Archiv článků (rubrika Veřejná správa on-line)

Digitální a informační agentura (DIA) a Ministerstvo vnitra (MV) děkují všem uživatelům, kteří se 13. srpna zapojili do historicky prvního veřejného zátěžového testu aplikace eDoklady. Test přinesl data od 30 tisíc unikátních uživatelů, 58 191 přihlášení a 6 600 nových registrací. DIA a MV hodnotí test jako úspěšný, protože ověřil chování služby při zvýšené zátěži a ukázal konkrétní technická místa k dalšímu řešení.

První veřejný zátěžový test aplikace eDoklady, kterou využívá více než milion lidí, proběhne 13. srpna 2026. Ministerstvo vnitra společně s Digitální a informační agenturou zároveň žádá veřejnost o zapojení, které pomůže ověřit připravenost aplikace před podzimními komunálními volbami. Test proběhne v podmínkách co nejbližších reálnému provozu.

Jednání s úřady se mění. To, co dřív znamenalo cestu na úřad, vyplňování papírových formulářů a čekání na volnou přepážku, nyní většina Čechů zařizuje rychle a bezpečně on-line. Bankovní identitu pro on-line komunikaci s úřady, institucemi a firmami využívá 8 z 10 lidí v produktivním věku.

V posledních letech prochází společnost novou fází digitalizace, v jejímž centru stojí umělá inteligence (AI). Ta má potenciál zásadně změnit způsob, jakým se vzděláváme, pracujeme, podnikáme i rozhodujeme. Méně pozornosti se však někdy věnuje tomu, že masové využívání AI je podmíněno dostupností kvalitního, rychlého a stabilního připojení k internetu.

Digitální a informační agentura informuje o zavedení volebního freeze na informační systémy ve správě DIA v období od 9. září 2026 do 19. října 2026. Účelem tohoto opatření je zajistit dostupnost informačních a komunikačních systémů nezbytných pro průběh voleb do zastupitelstev obcí a Senátu ČR.

Od listopadu 2025 platí nový zákon o kybernetické bezpečnosti č. 264/2025 Sb. a s ním povinnosti, které poprvé dopadají přímo na obce. V úvodním dílu seriálu shrnujeme, koho se regulace týká, podle čeho se řídit a jaké lhůty běží – protože právě lhůty budou v následujících měsících rozhodovat.

Počet SIM karet s tarifním mobilním internetem se v Česku za deset let téměř zdvojnásobil a na konci roku 2024 se přiblížil hranici 10 milionů. Spolu s neomezenými tarify výrazně roste i spotřeba mobilních dat. V průměru dosáhla již 13,5 GB měsíčně na obyvatele. U fixního internetu je pak patrný postupný přechod k optickým připojením s vysokou přenosovou kapacitou.

Roční lhůta pro zavedení bezpečnostních opatření podle zákona č. 264/2025 Sb. se většině obcí s rozšířenou působností uzavře na začátku roku 2027, pro I. a II. obce v listopadu 2026. Pro úřady, které zatím neudělaly téměř nic, přinášíme realistický plán na 90 dní – a odpověď na otázku, co dělat, když se všechno stihnout nedá.

Když se řekne Zákon o právu na digitální služby (ZoPDS) a samospráva, debata se často rychle stočí k otázce, zda obce mají povinnost zavádět elektronické formuláře pro služby v samostatné působnosti. Tím se ale ztrácí podstata. ZoPDS není především o formulářích. Je hlavně o tom, že úřad nemá po občanovi požadovat údaje, které si dokáže zajistit sám. A právě to je téma, které se samospráv přímo dotýká.

Vůbec první kompletní automatizované zmapování přístupnosti webových stránek všech 6258 českých obcí ukazuje, že většina samospráv má weby v dobrém stavu. Přesto téměř 200 obcí provozuje stránky, které lidem se zrakovým či jiným postižením výrazně komplikují přístup k informacím a to 5 let poté, co jim přístupnost ukládá zákon.

