Archiv článků (rubrika Ekonomika)

Územní rozpočty na počátku roku 2025 hospodařily s přebytkem rozpočtu 20,2 mld. Kč. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku však došlo k poklesu výsledného salda, což primárně odráží rychlejší tempo růstu běžných výdajů, které převýšilo mírné navýšení příjmů. Meziroční růst příjmů byl způsoben vyššími neinvestičními transfery, zejména v oblasti přímých výdajů na vzdělávání. Na straně výdajů došlo k nárůstu jak běžných, tak kapitálových výdajů.

Náměstek hejtmanky Pavel Pavlík společně s dalšími členy krajské rady ve středu na společném jednání s vládou projednali témata, která střední Čechy tíží.

Je známo, že Česká republika má již delší dobu nejnižší počet obyvatel připadající v průměru na jednu obec v rámci zemí Evropské unie. Počet obcí v České republice se v posledních letech nemění. Z celkového počtu obcí (bez Prahy) 6253 tvoří skupina těch nejmenších (obce do 199 obyvatel) 22 % a žijí v nich pouhá 2 % obyvatel země.

Musíme vydržet ještě jeden měsíc. Po 6. červnu 2025 již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 157 dní, pracujeme pouze na pokrytí veřejných výdajů. Letošní Den daňových poplatníků je o pět dní dříve než loni. Den daňových poplatníků byl dříve vyhlašován Liberálním institutem jako Den daňové svobody. Konsistentní časová řada již existuje 26 let.

Český statistický úřad v jarní notifikaci deficitu a dluhu sektoru vládních institucí, která je zasílána Evropské komisi, v dubnu oznámil, že české veřejné finance loni skončily s deficitem 2,2 % HDP. Výsledky hospodaření veřejných financí za minulý rok předčily očekávání a Česká republika tak poprvé od covidu splnila 3 % referenční hodnotu pro schodek z maastrichtských konvergenčních kritérií.

Financování nepedagogických pracovníků je předmětem veřejné diskuze. Jde zejména o skutečnost, že by odpovědnost za platy nepedagogických pracovníků přešla na obce. Podívejme se, jak významné jsou výdaje obcí na oblast vzdělávání.

Vládní návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí prošel na plénu Poslanecké sněmovny třetím čtením. V rámci hlasování byly přijaty i dva pozměňovací návrhy Ministerstva financí – návrh předložený ministrem Zbyňkem Stanjurou rozšiřující rámce rozpočtových výdajů v příštích 8 letech o dodatečné výdaje na obranu, a návrh načtený poslancem Jiřím Havránkem umožňující budovám ve vlastnictví státu financovat investice na renovaci v rámci projektů EPC prostřednictvím dodavatelského financování.

Finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 % na 2,2 % HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 % HDP.

Místní poplatky představují jednu z mála možností, jak obce mohou svým rozhodnutím zvýšit rozpočtové příjmy. Jejich váha v celkových příjmech obcí není vysoká. V posledních sedmi letech se výnos z místních poplatků na celkových příjmech podílí 2 %. Jejich zdaleka nejdůležitější část (80 %) tvoří poplatky spojené s komunálním odpadem. V daném období se jejich váha v rámci místních poplatků snížila jen nepatrně.

Otázka, zda obce hospodaří lépe než stát, se opakovaně objevuje v odborné i veřejné debatě. Tento zájem není překvapivý – zatímco státní rozpočet se dlouhodobě potýká se strukturálním deficitem a vysokou zadlužeností, řada obcí dokáže hospodařit vyrovnaně a často s přebytkem.

61. Den malých obcí (DMO) se konal minulý týden v Praze a jeho moravská část proběhne ve čtvrtek 27. března v areálu Flora Olomouc. Pro starostky a starosty venkovských obcí je opět připraven bohatý program, přednášky resortů, které podporují místní samosprávu, prezentace více než čtyřiceti firem, které nabízejí obcím své služby a také vystoupení organizací, které zaštiťují zájmy obcí, měst a samospráv na venkově.

Ministerstvo financí zveřejnilo podrobné údaje o hospodaření územních samosprávných celků v roce 2024. Potvrdilo se, že i v minulém roce pokračovaly územní samosprávy v trendu posilování úspor. A to i v podmínkách značného meziročního snížení dynamiky růstu celkových příjmů. Na tom se podílela hlavně mnohem nižší dynamika růstu daňových příjmů, zejména pokles výnosu daně z příjmů právnických osob a jen pomalý růst DPH.

V řadě mediálních zpráv se často stává, že se používají pojmy jako „vládní dluh“, „zadlužení vlády“ či „veřejný dluh.“ Tyto pojmy se však mnohdy vzájemně nerozlišují nebo se uvádějí nepřesně.

