Archiv článků (rubrika Ekonomika)
Cenová mapa nájemného poskytuje odhad výše nájemného v obcích a katastrálních územích České republiky.
Mapu zpracovává Ministerstvo financí 4× ročně.
Výstupy jsou prezentovány ve formě tabulky a dvou interaktivních map.
Hospodaření územní samosprávy za 11 měsíců letošního roku potvrzuje
trvalou tendenci, která je již několik let stále stejná – přebytek
hospodaření a klesající zadlužení. Je to rozdíl oproti výsledkům státního
rozpočtu, kde se vysoký deficit stává pravidlem a růst dluhu samozřejmostí.
Česká ekonomika se v loňském roce vrátila k růstu, který letos podle
nové makroekonomické predikce Ministerstva financí (MF) zrychlí o více než
procentní bod na 2,3 %. Meziroční inflace by se měla celý letošní rok
pohybovat v blízkosti 2 %. Díky přetrvávajícímu napětí na trhu práce a
klesající inflaci porostou reálné výdělky.
Územní rozpočty v listopadu 2024 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 71,6 mld. Kč. I přes pokračující růst příjmů došlo k meziročnímu poklesu přebytku rozpočtového hospodaření. Významný podíl na růstu příjmů měly vlastní příjmy územních rozpočtů, které posilují jejich finanční soběstačnost. Daňové příjmy také meziročně vzrostly, a to díky vyšším příjmům z DPFO. Naopak inkaso DPPO zaznamenalo pokles, což souviselo s loňskou vysokou srovnávací základnou. U daně z nemovitých věcí došlo k významnému nárůstu, což přineslo obcím další peněžní prostředky.
Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) podporuje požadavky Soudcovské unie ČR, která
upozorňuje na nepřijatelný způsob projednávání změn v oblasti odměňování
představitelů veřejné správy. Změny týkající se platů soudců byly součástí
návrhu zákona, k němuž byl dodatečně připojen přílepek týkající se
odměňování členů zastupitelstev. Takový postup SMO ČR považuje za nepřijatelný
a v rozporu s principy transparentního legislativního procesu.
Zefektivnění kontrolních postupů a zavedení principu jednotného auditu. To jsou
hlavní cíle návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí, který
dnes poslankyně a poslanci projednali v prvním čtení. Návrh zákona dále
významně snižuje administrativní zátěž orgánům veřejné správy, a to jak
zrušením duplicitních kontrol ministerstva financí a finančních úřadů, tak
centralizací interního auditu na úrovni správců kapitol státního rozpočtu.
Hejtmani odmítají návrh vlády na převod financování nepedagogických
pracovníků a požadují zajištění financí na opravy silnic II. a
III. tříd.
Účetnictví veřejného sektoru má svá specifika a pro obce představuje klíčový
nástroj transparentního hospodaření s veřejnými prostředky. Zatímco
podnikatelé sledují především zisk, obce musí dbát na efektivní správu majetku a
zodpovědné nakládání s prostředky svých občanů.
Podle § 19 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech se dotace ze
státního rozpočtu do rozpočtů obcí, s výjimkou dotačních investičních
akcí, poskytují prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné
obce, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
V období deseti měsíců za posledních 12 let vykázala územní
samospráva deficit rozpočtu pouze jednou, a to v roce 2020 ve výši 1 %
celkových příjmů. V průměru každý rok obce a kraje odložily stranou 4 %
celkových příjmů. Jejich rozpočtové hospodaření se tak značně odchyluje od
obecně uznávaného principu správného fungování ve veřejném sektoru, které
předpokládá vyrovnaný rozpočet v delším období.
Poslanci dali zelenou novele zákona o majetku České republiky, která
zjednoduší a zpřehlední proces převodů nepotřebného nemovitého majetku mezi
státem a územními samosprávnými celky (obce a kraje). V rámci hlasování ve
sněmovně byl přijat senátní pozměňovací návrh, který odstranil nežádoucí
výkladové nejasnosti. Nová právní úprava zajistí obcím a krajům informovanost
o plánovaném zcizení nepotřebného majetku na jejich území a rovněž jim
v případě zájmu usnadní jeho převod. Novela nyní zamíří k podpisu
prezidenta republiky.
