Změny daňového řádu ve vztahu k místním poplatkům v roce 2021
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řad“) byl obohacen významnými změnami, a to s účinností od 1. 1. 2021. Od začátku roku tak vzešla v platnost jedna z nejrozsáhlejších novel daňového řádu za poslední roky, jejímž cílem bylo především modernizovat, zjednodušit a elektronizovat daně.
V tomto článku se především zaměříme na změny, které zasáhly oblast místních poplatků a jejich správu. Úvodem považujeme za vhodné zmínit novelou podpořenou elektronizaci nebo zjednodušené postupy v rámci daňové kontroly.
Jednou z nejdůležitějších oblastí, kde došlo k elektronizaci je institut podání, které lze nově učinit s využitím přístupu se zaručenou identitou nebo prostřednictvím daňové informační schránky. Nově tedy můžou využít elektronického podání i osoby, které nemají zpřístupněnou datovou schránku či nedisponují uznávaným elektronickým podpisem.
Elektronizace správy daní se dá využít také v oblasti místních poplatků, např. u ohlašovací povinnosti v případě místních poplatků za komunální odpad nebo psa, kdy lze tuto povinnost splnit elektronicky, a to za předpokladu, že správce daně disponuje právy k informačnímu portálu pro občana a daňový subjekt se poté na portál přihlásí za pomocí zaručené identity (jedná se třeba o přihlášení pomocí eObčanky, mojeID, Bankovní identita atd.).
Dále novela výrazně zjednodušuje postupy v rámci daňové kontroly, jelikož není nutná součinnost daňového subjektu při zahájení, změně nebo ukončení daňové kontroly. Nově je připuštěna také možnost využít dálkovou formu komunikace v rámci daňové kontroly, avšak je potřeba přihlížet k možnostem příslušného daňového subjektu.
Nedoplatek a přeplatek
Za jednu z nejzásadnějších změn ve správě místních poplatků lze považovat změny daňového řádu v oblasti nedoplatku a přeplatku.
Dle ustanovení § 153 odst. 3 daňového řádu by měl správce daně vhodným způsobem vyrozumět daňový subjekt o výši jeho nedoplatku a upozornit na následky spojené s neuhrazením. Nově je zde uvedeno, že by tak správce daně měl učinit vždy, jedná-li se o nedoplatek, který má být poprvé vymáhán, avšak toto neplatí, pokud daňový subjekt byl o nedoplatku vyrozuměn již dřív (např. prostřednictvím platebního výměru), hrozí-li mu nebezpečí z prodlení (např. zmaření následné daňové exekuce) nebo by vyrozumění bylo zjevně neúčelné (např. pokud by se jednalo o daňový subjekt, který dlouhodobě není v kontaktu se správcem daně). Obligatorní povinnost se tedy vztahuje pouze na ty nedoplatky, které mají být vymáhány poprvé. V případě opakovaného vymáhání nedoplatku na stejného dlužníka povinnost nedopadá, avšak je možnost zaslat fakultativní vyrozumění, pokud to správce daně uzná za vhodné a účelné.
V oblasti přeplatku (zejména § 154 a § 155 daňového řádu) došlo ke změnám nejen ve prospěch správce daně, ale také daňového subjektu. Novelou došlo k vypuštění limitu, který omezoval správce daně v úvaze, zda zablokovat převod přeplatku na nedoplatek s ohledem na očekávaný vznik platební povinnosti evidované na témže osobním daňovém účtu. Daňový subjekt se tak při předčasné úhradě nemusí obávat, že by učiněná platba nebyla zapravena tam, kam bylo zamýšleno. Dále pokud si daňový subjekt výslovně požádá o použití přeplatku na úhradu nedoplatku na jiném osobním daňovém účtu (nejspíš to bude v případě, že bude potřeba vyloučit vznik případného úroku na dříve splatné platební povinnosti), bude mu to umožněno.
Změnila se také dolní hranice vratitelného přeplatku na nejméně 200 Kč. To však neznamená, že by správce daně nižší částku nesměl vrátit, použít nebo převést na základě žádosti daňového subjektu. Správce daně může vrátit i nižší přeplatek, a to ve výjimečných případech, pokud je zajištěna zásada hospodárnosti.
Další změny
Za zmínku rozhodně také stojí velmi významná změna, a to upuštění od vydávání rozhodnutí, v případě rozhodování o vrácení, použití či převedení vratitelného přeplatku. Pokud je žádosti zcela vyhověno, proces je ukončen vrácením, použitím či převedením vratitelného přeplatku. V případě, že nelze žádosti zcela vyhovět je daňový subjekt vhodným způsobem vyrozuměn. Pokud daňový subjekt nesouhlasí s postupem správce daně, může podat námitku proti vyrozumění. Na tomto místě považujeme za vhodné zmínit, že správce daně by v rámci vyrozumění měl poučit daňový subjekt o možnosti uplatnění námitky. V případech, kdy není vydáváno samostatné rozhodnutí, slouží námitka jako ochrana proti konání či nekonání správce daně.
Námitku může daňový subjekt uplatnit také v případě rozhodnutí proti kterému se nelze podat odvolání či rozklad (např. exekuční příkaz a další rozhodnutí vydávaná v exekučním řízení). Pokud námitka směřuje proti rozhodnutí, je brána jako řádný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí. Naopak řádným opravným prostředkem námitka není ve vztahu k ustanovení vylučujícímu uplatnění řádného opravného prostředku.
Ke změně došlo také v případě lhůty pro placení daně dle § 160 daňového řádu, který stanoví, že daň nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně, která činí 6 let. Touto úpravou dochází především k sjednocení počátku běhu lhůt pro placení daně, která začíná běžet dnem splatnosti daně. Je také stanoven další úkon, který umožňuje přerušit běh lhůty, a to pravomocné stanovení daně. Ve vztahu k správě místních poplatků se tak spíše jedná o formální úpravy.
Místní poplatky
Ve vztahu k místním poplatkům došlo také k novelizaci zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zejména u místních poplatků za komunální odpad, ale také došlo k drobné změně u poplatku z pobytu. Nově je uvedeno, že předmětem poplatku není pobyt ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče, pokud je tento pobyt hrazenou zdravotní službou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo pokud je její součástí a také se zvýšila sazba poplatku z pobytu na nejvýše 50 Kč.
Na základě stručného shrnutí změn daňového řádu ve vztahu ke správě místních poplatků lze říci, že se novela daňového řádu ubrala správným směrem a je z ní patrná snaha ubírat se moderním směrem, a to zejména díky podpory elektronizace a snahy zjednodušit některé procesy.