Archiv článků (rubrika Ekonomika)

Státní rozpočet vykazuje od roku 2019 nižší reálné příjmy a zároveň i vyšší výdaje. Také předpokládaný a schválený schodek státního rozpočtu na rok 2026 ve výši přesahující 300 mld. Kč odráží rozevírání nůžek mezi reálnými výdaji a příjmy státního rozpočtu. Zatímco příjmy se od roku 2019 reálně snížily o více než 100 mld. Kč, výdaje naopak o téměř 200 mld. Kč vzrostly.

Účetní informace státu se v praxi využívají jen omezeně a účetní výkaznictví může být zjednodušeno. Uvedli to autoři společné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické (VŠE), kterou představili na odborné konferenci o využívání účetních informací státu. Odborníci se zároveň shodli, že klíčem ke zlepšení je vzdělávání – jak na straně těch, kteří účetnictví zpracovávají, tak i jeho uživatelů. Za důležité považují také větší využívání účetních informací při řízení veřejných financí.

V první třech měsících letošního roku hospodařila vláda se schodkem ve výši 27,6 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku jde o viditelně lepší výsledek – o téměř 64 miliard korun. Tento rozdíl jde ale z podstatné části na vrub rozpočtovému provizoriu, které omezovalo měsíční výdaje vlády na dvanáctinu loňského rozpočtu.

Územní samosprávu tvoří tři významné segmenty vymezené zákonem – obce, kraje a hlavní město Praha, která je největší obcí, má ovšem i působnost krajů. V minulých dnech jsme postupně publikovali vybrané údaje o hospodaření v loňském roce celé územní samosprávy, o hospodaření Prahy a o hospodaření krajů. Následující text se zabývá hospodařením více než 6250 našich obcí (bez Prahy) v roce 2025.

V roce 2026 připadá Den daňové svobody na 29. května. Tento symbolický milník vyjadřuje, jak dlouho v roce pracují obyvatelé na pokrytí veřejných výdajů. Zjednodušeně řečeno, až od tohoto dne začínají vydělávat sami na sebe.

Před nedávnem jsme uvedli vybrané údaje o finančním hospodaření všech územních samosprávných celků v roce 2025 a návazně i o hospodaření hlavního města Prahy. Nyní přinášíme přehled o hospodaření krajů.

Veřejnosprávní kontrolu upravuje zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (dále „zákon o finanční kontrole“). Veřejnosprávní kontrola je zákonem o finanční kontrole definována jako „kontrola skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky zejména při vynakládání veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory u kontrolovaných osob, a to před jejich poskytnutím, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití.“ Zaměření veřejnosprávní kontroly se liší podle toho, kdo je kontrolovanou osobou.

Hlavní město Praha je největší obcí v Česku, z hlediska postavení ve státní správě má i působnost kraje. Toto mimořádné postavení hlavního města v územní samosprávě je dáno zákonem a odráží se také v objemu finančních prostředků, s kterými Praha hospodaří. Z hlediska územních samospráv to v loňském roce byla šestina všech jejich příjmů a sedmina výdajů. Také proto, v návaznosti na hospodaření územních rozpočtů v roce 2025, uvádíme obdobný rozbor hospodaření hlavního města.

Jednání Asociace krajů ČR se členy vlády přineslo posun v několika klíčových otázkách financování regionů. Hejtmani s ministry řešili především úpravu rozpočtového určení daní, financování oprav silnic II. a III. tříd, provoz sociálních služeb i dopady připravovaných legislativních změn na rozpočty krajů. Pracovní setkání se uskutečnilo dnes na Úřadu vlády ČR ve Strakově akademii.

Obce, kraje a svazky obcí dosáhly za rok 2025 celkového přebytku 14 mld. Kč. V porovnání s rokem 2024, kdy bylo zaznamenáno historicky třetí nejvyšší saldo, došlo k poklesu přebytku o 73,2 %, tj. o 38,1 mld. Kč.

Rozpočet územní samosprávy zahrnuje příjmy a výdaje obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí. Všechny segmenty územní samosprávy hospodařily s rozpočtovým přebytkem. Přestože se pomoc samosprávám formou dotací snižuje, obce a kraje více investují.

Zhodnocení aktuálního hospodaření samospráv a praktické novinky ve financování obcí byly mimo jiné na programu 63. Dne malých obcí, který se konal 10. března v Olomouci. Účastníci měli možnost, vedle celé řady odborných přednášek, seznámit se s bohatou nabídkou produktů a služeb od firem a institucí, které spolupracují s veřejnou správou.

