Archiv článků (rubrika Reforma veřejné správy)
Stát plánuje od 1. července zrušit v celé republice 77 územních
pracovišť finančních úřadů. V Pardubickém kraji se má jednat o Hlinsko,
Holice, Litomyšl, Moravskou Třebovou a Přelouč. Podle hejtmana Martina Netolického se
jedná o další vzdálení státní správy občanům, které přichází
v době, kdy se připravuje rušení poboček České pošty. Podle hejtmana je
problémem především pomalá digitalizace a zastaralé systémy, se kterými finanční
úřady pracují.
Elektronizace vybraných procesů včetně úřednické zkoušky, zavedení
systematického vzdělávání nebo analýzy dopadů služebního zákona. Téměř sedm
let trvající projekt Ministerstva vnitra přinesl významnou podporu profesionalizace a
kvality státní služby a státní správy.
Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství na základě důkladné
analýzy využívání územních pracovišť finančních úřadů a rozsahu jimi
zajišťovaných činností zruší k 1. 7. tohoto roku 77 územních
pracovišť. Tímto krokem vláda plní jeden z bodů svého programového
prohlášení – postupně zefektivnit státní správu. Konzultační služby pro
občany dotčených obcí budou v úředních dnech zajištěny prostřednictvím
telefonických kontaktních linek provozovaných příslušnými finančními úřady.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zpracovala pro Českou
republiku historicky první přehled o veřejné správě. Analýza obsahuje řadu
doporučení pro zefektivnění fungování veřejné správy. Přehled je úzce
provázán s Koncepcí rozvoje veřejné správy do roku 2030. To potvrzuje, že se
česká veřejná správa ubírá správným směrem.
V návaznosti na návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV), který byl
zaměřen na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v ČR,
jsme se v několika článcích zabývali především návrhem na revizi samosprávy
a nákladů místní správy (slučování malých obcí) a návrhem na zvýšení daně
z nemovitých věcí. Jde o návrhy, které se bezprostředně dotýkají
financování obecního zřízení.
Návrhy Národní ekonomické rady státu (NERV) z listopadu loňského roku,
zaměřené na snížení výdajů a zvýšení příjmů státního rozpočtu v ČR,
oprávněně směřují ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Vysoké schodky státního
rozpočtu postupně ovlivnila pandemie, stupňující se inflace a růst cen energií jako
důsledek nedomyšlené zelené dohody a zejména války na Ukrajině.
Jednodenní volby namísto dvoudenních, podání žádosti o voličský průkaz
na kterémkoli obecním úřadě nebo stanovení pevného termínu konání komunálních,
krajských a senátních voleb. To jsou hlavní novinky z balíčku zákonů,
který 1. února 2023, schválila vláda.
Předsednictvo Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) již na
svém zasedání v listopadu loňského roku odmítlo námět Národní ekonomické
rady vlády (NERV) na slučování obcí, který byl součástí návrhů NERV
předložených vládě k snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných
rozpočtů v ČR.
V těchto dnech Ministerstvo vnitra rozeslalo do mezirezortního připomínkového
řízení návrh novely zákona o úřednících územních samosprávných celků.
Postavení úředníků samosprávy, jejich práva, povinnosti a některá specifika
jejich pracovněprávních vztahů upravuje zákon č. 312/2002 Sb. Jedná se
o speciální zákon ve vztahu k obecné úpravě pracovněprávních vztahů
podle zákoníku práce; subsidiárně se tedy na pracovněprávní vztahy úředníků
územních samosprávných celků použije zákoník práce.
Národní ekonomická rada státu (NERV) představila v listopadu loňského roku
Návrh na snížení výdajů a zvýšení příjmů státního rozpočtu v ČR, ve
kterém je řada podnětných opatření, kterými se vláda jistě bude zabývat a
případně je zařadí do aktualizace svého programového prohlášení. Představitelů
obcí, měst i krajů se bezprostředně dotýká návrh Revize samosprávy a
nákladů místní vlády, který jsme v plném znění uvedli před týdnem
v
první části tohoto textu.