Pardubický kraj dlouhodobě upozorňuje na nerovné nastavení rozpočtového určení
daní, kdy se od sebe jednotlivé stejně velké kraje liší částkou až jedné
miliardy korun. Hejtman Martin Netolický proto dlouhodobě upozorňuje na nutnost změny
nastavení, ke které však prozatím bohužel nedošlo. Projednávání novely bylo
přerušeno v 1. čtení v Poslanecké sněmovně a není tak jisté, jaký
bude další vývoj.
Územní rozpočty v říjnu 2024 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 51,8 mld. Kč. Pomalejší růst příjmů a rychlejší tempo růstu výdajů vedlo k tomu, že se výsledek hospodaření meziročně snížil. Vlastní příjmy územních rozpočtů však zaznamenaly solidní růst, což opět posílilo jejich finanční soběstačnost.
Ministerstva financí a pro místní rozvoj zahájí revizi výdajů v oblasti
regionální politiky. Cílem je zjistit, zda jsou dotační prostředky státního
rozpočtu alokovány efektivně a účelně a zda odpovídají vládní politice
i potřebám daných regionů. Jedná se o třetí projekt agendy revize
výdajů, která je jedním z bodů programového prohlášení současné vlády.
Schodek státního rozpočtu dosáhl v minulém roce 271,4 mld. Kč,
oproti schválenému plánu 282 mld. Kč. I přes mírné meziroční
zlepšení v rozsahu 17 mld. Kč, jde v nominálním vyjádření
o pátý nejhlubší schodek v historii České republiky. Příznivější je
pohled na schodek státního rozpočtu v poměru k HDP, který se od covidových
maxim 6,5 % snížil v minulém roce zhruba na polovinu.
Potřeba reformy systému finanční kontroly ve veřejných financích se objevovala již v minulých letech. Opakované pokusy o přijetí nové právní úpravy však zůstávaly neúspěšné, ať už z důvodu politické nejednotnosti, nedostatku konsensu ohledně rozsahu reformy, nebo obav z komplikací při implementaci nových pravidel do praxe. Stávající zákon o finanční kontrole se tak nadále využíval, přestože v mnoha ohledech neodpovídal požadavkům moderní správy veřejných prostředků.
Správa finančních prostředků představuje pro města a obce zásadní výzvu.
Zatímco běžní občané zpravidla důvěřují bankovním vkladům do zákonných
pojistných limitů, samosprávy hospodařící s výrazně vyššími objemy peněz
musí volit mnohem sofistikovanější přístup k ochraně a zhodnocení svých
financí.
V české legislativě doposud neexistuje právní úprava regulace kryptoměn.
Klíčový zákon o digitálních financích, doposud nebyl schválen Parlamentem
ČR, což znamená, že uživatelé těchto alternativních měn postrádají adekvátní
právní ochranu a stabilitu finančního prostředí.
Územní samosprávy obcí a krajů vykázaly koncem září letošního roku příjmy
ve výši 648 mld. Kč a prokázaly výdaje v rozsahu
570 mld. Kč. Koncem třetího čtvrtletí jim tak zbylo 78 mld. Kč.
Objem příjmů a výdajů se meziročně prakticky nezměnil. Přebytek rozpočtu
samospráv se na jejich příjmech podílel 12 % letos i loni. Je to více než
v předchozích čtyřech letech. Ačkoliv se objem investičních dotací se
meziročně o 9 % snížil, kapitálové výdaje naopak vzrostly, a to
o 3 %.
Novela zákona o dani z přidané hodnoty, která vstoupí v účinnost
od 1. ledna 2025, přináší také zásadní změnu v oblasti uplatňování
daňových odpočtů u nezaplacených pohledávek. Nová povinnost, kterou zákon
zavádí, je povinnost opravit a snížit odpočet daně v případě, že plátce
pohledávku zcela neuhradil do posledního dne šestého kalendářního měsíce
následujícího po měsíci, kdy se stala splatnou. Zjednodušeně, pokud tedy někdo
dluží po splatnosti déle než půl roku, musí opravit a snížit odpočet DPH.
