Hospodaření územní samosprávy

V prvním pololetí letošního roku získaly v souhrnu všechny kraje, hlavní město Praha a ostatní města a obce do rozpočtu celkem 470,1 mld. Kč a uskutečnily výdaje ve výši 405,5 mld. Kč. Územní samospráva tak nevyužila 64,6 mld. Kč, což reprezentuje 14 % souhrnných příjmů.

Meziročně se příjmy územních samospráv zvýšily o 2 %, výdaje vykázaly čtyřikrát vyšší dynamiku. Výsledné saldo rozpočtu bylo sice nižší než ve stejném období loňského roku, ale převýšilo úroveň 2022 i 2023.

U krajů a hlavního města Prahy, tak jako v jiných letech, ovlivnila příjmy, výdaje a saldo jejich rozpočtů v prvním polovině roku skutečnost, že ke konci června ještě nepřevedly na školy a školská zařízení peníze, které dostaly od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zejména na platy pedagogů.

Po odpočtu nepřevedených peněz se saldo rozpočtu územní samosprávy snížilo na méně než polovinu a na příjmech očištěných o nepřevedené peníze se podílelo 9 %. Takto očištěné příjmy se meziročně zvýšily pouze o 1 %, resp. o 0,4 mld. Kč, výdaje rostly rychleji, a to o 8,1 %, resp. o 22,3 mld. Kč. Celkový přebytek rozpočtu se snížil o 21,9 mld. Kč.

Přebytek rozpočtu v hlavním městě Praze byl 25 % – očištěné příjmy Prahy v prvním pololetí letošního roku překročily očištěné výdaje o čtvrtinu. V případě krajů to bylo o 6 % a přebytek rozpočtu ostatních obcí se na jejich příjmech podílel 5 %.

Meziroční růst daňových příjmů o 6 mld. Kč nestačil na kompenzaci úbytku nedaňových příjmů o 7,3 mld. Kč. I přes pokles nedaňových příjmů, v důsledku ukončení výplat věřitelů Sberbank, byly letos tyto příjmy vyšší než v letech 2022 a 2023. Meziročně se snížil i objem investičních dotací, a to o 14 %. Kapitálové příjmy dosáhly v prvním pololetí výše 4,7 mld. Kč, a to téměř výlučně zásluhou prodeje obecního majetku v částce 4,5 mld. Kč. Meziročně se zvýšily o 1 mld. Kč, opět zásluhou ostatních obcí.

Zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Ze všech segmentů územní samosprávy zdaleka nejvíce investují obce a města (bez Prahy). Z celkového objemu kapitálových výdajů územní samosprávy v prvním pololetí letošního roku ve výši 69,8 mld. Kč připadly téměř dvě třetiny na ostatní obce (45,8 mld. Kč), 22 % kapitálových výdajů uskutečnily kraje a 13 % Praha. Meziročně se podíl ostatních obcí na kapitálových výdajích zvýšil z 57 % až na 65 %, podíl Prahy se snížil (z 19 % na 13 %), stejně jako podíl krajů (z 24 % na 22 %).

Ostatní obce a města získaly v prvním pololetí také zdaleka největší objem investičních dotací. Ze souhrnné částky dotací územních samospráv v prvním pololetí ve výši 13,9 mld. Kč na obce a města (bez Prahy) připadlo 74 %, na kraje 25 % a zbývající část dostala Praha. Meziročně získaly více pouze ostatní obce.

Zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Navzdory jen velmi mírnému růstu příjmů územní samospráva zvýšila podíl kapitálových výdajů na očištěných příjmech, a to z 18 % na 21 %. Přitom se její dluh od konce roku 2024 do konce prvního pololetí snížil o 1 %.

Hospodaření obcí a měst

Rozpočtové hospodaření ostatních obcí a měst není, na rozdíl od krajů a hlavního města Prahy zkresleno nepřevedenými prostředky z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Koncem června letošního roku získaly obce (bez započítání údajů o Praze) 185,4 mld. Kč a uskutečnily výdaje ve výši 174,6 mld. Kč. Příjmy se meziročně zvýšily o 3 %, výdaje rostly mnohem rychleji, a to o 14 %. V porovnání se stejným obdobím loňského roku byla dynamika příjmů letos mnohem nižší a v případě výdaje naopak mnohem vyšší. Výsledkem byl výrazný pokles kladného salda rozpočtu obcí, a to o 60 %.

