K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Příspěvkové organizace obce

Datum: 2. 8. 2017, zdroj: OF 2/2017, rubrika: Legislativa

Za účelem zejména efektivnějšího hospodářského využívání majetku obce či k zabezpečení veřejně prospěšných činností mohou obce zřizovat příspěvkové organizace obce, které mají postavení právnických osob. Obecně tak lze konstatovat, že na výkonu vlastnických a jiných majetkových práv obcí se vedle samotné obce mohou podílet (zprostředkovaně z hlediska právního) i její příspěvkové organizace.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, se právnímu postavení příspěvkových organizací obcí věnuje pouze okrajově a neúplně. Z obecního zřízení lze v tomto směru pouze vyčíst, že obec může pro výkon samostatné působnosti zřizovat právnické osoby (a to bez další bližší specifikace, o jaké právnické osoby zřizované obcí se jedná – viz § 35a odst. 1), přičemž skutečnost, že zřizování právnických osob – a to konkrétně příspěvkových organizací obce – spadá do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce, vyplývá z § 84 odst. 2 písm. d) obecního zřízení, k čemuž se navíc doplňuje, že i schvalování zřizovacích listin příspěvkových organizací obce je vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce. Výčet dalších ustanovení obecního zřízení zmiňující příspěvkové organizace obce v různých souvislostech je uveden v závěru tohoto článku.

Právní povaha příspěvkových organizací

Právní povaha příspěvkových organizací obcí tak ne zcela jasně plyne z obecního zřízení, ale z jiného právního předpisu, kterým je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Z ustanovení § 23 odst. 1 písm. b) vyplývá, že obec „může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk“. Tedy až ze zákona o rozpočtových pravidlech se lze bez jakýchkoliv pochybností dozvědět, že právnickou osobou zřizovanou obcí se rozumí i příspěvková organizace. Příspěvková organizace obce tedy je (na rozdíl od organizační složky obce) subjektem práva v právním slova smyslu; jedná se o právnickou osobu ve smyslu § 20 a § 118 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Příspěvková organizace (PO) obce má právní subjektivitu (slovy občanského zákoníku „právní osobnost“).

Ustanovení § 27 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. částečně parafrázuje § 23 odst. 1 písm. b) ohledně zřizování příspěvkových organizací pro činnosti, které jsou zpravidla neziskové, dále však doplňuje, že se má (zpravidla) jednat o takové činnosti „jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu“.

Vlastnická (ne)způsobilost PO

I když příspěvkové organizace obce mají právní subjektivitu, jedná se zároveň o specifické právnické osoby, přičemž jejich specifičnost spočívá ohledně možnosti vlastnit majetek. Platná právní úprava ohledně možnosti vlastnit majetek příspěvkovou organizací obce je nepřehledná a nejasná vycházející sice primárně z vlastnické nezpůsobilosti příspěvkové organizace obce (tj. nemožnosti PO obce vlastnit majetek), která je však v některých případech prolomena.

Obecně se vychází z toho, že příspěvková organizace obce nemá svůj vlastní majetek, ale jen majetek předaný svým zřizovatelem (obcí) k hospodaření. Konkrétně zákon č. 250/2000 Sb. hovoří o tzv. „svěřeném majetku“ [§ 27 odst. 2 písm. e)]. Nejasnost ve vlastnické (ne)způsobilosti přinesla jedna ze změn zákona č. 250/2000 Sb., kterým byla novela č. 477/2008 Sb., účinná od 1. dubna 2009.

Tato novela na jedné straně v ustanovení § 27 v nových odstavcích 3 a 4 (nyní se jedná o odstavce 5 a 6) vycházela z vlastnické nezpůsobilosti příspěvkové organizace obce, když zdůraznila, že příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou, a dále tím, že příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, což jen dokládá vlastnickou nezpůsobilost příspěvkové organizace obce. Nicméně již v odstavci 4 (nyní se jedná o odstavec 6) citovaného ustanovení novela připustila možnost opaku, tj. situace, kdy příspěvková organizace obce nabývat majetek do svého vlastnictví může, byť s dovětkem, že obec může stanovit, kdy je k nabytí takového majetku příspěvkovou organizací třeba její předchozí písemný souhlas.

Konkrétní způsoby nabývání majetku příspěvkovou organizací obcí do svého vlastnictví jsou stanoveny v § 27 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb. Do svého vlastnictví může příspěvková organizace obce nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to

  • bezúplatným převodem od svého zřizovatele,
  • darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele,
  • děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo
  • jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele.

Pokud se stane majetek, který PO nabyla do svého vlastnictví bezúplatným převodem od svého zřizovatele, pro ni trvale nepotřebný, je její povinností nabídnout jej přednostně bezúplatně zřizovateli. Nepřijme-li zřizovatel nabídku, může PO po jeho předchozím písemném souhlasu majetek převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených obcí (§ 27 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb.).

Zřizování, změny a zrušení PO

Se zřízením příspěvkové organizace obce souvisí povinnost zřizovatele (obce) vydat o jejím zřízení zřizovací listinu, která musí obsahovat

  • úplný název zřizovatele (tj. obce, a to včetně zařazení obce do okresu),
  • název, sídlo příspěvkové organizace a identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací,
  • vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,
  • označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace,
  • vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (jde o tzv. „svěřený majetek“),
  • vymezení práv, která příspěvkové organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně,
  • okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně,
  • vymezení doby, na kterou je PO zřízena.

