Ukázkové právní vakuum

Povolit fotovoltaickou elektrárnu s výkonem do 100 kW je jednodušší. Pokud se však někdo odváží ji instalovat narazí na právní problém. Víme co, ale nevíme jak. Nebo, jak správně. Takto by se dala popsat situace v oblasti povolování a instalace fotovoltaických elektráren (FVE) v posledních měsících v České republice. Týká se to také řady obcí a měst, a jejich instalací fotovoltaiky na střechách obecních budov.

Novela nového stavebního zákona měla za cíl usnadnit přípravy a realizaci FVE a podpořit růst podílu energie z obnovitelných zdrojů. Proto se zjednodušený způsob povolení týká elektráren s dvojnásobným výkonem, než tomu bylo v minulosti – tedy do 100 kW. Bohužel se však zapomněla projednat a přijmout také prováděcí vyhláška, která má řešit realizaci a provoz fotovoltaických zařízení s tímto výkonem.

„Z pohledu projektantů tak vzniklo ukázkové právní vakuum. Aby mohly být fotovoltaické elektrárny s výkonem do 100 kW považovány za drobné stavby a díky tomu mohli jejich stavebníci využít zjednodušené povolovací stavební řízení, musejí splnit podmínky požární bezpečnosti podle právního předpisu. Ten jediný dosud platný však definuje podmínky pouze pro FVE s výkonem do 50 kW,“ shrnuje podstatu problému Ing. Josef Král, předseda profesního aktivu pro obor Požární bezpečnost staveb České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), která na tento problém již upozornila ministerstvo životního prostředí i ministerstvo průmyslu a obchodu.

Bezpečnost je základní

Bezpečná instalace a požárně bezpečností řešení provozu fotovoltaických elektráren jsou přitom zásadní z pohledu stavebníků, dodavatelů, uživatelů, ale rovněž úřadů nebo hasičů zasahujících v případě požáru. Příslušná prováděcí vyhláška však neodpovídá platnému znění nového stavebního zákona. Chybějící vazba mezi stavebním právem a technickými požadavky na samotné provedení a zapojení FVE prakticky znemožňuje odpovědnou práci projektantům i realizačním společnostem.

Fotovoltaické elektrárny s výkonem v pásmu 50–100 kW představují důležitý segment trhu obnovitelných zdrojů energie. Typicky se jedná o instalace na střechách průmyslových a zemědělských objektů, obecních budov nebo větších bytových domů. Právě tyto instalace mají značný potenciál přispívat k energetické soběstačnosti firem, obcí i domácností a tím i k naplňování cílů státu v oblasti dekarbonizace a energetické bezpečnosti.

Projektanti postrádají oporu v právním předpisu, na který by mohli odkázat. Podmínka bezpečné instalace je dána vyhláškou č. 114/2023 Sb., která však neodpovídá současnému znění nového stavebního zákona (NSZ), konkrétně novele č. 283/2021 Sb., provedené zákonem č. 87/2025 Sb. „To vede k rozdílným přístupům v praxi: někdo se bude striktně držet vyhlášky pro výrobny do 50 kW a rozšíří její zásady i na vyšší výkony, jiní budou vycházet z obecnějších norem a předpisů požární bezpečnosti. Taková nejednotnost ovšem přináší riziko, že jednotlivé stavební úřady budou tytéž projekty posuzovat rozdílně. Například, kdy nebude uznáno splnění podmínek takové elektrárny jako drobné stavby a stavebník s projektantem budou muset absolvovat delší a náročnější povolovací proces pro jednoduché stavby,“ vysvětluje Bc. Zbyněk Tuček, autorizovaný inženýr v oboru Požární bezpečnost staveb.

Investoři potřebují jistotu,

to platí i pro plánovanou výstavbu FVE s výkonem mezi 50 a 100 kW, Potřebují mít jistotu, že jejich projekt bude schválen podle jasných a předvídatelných pravidel. V současné situaci však mohou narazit na odlišné postupy jednotlivých úřadů. Některé stavební úřady mohou vyžadovat dodatečné posudky nebo vyjádření, jiné naopak povolení vydají v režimu drobné stavby. Tato nejednotnost vede k prodlužování řízení, právní nejistotě a v krajním případě i k odrazování investorů od realizace záměrů.

Pro úředníky stavebních úřadů je situace rovněž komplikovaná – nemají k dispozici jasný právní rámec a musí vykládat zákon způsobem, který může být následně zpochybněn. To zvyšuje administrativní zátěž a riziko odlišné rozhodovací praxe v jednotlivých regionech.

„Stávající situace ukazuje, že legislativní změny je třeba připravovat v komplexním kontextu – nejen zvýšit výkonovou hranici v příslušném zákoně, ale zároveň zajistit, aby prováděcí předpisy odpovídaly nové realitě. V opačném případě vzniká právní vakuum, které přináší nejistotu všem zúčastněným,“ dodává Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

ČKAIT požaduje, aby příslušné orgány státní správy co nejdříve připravily novelizaci vyhlášky č. 114/2023 Sb. nebo jiný právní předpis, který jasně stanoví technické a bezpečnostní požadavky na instalace FVE v pásmu 50–100 kW. Takový krok by zajistil právní jistotu pro projektanty, stavební úřady i investory a zároveň podpořil rozvoj tohoto důležitého segmentu obnovitelných zdrojů.