K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Představení vítězů soutěže Vesnice roku 2018

Datum: 19. 10. 2018, zdroj: OF 4/2018, rubrika: Regiony

Dolní Měmčí, Šumvald, Nový Kostel, Cítov, Hrušky, Kamenný Újezd, Kytlice, Pustá Kamenice, Stěžery,Svatý Jan nad Malší, Tatobity, Úvalno, Vepříkov

Dolní Němčí

Zlínský kraj, okr. Uherské Hradiště, starosta Ing. František Hajdůch (1. místo, cena veřejnosti)

Dolní Němčí
Dolní Němčí

Dolní Němčí, obec s třemi tisíci obyvateli, leží na úpatí Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, v kraji zvaném „Moravské Slovácko“, mezi Uherským Hradištěm a Uherským Brodem. Vzniklo německou kolonizací ve 2. polovině 13. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Do roku 1925 se vesnice nazývala Dolněmčí. Dominantou obce a kulturní památkou je novogotický kostel sv. Filipa a Jakuba. Významnou památkou lidové architektury je bývalý vodní mlýn, ve kterém se dnes nachází Muzeum Na mlýně.

Obec je známá výrobou obuvi. Ručně šitá obuv z dílny firmy Baťa, a. s., putuje do celého světa.

Obec má vybudován veřejný vodovod, plynovod i kanalizaci s napojením na čističku odpadních vod. Nachází se zde obecní úřad s pobočkou České pošty a knihovnou, zdravotnické zařízení, základní a mateřská škola, kulturní dům a dům s chráněnými byty.

Nedávno zde zrekonstruovali dětská hřiště, místním obyvatelům slouží ke sportovnímu vyžití víceúčelové hřiště, dvě tělocvičny a bazén se saunou v základní škole, fotbalový stadion, workoutové hřiště a Discgolf park v místním lesoparku. Obec také vybudovala síť cyklostezek, které propojují cyklotrasy vedoucí podél Baťova kanálu a Bílými Karpatami. Navíc umožňují lidem cestovat za prací do okolních obcí.

Dolní Němčí je typickou slováckou obcí s pestrým krojem a folklorem, který prezentuje folklorní kroužek Dolněmčan, dětský Dolněmčánek a dechová hudba Dolněmčanka. Na dodržování zvyků se podílí řada zájmových spolků, např. hasiči, myslivci, rybáři, zahrádkáři a sportovci. Jednou z nejstarších tradičních kulturních událostí jsou dožínkové slavnosti. Datují se již od roku 1923. Každoročně se konají hody, plesy a také se dodržují tradice spjaté s náboženstvím jako velikonoční obchůzky, vánoční oslavy apod. První květnovou neděli se konají tradiční krojované hody.

Šumvald

Olomoucký kraj, okres Olomouc, starosta Josef Šenk (2. místo)

Šumvald
Šumvald

Šumvald leží v severní části Hornomoravského úvalu na Uničovsku, na rozhraní Hané a jižních vrcholků Nízkého Jeseníku. U jihozápadního okraje obce je vybudována soustava rybníků. V Šumvaldu a jeho místní část Břevenci žije dohromady téměř 1680 obyvatel. Dominantu obce tvoří kostel sv. Mikuláše ze 14. století, k němuž byla o rok později dostavěna boční kaple. První doložené zprávy o pánech ze Šumvaldu najdeme v listinách z roku 1287. Obec se soutěže Vesnice roku účastní poprvé.

V historické budově obecního úřadu je umístěna obřadní síň a knihovna. Budova byla zateplena a prošla částečnou rekonstrukcí, modernizací prochází také obecní dům služeb s ordinacemi zubní a praktické lékařky, poštou a několika provozovnami. V obci se nachází základní a mateřská škola. Obec je plynofikována, je zde kanalizace a čistička odpadních vod. V současnosti je podána žádost o dotaci na vybudování veřejného vodovodu. Nechybí zde dětská ani fotbalová hřiště, místním sportovcům slouží multifunkční venkovní hřiště s umělým povrchem a posilovna. Sokolský stadion s asfaltovou plochou je při příznivém zimním počasí využíván pro lední sporty. V obci je rovněž venkovní areál střelnice pro sportovní střelbu.