Téma změny rozpočtového určení daní pro kraje rezonuje veřejným prostorem již několik let. Jedním z regionů, které se od samého počátku snaží narovnat letitou nespravedlnost ve financování krajů, je Pardubický kraj v čele s hejtmanem Martinem Netolickým. Bohužel ani v tuto chvíli, několik měsíců před parlamentními volbami, není osud krajské iniciativy, kterou společně podalo hned šest regionů, jasný.

Podle aktuálně publikovaných výsledků harmonizované inflace vzrostly v lednu spotřebitelské ceny v Česku meziročně o 2,9 %. To je jen těsně nad celoevropským průměrem 2,8 %.

Jedná se o finanční prostředky, které obce získávají v rámci podílů na vybraných daních na základě zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Částky uvedené níže, vycházející z kritéria „počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí“, jsou pouze informativní. Samotné použití těchto prostředků spadá do samostatné působnosti obce a je tedy plně v pravomoci dané obce, jak s nimi naloží.

Finanční hospodaření veřejných rozpočtů vykazuje v posledních letech patrné rozdíly, pokud srovnáváme státní rozpočet a rozpočty územních samosprávných celků. Zatímco státní rozpočet je již několik let deficitní a státní dluh narůstá, rozpočty územní samosprávy končí pravidelně přebytkem hospodaření, rostoucími úsporami a klesající zadlužeností.

Cenová mapa nájemného poskytuje odhad výše nájemného v obcích a katastrálních územích České republiky. Mapu zpracovává Ministerstvo financí 4× ročně. Výstupy jsou prezentovány ve formě tabulky a dvou interaktivních map.

Hospodaření územní samosprávy za 11 měsíců letošního roku potvrzuje trvalou tendenci, která je již několik let stále stejná – přebytek hospodaření a klesající zadlužení. Je to rozdíl oproti výsledkům státního rozpočtu, kde se vysoký deficit stává pravidlem a růst dluhu samozřejmostí.

Česká ekonomika se v loňském roce vrátila k růstu, který letos podle nové makroekonomické predikce Ministerstva financí (MF) zrychlí o více než procentní bod na 2,3 %. Meziroční inflace by se měla celý letošní rok pohybovat v blízkosti 2 %. Díky přetrvávajícímu napětí na trhu práce a klesající inflaci porostou reálné výdělky.

Územní rozpočty v listopadu 2024 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 71,6 mld. Kč. I přes pokračující růst příjmů došlo k meziročnímu poklesu přebytku rozpočtového hospodaření. Významný podíl na růstu příjmů měly vlastní příjmy územních rozpočtů, které posilují jejich finanční soběstačnost. Daňové příjmy také meziročně vzrostly, a to díky vyšším příjmům z DPFO. Naopak inkaso DPPO zaznamenalo pokles, což souviselo s loňskou vysokou srovnávací základnou. U daně z nemovitých věcí došlo k významnému nárůstu, což přineslo obcím další peněžní prostředky.

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) podporuje požadavky Soudcovské unie ČR, která upozorňuje na nepřijatelný způsob projednávání změn v oblasti odměňování představitelů veřejné správy. Změny týkající se platů soudců byly součástí návrhu zákona, k němuž byl dodatečně připojen přílepek týkající se odměňování členů zastupitelstev. Takový postup SMO ČR považuje za nepřijatelný a v rozporu s principy transparentního legislativního procesu.

Zefektivnění kontrolních postupů a zavedení principu jednotného auditu. To jsou hlavní cíle návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí, který dnes poslankyně a poslanci projednali v prvním čtení. Návrh zákona dále významně snižuje administrativní zátěž orgánům veřejné správy, a to jak zrušením duplicitních kontrol ministerstva financí a finančních úřadů, tak centralizací interního auditu na úrovni správců kapitol státního rozpočtu.

Hejtmani odmítají návrh vlády na převod financování nepedagogických pracovníků a požadují zajištění financí na opravy silnic II. a III. tříd.

Účetnictví veřejného sektoru má svá specifika a pro obce představuje klíčový nástroj transparentního hospodaření s veřejnými prostředky. Zatímco podnikatelé sledují především zisk, obce musí dbát na efektivní správu majetku a zodpovědné nakládání s prostředky svých občanů.

Podle § 19 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech se dotace ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí, s výjimkou dotačních investičních akcí, poskytují prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

V období deseti měsíců za posledních 12 let vykázala územní samospráva deficit rozpočtu pouze jednou, a to v roce 2020 ve výši 1 % celkových příjmů. V průměru každý rok obce a kraje odložily stranou 4 % celkových příjmů. Jejich rozpočtové hospodaření se tak značně odchyluje od obecně uznávaného principu správného fungování ve veřejném sektoru, které předpokládá vyrovnaný rozpočet v delším období.

