K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

K problematice práv a povinností kvalifikovaných akcionářů z řad měst a obcí

Datum: 25. 11. 2019, zdroj: OF 4/2019, rubrika: Legislativa

Na majetkové účasti obchodních společností akciového typu ve vodárenství (dále jen akciové společnosti) se převážně podílejí města a obce. Municipality jako akcionáři tak mají zásadní vliv na výkon řízení těchto společností, a to prostřednictvím volených zástupců měst a obcí ve statutárních a kontrolních orgánech společnosti.

Josef Nepovím
Josef Nepovím

V souvislosti s komunálními volbami v loňském roku a valnými hromadami akciových společností v letošním roce je častým dotazem problematika práv a povinností akcionářů z řad měst a obcí, zejména k právu akcionáře žádat o svolání valné hromady, dále k právu akcionáře zařadit určitou záležitost na pořad jednání řádné valné hromady, případně podat protinávrh akcionáře k záležitostem zařazeným na pořad jednání valné hromady, to vše v souvislosti s navrhováním odvolání a volby členů orgánů akciové společnosti. Dotazy jsou směřovány zejména k působnosti měst a obcí k oprávnění podání těchto návrhů.

Vzájemný vztah mezi akcionáři a akciovými společnostmi se řídí obecně závaznými právními předpisy, zejména zákonem č. 89/2012 Sb., novým občanským zákoníkem, zákonem č. 90/2012 o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon o obchodních korporacích) a stanovami společnosti. Nový občanský zákoník převzal, resp. potvrdil roli hlavního soukromoprávního předpisu, neboť se věnuje obecnostem o právnických osobách a jejich právních postavení. Protože právnickými osobami jsou také vodárenské společnosti akciového typu, dopadá jeho úprava a úprava zákona o obchodních korporacích i na ně. Samostatná působnost měst a obcí se řídí zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích. Z důvodu současné sílící diskuse u akciových společností ve vztahu k právní úpravě dané zákonem o obchodních korporacích, stanov společností, jakož i právní úpravy obecního zřízení, z které jasně plyne právní postavení kvalifikovaných akcionářů z řad měst/obcí, bylo zpracováno toto stanovisko se zaměřením na tento problém.

Obecně k právům a povinnostem akcionáře

Problematikou práv a povinností akcionářů v akciových společnostech se zabývá zákon o obchodních korporacích v ustanoveních §§ 344–395. Základní povinností akcionáře je povinnost splatit emisní kurz akcií, které upsal, a to v době určené ve stanovách nebo v rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nejpozději však do jednoho roku ode dne vzniku společnosti nebo od účinnosti zvýšení základního kapitálu. Při porušení této povinnosti stíhá upisovatele sankce v podobě povinnosti zaplatit úrok z prodlení ve výši určené zákonem o obchodních korporacích, neurčují-li stanovy jinak. Obecně lze práva akcionářů rozdělit do tří skupin.

1. První skupinou práv jsou práva majetková

Do této skupiny patří především právo na podíl ze zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Podíl se určuje poměrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu a vyplácí se v penězích. Oproti dřívější právní úpravě v obchodním zákoníku lze vyplatit podíl na zisku pouze bezhotovostním převodem na účet akcionáře uvedený v seznamu akcionářů. Rozhodným dnem pro uplatnění práva na podíl ze zisku je rozhodný den k účasti na valné hromadě, která rozhodla o jeho výplatě. Společnost nesmí rozdělit zisk mezi akcionáře, pokud k tomu nevytvořila volné zdroje. Stanovy mohou určit, že podíl na zisku se vyplácí jen k určitému druhu akcií, že způsob výplaty podílu na zisku je jiný než v penězích (např. v naturáliích), že je jiný rozhodný den pro uplatnění práva na podíl ze zisku.

Dalším majetkovým právem akcionáře je právo na podíl na likvidačním zůstatku při zrušení obchodní korporace s likvidací. Podíl se vyplácí v penězích. Stanovy mohou určit jinak, než stanovuje zákon, a to výplatu podílu jinak než v penězích.