Šumvald byl odedávna kulturní obcí. Hlavním organizátorem společenského života byl už před 1. sv. válkou spolek Sokol, řadu tradic dodržují místní obyvatelé dodnes. Postupem času vznikly další spolky, mezi které patří např. sportovní klub, hasiči, myslivci, včelaři, Hanácký svaz technických sportů nebo Občanské sdružení Pulchra Silva. Po celý rok se zde koná řada zajímavých akcí, mezi oblíbené patří např. Velikonoční slépka, tradiční Masopust, Dýňobraní, Traktoriáda, Čertí šaráda, Vesnická zabíjačka, triatlonový závod Šutr a cvičební víkend Jarní příval energie. V Břevenci se 2× ročně uskutečňují amatérské závody automobilů do vrchu.

Nový Kostel

Karlovarský kraj, okres Cheb, starosta Oto Teuber (3. místo)

Nový Kostel
Nový Kostel

Obec Nový Kostel leží v Chebské pánvi na západním výběžku Krušných hor. Ves byla založena v 17. století a najdeme zde kostel Povýšení sv. Kříže z roku 1613. Právě podle stavby tohoto kostela dostala vesnice své jméno. Nový Kostel, kde žije přes 500 obyvatel, zahrnuje také několik místních částí. Patří mezi ně Hrzín, Mlýnek, Lesná, Kopanina, Horka, Čižebná, Oldřišská a Božetín. Nový Kostel je známý častým výskytem zemětřesení. V jeho okolí vznikají zemětřesné roje, které jsou ojedinělé v celé střední Evropě, proto je zde umístěna seismologická stanice.

V Novém Kostele kromě školy a školky najdeme dětské i fotbalové hřiště, obecní prodejnu potravin, knihovnu, poštu, ordinaci praktického lékaře a kulturní dům. Všechny stavby průběžně procházejí rekonstrukcí. Rekonstruuje se také elektrické vedení, osvětlení a vodovodní řád a v roce 2008 byla zprovozněna kanalizační síť ČOV pro severozápadní část obce Nový Kostel.

Dopravní obslužnost je velmi dobrá, je zde autobusové i vlakové spojení. Obyvatelé za prací dojíždějí do okolních obcí a měst nebo jsou zaměstnáni u některého z místních zemědělských subjektů. Největším zaměstnavatelem je Truhlárna Nový Kostel, která vytvořila pracovní příležitosti pro 130 lidí. Jako jedna z mála nemá obec Nový Kostel problém s odcházením mladých lidí do měst.

V obci funguje několik zájmových sdružení – myslivci, hasiči, sbor pro občanské záležitosti a další, které se podílejí na přípravě kulturních a sportovních akcí. Fotbalový klub TJ Jiskra pořádá každý rok Memoriál Zdeňka Borovičky, stavění máje, country večery pod širým nebem nebo třeba pouťový turnaj v kopané. Oblíbený je také 1. máj, který každoročně přiláká na šest stovek návštěvníků, dětské sportovní dny nebo adventní koncerty, na které se sjíždějí lidé z dalekého okolí a kde vystupuje místní pěvecký sbor. Velký ohlas vzbuzuje sdružení Vesnický mažoretky.

Cítov

Středočeský kraj, okres Mělník, starostka Ing. Marie Kulhánková Havelková

Cítov
Cítov

Obec Cítov, jejíž součástí je osada Daminěves, leží na okraji Středočeského kraje nedaleko Mělníka. Žije zde téměř 1240 obyvatel, rozloha katastrálního území činí 1580 ha. První dochované záznamy o vsi pocházejí z roku 1268. Dominantou obce je kostel sv. Linharta se zvonicí a Mariánským sloupem, vedle se nachází fara a z druhé strany kostela sídlo rodu Lobkoviczů.