Přezkum hospodaření obce je tradičně vnímán jako povinná kontrolní procedura, kterou je nutné „bez problémů projít“. Pozornost obcí se často soustředí na to, zda přezkum skončí bez závažných zjištění, případně zda nebude konstatováno porušení právních předpisů.

Poslanecká sněmovna poslala návrh státního rozpočtu pro letošní rok do třetího čtení. Vládní koalice v něm navrhla jen drobné přesuny za miliardu korun, hlavní parametry, v čele se schodkem v rozsahu 310 miliard korun, zůstaly beze změny. Platí to i pro výdaje na obranu – ty evidentně nejsou ani v těchto geopoliticky napjatých časech vládní prioritou.

Ministerstvo financí v rámci implementačních prací k zákonu č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí, který s účinností od 1. ledna 2027 nahrazuje stávající zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě připravilo stručný informační přehled. Tento přehled shrnuje nejzásadnější informace, které obce a jejich příspěvkové organizace potřebují pro efektivní implementaci zákonných změn.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka po jednání s představiteli krajů oznámil shodu na dalším postupu při řešení kritického nedostatku financí v sociální oblasti. MPSV ve spolupráci s Asociací krajů ČR (AKČR) nyní osloví premiéra s požadavkem na systémové dofinancování služeb. Cílem je napravit podhodnocený rozpočet, který v regionech zanechalo předchozí vedení resortu.

Vláda Andreje Babiše připravila novou hospodářskou strategii, která se v řadě bodů „trefuje do černého“. Jako řada předešlých hospodářských strategií správně akcentuje potřebu posunout českou ekonomiku dál k výrobám s vyšší přidanou hodnotou a správně identifikuje řadu klíčových bolavých bodů domácího hospodářství v čele s potřebou kvalitnějšího vzdělávacího systému, inovačního ekosystému, efektivnější podpory investic, kultivace kapitálového trhu, redukce byrokracie či dobudování dopravní a energetické infrastruktury.

Nová hospodářská strategie má Česku vrátit dlouhodobý ekonomický růst. Klíčová témata jsou podpora podnikání, investic a inovací, reformy ve vzdělávání a na trhu práce, modernizace energetiky, rozvoj dopravní a digitální infrastruktury i zefektivnění fungování státu a veřejných financí. Dokument u každé oblasti vymezuje odpovědnost za realizaci konkrétních opatření a převedení do praxe.

Výrazný pokles lednové inflace na 1,6 % i po zveřejnění detailních čísel víceméně potvrdil naše očekávání. Za zmírněním inflační dynamiky (z 2,1 % v prosinci) stojí víceméně výhradně ceny energií – a to jak pokles silové ceny elektřiny, tak zejména odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie.

Předpokládané daňové příjmy obcí a krajů v roce 2026 jsou založeny na vyhlášce č. 511/2025 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2026, do které byly promítnuty počty dětí, žáků a studentů k 30.9. resp. 31. 10. 2026 a dále na predikci daňových příjmů na rok 2026 (aktualizace únor 2026).

Jedná se o finanční prostředky, které obce získávají v rámci podílů na vybraných daních na základě zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Uvedené částky vycházejí z kritéria „počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí“ a jsou pouze informativní. Samotné použití těchto prostředků spadá do samostatné působnosti obce a je tedy plně v pravomoci dané obce, jak s nimi naloží.

Finanční situace obcí je v posledních letech vystavena rostoucím tlakům, které zásadně omezují jejich manévrovací prostor. Růst provozních nákladů, tlak na mzdy, energie a služby, spolu s omezenými možnostmi zvyšování příjmů, nutí samosprávy hledat úspory.

Hospodaření obce je výsledkem spolupráce několika aktérů, jejichž role jsou vymezeny zákonem, vnitřními předpisy i faktickou praxí konkrétní samosprávy. Přesto se v řadě obcí opakovaně objevuje otázka, kdo nese skutečnou odpovědnost za finanční rozhodnutí. Starosta, finanční odbor a účetní se často ocitají v situacích, kdy se jejich kompetence prolínají, odpovědnost se rozplývá a případné problémy jsou zpětně přičítány spíše jednotlivcům než systému řízení jako celku.

Téměř každý jedinec má zkušenosti s osobním rozpočtem, a ví proto, že jde o vztah mezi příjmy a výdaji. Můžeme si zkrátka dovolit jen takové výdaje, které odpovídají našim příjmům. Obdobně to platí i pro rodinný rozpočet a v mnohem složitější podobě pro rozpočty veřejné – obecní, krajské a zejména pro rozpočet státní. Vždy však jde vzájemný vztah příjmů a výdajů.

Česká republika za loňský rok obdržela z rozpočtu Evropské unie o 31,1 mld. Kč více, než odvedla. Při započítání příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 46,8 mld. Kč dosáhla celková čistá pozice České republiky vůči EU kladného salda 77,9 mld. Kč.

