K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2021

Jak kraje pomáhají obcím?

Datum: 12. 1. 2021, zdroj: OF 5/2020, rubrika: Ekonomika

Podstatnou část příjmů krajských rozpočtů tvoří, jak známo, transfery. V roce 2019 představovaly dvě třetiny jejich celkových příjmů. Značná část transferů z ústřední úrovně však putuje do škol, jejichž zřizovatelem je nejen kraj, ale především obce, dále církve, soukromé a další subjekty. Kraje tyto peníze pouze „přeposílají“ dál, aniž by jejich rozdělení zásadněji ovlivňovaly.

V loňském roce 2019 dosáhly dle závěrečného účtu jejich hospodaření celkové příjmy krajů výše 238,5 mld. Kč a na této částce se transfery z ústřední úrovně podílely částkou 156,5 mld. Kč. K použití podle vlastního rozhodnutí tudíž krajům zůstalo 82 mld. Kč. Jedná se v podstatě o daňové a nedaňové příjmy, přičemž daňové příjmy naprosto převažují.

Odvětvová struktura výdajů krajů je poměrně jednoduchá. Téměř 60 % se na nich podílejí výdaje do vzdělávání, které jsou zkresleny převáděnými dotacemi na školy. Dvě pětiny výdajů směřují do dopravy. Necelá desetina do sociálních služeb, 5 % pak do oblasti zdravotnictví a 2 % celkových výdajů jde na podporu kultury.

Dotace obcím – dynamika růstu

Do výdajů krajů se řadí i dotace obcím. Kraje tímto způsobem obcím pomáhají nejen s financováním provozních záležitostí, nýbrž v menší míře i při modernizaci a rozšiřováním obecní infrastruktury.

Dotace obcím poskytují kraje na základě vlastních programů. Jedná se většinou o dotace, které se týkají např. Programu obnovy venkova, podpory aktivit v oblasti životního prostředí, prevence sociálně patologických jevů, podpory v sociální, zdravotnické, kulturní a sportovní oblasti, dále obnovy kulturních památek, či příspěvků Sborům dobrovolných hasičů. Převážně se jedná o dotace neinvestičního charakteru.

V loňském roce 2019 poskytly kraje obcím celkové dotace ve výši 6,8 mld. Kč. Jejich objem se minimálně v posledních pěti letech zvyšoval a oproti výchozímu roku byl větší o téměř 40 %. Objem investičních dotací se sice zvyšoval rychleji než objem dotací běžných, stále však tvoří méně než třetinu celkových dotací, které kraje obcím přidělily.

Mezi kraji existují značné rozdíly v dynamice dotací obcím v období let 2015 a 2019. Na více než dvojnásobek se v uvedených letech dotace obcím zvedly v Moravskoslezském, Karlovarském a Plzeňském kraji. Na dvojnásobek pak ve Zlínském kraji. Na téměř dvojnásobek zvýšil objem dotací obcím Ústecký a Jihomoravský kraj. Naopak, dynamiku růstu oscilující kolem 50 % vykázal kraj Vysočina, Středočeský a Liberecký (viz graf 1).

Graf 1. Dotace krajů obcím (mil. Kč)
Graf 1. Dotace krajů obcím (mil. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Podíl dotací na příjmech krajů

Odečteme-li od celkových příjmů krajů dotace z ústřední úrovně (tedy od různých ministerstev a fondů), pak dotace obcím se podílely 8 % na takto upravených celkových příjmech krajů. Mezi kraji jsou rozdíly. Více než desetinu upravených příjmů poskytl obcím formou dotací Jihomoravský, Moravskoslezský, Pardubický a Ústecký kraj. Nejnižší podíl tvořily dotace obcím na upraveném rozpočtu Karlovarského kraje, a to 4 %. O dva procentní body více to bylo ve Středočeském, a Libereckém kraji.

Rozdíl mezi kraji nalezneme nejenom u podílu dotací na upravených příjmech ale i v podílu na investičních dotacích. V průměru se v roce 2019 podílely 27 % na objemu dotací obcím. V Královéhradeckém, Středočeském a Plzeňském kraji přesáhl podíl investičních dotací na celkových dotacích 45 %. Necelých 40 % to bylo v Olomouckém kraji. Naopak, pouze 10 % podíl vykázaly investiční dotace v Ústeckém kraji, dvě pětiny tvořily v Libereckém, Zlínském a Pardubickém kraji.

Výše krajských dotací na jednu obec

Jiný pohled na dotace krajů obcí poskytuje graf 2. Udává objem dotací připadajících na jednu obec v kraji Největší objem dotací poskytl v přepočtu na jednu obec Moravskoslezský kraj, a to 2,1 mil. Kč. Se značným odstupem se na druhé místo z tohoto hlediska dostal Ústecký kraj s částkou 1,5 mil. Kč. Třetí příčku opět s odstupem obsadil Jihomoravský kraj, který jedné obcí v průměru věnoval dotace ve výši 1 mil. Kč. První dva kraje mají relativně malý počet obcí vzhledem k počtu obyvatel na svém území. Výši krajských dotací připadající na jednu obec je počtem obcí v kraji pochopitelně ovlivněna.

Graf 2. Dotace krajů obcím (tis. Kč na obec) v roce 2019
Graf 2. Dotace krajů obcím (tis. Kč na obec) v roce 2019
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Nejnižší částku věnoval obcím na dotacích kraj Vysočina, na jednu obec v průměru připadlo 0,5 mil. Kč, O něco vyšší částku poskytl svým obcím Středočeský kraj (0,6 mil. Kč) a Královéhradecký a Jihočeský kraj (0,7 mil. Kč). Kraj Vysočina má velký počet obcí vzhledem k počtu obyvatel, kteří v něm žijí a Středočeský kraj na svém území má vůbec největší podíl obcí z celé České republiky.