Dnes uplyne deset let od spuštění Registru smluv. Za dobu své existence se stal jedním z nejvýznamnějších informačních systémů českého eGovernmentu a symbolem transparentnosti veřejné správy. Obsahuje více než devět milionů zveřejněných smluv a každý měsíc přibývá 90 000 dalších. O Registr smluv se stará Digitální a informační agentura (DIA).

Na první pohled se může zdát, že komunální volby jsou především o kandidátkách, kampaních a volebních místnostech. Ve skutečnosti se však jejich úspěšné zajištění čím dál více odehrává jinde, v systémech, přístupech a digitální infrastruktuře státu. Letošní říjen přináší v tomto ohledu zlom. Poprvé bude využit nový Informační systém správy voleb (ISSV) a s ním i podmínka, která není na první pohled vidět, ale je naprosto zásadní: bez přístupu do CAAIS volby administrativně nezajistíte.

Datové schránky přechází od 25. června na novou doménu datovka.gov.cz. Změna domény nemá žádný vliv na funkčnost ani samotné služby datových schránek. Jméno schránky a heslo každého uživatele zůstává stejné. Původní doména mojedatovaschranka.cz zatím zůstává aktivní, od konce srpna bude uživatele přesměrovávat na novou doménu datovka.gov.cz. Dosud bylo v ČR zřízeno přes 5 mil. datových schránek, z toho 1,4 mil. pro nepodnikající fyzické osoby. O datové schránky se stará Digitální a informační agentura (DIA).

Od začátku července začne ostrý provoz Centrální evidence psů (CEP). Do ní budou postupně zapisování všichni psi chovaní v ČR. Registr usnadní nalezení zatoulaného psa, bude obsahovat spolehlivé informace o zvířatech i jejich chovatelích a poslouží také k ověření, zda je pes očkován proti vzteklině, v případě, když někoho pokouše.

Evropská komise 17. června 2026 zveřejnila balíček zpráv o plnění cílů Digitální dekády 2030 doplněný o výsledky eGovernment Benchmarku 2026. Česko se v evropském hodnocení digitálních veřejných služeb výrazně zlepšilo, a výsledky potvrdily, že jejich digitalizace směřuje správným směrem. Hodnocení je jedním z podkladů pro sledování pokroku členských států při naplňování cílů Digitální dekády 2030 a navazuje na ukazatele DESI v oblasti digitalizace veřejných služeb.

V Evropě byl rekordní počet incidentů spojených s telekomunikační sítí byl v roce 2024, meziročně jich přibylo o více než pětinu. Za většinu mohla systémová selhání, roli ale hrály i lidské chyby a počasí. V Česku infrastrukturu prověřily povodně a zejména loňský blackout.

Webové stránky a e-mailová komunikace ústředních orgánů státní správy dokončily přechod na jednotnou doménu gov.cz. Správu této domény převzala v roce 2024 Digitální a informační agentura (DIA), která k ní na konci loňského roku spustila i samoobslužný portál, který umožňuje orgánům veřejné moci snadno registrovat nové domény pod gov.cz nebo spravovat ty stávající. K dnešnímu datu již přes samoobslužný portál spravuje 71 správců 481 domén svých úřadů.

Duševní obtíže v období po porodu nejsou výjimečné, přesto mnoho žen potřebnou pomoc nevyhledá. Pilotní projekt využívající telemedicínskou aplikaci MoodPass umožňuje včasný screening psychosociálního stresu, zlepšuje dostupnost podpory a propojuje ženy s odbornou péčí. Přispívá tak k prevenci i včasnému řešení potíží, které mohou ovlivnit zdraví matky i dítěte. Odhaduje se přitom, že odbornou pomoc nevyhledá až 75 % žen, které se po porodu potýkají s psychickými obtížemi.

Vláda navazuje na původní úspěšný projekt Digitálního Česka a zahajuje další etapu digitalizace veřejné správy. Cílem je vybudovat plně funkční digitální stát dostupný občanům i podnikatelům, založený na propojených službách, odpovědném řízení a měřitelných výsledcích.

