Archiv článků (rubrika Ekonomika)

Rozpočtové hospodaření krajů a obcí v prvním pololetí letošního roku skončilo, jak jinak než přebytkem, který o 35 % překonal kladné saldo rozpočtu za stejné období loňského roku. Jejich souhrnné příjmy dosáhly 458,8 mld. Kč, celkové výdaje pouze 376,1 mld. Kč.

Obce a města v Česku podporují podnikání na svém území. Je to pravda? Mají k tomu uzemní samosprávy dostatečnou motivaci? A je to v jejich zájmu? To jsou otázky k zamyšlení, ale v tomto textu se jim věnovat nebudeme. Přesto chceme v této souvislosti představitelům více než šesti tisíc obcí podat základní a souhrnné informace o podnikatelské sféře na našem území.

Výrazné navýšení peněz na vzdělávání i vědu a výzkum, rekordní investice především do dopravní infrastruktury. Všechny tyto vládní priority zohledňuje návrh státního rozpočtu na rok 2025, který odeslalo Ministerstvo financí k projednání vládě. Návrh navíc dodržuje plánovaný deficit ve výši 230 mld. Kč, a snižuje ho tak meziročně o 22 mld. Kč.

Územní rozpočty jsou v polovině roku ve výborné finanční kondici, o čemž vypovídá i historicky nejvyšší přebytek hospodaření. Zatímco obce hospodařily s meziročně vyšším přebytkem rozpočtu o 6 mld. Kč, tak kraje meziročně zaznamenaly růst dokonce o 14,6 mld. Kč. Nejedná se však o výjimečnou situaci, neboť velmi dobré výsledky hospodaření územní rozpočty soustavně vykazují již od počátku letošního roku. Důvodem je dynamický růst příjmové strany územních rozpočtů způsobený meziročním růstem jejich vlastních příjmů a zároveň pomalý růst výdajů vyvolaný meziročním poklesem běžných výdajů.

Zveřejňujeme stanovisko Ministerstva financí ČR – odboru Financování územních rozpočtů, k vymezení základních principů rozpočtového zatřídění dotací poskytovaných na úhradu paušálních výdajů realizovaných územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí.

Průměrná míra inflace dosáhla loni v České republice úrovně 12 % a byla tak druhá nejvyšší v Evropské unii. Druhá nejvyšší v EU byla i rychlost zadlužování Česka. Za poslední tři roky se veřejný dluh navýšil o dalších 50 % a loni přesáhl hranici tří bilionů korun. Hrubý domácí produkt (HDP) ČR reálně poklesl o 0,3 % a tvorba hrubého kapitálu o 6,8 %. Evropským premiantem je však ČR v nízké míře nezaměstnanosti. Loni nezaměstnanost v ČR dosáhla 2,6 %, zatímco evropský průměr činil 6,1 %. Konstatuje to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém „Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2023“.

V době, kdy se mnohé obce potýkají s napjatými rozpočty a rostoucími náklady, se otázka úspory provozních výdajů stává stále naléhavější. Ačkoli každá obec má svá specifika, existují osvědčené strategie, které mohou vést k významným úsporám bez nutnosti omezovat klíčové služby pro občany.

Ve snaze naplnit své programové prohlášení v oblasti financování územně samosprávných celků předložila vláda Parlamentu ČR návrh na zásadní změnu financování krajů, který aktuálně projednává Poslanecká sněmovna (ST: 701).

Rozpočet územní samosprávy, kam se řadí rozpočty obcí a krajů, vykazuje setrvale již řadu let přebytek. To neznamená nic jiného, než že každý rok utratí obce a kraje méně peněz, než kolik jich mají v rozpočtu k dispozici. Minimálně v letech 2020 až 2023 rostly úspory obcí a krajů, měřené objemem peněz na jejich bankovních účtech, rychleji než objem příjmů. V roce 2023 se meziročně celkové příjmy územní samosprávy zvedly o 13 %, avšak objem peněz na bankovních účtech stoupl o 19 %. Míra úspor územních samospráv, daná poměrem jejich vkladů k příjmům, se mezi rokem 2020 a 2024 zvýšila o šest procentních bodů na 57 %.