Obec letos rozšířila sbírku svých ocenění z předešlých čtyř účastní v soutěži. V roce 2016 získala Bílou stuhu za činnost mládeže a v roce 2017 Modrou stuhu za společenský život.

Vesnice má vybudovanou kanalizaci s napojením na čističku odpadních vod, vodovod a je plně plynofikovaná. V místě funguje poštovní úřad a knihovna, jednou týdně zde ordinuje praktický lékař pro dospělé a dětský lékař. Nachází se zde mateřská a základní škola pro první stupeň, kulturní dům, restaurace, řada prodejen a dílen místních živnostníků. Ke sportovnímu vyžití slouží nově vybudovaný sportovní areál s fotbalovým, beach volejbalovým a univerzálním hřištěm a tenisové kurty s tréninkovou stěnou. Děti mají k dispozici dětské hřiště a připravuje se rekonstrukce koupaliště.

Dalším záměrem obce je vybudovat pečovatelský dům pro seniory, a to v zemědělském areálu, který zakoupila v roce 2015 od pana Lobkowicze. V areálu by se dále nacházel obecní úřad, ordinace lékařů, garáže pro techniku obce a hasičů, sběrný dvůr a část bytové zástavby, v plánu je i zemědělské muzeum.

Na bohatém společenském životě se podílí obecní úřad i místní spolky a organizace. V Cítově působí např. sbor hasičů, myslivecké družení, Tělovýchovná jednota Sokol, svaz chovatelů nebo tenisový klub. Sdružují se zde ale i nadšenci a příznivci zájmových činností, kteří nejsou registrování jako řádný spolek a svou činnost vykonávají dobrovolně. K oblíbeným akcím patří dětský tenisový turnaj, vítání občánků, Memoriál Jiřího Vališe, vánoční pochod na Říp, taneční zábavy, plesy, Májová zábava, dětský rybolov a různorodá sportovní zápolení. Obnovena byla i tradice Masopustu.

Hrušky

Jihomoravský kraj, okres Vyškov, starosta Jan Kauf (koláčová cena)

Hrušky
Hrušky

Obec Hrušky leží na rovině Dolnomoravského úvalu nedaleko Slavkova u Brna. V současnosti zde žije 772 obyvatel. Severní hranici katastru protíná hranice historického území Slavkovského bojiště, nedaleko obce leží památník padlých v napoleonských válkách – Mohyla míru. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294. Novou dominantou Hrušek je moderní kaple postavená v roce 2006, uvnitř s replikou sochy Hrušecké Madony z r. 1340. Nachází se zde také kostel sv. Bartoloměje z roku 1861, který zdobí zvon s českým nápisem ze 17. století.

Hrušky se soutěže letos zúčastnily potřetí. Aktivity obce zaměřující se na rozvoj a péči o zeleň byly v roce 2016 oceněny zelenou stuhou a stříbrným oceněním Entente Florale Europe.

Obec je plynofikovaná, má vodovod a kanalizaci, která je napojena na čističku odpadních vod. V roce 2014 obec obnovila historickou budovu školy, vybudovala venkovní učebnu pro výuku během teplejších dní a malou sportovní plochu pro vyžití dětí během přestávek. Zrekonstruovaná byla také mateřská škola. V obci najdeme obecní úřad, knihovnu, kulturní multifunkční dům, obchod se smíšeným zbožím a pohostinství.

Ke sportovnímu vyžití slouží volejbalové, fotbalové a venkovní posilovací hřiště. Nechybí ani hřiště pro děti.

Do budoucna obec plánuje vybudovat např. protipovodňová opatření na řece Litavě a Rakovci, na jejímž soutoku leží, nebo dům pro seniory.