2. Druhou skupinou práv jsou práva nemajetkové povahy

Jedná se o práva na řízení a kontrolu společnosti. Tato práva vykonává akcionář pomocí své účasti na valné hromadě, kde je oprávněn hlasovat, požadovat a dostat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti a uplatňovat návrhy a protinávrhy.

Hlasovací právo je spojeno s akcií a musí být upraveno stanovami tak, aby na akcie se stejnou jmenovitou hodnotou připadal stejný počet hlasů. Stanovy mohou určit, že výkon hlasovacího práva je omezen stanovením nejvyššího počtu hlasů jednoho akcionáře, a to ve stejném rozsahu pro každého akcionáře nebo i pro jím ovládané akcionáře, že volba členů orgánů společnosti se provádí kumulativním hlasováním.

Kumulativní hlasování je úplnou novinkou oproti stávající právní úpravě v obchodním zákoníku. Pro účely kumulativního hlasování se počet hlasů akcionářů zjistí tak, že počet hlasů, jimiž akcionář nakládá na valné hromadě, se znásobí počtem volených členů orgánu společnosti. Jestliže se volí členové představenstva i členové dozorčí rady, zjišťuje se počet hlasů akcionáře pro každý orgán odděleně. Akcionář je oprávněn použít všechny hlasy, kterými nakládá, nebo jejich libovolný počet jen pro určitou osobu nebo pro určité osoby. Hlasuje se o každém členu orgánu samostatně a odevzdávají se pouze hlasy pro volbu určité osoby nebo osob. Zvolené jsou ty osoby, pro jejichž volbu byl odevzdán nejvyšší počet hlasů, bylo-li hlasováno alespoň nadpoloviční většinou všech hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, zjištěných pro účely kumulativního hlasování. Jestliže získá více osob stejný počet hlasů, hlasuje se o těchto osobách znovu. Pokud mají i při opakovaném hlasování stejný počet hlasů, rozhodne se o volbě losováním. V zápisu z valné hromady musí být uvedeno, kolika hlasy bylo hlasováno pro volbu každé navrhované osoby a jmenný seznam těch, kteří tak hlasovali. Má-li být odvolán člen orgánu společnosti zvolený kumulativním hlasováním, lze ho odvolat jen se souhlasem většiny těch, kteří hlasovali pro jeho zvolení, nebo jejich právních nástupců. Tato zásada neplatí, porušil-li tento člen orgánu společnosti závažným způsobem své povinnosti.

Právo na vysvětlení je akcionář oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní. Žádost o vysvětlení může akcionář podat písemně a musí ji podat po uveřejnění pozvánky na valnou hromadu a před jejím konáním. Vysvětlení záležitostí týkajících se probíhající valné hromady poskytne společnost akcionáři, je-li to možné, přímo na valné hromadě, jinak ve lhůtě do 15 dnů ode dne konání valné hromady. Stanovy mohou určit omezení rozsahu žádosti o vysvětlení.

Vodárenská zařízení a. s. Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav
Vodárenská zařízení a. s. Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav

Dalším právem akcionáře nemajetkové povahy je právo uplatňovat návrhy a protinávrhy k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady. Hodlá-li akcionář uplatnit protinávrh, doručí ho společnosti v přiměřené lhůtě před konáním valné hromady. Zákon o obchodních korporacích nestanoví žádné požadavky na formu podání akcionářského návrhu či protinávrhu. Písemná podání však budou nejpraktičtější i z hlediska důkazní jistoty akcionáře o tom, že návrh byl doručen. Akcionář si může nechat potvrdit převzetí jeho návrhu na jeho kopii. Vzhledem k tomu, že ze zákona plyne nutnost doručení společnosti, je z toho nutno dovozovat požadavek na doručení do sídla společnosti. Společnost může pro vyloučení pochybností doručovací adresu pro podávané návrhy blíže specifikovat ve svých stanovách nebo v pozvánce na valnou hromadu. O doručení půjde také, bude-li návrh zaslán elektronickou poštou nebo do datové schránky společnosti. Uplatňování návrhů a protinávrhů na jednání valné hromady je v současné době provázeno řadou problémů. Zákon o obchodních korporacích se snaží najít řešení co nejjednodušší a prakticky nejrealizovatelnější. Protinávrh musí akcionář doručit společnosti před konáním příslušné valné hromady v době, která nezatěžuje akcionáře na míru nezbytnou a zároveň poskytuje společnosti a ostatním akcionářům dostatečnou dobu pro seznámení se s textem protinávrhu. Z výslovného znění zákona o obchodních korporacích plyne nutnost doručení návrhu v předepsané lhůtě. Nebude postačovat, že akcionář svůj protinávrh v přiměřené lhůtě odešle (předá k poštovní přepravě). Představenstvo uveřejní text protinávrhu způsobem určeným ve stanovách pro svolání valné hromady (tedy zasláním na adresy) se svým stanoviskem. Z důvodu ekonomie času, resp. faktické nemožnosti, je stanoveno, že uveřejnění není nutné, pakliže by bylo provedeno dva dny před konáním valné hromady, popř. jestliže by náklady na uveřejnění byly v hrubém nepoměru k významu a obsahu protinávrhu, popř. je-li protinávrh obsáhlý (delší jak 100 slov).

