K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Výsledky rozpočtového roku 2017

Datum: 15. 3. 2018, zdroj: OF 1/2018, rubrika: Ekonomika

V uplynulém roce 2017 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 273,6 mld. Kč a celkové výdaje 1 279,8 mld. Kč. Saldo hospodaření státního rozpočtu dosáhlo schodku 6,2 mld. Kč a je druhé nejlepší od roku 1997. Oproti schválenému deficitu je nižší o 53,8 mld. Kč.

Ministerstvo financí prezentovalo výsledky rozpočtového roku 2017, se kterými ve zkrácené formě seznamujeme v tomto textu. Jde o souhrnné výsledky státního rozpočtu, přičemž podrobnou analýzu hospodaření obcí a krajů budeme prezentovat v dubnovém vydání se znalostí detailních údajů. Již nyní je zřejmé, že inkaso obcí a krajů ze sdílených daní bylo v roce 2017 o 18,4 mld. Kč větší než v roce 2016, obce získaly o 13,3 mld. Kč více, kraje o 5,1 mld. Kč více (viz tabulka 1).

Tab. 1. Inkaso sdílených daní obcí a krajů (mld. Kč)
2016 2017
Obce Kraje Obce Kraje
DPH 72,8 31,2 81,7 34,0
DPFO 44,3 15,1 47,3 16,9
DPPO 38,8 14,7 40,2 15,2
Celkem 155,9 61,0 169,2 66,1

* V roce 2017 došlo ke změně RUD ve prospěch obcí.

Na výrazně lepším, než původně plánovaném výsledku celého státního rozpočtu se podílely zejména daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, které byly proti rozpočtu vyšší o 41,1 mld. Kč. Na tomto výsledku se podílel jak efektivnější výběr daní, tak pokračující ekonomický růst doprovázený vysokou zaměstnaností a rostoucími platy v podnikatelském i veřejném sektoru. Efektivní řízení finančních toků souvisejících s obsluhou státního dluhu vedlo k úsporám oproti původně plánovaným výdajům ve výši 6,2 mld. Kč. Nedočerpání kapitálových výdajů o 22,2 mld. Kč ve vztahu ke schválenému rozpočtu souviselo s pomalejším náběhem financování společných programů EU a ČR z nového programového období.

Proti výsledku roku 2016, kdy byl vykázán přebytek ve výši 61,8 mld. Kč, došlo ke zhoršení hospodaření o 67,9 mld. Kč a to především vlivem poklesu prostředků přijatých z EU a finančních mechanismů (FM) o 81,9 mld. Kč. Na vysokou srovnávací základnu roku 2016 mělo vliv zejména to, že především v první polovině roku 2016 byly propláceny vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech.

Pokud by hospodaření státního rozpočtu bylo očištěno na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM, pak by skončilo v roce 2017 schodkem ve výši 1,3 mld. Kč.

Vývoj základních parametrů státního rozpočtu od roku 2013 včetně predikce do roku 2020 ukazuje graf 1. Historický vývoj hospodaření státního rozpočtu je patrný z grafu 2.

Graf 1. Výsledky vs. rozpočet
Graf 1. Výsledky vs. rozpočet
Vývoj základních parametrů státního rozpočtu v letech 2013 až 2020 v mld. Kč (rok 2018–2020 bez EU a FM)
Graf 2. Historický vývoj hospodaření státního rozpočtu
Graf 2. Historický vývoj hospodaření státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu

Celkové příjmy státního rozpočtu sice meziročně klesly o 8,0 mld. Kč, tj. o 0,6 %, ovšem tato skutečnost byla výrazně ovlivněna o 81,9 mld. Kč nižšími prostředky přijatými z rozpočtu EU a FM.

Tento negativní faktor byl vyvážen inkasem daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení, které vzrostlo o 82,4 mld. Kč, tj. o 7,7 %. Proti rozpočtu byly tyto příjmy vyšší o 41,1 mld. Kč, tj. o 3,7 % a největší měrou tak přispěly k překročení celkových rozpočtových příjmů o 24,4 mld. Kč, tj. o 1,9 %.

Z příjmových položek se podrobněji zmíníme o inkasu daně z přidané hodnoty ve výši 266,0 mld. Kč, které bylo meziročně vyšší o 20,3 mld. Kč, tj. o 8,3 %. Tato položka nejvíce ovlivňuje daňové příjmy obcí. Rozpočet této daně byl na úrovni státního rozpočtu překročen o 7,8 mld. Kč, tj. o 3,0 %. Od 1. 1. 2017 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH ze 70,25 % na 69,68 % ve prospěch podílu obcí (odhad negativního dopadu na SR byl 2,2 mld. Kč). Objektivnější srovnání tak dává údaj o inkasu DPH na úrovni veřejných rozpočtů, které meziročně vzrostlo o 32,0 mld. Kč, tj. o 9,1 %, a překročilo plánovanou výši o 11,2 mld. Kč, tj. o 3,0 %.