V obci působí řada aktivních spolků, výrazně angažovanou skupinou jsou senioři, kteří pomáhají zajistit různé kulturní akce. Nejvýznamnější kulturní událostí v obci jsou krojované Hrušecké hody, populární je jarní výstava a ochutnávka vín s večerním posezením u cimbálu. Tradiční jsou sportovní a myslivecké plesy, ostatky, dětský karneval, pálení čarodějnic, neckyáda na místním rybníku, podzimní Císařské hody, Vánoce u stromečku nebo živý betlém. Pravidelně se pořádají volejbalové turnaje, rybářské, hasičské a agility závody.

Kamenný Újezd

Plzeňský kraj, okres Rokycany, starostka Jarmila Vaňourková

Kamenný Újezd
Kamenný Újezd

Kamenný Újezd leží v údolí mezi vrchy Kotel a Žďár, na obou březích řeky Klabavy. Žije zde téměř 830 obyvatel, ale obec se v poslední době rozrůstá. Svou zástavbou navazuje na sousední města Rokycany a Hrádek a má tak velmi dobré autobusové i vlakové spojení, které zajišťuje dobrou dostupnost do zaměstnání. V příštím roce by měla být dokončena II. etapa obchvatu, který odkloní těžkou kamionovou dopravu. Obec má dvě části – Kamenný Újezd a Kocandu. První potvrzená písemná zmínka pochází z roku 1368.

V obci najdeme obecní úřad, knihovnu, prodejnu potravin a restauraci. Vloni zde otevřeli novou mateřskou školku, přízemní nízkoenergetickou budovu s velkými prosklenými okny, která propojují hernu se zahradou. Ke spolufinancování obec využila dotační programy z IROP a MMR. Volný čas mohou místní obyvatelé trávit na házenkářském a fotbalovém hřišti nebo v posilovně, nechybí ani dětské hřiště. Kamenný Újezd se může také pochlubit novou kašnou, kapličkou, koupalištěm, podařilo se vybudovat cyklostezku, opravit hasičskou zbrojnici, pracuje se na kanalizaci a tři čtvrtě kilometru dlouhém chodníku – bezbariérové pěší zóně do Rokycan. Obec má vodovod a je kompletně plynofikována.

Po celý rok žije Kamenný Újezd bohatým společenským životem. Působí v něm několik spolků, které se podílejí na pořádání kulturních i sportovních akcí. Patří mezi ně sokol, hasiči, holubáři, od roku 2013 zde funguje Divadelní spolek Padlých holek. Již tradičně se pořádají velmi oblíbené farmářské trhy, na kterých nabízejí své výrobky místní zemědělci. Konají se různé soutěže a akce pro děti, masopust, stavění máje, slet čarodějnic nebo např. zpívání u vánočního stromku. Vyhledávané jsou zájezdy do pražských a plzeňských divadel. V posledních letech se stala populární akce „Ukliďme Česko“, na kterou přicházejí pomoct i obyvatelé okolních měst.

Kytlice

Ústecký kraj, okres Děčín, starostka Ing. Monika Hladíková

Kytlice
Kytlice

Malebná vesnička Kytlice leží nedaleko Nového Boru na říčce Kamenici v srdci CHKO Lužické hory. V obci je řada roubených chalup s podstávkami, hrázděnými či roubenými patry a s mansardovými střechami. Nejcennější z nich jsou památkově chráněny. Obec se skládá z pěti místních částí: Dolní Falknov, Falknov, Hillův Mlýn, Kytlice a Mlýny, a tří katastrálních území: Falknov, Dolní Falknov a Kytlické Mlýny. Kytlice byly v minulosti známy jako sklářská vesnice, dnes jsou převážně obcí chatařů a turistů. Trvale zde žije necelých 500 obyvatel. Založení obce pod názvem Kytlice se datuje k roku 1758. V roce 2016 získala obec Modrou stuhu a za získané prostředky opravila zeď hřbitova, na kterém stojí kostel sv. Antonína Paduánského z 18. století.