Nedoručení návrhu či protinávrhu v přiměřené lhůtě před valnou hromadou (a to ani ve lhůtě 2 dnů před jejím konáním podle § 362 odst. 1) nezpůsobuje, že společnost není povinna se takovým návrhem zabývat a valná hromada o něm nemusí hlasovat. I takovými návrhy se musí představenstvo zabývat. Je ale nutno rozlišovat dva okruhy návrhů.

  1. Půjde-li o návrhy určitých osob do orgánů společnosti, zákon výslovně připouští, aby je akcionáři podávali přímo na valné hromadě (§ 361 odst. 2). Akcionáři mohou podávat své návrhy na volbu určitých osob do orgánů společnosti kdykoli. Tento typ návrhu není nikterak časově omezen. Není nutné jej předkládat v době přiměřené před konáním valné hromady. Jediným předpokladem je, že na pořadu jednání valné hromady bude zařazena tato záležitost (zpravidla se označuje jako volba členů představenstva nebo dozorčí rady). Návrh na volbu určitých osob může být předložen společnosti i v průběhu konání valné hromady.
  2. Bude-li se jednat o jiné návrhy akcionářů a neurčí-li postup v tomto směru stanovy, je na valné hromadě, aby (v rámci rozhodování o procedurálních otázkách) rozhodla o tom, zda je možné akcionářský návrh uplatněný až na valné hromadě na této valné hromadě také projednat, či nikoliv.

3. Práva kvalifikovaných (menšinových) akcionářů

Tato práva (dříve označovaná jako práva menšinových akcionářů) zákon o obchodních korporacích nově označuje jako práva kvalifikovaných akcionářů. Toto označení má svůj původ v podstatě tohoto práva. Akcionář musí mít ve společnosti určitý kvalifikovaný podíl na základním kapitálu společnosti, aby mohl tato zvláštní práva vykonávat. A contrario to znamená, že tato práva nenáleží těm akcionářům, kteří nemají akcie dosahující zákonem předepsaného minimálního podílu na základním kapitálu společnosti. Pro určení kvalifikovaného akcionáře se používá metoda poměrného (relativního) podílu na základním kapitálu společnosti. Rozhodujícím kritériem pro založení práv kvalifikovaného akcionáře je výše základního kapitálu a jmenovitá hodnota akcií, resp. počet kusů akcií v držení akcionáře v době, kdy akcionář nebo akcionáři příslušné právo uplatňují. Žádný další požadavek není stanoven. Zákon nepožaduje, aby požadované hranice musel dosáhnout pouze jediný akcionář. Z dikce zákona plyne, že zvláštní práva kvalifikovaného akcionáře může uplatňovat buď jeden, nebo více akcionářů. Hranice může být dosaženo i za vzájemné shody více akcionářů, kteří budou příslušné právo uplatňovat společně, nesmí ale jít o jednání ve shodě ve smyslu § 78 zákona o obchodních korporacích. Kvalifikované akcionáře definuje § 365 citovaného zákona.