Rating je jednou z možností, jak hodnotit hospodaření obcí. Přidělení jednoho z ratingových stupňů poukazuje na to, do jaké míry využívá obec své finance efektivně, jak je na tom z hlediska stability svého fungování a zda je schopná dostát svým závazkům.

V prvním pololetí letošního roku přijelo do hromadných ubytovacích zařízení ve středních Čechách téměř 566 tisíc návštěvníků, což bylo nejvíce od roku 2012, a zároveň o jednu sedminu více, než kolik přijelo v období před pandemií koronaviru. V porovnání se stejným obdobím loňského roku se ubytovalo o 19 tisíc hostů více. Většinu návštěvníků tvořili tuzemští hosté. Ze zahraničních návštěvníků přijelo nejvíce hostů z Německa, Slovenska, Polska a Rakouska.

Během druhého čtvrtletí letošního roku přijelo do tuzemských hotelů, penzionů a dalších hromadných ubytovacích zařízení celkem 6 mil. hostů. Celkem 54 % (3,2 mil.) tvořili domácí turisté, 46 % (2,8 mil.) pak návštěvníci ze zahraničí. Tuzemsko si v průběhu dubna-června 2024 nejčastěji vybírali jako svou dovolenkovou destinaci cestovatelé ze sousedních zemí (Německo - 631 tis, Polsko – 253 tis. a Slovensko - 247 tis. lidí). Ve větším počtu dorazili také turisté z USA (161 tis.) a Velké Británie (121 tis.). Počet zahraničních návštěvníků, kteří se ubytovali v některém z hromadných ubytovacích zařízení v meziročním srovnání vzrostl o 9,3 %, v případě domácích hostů pak klesl o 1,4 %. Meziročně stoupl i počet přenocování (o 0,9 %) na celkových 13,9 milionu nocí. Květnové Mistrovství světa v ledním hokeji se odrazilo v návštěvnosti zejména v Moravskoslezském kraji a Praze.

Aršík poštovních známek vydaný Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) v emisi Shakespearovské hry obsadil společné první místo na prestižní soutěži „Premio Internazionale d'Arte Filatelica“ v italském Asiagu a stal se také nejkrásnějším aršíkem za rok 2023.

Nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026 stanovuje jeden z klíčových parametrů valorizačního mechanismu minimální mzdy. Její výše by se měla na základě tohoto návrhu pohybovat přibližně na úrovni 42,2 % průměrné mzdy v roce 2025 a 43,4 % průměrné mzdy v roce 2026. Minimální mzda by tak podle současné predikce mohla dosáhnout 20 600 Kč v roce 2025 a 22 100 Kč v roce 2026. To představuje výrazný nárůst oproti současné výši minimální mzdy 18 900 Kč. Návrh nyní MPSV předkládá do meziresortního připomínkového řízení.

Vesnické prodejny v posledních letech zavírají po celé republice. Nejrychleji mizí z malých vesnic, ale čím dál častěji také z těch větších. Mnoho obchodů přebírají samotné obce, které však musí dotovat vysoké provozní náklady. Tento trend se snaží zvrátit táborská rodinná firma poskytující bezobslužnou technologií CONTIO již pro bezmála 100 prodejen.Vesnické prodejny v posledních letech zavírají po celé republice. Nejrychleji mizí z malých vesnic, ale čím dál častěji také z těch větších. Mnoho obchodů přebírají samotné obce, které však musí dotovat vysoké provozní náklady. Tento trend se snaží zvrátit táborská rodinná firma poskytující bezobslužnou technologií CONTIO již pro bezmála 100 prodejen

Jak dlouho budou ještě územní samosprávy spíše spořit než investovat, by bylo možné se zeptat po zveřejnění zprávy o hospodaření obcí a krajů za první třetinu letošního roku. Příjmy se koncem dubna za uvedené období meziročně zvedly 8× rychleji než výdaje a saldo jejich rozpočtů se více než zdvojnásobilo. Zvýšil se objem peněz, které mají samosprávy na bankovních účtech a v případě obcí byl jejich růst značný, přičemž jejich dluh se naopak snížil.

Česko pokračuje v budování ropné nezávislosti na ruské ropě. Práce na projektu TAL-PLUS, který zajistí Česku dodávky až čtyř milionů tun ropy ročně navíc, jsou v plném proudu. Technické úpravy na ropovodu TAL se naplno rozběhly v rakouském Grubenu a italském Terstu. Na obou místech se instalují nová čerpadla, které zajistí navýšení přepravní kapacity TAL.