V centru obce je nově opravený multifunkční dům s poštou, knihovnou, informačním centrem, výstavní síní, úřadem, školkou, výdejnou receptů a loutkovým divadlem. Ve všech částech obce je veřejný vodovod. Obec zrekonstruovala část veřejného osvětlení, vybudovala čtyři podkrovní byty pro seniory, staví novou hasičskou zbrojnici a rekonstruuje místní komunikace. Milionovou výhru za vítězství v krajském kole soutěže Vesnice roku chce obec použít na opravu veřejného osvětlení ve Mlýnech.

V Kytlicích působí chrámový sbor, velký úspěch slaví Kytlický ochotnický spolek pod vedením dramatičky a držitelky titulu Dáma české kultury Heleny Albertové. Lesní divadlo v Mlýnech, které patří historicky mezi nejvýznamnější přírodní divadla v Čechách, pravidelně přitáhne desítky diváků na každé ze svých představení. Mezi společenské akce, na kterých se podílí spolu s obcí i řada občanů, patří Masopust, Velikonoční jarmark, Antonínská pouť, Bleší trhy, Kytlický Minitriatlon a Kytlický advent. V zimním období mohou milovníci lyžování využít lyžařský vlek v obci, v letních měsících je k dispozici lesní koupaliště.

Pustá Kamenice

Pardubický kraj, okres Svitavy, starosta Miroslav Myška

Pustá Kamenice
Pustá Kamenice

Pustá Kamenice leží v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy v nejzápadnější části okresu Svitavy. Obec se rozprostírá v údolí potoka zvaného Kamenická voda. Většinu rozsáhlého katastrálního území o rozloze 1531 ha tvoří lesy. V malé obci, jejíž součástí je místní část Pec, žije přes 320 obyvatel. První písemná zmínka o původně staré hornické osadě se datuje ke konci 14. století. Barokní kostel Sv. Anny ze 17. století je v seznamu kulturních památek. Soutěže Vesnice roku se obec účastní podeváté a v krajských kolech získala v roce 2012 Bílou stuhu za činnost mládeže a v roce 2014 Modrou stuhu za společenský život.

V Pusté Kamenici funguje obecní úřad, mateřská i základní škola, je zde kulturní dům, pošta, knihovna, obvodní, dětský a zubní lékař i prodejna s potravinami a smíšeným zbožím. Pracovních příležitostí v obci je málo, většina obyvatel za prací dojíždí do měst. Je zde vybudován vodovod, který je v majetku obce, v roce 2015 byla dokončena výstavba celoobecní splaškové gravitační kanalizace včetně ČOV. Obec je plně plynofikována a v letošním roce bude budovat zcela nové veřejné osvětlení. Pro volnočasové aktivity slouží místním dětské hřiště, sportovní hřiště s umělým povrchem a travnaté hřiště na malou kopanou. V katastru obce se nachází sportovní rybník a procházejí tudy cyklotrasy.

Bohatý společenský život zajišťují místní spolky, mezi které patří sbor dobrovolných hasičů, tělovýchovná jednota, myslivci a klub seniorek, řadu akcí pro děti organizuje škola. Aktivně se zapojují i sami občané, kteří se nejen podílejí na přípravách, ale akce také hojně navštěvují. Mezi tradiční akce patří masopustní průvod, Sokolské Šibřinky, pálení čarodějnic nebo např. varhanní a vánoční koncerty v kostele sv. Anny. V roce 2012 obnovila škola jednu z nejstarších tradic – Vynesení zimy ze vsi a přivítání jara.