Národní ekonomická rada státu (NERV) byla vládou
zřízena již v roce 2010, mimo jiné v návaznosti na krizová léta
2008–2009, a její činnost byla v květnu loňského roku vládou Petra Fialy
znovu obnovena. Vzhledem k vzniklé ekonomické situaci je to zcela pochopitelný a
správný krok. Posláním NERV je navrhovat zásady a parametry reforem
veřejných systémů, které mají hlavní vliv na zdravé veřejné finance, výkonnost
české ekonomiky a transparentnost veřejného sektoru.
Hodnocení proklientského přístupu městských úřadů provedlo
Ministerstvo vnitra i v roce 2022. V září byl vyhodnocen letošní
ročník soutěže Přívětivý úřad, kterého se zúčastnilo celkem 125 úřadů
obcí s rozšířenou působností z celé ČR. Soutěž tak má i po
letech velké množství příznivců.
Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o. p. s.,
se již 20. rokem intenzivně věnuje nelehkému úkolu – výkonovému
benchmarkingu obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP). Jen první
dva roky práce byly financovány v rámci projektu z externích zdrojů. Po
skončení tohoto projektu „Benchmarking přenesené působnosti obcí
III. typu“, na konci roku 2004, projevila zapojená města zájem dále
v benchmarkingu pokračovat. Myslím, že to je nejen dobrý příklad udržitelnosti
záměru projektu, ale stále rostoucí počet zapojených měst (ORP) také signalizuje,
že tato práce trvale vykazuje přínosy.
Angličané říkají: What is in it for me? (Co je v tom pro mě?) Jaké
jsou vlastně přínosy benchmarkingu? Češi se zeptají přímo: Co z toho budu
mít? Obecně lze říct, že zapojeným subjektům poskytuje benchmarking relevantní
data o efektivitě vlastní organizace a umožňuje jim měřit výkonnost a kvalitu
v předem definovaných oblastech a agendách. Výsledky pak mohou porovnávat
s adekvátními údaji jiných subjektů a získávat informace o vlastních
rezervách, možných lepších řešeních a tím se inspirovat k provedení změn.
Ministerstvo vnitra se stalo realizátorem nového projektu s názvem
„Hodnocení výkonu veřejné správy v ČR a doporučení pro budoucí
strategický rozvoj“, neboli Public Governance Review (PGR), který je podpořen
z fondů EHP 2014–2020 v rámci programu Řádná správa.
Ve dnech 9. a 10. listopadu 2021 se v prostorách hotelu NH
Collection Olomouc Congress v Olomouci konal pátý ročník konference Moderní
veřejná správa, kterou pořádá sekce legislativy, státní správy a územní
samosprávy pod záštitou náměstka ministra vnitra Petra Vokáče. Konference se letos
zúčastnilo na 300 osob a 60 řečníků.
Tvrzení, že veřejná správa je tu zejména pro své klienty, by asi málokdo
zpochybňoval. Stejně jako se banky nebo pojišťovny snaží bojovat o své klienty
různými marketingovými nástroji a zákaznickým komfortem, je nutné určité
nástroje proklientské orientace posilovat i ve veřejné správě.
Dokončení přehledu vybraných aktivit v plnění projektu rozvoje
veřejné správy, který má na starosti Ministerstvo vnitra (MV ČR).
Globálním cílem Strategického rámce rozvoje veřejné správy České
republiky pro období 2014–2020 je zvýšit kvalitu, efektivitu a transparentnost
veřejné správy, a to cílenou intervencí zaměřenou na vybraná slabá místa
veřejné správy, při naplňování principů dekoncentrace, decentralizace a
subsidiarity.
Letošní volební rok je zároveň výročím dvacetileté působnosti krajské
samosprávy v České republice. Při této příležitosti jsme požádali
o rozhovor hejtmana Kraje Vysočina, Jiřího Běhounka, který je v současném
období pověřen vedením Asociace krajů ČR.