Za kvalifikovaného akcionáře se považuje akcionář nebo akcionáři společnosti:

  • jejíž základní kapitál je 500 000 000 Kč nebo vyšší, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 1 % základního kapitálu,
  • jejíž základní kapitál je vyšší než 100 000 000 Kč, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 3 % základního kapitálu,
  • jejíž základní kapitál je 100 000 000 Kč nebo nižší, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 5 % základního kapitálu.

Ochrana kvalifikovaných (menšinových) akcionářů je v zákoně o obchodních korporacích zajišťována různými mechanismy. Jde o tato zvláštní práva:

  • požádat představenstvo, aby svolalo k projednání jimi navržených záležitostí valnou hromadu (§ 366 až 368),
  • požádat představenstvo, aby zařadilo na pořad valné hromady jím určenou záležitost za předpokladu, že ke každé ze záležitostí je navrženo usnesení a je její zařazení odůvodněno (§ 369),
  • požádat dozorčí radu, aby v záležitostech uvedených v žádosti přezkoumala výkon působnosti představenstva (§ 370),
  • domáhat se za společnost náhrady újmy proti členu představenstva nebo dozorčí rady, anebo splacení emisního kursu proti akcionáři, který je v prodlení s jeho splácením (§ 371).

Právo kvalifikovaného akcionáře svolat valnou hromadu

§ 366 zákona o obchodních korporacích zakotvuje právo kvalifikovaného akcionáře žádat o svolání valné hromady. Právo na svolání valné hromady lze považovat za nejsilnější z práv, které zákon poskytuje kvalifikovaným akcionářům na ochranu jejich zájmů. Akcionář má na základě tohoto oprávnění možnost určit celý pořad jednání valné hromady, jejíž svolání požaduje. Valná hromada musí být s takto navrženým programem jednání svolána. Představenstvo ani dozorčí rada nemohou navržený pořad jednání bez souhlasu akcionáře měnit či doplňovat (viz § 367 odst. 2). Určení obsahu jednání valné hromady je tudíž plně v rukou akcionáře. Kvalifikovaný akcionář uplatňuje uvedené právo vůči představenstvu společnosti. Představenstvu nevznikne povinnost svolat valnou hromadu, půjde-li ze strany akcionáře o šikanózní výkon práva. To plyne z obecného principu zakotveného v § 8 občanského zákoníku, kdy zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Kvalifikovaný akcionář se nemůže domáhat svolání valné hromady k projednání jakýchkoli záležitostí. Na valné hromadě lze projednávat pouze záležitosti, které patří do její působnosti (§ 421 odst. 2). Jinými slovy to znamená, že kvalifikovaný akcionář se nemůže domáhat svolání valné hromady o pořadu, který není valná hromada oprávněna projednávat. Žádost o svolání valné hromady musí obsahovat návrh záležitostí, které akcionář navrhuje k projednání na valné hromadě. Může jít o libovolný počet záležitostí (bodů). U každé takové záležitosti musí být uveden konkrétní návrh usnesení, jehož přijetí se navrhuje, a určité odůvodnění. Nebude-li žádost kvalifikovaného akcionáři příslušný návrh či odůvodnění obsahovat, není žádost úplná. Představenstvo nemá v takovém případě úplný podklad, který potřebuje k připravení pozvánky ke svolání valné hromady [§ 407 odst. 1 písm. f)]. Ačkoli zákonná úprava k tomu nestanoví, z logiky věci plyne, že by představenstvo mělo informovat žádajícího akcionáře o nedostatcích jeho žádosti, a to již s ohledem na povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, aby došlo k předejítí sporu s akcionářem. Akcionář může svoji žádost nepochybně doplnit. Teprve po doplnění žádosti může představenstvo postupovat ve smyslu navazujících zákonných ustanovení. Nebude-li žádost akcionáře doplněna, aby obsahovala návrh usnesení či odůvodnění, lze usuzovat, že neúplná žádost nezakládá povinnost představenstva valnou hromadu svolat.