Stěžery

Královéhradecký kraj, okres Hradec Králové, starostka Ing. Dagmar Smetiprachová

Stěžery
Stěžery

Obec Stěžery se nachází v těsné blízkosti Hradce Králové a náleží k ní místní části Stěžírky, Hřibsko a Charbuzice. V moderní, rychle se rozvíjející obci, žije téměř 2000 obyvatel. Název obce vznikl podle historiků z původního názvu strážců obchodních stezek, tzv. STEZARŮ. V písemných historických pramenech se Stěžery objevují v listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1229, kdy obec koupili mniši z Opatovického kláštera. Dominantou obce je empírový kostel Sv. Marka.

Ve Stěžerách je velmi dobrá občanská vybavenost. V obci funguje mateřská školka, základní škola pro 1.–5. ročník, střední odborná škola, nákupní středisko a Centrum integrovaných služeb, ve kterém se nachází nová knihovna, 4 ordinace lékařů a lékárna. V budově zámku je umístěna pošta a obecní byty. Do obce také zajíždí městská hromadná doprava. Sportovci mají k dispozici fotbalové hřiště, tenisové kurty, volejbalový kurt, kurt na plážový volejbal a víceúčelové hřiště s umělým povrchem, které se v zimě zakrývá nafukovací halou. Letos byla vybudována sportovní herna na stolní tenis. Je zde zaveden veřejný vodovod, plynovod a dešťová kanalizace. Obec připravuje mimo jiné výstavbu nové oddílné kanalizace, rekonstrukci chodníků, přístavbu budovy ZŠ a cyklostezku.

Místní občané udržují staré zvyky, jako je posvícení, ale vznikají zde i nové tradice, např. oslava pouti Sv. Marka, masopust nebo pravidelné konání Svatováclavských koncertů v místním kostele, které si našly své posluchače i v dalekém okolí. Letos se bude konat již 19. ročník. V obci funguje několik spolků – hasiči, skauti, myslivci. Velmi aktivní je TJ Sokol, jehož členská základna má kolem 600 členů a který kromě sportovních aktivit připravuje různé kulturní a společenské akce, např. ples sportovců, karnevaly, čarodějnice, dětský den nebo drakiádu. V letošním roce uspořádá již 29. ročník tradičního pochodu (či cyklo výletu) „Stěžerské šlapačky“.

Svatý Jan nad Malší

Jihočeský kraj, okres České Budějovice, starostka Růžena Balláková

Svatý Jan nad Malší
Svatý Jan nad Malší

V podhůří Novohradských hor na vrchu Stráž se rozkládá Svatý Jan nad Malší. Obec leží na pravé straně vodního díla Římov a skládá se ze tří katastrálních území – Svatý Jan n. M., Chlum nad Malší a Sedlce. Celkem má 560 obyvatel. Až do počátku 18. století se v místech nynější vsi Svatý Jan prostíralo jen pusté návrší. Roku 1732 zde velešínský farář nechal postavit kapli, věnovanou sv. Janu Nepomuckému, která se postupem času stala oblíbeným poutním místem, kolem něhož se začali usazovat obyvatelé. Na konci 18. století byla kaple přestavěna na kostel.

V roce 1997 získala obec titul Vesnice roku, v roce 2003 obdržela Zelenou stuhu v celostátním kole a umístila se na druhém místě v evropském kole soutěže Entente Florale za úpravu květů a zeleně. Loni získala Modrou stuhu za společenský a kulturní život.

Velký význam kladou obyvatelé na udržení místních tradic a zvyklostí. Obec ve spolupráci s hasiči, občanským sdružením Figurka, místními sportovci a samotnými občany pořádá celou řadu společenských akcí. Dlouholetou tradicí se mohou pochlubit např. staročeská masopustní koleda, velikonoční řehtání, mezinárodní zimní dálkové jízdy veteránů Winter trial, mezinárodní závody historických vozidel S kopce do kopce, Hubertova jízda nebo Silvestrovský pochod. Mezi nové akce patří vánoční trhy na faře s Ježíškovskou poštou a vypouštění balónků Ježíškovi (projekt Český Ježíšek).