Celkový pozitivní dopad EET na inkaso DPH za rok 2017 na úrovni veřejných rozpočtů se odhaduje ve výši 5,2 mld. Kč. Celoroční plán zvýšení inkasa na úrovni veřejných rozpočtů v důsledku EET byl v dokumentaci ke státnímu rozpočtu pro letošní rok predikován na 4,3 mld. Kč. Na základě předběžných odhadů se ukazuje, že EET bylo mnohem efektivnější, než se původně předpokládalo. Dodatečný pozitivní dopad na meziroční růst inkasa DPH na úrovni veřejných rozpočtů mělo ještě v roce 2017 kontrolní hlášení, a to zhruba ve výši 7,2 mld. Kč navíc oproti roku 2016. Naopak na celoročním inkasu DPH se negativně projevilo vládou zavedené snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 % na 15 % v souvislosti se zavedením EET a také snížení sazby DPH z 15 % na 10 % u novin a časopisů od začátku měsíce března. Bez těchto negativních vlivů by byl meziroční růst inkasa na úrovni veřejných rozpočtů ještě o zhruba 1,2 mld. Kč vyšší.

Nejvyšší příjmovou položkou státního rozpočtu jsou příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 466,1 mld. Kč, které znamenaly překročení rozpočtu o 18,3 mld. Kč, tj. o 4,1 %. Meziročně vzrostly o 37,6 mld. Kč, tj. o 8,8 %. Vysoký růst inkasa vycházel z rostoucích příjmů obyvatelstva a vyšší zaměstnanosti.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje byly v roce 2016 čerpány v objemu 1279,8 mld. Kč, což proti skutečnosti roku 2016 představovalo meziroční růst o 60,0 mld. Kč, tj. o 4,9 %. Proti výši dané schváleným rozpočtem je však o 29,5 mld. Kč, tj. o 2,3 %, méně. Růst celkových výdajů ovlivnily zejména meziročně vyšší běžné výdaje o 62,6 mld. Kč, na což působily nejvíce vyšší sociální dávky o 16,9 mld. Kč, vyšší neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 16,4 mld. Kč (zejména vlivem vyšších platů ve školství). Zrychlené čerpání kapitálových výdajů v druhé polovině roku 2017 znamenalo, že jejich výše dosáhla téměř stejné hodnoty jako v roce 2016 (o 3,1 % nižší). Výdaje na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM) dosáhly 91,1 mld. Kč, což je o 0,5 mld. Kč méně než v roce 2016.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ty dosáhly 530,0 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 16,9 mld. Kč, tj. o 3,3 %, a proti schválenému rozpočtu byly nižší o 0,5 mld. Kč.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 139,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 16,4 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 102,2 mld. Kč. Šlo o zálohy regionálnímu školství na celý rok ve výši 97,1 mld. Kč. V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů pracovníkům pedagogickým o 8 % a nepedagogickým o 5 %, ke kterému došlo od 1. září 2016, a také již částečně zvýšení platů nepedagogickým pracovníkům od 1. července 2017 o 9,4 %.

Kapitálové výdaje dosáhly 81,6 mld. Kč, což je o 2,6 mld. Kč méně než ve stejném období minulého roku. I přes zlepšené čerpání investic v druhé polovině roku nebyla výše schválená rozpočtem naplněna o 22,2 mld. Kč.

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu v roce 2017 skončilo schodkem ve výši 6,2 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2016 výsledek horší o 67,9 mld. Kč. Na meziroční srovnání působí negativně zejména toky prostředků z EU a FM (na příjmové i výdajové straně). V roce 2016 byly příjmy z EU a FM o 75,4 mld. Kč vyšší než výdaje, které mají být kryty příjmy z EU/FM. Po očištění příjmové i výdajové strany o prostředky z rozpočtu EU a FM by hospodaření státního rozpočtu vykázalo deficit pouze ve výši 1,3 mld. Kč, což je z meziročního hlediska výsledek lepší o 12,3 mld. Kč.

Graf 3. Co ovlivnilo nižší schodek proti schválenému rozpočtu
Graf 3. Co ovlivnilo nižší schodek proti schválenému rozpočtu

Na grafu 3 je přehled položek příjmové a výdajové části státního rozpočtu, které nejvíce ovlivnily rozdíl mezi skutečností a schváleným rozpočtem na rok 2017. Na jedné straně to byl růst daňových příjmů a růst příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, na druhé straně to byl pokles příjmů z Evropské unie a finančních mechanismů a také pokles kapitálových výdajů. Graf 4 ukazuje historický vývoj státního dluhu v absolutní hodnotě (mld. Kč) i v podílu k hrubému domácímu produktu (%).

Graf 4. Vývoj státního dluhu České republiky
Graf 4. Vývoj státního dluhu České republiky

Podle materiálů Ministerstva financí

TOPlist
TOPlist