Aplikaci eDoklady, která je digitální alternativou k fyzickému občanskému průkazu, si k 25. 5. 2026 do svých mobilních telefonů stáhlo již 1 000 088 uživatelů. Mobilní aplikaci, kterou spustila Digitální a informační agentura (DIA) v lednu 2024, si po dvou letech své existence v průměru stahuje 5000 nových uživatelů týdně. V České republice je registrovaných 48 568 ověřovatelů této aplikace, z nichž 7751 jsou orgány veřejné moci.

Konference ISSS 2026, která se pravidelně koná v Hradci Králové, otevřela tento týden diskusi o probíhajících klíčových změnách i novinkách v digitalizaci českého státu. Dvoudenní program se zaměřil na témata umělé inteligence, kyberbezpečnosti, sdílení dat, modernizace státních IT systémů a elektronizaci zdravotnictví. Program letošního ročníku přinesl tradičně také ocenění nejlepších projektů a řešení v oblasti eGovernmentu.

Krajský úřad Jihočeského kraje získal na konferenci ISSS v Hradci Králové ocenění Úřad 5.0 za rozvoj interního AI ekosystému. Ten zaměstnancům úřadu pomáhá při orientaci v agendách, práci s interními postupy, vyhledávání informací i při zpracování jednodušších správních rozhodnutí. Systém vznikl vlastními silami přímo na krajském úřadu a postupně se rozvíjí podle potřeb jednotlivých odborů.

Konference ISSS každoročně přivádí do Hradce Králové významné představitele české politiky, státní správy, samosprávy i soukromého sektoru, kteří společně určují směr digitalizace veřejné správy. Letošní 28. ročník, konaný 18. a 19. května 2026, nabídne více než 180 odborných přednášek zaměřených na aktuální témata, jako jsou využití umělé inteligence při práci s daty, kybernetická bezpečnost nebo moderní komunikace s občany.

Česká veřejná správa začne postupně fungovat podle nových pravidel správy dat, vycházejících z evropské legislativy. Nový zákon o správě dat a řízeném přístupu k datům byl zveřejněn ve Sbírce zákonů tento týden; pro občany znamená kvalitnější digitální služby, pro vědce a firmy bezpečný přístup k neveřejným informacím, které s nimi stát dosud neuměl efektivně sdílet.

Ve sbírce zákonů byl zveřejněn zákon o správě dat a řízeném přístupu k datům (zákon č. 60/2026 Sb.). Platit začne 27. května letošního roku a může jít o velký krok v tom, jak se ve státní správě bude nakládat s daty a jejich sdílením.

Ministerstvo životního prostředí zahájilo pilotní provoz online Katalog služeb. Tento centrální informační uzel na jednom místě přehledně popisuje kompletní spektrum služeb veřejné správy v agendách životního prostředí a ochrany přírody. Pomůže uživateli rychle zjistit, co, u koho, jakými způsoby lze vyřídit a co bude potřebovat k podání žádosti nebo oznámení. Katalog tak zjednodušuje komunikaci mezi občany a státem.

Sdílení praktických zkušeností v oblasti otevřených dat, budování datového portálu Data KHK a práce s daty veřejné správy byly hlavními tématy setkání náměstkyně hejtmana Královéhradeckého kraje Jany Hůlkové, analytického týmu kraje a zástupců města Pardubice v čele s primátorem Janem Nadrchalem.

Když se řekne zákon o právu na digitální služby (ZoPDS), řada lidí si vybaví elektronické formuláře. U samospráv se k tomu často přidá i pocit, že se jich to vlastně netýká. Jenže právě tato zjednodušená představa odvádí pozornost od podstaty. ZoPDS není zákon o formulářích, ale o tom, aby ve veřejné správě obíhala data, nikoli lidé. A to je téma, které se samospráv dotýká výrazně.

Počet datových schránek v České republice neustále roste. Nedávno byla zřízena datová schránka s pořadovým číslem 5 000 000 a zájem o ně roste i mezi nepodnikajícími fyzickými osobami, pro které je jejich zřízení a využívání dobrovolné. Celkově již bylo zřízeno 5 000 686 datových schránek a odesláno 1 570 451 312 datových zpráv. O datové schránky a jejich rozvoj se stará Digitální a informační agentura (DIA).