V roce 2015 se díky dotaci obci podařilo opravit obecní budovu. V přízemí byla vybudována nová knihovna, opravena místní hospoda a v půdních prostorách vzniklo muzeum loutek a stálá expozice obce. O rok později byla expozice rozšířena o výstavu vltavínů. Obec Svatý Jan nad Malší má vybudovanou čističku odpadních vod, kanalizaci a vodovod, je zde nové veřejné osvětlení včetně sloupů a svítidel. V obci je také základní a mateřská škola.

Tatobity

Liberecký kraj, okres Semily, starostka Lenka Malá

Tatobity
Tatobity

Obec Tatobity, k níž náleží místní část Žlábek, leží 8 km východně od Turnova. Rozkládá se na jižním úpatí strážné hory Kozákov s nádhernými výhledy na Český ráj s dominantou Trosek. Žije zde 552 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1514. Nádhernou dominantu obce tvoří 300 let starý kostel sv. Vavřince. Obec se pyšní Tisíciletou lípou, která v roce 2015 získala titul Strom roku a o rok později druhé místo v anketě Evropský strom roku.

Soutěže Vesnice roku se obec účastní počtvrté, loni získala v krajském kole Modrou stuhu a o rok dříve Zelenou. V roce 2014 pak Diplom za zachování tradic místní školy.

Obec má vodovod, kanalizace je zde pouze dešťová. Nachází se zde obecní úřad, kde sídlí zdravotní středisko a knihovna. Postupnou rekonstrukcí prochází také kulturní dům. V půdních prostorách budovy základní a mateřské školy vznikla stálá expozice staré školy, kde mohou děti názorně poznávat, jak se dříve učilo. Místní žáci i veřejnost využívají víceúčelové hřiště, kde se hraje tenisová liga a konají se fotbalové a volejbalové turnaje.

Ačkoli jsou Tatobity malá obec, působí zde 12 registrovaných spolků. Kromě hasičů a Sokolů zde fungují myslivci, skauti, zahrádkáři nebo stolní tenisté. V loňském roce vznikl Hokejový club Tatobity s 25 hráči a letos přibyl další spolek – Motobanda Tatobity, sdružující vlastníky motocyklů. Působí zde také Divadelní spolek ochotníků MÁJ. Všechny spolky se aktivně zapojují do dění v obci a podílejí se na udržování a obnovování tradic. Mezi oblíbené akce patří Tatobitská dýně, štrůdlování, Slavnost lípy nebo třeba rozsvěcení vánočního stromu s kulturním vystoupením žáků školy a velkým vánočním trhem. Místním obyvatelům se podařilo obnovit tradici Masopustů, Vavřinecké pouti s tradičním fotbalovým zápasem svobodní x ženatí a posvícenských zábav. Hojně navštěvované jsou sportovní akce.

Úvalno

Moravskoslezský kraj, okres Bruntál, starosta Ing. Radek Šimek

Úvalno
Úvalno

Obec Úvalno se nachází v krásné kopcovité krajině nedaleko polských hranic, mezi Krnovem a Opavou. První zmínka v obecní kronice je z roku 1238. Před 2. světovou válkou žila v Úvalně převážná většina německého obyvatelstva. Z celkového počtu dvou tisíc obyvatel bylo v roce 1938 pouze 45 Čechů a 20 Poláků. Dnes zde žije necelých 1000 obyvatel. Mezi nejvýznamnější kulturní památky obce patří farní kostel sv. Mikuláše ze 14. stol., kontribučenská sýpka z konce 17. stol., ve které vznikla galerie Na Rychtě, a rozhledna Hanse Kudlicha.