Návrh nového stavebního zákona, o kterém bude v pondělí jednat vláda,
obsahuje vážné nedostatky a vláda by jej podle Zeleného kruhu měla vrátit
k přepracování. Na zásadní rozpory a problémy upozorňuje jak stanovisko
Legislativní rady vlády, tak přehled nevypořádaných připomínek, které jsou
v podkladech pro vládu označeny jako zásadní rozpory. Návrh je navíc
připravován v rozporu s pravidly, které si vláda pro přípravu zákonů
stanovila.
Druhá část rozhovou s Kláru Dostálovou, ministryni pro místní rozvoj,
o připravované rekodifikace stavebního práva.
Epidemie koronaviru, která postupně přerostla ve světovou pandemii měla své
hluboké dopady v celém světě a také v naší zemi. Vzniklá situace si
vyžádala vyhlášení stavu nouze a přijatá opatření v zájmu zachování
zdraví populace se promítla do života všech občanů, do fungování služeb i do
ekonomiky státu.
Nový stavební zákon ignoruje výzvy, kterým čelí společnost v době
zásadních klimatických změn. Místo, aby novou výstavbu podmínil využitím
dostupných inovativních postupů v oblasti úspor energie, hospodaření
s dešťovou a šedou vodou a ochrany nezastavěných území, soustředí se
výhradně na rychlost povolovacího procesu a odebírání práv účastníkům
povolovacích řízení. Upozorňují na to organizace Arnika, Česká společnost pro
právo životního prostředí a Zelený kruh.
Česká komora architektů (ČKA) reaguje na aktuální vývoj procesu rekodifikace
stavebního práva a upozorňuje na odklon od Vládou ČR schváleného věcného záměru
nového Stavebního zákona přijatého 6. února 2019. Předložené znění návrhu
zákona nepřináší potřebnou reformu systému stavebního práva ČR a představuje
nevyužitou šanci napravit problémy ve výstavbě a plánování.
Zelený kruh vyzval v
otevřeném dopise vládu k urychlené digitalizaci
všech procesů v územním plánování a povolování staveb. Ministerstva by
naopak měla přestat ztrácet čas přepisováním špatně připraveného návrhu
stavebního zákona. V současné komplikované situaci nelze utrácet miliardy za
přeskupování úředníků a paralyzovat rozhodování o stavbách radikální
reorganizací. Rychlá digitalizace naopak zajistí, aby po úřadech obíhaly dokumenty a
ne lidé.
Měli jsme sen. Sen o jednoduchém, férovém a efektivním procesu plánování a
povolování rozvoje našich obcí a měst. Teď mi spíš přijde, že se ze snu stává
noční můra.
Nejčastějšími příčinami zdlouhavého povolování staveb jsou chyby
v žádostech, nekompletní dokumentace, chybějící souhlasy zainteresovaných
státních úřadů a další závady na straně developerů. Vyplývá to
z odpovědí desítek stavebních úřadů, které loni oslovil spolek Arnika.
Úvodní titulek se možná oprávněně nebude některým lidem líbit. Vždyť nový
občanský zákoník se připravoval patnáct let, reforma veřejné správy zahájila
před dvaceti lety a není dodnes dokončena.
Zelený kruh upozorňuje, že při přípravě nového stavebního zákona byla zcela
opominuta detailní rešerše dobré praxe v zahraničí. Odborná debata o tom,
nakolik je možné využít nástroje, které se osvědčily v zahraničí, se vůbec
nevedla. Z dostupných rešerší a prezentací přitom vyplývá, že řada
zahraničních postupů přináší prospěch státu, obcím a jejím občanům
i vlastníkům pozemků a stavitelům.
V současné době se v základních mantinelech rozvoj veřejné správy
v České republice odehrává na základě dokumentu s názvem Strategický
rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014–2020, které se
ovšem blíží do svého závěru. Z toho důvodu Ministerstvo vnitra letos
zásadně pokročilo v přípravách nového strategického dokumentu rozvoje
veřejné správy pro období do roku 2030 s názvem Klientsky orientovaná veřejná
správa 2030.