Koncem června Český statistický úřad zveřejnil čísla o vývoji počtu obyvatel České republiky za rok 2023. Obyvatel přibylo. Ovšem díky migraci, počet živě narozených dětí se naopak o víc než 10 % snížil a je tak nejmenší za posledních 22 let. Řada firem, a především politiků, si klade otázky, zda budeme mít v České republice dostatek pracovních sil. Zda nejsou zjištění alarmující. A ona svým způsobem jsou. Ovšem z mého pohledu více pro stát než pro firmy jako takové.

Územní rozpočty pokračují na konci dubna letošního roku v generování rekordních přebytků. O dobré finanční kondici vypovídá přebytek hospodaření, který dosáhl 29,8 mld. Kč. Pozitivní situace krajů a obcí je podpořena cenovou stabilitou a prosperitou tuzemské ekonomiky. Ekonomické oživení ve spojení s růstem mezd se pozitivně promítlo do zvýšeného inkasa daní z příjmů a DPH. To vedlo k posílení růstu vlastních příjmů krajů a obcí, které tvoří většinu příjmů územních rozpočtů. Růst se týkal i strany nedaňových příjmů. K oslabení došlo pouze u neinvestičních transferů přijatých územními rozpočty. Významný růst byl zaznamenán naopak u investičních transferů, které meziročně rekordně vzrostly. Navzdory tomu investiční aktivita u krajů meziročně klesla.

V letošním roce by se měl výnos daně z nemovitých věcí značně zvýšit. Ve snaze konsolidovat státní finance požaduje vláda, aby obce zvýšily základní sazbu této daně o 80 %. Pravděpodobně ne všechny obce tuto daň zvýší, některé mohou růst základní sazby daně kompenzovat snížením koeficientů. Podívejme se, jak je tato daň pro příjmy obcí významná a jak se její výnos v čase měnil.

Za tři měsíce letošního roku získaly územní samosprávy do rozpočtu 224,2 mld. Kč, což je o 6 % více než ve stejném období loňského roku. Výdaje se však meziročně o 18 % snížily na 153,7 mld. Kč. Na meziročním zvýšení příjmů o 12,1 mld. Kč participovaly nejvíce nedaňové příjmy (růst o 8,7 mld. Kč), daňové příjmy přispěly 6,7 mld. Kč a investiční dotace pak 2,8 mld. Kč.

Ministerstvo financí obdrželo dotazy ke zveřejnění schváleného rozpočtu a k možnosti občanů územního samosprávného celku (ÚSC) nahlížet do rozepsaného rozpočtu.

Závěry přezkoumání hospodaření Libereckého kraje za rok 2023, které vypracovalo Ministerstvo financí, jsou veskrze pozitivní. Z analýzy vyplývá, že kraj hospodařil výborně a nebyly zjištěny žádné chyby a nedostatky. Dokazuje to i analýza ratingové společností Moody’s Public Sector Europe – Moody´s Investors Service EMEA Limited. Na základě ní byl Libereckému kraji přidělen mezinárodní rating A1 a národní rating Aa2.cz – původně s negativním výhledem ze srpna roku 2023, který se nicméně v průběhu prosince loňského roku 2023 změnil na výhled stabilní.

Ministerstvo financí vydalo aktuální Zprávy pro finanční orgány obcí a měst. Jedná se o první Zprávy, vydané v letošním roce a obsahují informace o poskytnutí stravenky členům okrskové volební komise, odpověď na dotaz, který se týká osvobození daru z FKSP od daně z příjmů, a také se odpovídá na dotaz k podobě schvalovaného rozpočtu obce.

Liberální institut vyhlašuje Den daňové svobody již 25 let. V letošním roce je Den daňové svobody o dva kalendářní dny dříve než loni. Musíme vydržet ještě téměř jeden měsíc a po 11. červnu 2024 již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 162 dní, pracujeme pouze pro stát.

Sdružení místních samospráv ČR zveřejnilo na svém webu novou kalkulačku, ve které si může každý spočítat, jak se konkrétních obcí dotkne Ministerstvem financí navrhovaná změna zákona o rozpočtovém určení daní.