Zřizovatel vede o všech jím zřízených příspěvkových organizacích evidenci (tuto evidenci může vést v integrovaném agendovém informačním systému registru osob) obsahující tyto údaje

  • název,
  • identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,
  • datum vzniku,
  • datum zániku,
  • statutární orgán vyjádřený údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení, datu narození a adrese místa pobytu fyzické osoby nebo místa jejího bydliště v cizině, nemá-li místo pobytu v ČR, nebo údajem o identifikačním čísle osoby, názvu a adrese sídla právnické osoby,
  • adresa sídla.

Ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Ke sloučení nebo splynutí příspěvkové organizace může dojít pouze u příspěvkových organizací téhož zřizovatele.

Údaje o vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace obce se zveřejňují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel je povinen oznámit je Ústřednímu věstníku České republiky do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo.

Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel.

Hospodaření příspěvkových organizací

Zákon č. 250/2000 Sb. upravuje několik institutů, které souvisejí s hospodařením příspěvkových organizací obcí. Předně je třeba uvést, že kontrolu hospodaření příspěvkové organizace provádí zřizovatel (§ 27 odst. 11 zákona č. 250/2000 Sb.).

V souvislosti s hospodařením příspěvkových organizací obcí lze zmínit např. následující záležitosti

  • finanční hospodaření příspěvkových organizací (§ 28) a s tím související zveřejňování střednědobého výhledu rozpočtu a rozpočtu příspěvkové organizace (§ 28a),
  • peněžní fondy příspěvkových organizací (§ 29), kterými jsou rezervní fond (§ 30), fond investic (§ 31), fond odměn (§ 32) a fond kulturních a sociálních potřeb (§ 33), přičemž zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku,
  • úvěry, půjčky a ručení příspěvkové organizace (§ 34); příspěvková organizace je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce nebo o úvěru jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele (souhlas se nevyžaduje v případě půjček zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb); příspěvková organizace není oprávněna ručit za závazky třetích osob, ani jinak je zajišťovat,
  • nákup na splátky příspěvkovými organizacemi (§ 35) – jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele,
  • nakládání s cennými papíry příspěvkovými organizacemi (§ 36) – příspěvková organizace není např. oprávněna nakupovat akcie či jiné cenné papíry,
  • poskytování darů příspěvkovými organizacemi (§ 37) – příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům (s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb),
  • zřizování a zakládání právnických osob (§ 37a) – příspěvková organizace nesmí zřizovat nebo zakládat právnické osoby, či mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání.

Přeměna rozpočtových organizací

V souvislosti se vznikem (zřízením) příspěvkových organizací obce je vhodné poukázat na přechodné ustanovení § 41 zákona č. 250/2000 Sb. upravující přeměnu předchozích rozpočtových organizací na organizační složky obce, popř. na příspěvkové organizace.

Podle § 41 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. platilo, že dosavadní rozpočtové organizace, k nimž funkce zřizovatele měla před účinností tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2001) obec, se s účinností zákona č. 250/2000 Sb. stávají organizační složkou obce.

Výše uvedené, stran přeměny rozpočtových organizací na organizační složky obce, se však nepoužilo v případě, že obec dosavadní rozpočtovou organizaci přeměnila do 6 měsíců ode dne účinnosti zákona č. 250/2000 Sb. (tj. do 30. června 2001) na příspěvkovou organizaci (v tom případě se postupovalo podle § 27 zákona č. 250/2000 Sb.). Touto změnou přešla všechna práva a povinnosti z dosavadní rozpočtové organizace na příspěvkovou organizaci obce jako jejího právního nástupce.

Obecní zřízení a příspěvkové organizace obce

Vedle již zmiňovaných ustanovení § 35a odst. 1 a § 84 odst. 2 písm. d) obecního zřízení, která upravují zřizování právnických osob obce (včetně vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce v této oblasti), je pro úplnost užitečné zmínit další ustanovení obecního zřízení, která se příspěvkových organizací obcí týkají (příslušné ustanovení buď zmiňuje příspěvkové organizace výslovně anebo hovoří obecně o právnických osobách zřízených obcí); konkrétně se jedná o následující ustanovení:

  • dohoda o sloučení obcí nebo připojení obce musí obsahovat určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků, právnických osob a organizačních složek slučovaných obcí nebo obce, která se připojuje,
  • na právního nástupce sloučených nebo připojených obcí přecházejí mj. práva zřizovatele právnických osob, a to dnem, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje,
  • zřízené práv. osoby mohou užívat znak a vlajku obce,
  • obec nesmí ručit za závazky právnických osob vyjma těch, jejichž je zřizovatelem,
  • ustanovení § 39 odst. 1 (upravující záměr obce o vyjmenovaných dispozicích s nemovitým majetkem obce) se mj. nepoužije, jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě zřízené obcí,
  • člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na vedoucí příspěvkových organizací,
  • člen zastupitelstva má při výkonu své funkce právo požadovat od zaměstnanců právnických osob, které obec zřídila, informace související s výkonem jeho funkce,
  • radě obce je vyhrazeno plnit vůči právnickým osobám zřízeným zastupitelstvem obce úkoly zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu,
  • radě obce je vyhrazeno schvalovat účetní závěrku příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni,
  • ve statutu územně členěná statutární města stanoví rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí zřizovat a rušit právnické osoby.

Mgr. Jan Břeň

TOPlist
TOPlist