Poslanci dali zelenou novele zákona o majetku České republiky, která zjednoduší a zpřehlední proces převodů nepotřebného nemovitého majetku mezi státem a územními samosprávnými celky (obce a kraje). V rámci hlasování ve sněmovně byl přijat senátní pozměňovací návrh, který odstranil nežádoucí výkladové nejasnosti. Nová právní úprava zajistí obcím a krajům informovanost o plánovaném zcizení nepotřebného majetku na jejich území a rovněž jim v případě zájmu usnadní jeho převod. Novela nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky.

Pardubický kraj dlouhodobě upozorňuje na nerovné nastavení rozpočtového určení daní, kdy se od sebe jednotlivé stejně velké kraje liší částkou až jedné miliardy korun. Hejtman Martin Netolický proto dlouhodobě upozorňuje na nutnost změny nastavení, ke které však prozatím bohužel nedošlo. Projednávání novely bylo přerušeno v 1. čtení v Poslanecké sněmovně a není tak jisté, jaký bude další vývoj.

Územní rozpočty v říjnu 2024 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 51,8 mld. Kč. Pomalejší růst příjmů a rychlejší tempo růstu výdajů vedlo k tomu, že se výsledek hospodaření meziročně snížil. Vlastní příjmy územních rozpočtů však zaznamenaly solidní růst, což opět posílilo jejich finanční soběstačnost.

Ministerstva financí a pro místní rozvoj zahájí revizi výdajů v oblasti regionální politiky. Cílem je zjistit, zda jsou dotační prostředky státního rozpočtu alokovány efektivně a účelně a zda odpovídají vládní politice i potřebám daných regionů. Jedná se o třetí projekt agendy revize výdajů, která je jedním z bodů programového prohlášení současné vlády.

Schodek státního rozpočtu dosáhl v minulém roce 271,4 mld. Kč, oproti schválenému plánu 282 mld. Kč. I přes mírné meziroční zlepšení v rozsahu 17 mld. Kč, jde v nominálním vyjádření o pátý nejhlubší schodek v historii České republiky. Příznivější je pohled na schodek státního rozpočtu v poměru k HDP, který se od covidových maxim 6,5 % snížil v minulém roce zhruba na polovinu.

Potřeba reformy systému finanční kontroly ve veřejných financích se objevovala již v minulých letech. Opakované pokusy o přijetí nové právní úpravy však zůstávaly neúspěšné, ať už z důvodu politické nejednotnosti, nedostatku konsensu ohledně rozsahu reformy, nebo obav z komplikací při implementaci nových pravidel do praxe. Stávající zákon o finanční kontrole se tak nadále využíval, přestože v mnoha ohledech neodpovídal požadavkům moderní správy veřejných prostředků.

Správa finančních prostředků představuje pro města a obce zásadní výzvu. Zatímco běžní občané zpravidla důvěřují bankovním vkladům do zákonných pojistných limitů, samosprávy hospodařící s výrazně vyššími objemy peněz musí volit mnohem sofistikovanější přístup k ochraně a zhodnocení svých financí.

V české legislativě doposud neexistuje právní úprava regulace kryptoměn. Klíčový zákon o digitálních financích, doposud nebyl schválen Parlamentem ČR, což znamená, že uživatelé těchto alternativních měn postrádají adekvátní právní ochranu a stabilitu finančního prostředí.

Územní samosprávy obcí a krajů vykázaly koncem září letošního roku příjmy ve výši 648 mld. Kč a prokázaly výdaje v rozsahu 570 mld. Kč. Koncem třetího čtvrtletí jim tak zbylo 78 mld. Kč. Objem příjmů a výdajů se meziročně prakticky nezměnil. Přebytek rozpočtu samospráv se na jejich příjmech podílel 12 % letos i loni. Je to více než v předchozích čtyřech letech. Ačkoliv se objem investičních dotací se meziročně o 9 % snížil, kapitálové výdaje naopak vzrostly, a to o 3 %.

Novela zákona o dani z přidané hodnoty, která vstoupí v účinnost od 1. ledna 2025, přináší také zásadní změnu v oblasti uplatňování daňových odpočtů u nezaplacených pohledávek. Nová povinnost, kterou zákon zavádí, je povinnost opravit a snížit odpočet daně v případě, že plátce pohledávku zcela neuhradil do posledního dne šestého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy se stala splatnou. Zjednodušeně, pokud tedy někdo dluží po splatnosti déle než půl roku, musí opravit a snížit odpočet DPH.