Na tiskové konferenci 16. 5. 2024 v Seči, při příležitosti Právní konference, představil předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a starosta města Kyjov František Lukl návrh Svazu ke změně rozpočtovému určení daní (RUD), jež vláda schválila dne 7. 5. 2024. O něm bude vedení Svazu jednat v příštích dnech na ministerstvu financí. Návrh Svazu nezasáhne do státního rozpočtu, a přitom přinese finanční přínos všem obcím.

Česká ekonomika se v minulém roce pohybovala na hraně recese. V roce 2023 hrubý domácí produkt klesl o 0,3 %, letos však podle predikce vzroste o 1,4 % a v příštím roce o 2,6 %. Inflace se po většinu roku 2024 bude držet pod 3 %, v roce 2025 pak klesne ke 2 %. Díky přetrvávající silné poptávce po práci a poklesu inflace dojde k obnovení růstu reálných mezd. Hospodářský růst v eurozóně bude i letos nevýrazný, v příštím roce by však mohl zrychlit na 1,4 %.

Sdružení místních samospráv ČR se otevřeným dopisem obrací na premiéra Petra Fialu kvůli návrhu Ministerstva financí na změny v zákoně o rozpočtovém určení daní. Konkrétně jde o změnu zdroje dat o počtu obyvatel, podle nichž se vypočítává podíl samospráv na sdílených daních.

Situace se opakuje již několik let. Samosprávy odešlou v únoru výkazy a na začátku března se objeví informace, komentáře a úvahy, jak je možné, že státní rozpočet vykazuje schodek a obce (a kraje) přebytek. Označení dobrý hospodář se postupně mění na škudlil a „investicbojný“.

Podle publikovaných údajů do konce února letošního roku získaly územní samosprávy, tedy kraje, hlavní město Praha a všechny ostatní obce a města, do svých rozpočtů celkem 133,8 mld. Kč, a to je o 7,2 mld. Kč, resp. o šest procent více než ve stejném období loňského roku.

Vláda schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), jejímž cílem je nejen posílení daňových příjmů krajů, ale hlavně vyšší transparentnost při přerozdělování sdílených daní. Parametry jejich nového propočtu mezi jednotlivé kraje respektují návrh Asociace krajů ČR, který byl akceptován výraznou většinou členů.

Sdružení místních samospráv zásadně nesouhlasí se změnou zdroje dat o počtu obyvatel pro účely výpočtu podílu obcí. Tato změna poškodí až 5800 malých obcí.

Počet obyvatel zamíchá s výší přerozdělení daní (RUD) pro kraje i města. Novela rozpočtového určení daní, která primárně cílí na kraje, s sebou přináší skryté nebezpečí pro obce.

Ministerstvo financí předložilo pro informaci Vládě ČR Zprávu o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2023 na schůzi dne 24. dubna 2024. Zpráva byla předložena v souladu s ustanovením § 22 odst. 1 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.

Jedním z důležitých argumentů podporujících členství České republiky v EU je možnost využívat finanční prostředky z Evropských fondů, které dlouhodobě převyšují objem finančních příspěvků, jež musíme jako členský stát do rozpočtu Unie povinně odvádět. Evropské fondy představují klíčový nástroj hospodářské politiky EU. Jako důležitý prvek evropské ekonomické integrace slouží k přerozdělení finančních prostředků za účelem snížení ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a mezi jednotlivými regiony EU.

Česko bylo loni devátou nejméně zadluženou zemí Evropské unie. Tak špatně na tom předtím bylo naposledy v krizovém roce 2013. Naopak nejlepších výsledků v tomto miléniu dosahovalo v letech 2016 až 2020, kdy bylo soustavně čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU (viz graf).

Vláda na svém zasedání schválila Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na roky 2025 až 2027 a k ní přiložený Konvergenční program České republiky (duben 2024). Strategie bude závazným vodítkem při přípravě návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů.

České obce získávají z daní a odvodů výrobních závodů na svém území násobně méně než obce v Německu. Na lepší příjmy si přijdou i obce v Rakousku. Důvodem je složení a rozdělení daňových výnosů, o jehož změnách se nyní v Česku jedná. V tuzemsku si bere zdaleka nejvíc stát a obec je nucena těžit z daně z nemovitosti, což Česko znevýhodňuje v soutěži o investice. Vyplývá to ze studie společnosti KPMG.