Digitální a informační agentura (DIA) v rámci třetího výročí svého vzniku představila své klíčové priority do konce roku. V rámci postupující digitalizace státní správy se DIA soustředí na koordinaci při zavádění zákona o právu na digitální služby do praxe, úspěšné technické zvládnutí podzimních komunálních voleb a spuštění Evropské peněženky digitální identity.

Komunální volby letos proběhnou 9. a 10. října, a poprvé s využitím nového informačního systému pro správu voleb (ISSV), který připravuje Ministerstvo vnitra. Pro přístup do tohoto systému budou muset mít všechny města a obce otevřený účet v novém centrálním autentizačním a autorizačním informačním systému (CAAIS) a nastaveny potřebné role. Zní vám to složitě? Není! CAAIS totiž nahrazuje dřívější systém JIP/KAAS, který města a obce dobře znají, neboť přes něj přistupují ke všem informačním systémům státní správy. A otevření účtu v CAAIS trvá jen pár minut.

První dubnový den spustil Liberecký kraj nové on-line Tržiště Libereckého kraje, které propojuje místní zemědělce a výrobce potravin se školními jídelnami a zařízeními sociálních služeb. Tato služba má ambici výrazně posílit odběr regionálních a čerstvých potravin, podpořit místní zemědělce a výrobce potravin a zároveň usnadnit plnění legislativních požadavků na kvalitu stravování ve veřejných institucích.

Někdy se změny ve veřejné správě oznamují hlasitě, novelami, metodickými pokyny, školeními, která zaplní sály. A jindy přijdou tiše, téměř nenápadně, ale o to zásadněji zasáhnou každodenní chod úřadů.

Česká informační agentura životního prostředí se 25. března 2026 zúčastnila konference GIS Setkání krajů a měst v Jihlavě, která se konala v budově Krajského úřadu Kraje Vysočina. Na akci poprvé veřejně představila průběžné výstupy připravovaného Geoportálu České republiky a zároveň otevřela diskusi se zástupci samospráv o jeho budoucím využití.

Dnes už k vytvoření realistické fotografie nepotřebujeme fotoaparát ani profesionální ateliér. Stačí napsat pár slov do nástroje umělé inteligence. Jak ale poznat, co je skutečné – a co jen digitální iluze?

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) povede unikátní česko-slovenský projekt s názvem Urbanity SmartForm, který do státní správy a samospráv přinese moderní digitální nástroje. Mezi hlavní novinky patří virtuální AI asistentka nebo unikátní „tržiště“ dobré praxe, které zabrání zbytečnému utrácení za duplicitní řešení. Projekt, v němž MMR poprvé figuruje jako vedoucí (lead) partner pro oba státy, byl oficiálně schválen k financování z programu Interreg.

Evropská regulace umělé inteligence už formálně běží, ale realita českých měst ji zatím dohání jen pomalu. RegHub konzultace mezi městy, kterou realizoval Svaz měst a obcí ČR pro potřeby Výboru regionů, ukazuje poměrně střízlivý obrázek: AI se ve veřejné správě používá, ale jinak, než s čím evropská regulace počítá.

V Česku roste jak využívání chytrých telefonů, tak samotného internetu. Bez internetového připojení zůstávají ve větší míře již jen domácnosti seniorů. Češi v evropském srovnání častěji nakupují, používají internetové bankovnictví a stále více i komunikují on-line s veřejnou správou. Význam digitálních technologií, především umělé inteligence, narůstá i v podnicích.

V Olomouci 10. března a v Praze 17. března probíhá konference Den malých obcí, která přináší informace užitečné pro správu a rozvoj obcí. Jedním z prezentujících a také z hlavních partnerů je společnost Epson.

65 % obyvatel České republiky dnes při komunikaci se státem preferuje digitální řešení, zároveň však klade důraz na zachování osobního kontaktu tam, kde je potřeba odborné poradenství. Mezi nejčastěji zmiňované digitální služby státu patří eRecept, ePortál ČSSZ, MojeDaně, Portál dopravy a Jenda; mezi službami, které zajišťuje Digitální a informační agentura (DIA), respondenti zmiňují datové schránky, CzechPOINT, Portál občana, edoklady a digitální identitu. Vyplývá to z pravidelného výzkumu vnímání digitalizace veřejné správy, který pro DIA realizovala agentura STEM/MARK.