Vlivem inflace a postupné valorizace cen se řada plátců daně z přidané
hodnoty (DPH) stala povinně měsíčními plátci DPH, ačkoliv rozsah jejich činností
se nijak nezměnil. Vlivem postupné valorizace cen docházelo k postupnému
překračování hranice pro zdaňovací období kalendářní měsíc ze zdaňovacího
období kalendářní čtvrtletí u stále většího počtu plátců DPH.
V důsledku této změny tak u těchto plátců došlo ke zvýšení
administrativní zátěže, aniž by došlo k rozšíření rozsahu jeho činnosti.
Sdružení místních samospráv ČR upozorňuje na problematické aspekty státního
rozpočtu pro rok 2025, a to zejména na riziko chybějících prostředků pro
financování platů nepedagogických zaměstnanců škol a školských zařízení.
Územní rozpočty dosáhly k září 2024 mimořádně pozitivních výsledků, přičemž stabilní růst příjmů a efektivní řízení výdajů zajistily rekordní přebytky hospodaření. Kraje vykázaly meziroční růst salda rozpočtu a dosáhly historicky nejlepšího výsledku hospodaření. Obce, ačkoliv čelily poklesu salda ve srovnání s předchozím rokem, stále zaznamenaly druhý nejvyšší přebytek hospodaření od roku 2013.
Očekávaný nový zákon o účetnictví, který měl být podle plánů
ministerstva financí účinný od 1. ledna 2025, bude nejdříve účinný až od
roku 2026, i když se lze domnívat, že pravděpodobná účinnost bude až od roku
2027. Tento zákon přinese zásadní koncepční změny v české účetní
legislativě včetně souvisejících daňových a právních předpisů, které si
vyžádají investice nejen do vzdělávání účetních, ale i do účetních
systémů.
Státní rozpočet na rok 2025, zahrnující rekordní investice do dopravní
infrastruktury, zvýšené výdaje na vzdělávání, vědu i obranu a výdaje na
řešení následků zářijových povodní, byl dnes ve třetím čtení schválen
Poslaneckou sněmovnou a nyní čeká na podpis prezidenta republiky. Poslanci schválili
celkem 11 pozměňovacích návrhů, schodek rozpočtu zůstal nezměněn na úrovni
241 mld. Kč.
Sdílené daně, tedy výnosy tří daní (obou daní z příjmů a daně
z přidané hodnoty), o které se dělí stát s územními samosprávnými
celky, jsou nejdůležitějším příjmem v rozpočtech obcí. Pokud upravíme
příjmy krajů o neinvestiční dotace, jejichž největší část předávají
kraje školám a školským zařízením různých zřizovatelů, pak to platí i pro
rozpočty krajů.
Územní rozpočty včetně zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) vykázaly ke konci roku 2023 dluh ve výši 91,9 mld. Kč, což je o 6,7 % (o 6,5 mld. Kč) méně než v roce předchozím. Dluh se snížil na úrovni obcí (o 10 %, tj. o 7,1 mld. Kč) a dobrovolných svazků obcí (o 7,8 %, tj. o 154 mil. Kč), naopak u krajů mírně vzrostl (o 2,7 %, tj. o 686,2 mil. Kč).
Připravovaná novelizace zákona o dani z přidané hodnoty (DPH) přinese
od roku 2025 významné změny, které se mohou dotknout zejména malých obcí a jejich
finančního hospodaření. Dosavadní praxe, umožňující realizaci některých
projektů bez zatížení DPH může doznat podstatných úprav.
Nové, neotřelé, to tady ještě nebylo – téma kapitálové investice obcí a
efektivní nakládání s finančními prostředky. Obec řádným hospodářem, to
byl název konference, kterou uspořádal včera Svaz měst a obcí ČR v Pražském
kongresovém centru.