Jihomoravský kraj dostal od ministerstva financí k připomínkování pozměněný návrh, který upravuje financování krajů. Výpočet pro jižní Moravu zůstává stejný – koncové číslo je ale díky aktuálním ekonomickým predikcím vyšší – polepšit by si kraj měl oproti roku 2024 o 2,8 miliardy korun.

Zhruba před rokem byla v plném proudu debata kolem konsolidačního balíčku, který přinášel řadu změn v zájmu stabilizace veřejných rozpočtů. Z pohledu obcí a měst se největší pozornost soustředila na změnu daně z nemovitých věcí, jejíž výnos je výhradním příjmem obcí. Návrh totiž předpokládal dvojnásobné zvýšení daně, přičemž zvýšený výnos se měl stát příjmem státu.

Hospodaření územních rozpočtů se nachází na počátku roku 2024 prozatím v nejlepší kondici za poslední dekádu. Zatímco se v minulém roce do hospodaření územních rozpočtů promítaly důsledky invaze ruských vojsk na Ukrajinu, a to v podobě výdajů na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, nebo energetická krize a inflace, tak v letošním roce se očekává oživení ekonomiky a udržení inflace kolem inflačního cíle České národní banky.

Sdružení místních samospráv ČR nebude členským obcím vydávat plošné doporučení ohledně snížení daně ze zemědělské a lesní půdy prostřednictvím koeficientů. K tomuto kroku před časem vyzvala SMS ČR Asociace soukromého zemědělství ČR.

V uplynulém roce hospodařila Praha, kraje a ostatní obce se značným přebytkem. To ostatně naznačovaly již údaje za 11 měsíců loňského roku. Hospodaření územní samosprávy v loňském roce nevybočilo z trendu, který je patrný minimálně v posledních deseti letech. Charakterizují jej vyšší příjmy než výdaje a s tím spojený značný růst úspor.

Moravskoslezský kraj připravuje pádné argumenty do vnějšího připomínkového řízení ke změně zákona k rozpočtovému určení daní pro kraje (RUD). Nový návrh RUD, který schválila 14. března Rada asociace krajů, významně znevýhodňuje Moravskoslezský kraj. Proto se bude bránit. Tento návrh již byl odeslán Ministerstvu financí ČR a nyní prochází legislativním procesem, připomínkové řízení by mělo být v první polovině dubna součástí přípravy změny zákona.

Jak má probíhat předběžná řídicí kontrola u finančních operací, kdy rozpočet územního samosprávného celku zprostředkovává vztah k jinému veřejnému rozpočtu nebo Národnímu fondu?

V úterý 2. dubna se v Pardubicích uskutečnilo krajské setkání představitelů Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR). Starostové měst a obcí se zabývali například obecní spoluprací, energetickými úsporami či novinkami v oblasti legislativy. Setkání se za krajskou samosprávu zúčastnil také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který starosty seznámil s aktuálním stavem jednání o změně rozpočtového určení daní pro kraje.

Ministerstvo financí vyjádřilo negativní postoj k návrhu SMS ČR, aby ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 navýšilo finance vyčleněné na podporu regionálního rozvoje, a to z prostředků přesahujících zákonný minimální limit vládní rozpočtové rezervy.

V předminulém týdnu byl v rámci zasedání Rady Asociace krajů České republiky schválen návrh nového modelu stanovení podílů jednotlivých krajů a hlavního města Prahy na rozpočtové určení daní krajů. Nyní byl návrh postoupen k projednání vládě a parlamentu. V případě jeho schválení vzrostou daňové příjmy Karlovarskému kraji do roku 2026 o 1,15 miliardy korun.

Významným milníkem pro Pardubický kraj směrem k napravení letité nespravedlnosti při rozdělování finančních prostředků pro jednotlivé kraje je dnešní jednání Asociace krajů České republiky. Hejtmani se poměrem 11 ku 3 shodli na parametrech přerozdělení, které budou nyní odeslány ministrovi financí. Ten v minulosti podmínil další jednání převažující shodou krajů. Pro Pardubický kraj by mohl návrh znamenat posílení rozpočtu o částku téměř dvou miliard korun.