Ke zpomalení příjmů vedl především pokles nedaňových příjmů (o 11 %) a oproti loňskému roku jen poloviční dynamika příjmů daňových. Pokles nedaňových příjmů souvisí s dokončením výplat věřitelů Sberbank, i tak byly vyšší než v letech 2022 a 2023.

Daňové příjmy, které jsou nejvýznamnější složkou celkových příjmů, se meziročně zvedly o 3 %. Zdaleka nejrychleji rostla daň z příjmů fyzických osob, což odpovídá dynamickému vývoji mezd. Daň z přidané hodnoty, která má v daňových příjmech obcí nejvyšší váhu, se meziročně zvýšila jen o 2 %. Ještě v roce 2023 tvořila 44 % celkových daňových výnosů, letos se podílela už jen 41 %. Ostatní daňové příjmy se zvedly o 2 %, což naznačuje, že vliv zvýšení dně z nemovitých věcí se postupně vyčerpal. Nejnižší dynamiku vykázala daň z příjmů právnických osob, meziročně vzrostla o pouhé jedno procento.

I letos pokračoval růst investičních dotací, i když nižším tempem ve srovnání s rokem 2024, přitom byl růst neinvestičních dotací (o 10 %) pomalejší než dotací investičních (o 24 %). Výrazně se tak zvedl podíl investičních dotací na celkovém objemu dotací, a to z 33 % v roce 2024 až na 36 % letos.

K přírůstku celkových příjmů ve výši 5,1 mld. Kč přispěly více než polovinou daňové příjmy (3,4 mld. Kč), dále to byly investiční dotace s příspěvkem ve výši 2,1 mld. Kč, neinvestiční dotace podpořily meziroční přírůstek příjmů částkou 1,7 mld. Kč a 1 mld. Kč přispěly kapitálové příjmy. Jejich objem, i když pro celkový rozpočet je zanedbatelný, se meziročně zvedl téměř o třetinu. Není to až tak ohromující částka, protože v roce 2022 prodaly obce majetek za ještě více peněz. Celkový přírůstek příjmů snížil pokles nedaňových příjmů o 3,1 mld. Kč.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Oproti příjmům letos rostly meziročně výdaje obcí rychleji, a to o 14 %, ve stejném období loňského roku to byla jen 4 %. Kapitálové výdaje přitom vykázaly více než třikrát vyšší dynamiku ve srovnání s dynamikou běžných výdajů. Meziročně se zvedly o 32 %, o rok dříve to bylo o pouhá 4 %. Zrychlila se i dynamika běžných výdajů, a to z loňských 3 % až na 9 %.

Na meziročním růstu celkových výdajů o 21,3 mld. Kč participovaly více kapitálové výdaje s přírůstkem ve výši 11,1 mld. Kč, běžné výdaje se zvedly o 10,1 mld. Kč. Výrazně se zvýšila část příjmů, které obce věnovaly na investice, a to 19 % v roce 2024 na letošních 25 %. Přitom se o něco snížil podíl investičních dotací na financování kapitálových výdajů, z loňských 24 % na letošních 23 %. Stále je to však vyšší podíl než např. v letech 2020 a 2023.

Objem provozního přebytku se meziročně snížil a značně poklesl i jeho podíl na běžných příjmech, a to z 30 % na 24 %. Obce tak letos zatím ušetřily v rámci financování provozu méně než o rok dříve. Souhrn provozního přebytku, investičních dotací a kapitálových příjmů byl v letošních šesti měsících o 6,7 mld. Kč nižší než uskutečněné kapitálové výdaje. To naznačuje, že obce by po finanční stránce zvládly i o něco vyšší objem kapitálových výdajů. Loni však byla tato nevyužitá částka mnohem vyšší a dosahovala až 23,9 mld. Kč. Takže letos zatím postupovaly obce efektivněji, nevyužitá částka na investice byla letos nejnižší za poslední čtyři roky.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Závěrem

Rozpočet obcí a měst (bez Prahy) zakončil první pololetí letošního roku s výrazně nižším přebytkem. Jeho podíl na celkových příjmech se meziročně snížil na méně než polovinu. Na kapitálové výdaje věnovaly obce v tomto období celou čtvrtinu svých příjmů, to je v posledních čtyřech letech nejvyšší podíl. Tomuto výsledku napomohlo i zvýšení objemu investičních dotací, které obce získaly. Z hlediska investic územní samosprávy přísluší ostatním obcím dominantní role.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.