Digitální a informační agentura (DIA) vydala svoji Zprávu o činnosti za rok 2025, ve které shrnuje rok, kdy se z „nového úřadu“ definitivně stal klíčový správce digitální infrastruktury státu. Dokument popisuje zásadní posuny a přínosy digitálních služeb, které DIA zajišťuje, od eDokladů a datových schránek až po přípravu Evropské peněženky digitální identity (EUDIW).

Kraj Vysočina jako Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví (NCPeH) spustil 26. února 2026 přeshraniční výměnu eReceptů s Rakouskem. V první fázi mohou pacienti vyzvednout rakouský eRecept ve vybraných lékárnách v České republice. Možnost výdeje českého eReceptu v rakouských lékárnách kraj připravuje. O termínu spuštění bude informovat.

Skutečně funkční digitalizace stavebního řízení je nezbytným předpokladem pro případné rušení stavebních úřadů a zároveň cestou, jak zabránit opakování chaosu, který stavebníci i úředníci zažili v minulém volebním období.

Česká republika patří mezi nejrychleji se zlepšující země v oblasti práce s veřejnými daty. Mezinárodní hodnocení OECD i Evropské komise potvrzují, že otevřená data se v Česku posunula od formální povinnosti k praktickému nástroji digitalizace státu. V OECD OURdata Index 2025 obsadilo Česko 6. místo v konkurenci 42 států, v Open Data Maturity reportu s výsledkem 94 % patří do elitní kategorie Trendsetterů, tedy těch států, které nastavují trendy.

Dnes překonal počet unikátních přihlášení fyzických osob do portálů státní správy digitální identitou milník 5 milionů. Počet prostředků digitální identity v České republice neustále roste, celkově nyní přesahuje 21 milionů. Z tohoto počtu zhruba jednu čtvrtinu představují státní identifikační prostředky a zhruba tři čtvrtiny ty nestátní.

Agentura CzechInvest spustila novou centrální databázi nemovitostí, která představuje dosud nejkomplexnější a technologicky nejvyspělejší nástroj pro vyhledávání podnikatelských a investičních příležitostí v Česku. Systém kombinuje pokročilý geografický informační systém, detailní technická i územní data a přímé zapojení regionálních investičních expertů. Výsledkem je vyspělá digitální infrastruktura, která zásadně zkracuje cestu od analýzy dat k finálnímu investičnímu rozhodnutí.

V krajském sídle v Jihlavě se začátkem února uskutečnila odborná konference zaměřená na umělou inteligenci ve veřejné správě a odolnost služeb eGovernmentu. Setkání odborníků z veřejného i soukromého sektoru připravil magazín Egovernment ve spolupráci s Krajským úřadem Kraje Vysočina.

Kraj Vysočina už od jejích počátků konferenci ISSS podporuje, letos se poprvé zapojuje jako pořadatel akce. Podívejte se na pozvánku od pana hejtmana Martina Kukly, který předestírá, jaká témata bude Kraj Vysočina na 28. ročníku konference prezentovat.

Digitální a informační agentura (DIA) na přelomu roku dokončila rozsáhlou modernizaci hardwarové infrastruktury základních registrů, jednu z nejvýznamnějších technologických investic posledních let. Projekt v hodnotě 236 milionů korun, realizovaný ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a technologickými partnery Asseco, Aricoma a ICZ, zásadně posiluje výkon, stabilitu i kybernetickou bezpečnost systémů, na nichž stojí digitální služby českého státu.

Mezi deset klíčových hrozeb, které budou v letošním roce formovat digitální bezpečnostní prostředí řadí společnost ComSource eskalace DDoS útoků, pokročilé ransomware kampaně využívající umělou inteligenci, rostoucí závislost na dodavatelských řetězcích, masivní nárůst deepfake technologií či cílené útoky na průmyslová prostředí a kritickou infrastrukturu.