Ministerstvo financí přehledně zveřejnilo změny, které připravilo pro rok 2026. Jedná se přehledně uspořádaný seznam změn ve financování pro letošní období s uvedením, která opatřené nabývají účinnost od 1. ledna, od 1. dubna a od 19. června 2026. Seznam je doplněn o další avizované legislativní priority ve stadiu příprav. Komplet několika desítek změn je na webu MF ČR. Uvádíme jen některé změny, které se dotýkají obcí a veřejné správy.

Vesnické prodejny v posledních letech zavírají po celé republice. Nejrychleji mizí z malých vesnic, ale čím dál častěji také z těch větších. Mnoho obchodů přebírají samotné obce, které však musí dotovat vysoké provozní náklady. Tento trend se snaží zvrátit táborská rodinná firma poskytující bezobslužnou technologií CONTIO již pro bezmála 150 prodejen.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu pro letošní rok. Ten počítá se schodkem 310 miliard korun – o 24 mld. vyšším, než činil návrh Fialovy vlády. Z původního návrhu ale vypadla velká část vyšších – a z fiskálních pravidel výjimkovaných – výdajů na obranu a půjčka na dostavbu Dukovan.

Vláda Andreje Babiše se dohodla s odbory na růstu platů pro zaměstnance veřejného sektoru. K navýšení v rozsahu dva až devět procent, v závislosti na kategorii zaměstnance, dojde kvůli probíhajícímu rozpočtovému provizoriu od dubna.

Územní rozpočty vykázaly v říjnu meziročně výrazně nižší přebytek hospodaření ve výši 23,6 mld. Kč. Propad ve výsledku hospodaření byl ovlivněn především rychlejším růstem výdajů a současně oslabením příjmové strany, kde se projevil pokles nedaňových příjmů související s absencí mimořádných inkas z předchozího roku. I přes meziroční snížení přebytku zůstalo hospodaření územních rozpočtů přebytkové a stabilní, přičemž klíčovou roli v tomto výsledku sehrálo hospodaření hl. m. Prahy.

Svaz měst a obcí České republiky s určitou mírou zklamání konstatuje, že dohoda vlády se zástupci odborů o navýšení platů části zaměstnanců veřejné sféry vznikla bez předchozí debaty se samosprávami.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.

Oficiální údaje o hospodaření územní samosprávy za jedenáct měsíců uplynulého roku umožňují provést dílčí analýzu a shrnout základní údaje o výsledcích hospodaření v dílčích segmentech územní samosprávy. Nejprve tedy souhrnná čísla za celou územní samosprávu a následně přehled o hospodaření krajů a poté výsledky hospodaření obcí, bez Prahy. Připomínáme, že výsledky hospodaření čtyř největších měst, za 11 měsíců loňského roku, včetně Prahy, jsme zveřejnili včera.

V tomto textu se podíváme na rozpočtové hospodaření čtyř největších měst za jedenáct měsíců loňského roku. Spadají sem města, která mají specifický vymezený podíl na objemu sdílených daní, tedy Praha, Brno, Ostrava a Plzeň.

Finanční kondice měst a obcí v posledních letech kolísá mnohem dynamičtěji, než bylo zvykem. Růst provozních nákladů, tlak na investice a zároveň proměnlivé příjmy z rozpočtového určení daní nutí samosprávy pracovat s rozpočtem opatrněji a kreativněji.

Přinášíme přehled vybraných údajů o hospodaření obcí a krajů za devět měsíců roku 2025. Nejprve se budeme zabývat hospodařením celé územní samosprávy a poté uvedeme data podle jednotlivých segmentů územní samosprávy – krajů, hlavního města Prahy a zbývajících obcí.

Po několikaletém přešlapování na místě čekají v roce 2026 českou ekonomiku dobré časy. Podobně jako v minulém roce očekáváme příhodné makroekonomické podmínky – svižný růst HDP poblíž potenciálu, inflaci na cíli centrální banky, stabilní úrokové sazby a dále posilující kurz koruny.

Hospodaření územních rozpočtů zůstalo i ve třetím čtvrtletí roku 2025 výrazně přebytkové. Přestože tempo růstu zpomalilo, územní samosprávy si nadále udržují velmi silnou finanční pozici. Územní samosprávy i nadále těží z příznivého vývoje příjmů, přičemž zároveň postupně zvyšují investiční aktivitu. Celkově hospodaření územních samospráv potvrzuje dlouhodobý trend vysoké finanční stability a kumulace peněžních prostředků. Přestože dochází k postupnému růstu investic, investiční potenciál územních rozpočtů zůstává zčásti nevyužit.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2025 s výrazně vyšším deficitem – oproti minulou vládou plánovaným 241 mld. korun došlo k nárůstu na 290,7 mld. korun. Pokladní plnění rozpočtu bylo pod tlakem již v průběhu roku, ke skokovému zhoršení ale došlo především v prosinci, kdy se meziměsíčně schodek prohloubil o 58 miliard. Ani meziročně tak nakonec nedošlo ke zlepšení deficitu oproti 271 mld. korun v roce 2024.