Vývoj v roce 2020

V první polovině roku 2020 byly kraje k obcím štědřejší. I když na ně dopadly důsledky koronavirové pandemie, stejně jako na obce. Oproti schváleným rozpočtům poklesly daňové příjmy a zvýšily se výdaje v souvislosti s vyšší hygienickými požadavky.

V porovnání s 8 % podílem dotací obcím na upravených příjmech, které kraje v roce 2019 poskytly, to bylo v první polovině letošního roku 13 % upravených příjmů za první pololetí 2020. Ve všech krajích, s výjimkou Plzeňského, byl podíl dotací obcím na upravených příjmech v první polovině roku 2020 vyšší než v roce 2019. Nejrychleji se tento podíl zvýšil v Ústeckém kraji, a to až na dvojnásobek. O sedm procentních bodů stoupl v Jihomoravském a v Pardubickém kraji. Pouze o jeden procentní bod více ze svých upravených příjmů daly na dotacích obcím Karlovarský a Středočeský kraj. Plzeň kraj dal o dva procentní body méně než v roce 2019.

V prvním pololetí letošního roku tak věnoval obcím největší díl ze svého upraveného rozpočtu Ústecký kraj, a to 21 %. O tři procentní body méně dal obcím Jihomoravský a Pardubický kraj. Nejmenší díl upravených příjmů vydal na dotacích obcím, stejně jako v roce 2019, Karlovarský kraj (5 %). Uvedená tabulka ukazuje, jaký podíl svých příjmů věnovaly kraje obcím formou dotací v loňském roce a v první polovině letošního roku.

Tab. 1. Podíl dotací obcím na upravených příjmech krajů
Kraj 2019 (%) 6M 2020 (%)
Jihomoravský 12 18
Moravskoslezský 11 16
Pardubický 11 18
Ústecký 10 21
Plzeňský 9 7
Jihočeský 8 13
Zlínský 7 12
Královéhradecký 7 11
Olomoucký 7 12
Vysočina 7 11
Liberecký 6 11
Středočeský 6 7
Karlovarský 4 5
Všechny kraje 8 1

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Nejvíce peněz získaly na dotací v prvním pololetí roku 2020 obce Moravskoslezské a Ústeckého kraje, a to necelé 2 mil. Kč v průměru na obec. Zhruba poloviční částku získaly obce Jihomoravského a Libereckého kraje. Pořadí krajů s nejvyšší hodnotou bylo stejné jak v roce 2019, tak i v polovině roku 2020. Rovněž kraje na posledních místech, tedy s nejnižší částkou dotace na obec, zůstalo stejné v obou obdobích (viz graf 3).

Graf 3. Objem dotací kraje na jednu obec za I. pol. 2020 (tis. Kč)
Graf 3. Objem dotací kraje na jednu obec za I. pol. 2020 (tis. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Dotace v přepočtu na obyvatele

Na závěr se ještě podíváme, jak vypadá rozdělení dotací krajů obcím v přepočtu na jednoho obyvatele kraje. Výsledkem je dost odlišné pořadí krajů podle výše dotace na obyvatele oproti výše uvedenému srovnání v přepočtu na jednu obec. Rozdělení dotací na obyvatele je tak rovnoměrnější než v přepočtu dotací na obec. Ale i tak rozdíly mezi kraji nejsou malé.

Na prvním místě je v tomto náhledu Ústecký kraj, který věnoval svým obcím na dotacích v daném období 793 Kč na obyvatele, a to je o 120 Kč na obyvatele více než druhý kraj v pořadí, a to Pardubický kraj. Zároveň to bylo třikrát více než v kraji na posledním místě, kterým je Karlovarský kraj. Předposlední místo patří Středočeskému kraji s částkou nepatrně vyšší než v kraji na posledním místě.

Nejnižší hodnoty dotací vykázal jak kraj s nejvyšším počtem obyvatel (Středočeský), tak i kraj s nejnižším počtem obyvatel (Karlovarský). Ke krajům, které věnovaly obcí v přepočtu na obyvatele vyšší částky, než byl průměr, patří ještě Jihočeský a Jihomoravský kraj, kraj Vysočina a Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Konkrétní údaje jsou zřejmé z grafu 4.

Graf 4. Dotace krajů obcím za I. pol. roku 2020 (v Kč na obyvatele)
Graf 4. Dotace krajů obcím za I. pol. roku 2020 (v Kč na obyvatele)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Závěrem

Je potěšitelné, že kraje myslely na obce na svém území v první polovině letošního roku poznamenané důsledky koronavirové pandemie více než v „normálním“ loňském roce. I kraje měly dodatečné neplánové výdaje, se kterými rozpočet na letošní rok nepočítal. I jich se dotkly nižší daňové příjmy, oproti rozpočtované částce. Přesto čtyři kraje věnovaly cca dvě pětiny svých upravených příjmů (celkové příjmy po odpočtu dotací ze státního rozpočtu a státních fondů) na to, aby obcím v jejich nelehké situaci pomohly. Šest dalších pak obcím poslaly více než desetinu upravených příjmů. Přístup krajů se odrazil i v průměrné částce, kterou obce na dotacích v prvním pololetí od krajů obdržely. Ta se v mnoha případech přiblížila k hodnotám za celý loňský rok.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.

TOPlist
TOPlist