zveřejní na úřední desce. Ministerstvo vnitra vydalo zcela nový Metodický materiál k tvorbě obecně závazné vyhlášky o nočním klidu, který obsahuje i samotný vzor vyhlášky o nočním klidu. Materiál je ke stažení na webových stránkách Ministerstva vnitra v sekci metodické pomoci obcím. Kromě toho Ministerstvo vnitra nabízí obcím potřebnou individuální pomoc.

Mýtus č. 4: Zavedením novely přijdou obce o pravomoc regulovat dobu nočního klidu v obci.

Novela obcím neodjímá pravomoci v otázce regulace doby nočního klidu v obci. Doba nočního klidu byla a i nadále bude regulovaná na úrovni zákona, přičemž obce disponují oprávněním ji za určitých podmínek regulovat. Ze dvou dříve možných forem regulace, tj. rozhodnutím či obecně závaznou vyhláškou, bude nadále platit pouze forma obecně závazné vyhlášky. Mění se tedy pouze počet forem regulace. Možnost stanovovat výjimky cestou obecně závazné vyhlášky využívalo dosud jen 10 procent obcí. Například dvě největší města – Hlavní město Praha a Brno této možnosti nevyužívala. Různé slavnosti, koncerty, ohňostroje či oslavy nového roku se přitom konají po celé republice. Neplatí proto, že každá obec musí mít schválenu obecně závaznou vyhlášku s výjimkami z nočního klidu.

Mýtus č. 5: Úpravu pravidel udělování výjimek z rušení nočního klidu iniciovalo Ministerstvo vnitra.

Ačkoliv je Ministerstvo vnitra gestorem zákona o přestupcích, iniciátorem novely byla Legislativní rada vlády, která při projednávání změny zákona upozornila na nepraktičnost platného znění zákona a jeho obcházení ze strany obcí. Praxe udělování výjimek rozhodnutím zastupitelstva byla nevhodná zejména proto, že se jednalo o individuální formu rozhodnutí podle správního řádu, která se ovšem dotýkala širokého okruhu osob. Z hlediska časového se navíc řízení mohlo prodlužovat, protože proti rozhodnutí (na rozdíl od obecně závazné vyhlášky) bylo možné podat odvolání.

Závěrem

Termín noční klid není zákonem konkrétně vymezen a závisí pouze na posouzení správního orgánu, zda došlo k porušení nočního klidu a vznikl přestupek. Zákonem rovněž není stanovena hladina intenzity hluku a při řešení stížností na rušení nočního klidu se zmíněná hladina ani neměří. Vše je spíše otázkou respektování občanského soužití a veřejného pořádku. Novela zákona do této oblasti nově nijak zásadně nevstupuje. Cílem novely je pouze narovnat praxi udělování výjimek z rušení nočního klidu tak, aby nedocházelo k vadám ve správních řízeních a aby v době nočního klidu nedocházelo k obtěžování občanů dopředu nedostatečně ohlášenými akcemi.

Mgr. Jana Vildumetzová, náměstkyně ministra vnitra pro řízení sekce veřejné správy

TOPlist
TOPlist