Vlivem inflace a postupné valorizace cen se řada plátců daně z přidané hodnoty (DPH) stala povinně měsíčními plátci DPH, ačkoliv rozsah jejich činností se nijak nezměnil. Vlivem postupné valorizace cen docházelo k postupnému překračování hranice pro zdaňovací období kalendářní měsíc ze zdaňovacího období kalendářní čtvrtletí u stále většího počtu plátců DPH. V důsledku této změny tak u těchto plátců došlo ke zvýšení administrativní zátěže, aniž by došlo k rozšíření rozsahu jeho činnosti.

Sdružení místních samospráv ČR upozorňuje na problematické aspekty státního rozpočtu pro rok 2025, a to zejména na riziko chybějících prostředků pro financování platů nepedagogických zaměstnanců škol a školských zařízení.

Územní rozpočty dosáhly k září 2024 mimořádně pozitivních výsledků, přičemž stabilní růst příjmů a efektivní řízení výdajů zajistily rekordní přebytky hospodaření. Kraje vykázaly meziroční růst salda rozpočtu a dosáhly historicky nejlepšího výsledku hospodaření. Obce, ačkoliv čelily poklesu salda ve srovnání s předchozím rokem, stále zaznamenaly druhý nejvyšší přebytek hospodaření od roku 2013.

Očekávaný nový zákon o účetnictví, který měl být podle plánů ministerstva financí účinný od 1. ledna 2025, bude nejdříve účinný až od roku 2026, i když se lze domnívat, že pravděpodobná účinnost bude až od roku 2027. Tento zákon přinese zásadní koncepční změny v české účetní legislativě včetně souvisejících daňových a právních předpisů, které si vyžádají investice nejen do vzdělávání účetních, ale i do účetních systémů.

Státní rozpočet na rok 2025, zahrnující rekordní investice do dopravní infrastruktury, zvýšené výdaje na vzdělávání, vědu i obranu a výdaje na řešení následků zářijových povodní, byl dnes ve třetím čtení schválen Poslaneckou sněmovnou a nyní čeká na podpis prezidenta republiky. Poslanci schválili celkem 11 pozměňovacích návrhů, schodek rozpočtu zůstal nezměněn na úrovni 241 mld. Kč.

Sdílené daně, tedy výnosy tří daní (obou daní z příjmů a daně z přidané hodnoty), o které se dělí stát s územními samosprávnými celky, jsou nejdůležitějším příjmem v rozpočtech obcí. Pokud upravíme příjmy krajů o neinvestiční dotace, jejichž největší část předávají kraje školám a školským zařízením různých zřizovatelů, pak to platí i pro rozpočty krajů.

Územní rozpočty včetně zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) vykázaly ke konci roku 2023 dluh ve výši 91,9 mld. Kč, což je o 6,7 % (o 6,5 mld. Kč) méně než v roce předchozím. Dluh se snížil na úrovni obcí (o 10 %, tj. o 7,1 mld. Kč) a dobrovolných svazků obcí (o 7,8 %, tj. o 154 mil. Kč), naopak u krajů mírně vzrostl (o 2,7 %, tj. o 686,2 mil. Kč).

Připravovaná novelizace zákona o dani z přidané hodnoty (DPH) přinese od roku 2025 významné změny, které se mohou dotknout zejména malých obcí a jejich finančního hospodaření. Dosavadní praxe, umožňující realizaci některých projektů bez zatížení DPH může doznat podstatných úprav.

Nové, neotřelé, to tady ještě nebylo – téma kapitálové investice obcí a efektivní nakládání s finančními prostředky. Obec řádným hospodářem, to byl název konference, kterou uspořádal včera Svaz měst a obcí ČR v Pražském kongresovém centru.

Propočtová daňová predikce Ministerstva financí

Poslanci začínají projednávat návrh zákona na změnu rozpočtového určení daní pro kraje. Jedním z iniciátorů změny, je Pardubický kraj a hejtman Martin Netolický. Kraj totiž dlouhodobě patří mezi výrazně znevýhodněné proti krajům se stejným počtem obyvatel.

Premiér Petr Fiala nastínil možnost, že by Česko mohlo v dohledné době (příští volební období) dohnat úroveň německých mezd. Při pohledu na poslední čísla z domácí ekonomiky a aktuální trendy se to zdá být jako nápad z říše snů. To však neznamená, že vláda nemůže pro rychlejší růst mezd udělat řadu užitečných věcí.

V rámci financování obcí má Praha specifické postavení. Získává příjmy nejen jako obec, ale i jako kraj. Navíc má zvláštní (zdaleka nejvyšší) koeficient pro výpočet jejího podílu na objemu sdílených daních určeného pro obce. Sdílené daně přitom tvoří nejdůležitější příjmovou položku místních samospráv.