Propočtová daňová predikce Ministerstva financí
Poslanci začínají projednávat návrh zákona na změnu rozpočtového určení
daní pro kraje. Jedním z iniciátorů změny, je Pardubický kraj a hejtman Martin
Netolický. Kraj totiž dlouhodobě patří mezi výrazně znevýhodněné proti krajům
se stejným počtem obyvatel.
Premiér Petr Fiala nastínil možnost, že by Česko mohlo v dohledné době
(příští volební období) dohnat úroveň německých mezd. Při pohledu na poslední
čísla z domácí ekonomiky a aktuální trendy se to zdá být jako nápad
z říše snů. To však neznamená, že vláda nemůže pro rychlejší růst mezd
udělat řadu užitečných věcí.
V rámci financování obcí má Praha specifické postavení. Získává příjmy
nejen jako obec, ale i jako kraj. Navíc má zvláštní (zdaleka nejvyšší)
koeficient pro výpočet jejího podílu na objemu sdílených daních určeného pro
obce. Sdílené daně přitom tvoří nejdůležitější příjmovou položku místních
samospráv.
Jak se již stalo dobrým zvykem, sešla se Rada Pardubického kraje s poslanci a
senátory zvolenými v rámci Pardubického kraje. Mezi projednávanými tématy byla
změna rozpočtového určení daní pro kraje, financování nepedagogických
pracovníků, příspěvek Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic
II. a III. tříd, ale také například záměr rušení některých poboček
Úřadů práce v území.
Obce a kraje vykázaly za osm měsíců letošního roku příjmy ve výši
569,9 mld. Kč a jejich výdaje dosáhly 509,6 mld. Kč. Letošní rok
se tak od těch předchozích nelišil. Jejich souhrnné příjmy se letos zvedly stejně
rychle jako výdaje, a tak byl přebytek rozpočtu ve výši 60,4 mld. Kč
stejný jako o rok dříve. Stejně jako loni se na příjmech podílel 11 %.
Zefektivnění kontrolních postupů a zavedení principu jednotného auditu. To jsou
hlavní cíle návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí, který na
svém dnešním zasedání schválila vláda. Návrh zákona dále významně snižuje
administrativní zátěž orgánům veřejné správy, a to jak zrušením duplicitních
kontrol Ministerstva financí a finančních úřadů, tak centralizací interního auditu
na úrovni správců kapitol státního rozpočtu. Kabinet Petra Fialy tak splnil další
úkol ze svého programového prohlášení.
Jubilejní, již šedesátý Den malých obcí se uskutečnil v Olomouci
31. října a stejný program proběhne dnes v pražské hale
O2 Univerzum. Moravského setkání se zúčastnilo více než 350 starostek a
starostů, kteří vyslechli obsahově bohatý program a seznámili se s nabídkou
více než čtyřiceti firem, nabízejících obcím své produkty a služby.
Žebříček Economic Freedom of the World 2024 publikoval v říjnu
Institut liberálních studií (ILS) ve spolupráci s kanadským Fraser Institutem.
Studie, která byla poprvé vydána v roce 1996, měří ekonomickou svobodu –
možnost jednotlivců činit vlastní ekonomická rozhodnutí – na základě
analýzy několika ukazatelů, mezi které patří regulace, velikost vlády, vlastnická
práva, vládní výdaje a daně.
V srpnu 2024 vykázaly územní rozpočty přebytek ve
výši 60,4 miliardy korun, což představuje druhý nejvyšší přebytek
v historii. Tento výsledek odráží velmi dobrou finanční situaci územních
samospráv, přičemž hlavní zásluhu na tom mají rostoucí vlastní příjmy.
Nejvýraznější růst byl zaznamenán u nedaňových příjmů, které meziročně
překonaly růst daňových příjmů, a to z důvodu výplaty věřitelů
Sberbank CZ. Investiční aktivita územních rozpočtů se meziročně zvýšila,
což je pozitivní zpráva pro rozvoj regionů. Spolu s tím vzrostl i objem
přijatých investičních dotací, které krajům a obcím poskytují finanční podporu
pro realizaci klíčových projektů.