Právo kvalifikovaného akcionáře zařadit určitou náležitost na pořad jednání valné hromady

§ 369 zákona o obchodních korporacích zakotvuje právo kvalifikovaného akcionáře žádat o zařazení určité náležitosti na pořad jednání valné hromady. Vedle práva na svolání valné hromady lze považovat právo zařadit určitou náležitost na pořad jednání valné hromady za další z nejsilnějších práv, které zákon poskytuje kvalifikovaným akcionářům na ochranu jejich zájmů. Akcionář má na základě tohoto oprávnění možnost zařadit na pořad jednání valné hromady určitou náležitost. Valná hromada musí s takto navrženou záležitostí jednat. Představenstvo ani dozorčí rada nemohou navrženou záležitost bez souhlasu akcionáře měnit či doplňovat (§ 367 odst. 2). Určení práva zařadit určitou náležitost na pořad jednání valné hromady je tudíž plně v rukou akcionáře. Kvalifikovaný akcionář uplatňuje uvedené právo vůči představenstvu společnosti. Také v této věci představenstvu nevznikne povinnost zařadit určitou náležitost na pořad jednání valné hromady, půjde-li opět ze strany akcionáře o šikanózní výkon práva. Kvalifikovaný akcionář se nemůže domáhat zařazení jakékoliv náležitosti na pořad jednání valné hromady k projednání. Na valné hromadě lze projednávat pouze záležitosti, které patří do její působnosti (§ 421 odst. 2). Jinými slovy to znamená, že kvalifikovaný akcionář se nemůže domáhat zařazení určité náležitosti na pořad jednání valné hromady, který není valná hromada oprávněna projednávat. Žádost o zařazení určité náležitosti na pořad jednání valné hromady musí obsahovat návrh záležitostí, které akcionář navrhuje k projednání na valné hromadě. Může jít o libovolný počet záležitostí (bodů). U každé takové záležitosti musí být uveden konkrétní návrh usnesení, jehož přijetí se navrhuje, a určité odůvodnění. Nebude-li žádost kvalifikovaného akcionáři příslušný návrh či odůvodnění obsahovat, není žádost úplná. Opět z logiky věci plyne, že by představenstvo mělo informovat žádajícího akcionáře o nedostatcích jeho žádosti. Akcionář může svoji žádost nepochybně doplnit. Teprve po doplnění žádosti může představenstvo postupovat ve smyslu navazujících zákonných ustanovení. Nebude-li žádost akcionáře doplněna, aby obsahovala návrh usnesení či odůvodnění, lze usuzovat, že neúplná žádost nezakládá povinnost představenstva zařadit určitou náležitost na pořad valné hromady.

Působnost města/obce jako kvalifikovaného akcionáře v souvislosti se zařazením odvolání a volby členů orgánů na pořad valné hromady společnosti

Do samostatné působnosti města/obce (§ 35) patří záležitosti uvedené v § 84 zákona o obcích. Podle tohoto ustanovení (§ 84) rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti města/obce jen zastupitelstvo města/obce. Zastupitelstvo města/obce kromě jiného, rozhoduje o založení akciové společnosti a o účasti města/obce v již v založené akciové společnosti. V podstatě je zastupitelstvo města/obce jako jediné oprávněno rozhodovat v těch podstatných věcech obchodních společností, které se zapisují do obchodního rejstříku, jako je navrhování zástupce města/obce do orgánů akciové společnosti, a to včetně návrhů na jejich odvolání (§ 84, odst. 2, písm. h). Návrh na volbu nebo odvolání členů orgánů akciové společnosti, nemůže podat zástupce delegovaný na valnou hromadu bez rozhodnutí zastupitelstva. Právní úkony a jednání osob, jež za zastupitelstvo takto tato osoba vykoná, jsou neplatné. Závěrem lze uvést, že pokud město/obec předkládá akciové společnosti žádost o zařazení určité náležitosti na pořad valné hromady (odvolání a volbu členů orgánů), přiloží k ní vždy zápis z usnesení zastupitelstva města/obce, kterým byla tato žádost schválena.

Uvedený text „K problematice práv a povinností kvalifikovaných akcionářů z řad měst a obcí“ je převzat z časopisu Sovak s laskavým svolením redakce i autora.

JUDr. Josef Nepovím

TOPlist
TOPlist