Přijatelné ceny energií pro domácnosti i podniky, podpora hospodářského růstu a investic, snížení administrativní zátěže, posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky a rozvoj technického vzdělávání. Vláda v pondělí schválila programové prohlášení, které stanovuje také priority Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro nadcházející období.

V závěru roku ministryně financí Alena Schillerová představila hlavní priority resortu, na které se chce v tomto funkčním období zaměřit. Jejími cíli jsou boj s daňovými úniky a podvody, eliminace šedé ekonomiky, transparentní rozpočtování, podpora ekonomiky naplňováním hospodářské strategie vlády a udržování veřejných financí blízko vyrovnané bilance.

Odbor Centrální harmonizační jednotka vydává Metodický pokyn CHJ č. 23, jehož cílem je pomoci přezkoumávajícím orgánům a auditorům, ale také zaměstnanců a zastupitelům územních samosprávných celků, zorientovat se v právní úpravě, která požaduje od územních samosprávných celků aplikaci zásady řádného finančního řízení (tj. principů účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti).

Nová vláda přebírá českou ekonomiku v dobrých časech. Letos poroste nejrychleji za poslední tři roky a inflace spadla do těsné blízkosti cíle – v listopadu příjemně překvapila a poklesla na 2,1 %. A na začátku příštího roku se můžeme podívat ještě níže – díky dalšímu zlevnění energií, zejména pak té elektrické.

Moravskoslezský kraj bude v příštím roce hospodařit s rozpočtem ve výši 42,923 miliardy korun. Počítá s příjmy 40,040 miliardy korun, výdaje by měly dosáhnout 42,923 miliardy korun. Rozdíl, tedy 2,883 miliardy korun, pokryjí zejména úspory a částečně úvěr na předfinancování evropských dotací. Na prosincovém jednání o tom rozhodli krajští zastupitelé.

Zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo krajský rozpočet na rok 2026. Jde o rozpočet, který zajistí stabilitu kraje, provoz a rozvoj krajem zřízených a založených organizací, investice a údržbu vlastního majetku i maximální finanční podporu projektů dotovaných ze strukturálních fondů. To vše bez využití úvěrů.

Jihomoravský kraj chce v příštím roce výrazně zrychlit přípravu a realizaci velkých projektů. Zahájí stavbu obchvatu Blučiny, nové výjezdové základny záchranářů v Břeclavi i provoz Sanatoria Pálava a dalších klíčových investic posilujících dopravu, zdravotnictví či regionální rozvoj.

Zastupitelé Královéhradeckého kraje schválili návrh rozpočtu na rok 2026. Rozpočet počítá s celkovými příjmy ve výši 20,25 miliardy korun a výdaji 20,07 miliardy korun a je navržen jako přebytkový. Přebytek ve výši 179,6 milionu korun kraj hodlá využít na splacení závěrečné splátky investičního úvěru na první etapu dostavby náchodské nemocnice z roku 2018.

Stavba Pavilonu rehabilitační, následné a geriatrické péče a parkovacího domu pro krajskou Nemocnici Jihlava, přípravy na stavbu parkovacího domu v areálu Nemocnice Nové Město na Moravě, výstavba nového Pavilonu dialýzy, dokončení náročné generální opravy hradu Kámen včetně návštěvnického centra nebo demolice starého objektu školních budov na ulici Chelčického v Moravských Budějovicích a následná výstavba nového areálu. To je jen malý výčet významných staveb, se kterými počítá rozpočet Kraje Vysočina pro rok 2026.

Ke konci listopadu činil schodek státního rozpočtu 232 mld. Kč, zhruba o 37 miliard méně než v minulém roce. Plnění rozpočtu se tak vyvíjí zhruba v souladu s plánovaných deficitem 241 miliard, nicméně bližší pohled do struktury ukazuje na některé problematické aspekty.

Rozpočtové provizorium představuje zvláštní režim hospodaření veřejných rozpočtů, do něhož vstupuje stát nebo obec tehdy, když není na počátku rozpočtového roku schválen řádný rozpočet. Ačkoliv se v médiích nejčastěji hovoří o provizoriu státním, jeho existence se dotýká také územních samosprávných celků.