Ministerstvo financí podává Souhrnnou zprávu o výsledcích přezkoumání hospodaření územních celků, městských částí hl. m. Prahy, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti za rok 2023.
V ČR v současné době neexistuje ucelená právní úprava kryptoměn,
neboť zákon o digitálních financích dosud nebyl schválen Poslaneckou
sněmovnou. V českém právním prostředí tedy není dosud stále stanovena
řádná právní ochrana uživatelů kryptoměn a zajištěna stabilita tohoto
finančního prostředí.
Vláda Petra Fialy slibuje, že do konce roku schválí novelu, která se týká
rozpočtového určení daní (RUD) pro obce a kraje. Podle ministra dopravy Martina Kupky
by změna měla být schválena před začátkem prosince. Vláda na novelu spěchá mimo
jiné kvůli penězům na nepedagogické pracovníky. Opozice upozorňuje na problémy
novely a argumentuje tím, že novela zvýhodňuje Prahu a Brno na úkor nejmenších
obcí.
Na ministerstvu financí proběhlo v pořadí již třetí jednání
pracovní skupiny pro řešení povodňových škod, jejíž koordinací byl pověřen
ministr financí Zbyněk Stanjura. „Všechny podpůrné programy jak pro občany, tak
pro podnikatele a firmy jsou už v běhu anebo se připravují. Dnes jsme je
s ostatními resorty detailně prošli tak, aby žádosti nebyly byrokraticky
náročné. Hledáme také řešení, aby se peníze mohly čerpat co nejrychleji,“
řekl ministr financí po schůzce. Škody jen na majetku státu jsou podle jeho
odhadu 25–30 miliard korun.
Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků 5.6 Odměňování členů zastupitelstev
obcí podle právního stavu k 1. červenci 2024.
Vláda loni hospodařila s větším schodkem než ta Babišova v roce 2020,
tedy v prvním roce covidové pandemie. Vyplývá to z dat, která zveřejnil
Český statistický úřad na základě konzultace s Eurostatem v rámci
takzvané notifikace.
Ministerstvo financí zveřejňuje postup k zajištění jednotného zatřídění
výdajů, příjmů a přijatých půjčených peněžních prostředků územních
rozpočtů souvisejících s odstraňováním následků škod způsobených tlakovou
níží Boris.
Rada kraje vzala na svém pondělním jednání na vědomí závěry přezkoumání
hospodaření Libereckého kraje k srpnu roku 2024, které vypracovalo Ministerstvo
financí. Výsledek je pro Liberecký kraj kladný. Libereckému kraji je přidělen
mezinárodní rating na úrovni A1 a národní rating na úrovni stupně Aa2.cz, se
stabilním výhledem. Kraj již také zná výsledky hospodaření za prvních devět
měsíců letošního roku.
Poslanecká sněmovna schválila 1. října 2024 novelu zákona o státním
rozpočtu roku 2024, která navýšila povolené výdaje státu
o 30 mld. Kč na sanaci povodňových škod v zasažených regionech.
Novela byla projednána ve stavu legislativní nouze, aby se peníze na obnovu
infrastruktury a majetku dostaly co nejrychleji k těm, kteří pomoc po povodních
potřebují.
Na Ministerstvu financí proběhlo další jednání pracovní skupiny pro řešení
povodňových škod. Hlavním tématem debaty ministrů byla pomoc občanům a malým a
středním podnikům, které zářijová povodeň zasáhla.
Po volbách do krajských zastupitelstev a stojíme na počátku nového období. Ve
volbách zvítězilo hnutí ANO v deseti krajích ze třinácti. V kolika se
však ujme vlády, to ukáže povolební vyjednávání. Na volebních výsledcích
Jihočeského, Jihomoravského a Libereckého kraje se ukázalo, že silná osobnost
úspěšného hejtmana může ovlivnit voliče, kterých však tentokrát nebylo
příliš, účast 32,9 % je druhá nejnižší z dosavadních sedmi krajských
voleb. Kromě katastrofálního propadu Pirátů se ovšem nic zásadního nestalo.
Podívejme se však na některá čísla rozpočtového hospodaření krajů
v minulém období.