K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2021

Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

(Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci 15.)

Datum: 15. 9. 2021, zdroj: OF 2–3/2021, rubrika: Legislativa

V případě, že v rámci šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku na náhradu škody poškozeným u příslušného úřadu postupem podle § 15 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu nedošlo k plnému upokojení tohoto nároku, může se poškozený obrátit na soud.

Příslušnost soudu

Věcně příslušným soudem k projednání žaloby, kterou se uplatňuje nárok na náhradu škody, je podle § 9 odst. 1 občanského soudního řádu okresní soud. Místně příslušným soudem je obecný soud žalovaného, jak vyplývá z § 84 občanského soudního řádu, přičemž podle § 85 odst. 5 občanského soudního řádu platí, že obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu.

Pokud žaloba směřuje proti územnímu samosprávnému celku, tak obecným soudem obce je podle § 85 odst. 6 občanského soudního řádu okresní soud, v jehož obvodu má své území; v případě vyššího územně samosprávného celku je obecným soudem podle § 85 odst. 7 občanského soudního řádu okresní soud, v jehož obvodu mají sídlo jeho orgány.

Vedle obecného soudu žalovaného si může poškozený (žalobce) zvolit jiný (věcně příslušný) soud, a to na základě § 87 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu, podle kterého je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy. Je tak na žalobci, zda žalobu uplatní u obecného soudu žalovaného podle § 85 občanského soudního řádu, anebo využije možnost podat ji u soudu, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy. Podání žaloby u jiného než obecného soudu však musí žalobce odůvodnit.

Žalobce svoji volbu provedenou podáním žaloby k příslušnému soudu již nemůže změnit dle ustanovení § 11 občanského soudního řádu.

Náležitosti žaloby

Řízení o uplatnění nároku na náhradu škody se podle § 79 odst. 1 občanského soudního řádu zahajuje na návrh, který se nazývá žalobou. Ta má své obecné a zvláštní náležitosti. Mezi obecné náležitosti žaloby podle patří:

  • ze žaloby musí být patrno, kterému soudu je určena,
  • kdo žalobu činí (přesný způsob označení žalobce),
  • které věci se žaloba týká,
  • žaloba musí být podepsána a datována (netýká se žaloby v elektronické podobě).

Zvláštními náležitostmi žaloby jsou:

  • identifikace účastníků řízení, tj. žalobce a žalovaného,
  • vylíčení rozhodujících skutečností,
  • označení důkazů, jichž se žalobce dovolává,
  • z žaloby musí být patrno, čeho se žalobce domáhá.

Žalobce je povinen k žalobě připojit písemné důkazy, jichž se dovolává (v listinné nebo v elektronické podobě).

Žalobu v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba (žaloba v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem). K žalobě učiněné elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě.

Označení žalovaného

Žalovaným v soudním řízení o nároku na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu, které je řízením sporným, je obecně ten, koho žalobce v žalobě za žalovaného označí. Žalobce tedy musí žalovaného označit takovým způsobem, že tento nebude zaměnitelný za jinou osobu.

V případě označení státu jako žalovaného v předmětném sporném řízení mohou v praxi nastat v zásadě dvě situace:

  • žalobce sice označí správně stát jeho názvem (Česká republika), avšak vadně označí příslušnou organizační složky státu, která má za stát před soudem vystupovat (např. neúplným, neurčitým či nesrozumitelným názvem, atd.),
  • žalobce neuvede v žalobě stát, ale žaluje pouze jeho organizační složku, která má za stát v předmětném řízení vystupovat před soudem.

V první situaci, kdy je označen správně název státu a pouze je vadně označena jeho organizační složka, jde o vadu žaloby, kterou je soud povinen pokusit se odstranit postupem upraveným v § 43 občanského soudního řádu (tj. soud má vyzvat žalobce k opravě či doplnění žaloby v určené lhůtě; pokud nebude žaloba přes uvedenou výzvu opravena či doplněna, soud usnesením žalobu odmítne.).

Zcela odlišná je však druhá situace, kdy stát jako žalovaný není v žalobě označen vůbec a jako žalovaná je uvedena toliko jeho organizační složka. V tomto případě je dán nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, byť by jinak byla organizační složka státu označena správně. V takovém případě má soud postupovat podle § 104 odst. 1 občanského soudního řádu a řízení zastavit, neboť jde o neodstranitelnou podmínku řízení (organizační složka státu nemá právní subjektivitu).

Obdobná situace by ostatně nastala i v případě žaloby směřující vůči obci, pokud by byl nesprávně žalován obecní úřad (tj. pouhý orgán obce, který nemá právní subjektivitu) a nikoliv samotná obec (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. května 2011, sp. zn. 25 Cdo 1219/2009).

Vymezení nároku

Vzhledem k tomu, že v rámci řízení o nároku na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu se uplatňuje dispoziční zásada, je soud vázán žalobou.

Žalobce musí vylíčit rozhodné skutkové okolnosti [viz § 101 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu], kterými odůvodňuje svůj nárok [a označenými důkazy jej zároveň dokládá – srov. § 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 1 občanského soudního řádu]. Žalobce sice může v žalobě uvádět ustanovení příslušných právních předpisů, jimiž svůj nárok odůvodňuje, avšak není to jeho povinnost (právní posouzení žalované věci z hlediska předpisů hmotného práva náleží soudu). Žalobce dále v žalobním petitu vymezuje svůj nárok (požaduje-li např. žalobce peněžité plnění, musí být ze žaloby zřejmé, jakou částku má žalovaný zaplatit).

Soudní poplatek

Do dne 30. září 2017 bylo řízení ve věci náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem, osvobozeno od soudního poplatku. Avšak novela zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uvedené osvobození zrušila a zavedla pro popisovaný typ soudního řízení nový soudní poplatek, a to prostřednictvím nové položky 8a přílohy zákona o soudních poplatcích (Sazebník poplatků), podle níž je za návrh na zahájení řízení o náhradě škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem, stanovena sazba soudního poplatku ve výši 2000 Kč.

Mgr. Jan Břeň

TOPlist
TOPlist