Obec vlastní kanalizaci a vodovod, je plynofikována, plánuje rekonstrukci ČOV. Najdeme zde obecní úřad s knihovnou, mateřskou a základní školu, kulturní dům a nově vybudovaný Dům pro seniory s pečovatelskou službou. V obci ordinuje obvodní i dětský lékař. Žákům školy i široké veřejnosti slouží multifunkční sportovní hřiště a fotbalové hřiště. V malebném prostředí pod rozhlednou bylo v minulém roce otevřeno zrekonstruované koupaliště s využitím technologie přírodního čištění – biotopu. Místní občané si mohou bezplatně vypůjčit kola, která nabízí obec a která jsou ve vsi volně k dispozici. V galerii Na Rychtě, která slouží jako muzeum a galerie výtvarných umění a je dějištěm mnoha kulturních akcí, otevřeli zrcadlový a dveřní labyrint.

Obec o prázdninách organizuje velkou šestidenní dobrodružnou hru pro teenagery – Logic adventure, pořádá Slavnosti světlušek a jednou v roce se pro děti otevře Strašidelný dům. Kromě již tradičních akcí, jako jsou stavění máje, Dýňové slavnosti, Víkend koní nebo Adventní čarování, vznikají stále nové – Úvalenský kastrolfest, Rychtářovy hody nebo třeba Rozmarné léto na Plovárně. Na Rychtě se konají tematické vernisáže a koncerty, v kostele koncerty duchovní hudby a samozřejmostí je řada sportovních akcí. V obci působí jezdecký a rybářský klub, myslivci, Český svaz chovatelů, hasiči a fotbalový klub.

Vepříkov

Kraj Vysočina, okres Havlíčkův Brod, starosta Petr Bárta

Vepříkov
Vepříkov

Vepříkov s necelými 330 obyvateli leží v malém údolí nedaleko Chotěboře a tvoří ho dvě části – Vepříkov a místní část Miřátky. První písemná zpráva o obci pochází z roku 1542, kdy tehdejší Vepřkův dvůr patřil k chotěbořskému panství. V roce 1911 zničil obrovský požár téměř celou vesnici. Zachráněna byla jen škola a tři domy. Nejsou zde památkově chráněné objekty, ale obec obnovila všechna Boží muka a křížky. Vepříkov v soutěži Vesnice roku získal v minulosti již dvě stuhy a další čtyři ocenění za rozvoj a péči o venkovské dědictví.

V obci se nachází obecní úřad, prodejna potravin, hospoda s kulturním sálem a kadeřnictví, v obou místních částech funguje knihovna. Vzhledem k nevyhovujícímu dopravnímu spojení zajišťuje obec pro občany z Miřátek odvoz novým mikrobusem na nákup do sousedních Habrů. Vepříkovem i Miřátkami procházejí naučné stezky, jsou zde dvě víceúčelová hřiště s umělým povrchem, dětské hřiště, ovocný sad, o který pečují místní děti, devítijamkové discgolfové hřiště a obec protíná i další dálková naučná cyklistická trasa Stezka poznání. Zajímavostí je i muzeum Stodola starých krámů, které založil spolek stejného názvu a které ukazuje, jak se dříve žilo. V letošním roce začala obec nově provozovat splaškovou kanalizaci a čističku odpadních vod.

V patře obecního úřadu by mělo vzniknout komunitní centrum, kde se budou scházet jednotlivé spolky. Největší členskou základu mají místní dobrovolní hasiči, kteří se nejvýrazněji podílejí na rozvoji života v obci a organizují řadu sportovních i kulturních akcí. Působí zde také místní organizace Českého svazu chovatelů, včelaři, myslivci a cyklistický klub. Pořádají zde cyklistickou vyjížďku Tour de Vepříkov a vyhlášené vepřové hody. V letošním roce probíhá již 17. ročník turnaje Vepříkovský mariáš. Velkému ohlasu se těší i nové akce typu posvícenský trakař, soutěž o posvícenský tuplák nebo Festival řízků.

podle podkladů MMR zpracovala Kateřina Pánková

TOPlist
TOPlist