Na semináři, který se uskutečnil v Poslanecké sněmovně Parlamentu České
republiky, vystoupil se silnou kritikou návrhu rekodifikace stavebního práva také
předseda Komise pro veřejnou správu a legislativu a hejtman Pardubického kraje Martin
Netolický (ČSSD). Ten patří mezi zásadní odpůrce odděleného modelu veřejné
správy.
Novela stavebního zákona, platná od ledna 2018, zcela změnila zaběhlé
pořádky ve stavebním průmyslu. Problém s ní mají nejen stavebnické a
developerské firmy, ale také úřady měst a obcí s rozšířenou působností, na
které spadla povinnost vydávat takzvaná závazná stanoviska. Dříve tyto dokumenty
totiž vydával vedoucí stavebního úřadu, ale po novele je za vydávání zodpovědný
územně plánovací orgán. Mnoho úřadů ale nebylo na tuto změnu připraveno,
i po více než roce od zavedení jim chybí zaměstnanci a na závazná stanoviska
se čeká dlouhé měsíce.
Mezi samosprávami a státem probíhá dlouhodobě debata o míře krytí
nákladů na přenesený výkon státní správy, ovšem konkrétními čísla chyběla.
Ministerstvo vnitra si proto nechalo zpracovat analýzu, která se problematice
financování státní správy na obcích a krajích věnuje.
Multi-level governance neboli víceúrovňové vládnutí odkrývá hierarchický
pohled na vládnutí na daném území. Tento pojem se začal hojněji používat
především v souvislosti s Evropskou unií, ale má svůj význam i na
národní úrovni.
Odpověď MPSV na otevřený dopis Sdružení tajemníků ministryni práce a
sociálních věcí k zařazování zaměstnanců sociálních odborů městských a
obecních úřadů do platových tříd.
Na jaře roku 2018 začalo Ministerstvo vnitra připravovat nový koncepční materiál
rozvoje veřejné správy pro období po roce 2020 s názvem „Klientsky
orientovaná veřejná správa 2030“. Ambicí nové koncepce, která by měla plynule
navázat na platný Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období
2014–2020 a jeho implementační plány, je stanovit hlavní cíle rozvoje veřejné
správy v České republice v horizontu deseti let, tj. od roku 2021 do roku
2030.
Výkonná rada a předsednictvo Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů
několikrát projednávaly problematiku nestandardního metodického přístupu
Ministerstva práce a sociálních věcí k odměňování zaměstnanců územních
samosprávných celků, vykonávajících sociální agendy, resp. jejich zařazování do
platových tříd.
Ministerstvo vnitra si zpracovalo agendu výkonu matriční agendy v ČR, neboť
se jedná o významnou činnost obcí, vykonávané v přenesené působnosti.
Analýza za období 2014 až 2017 ukázala, že současná soustava celkem
1275 matrik ani způsob jejich financování již neodpovídá reálnému výkonu
agendy v území.
Benchmarking je moderní metoda řízení kvality a efektivnosti založená na
měření, porovnávání a analýze měřitelných dat a ukazatelů definovaných
procesů nebo služeb.
O komunitním plánováním již byly popsány stohy papírů. Byly to nejen
různé články, studie, analýzy, ale také knihy. Má tedy smysl se k tomuto
tématu ještě vracet? Nemíním opakovat to, co už bylo jinde desetkrát sděleno, ale
podívám se na tuto stále ne zcela doceněnou součást strategického plánování
obcí z trochu filosofického pohledu. A samozřejmě jak je u mých
článků zvykem, nebude chybět ani několik praktických doporučení.
Závěry nové studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
upozorňují na to, že sídelní struktura České republiky je velmi
roztříštěná a obce jsou příliš malé na to, aby poskytovaly kvalitní veřejné
služby. OECD proto vládním představitelům doporučuje začít významně podporovat
slučování obcí, trend, který dle OECD nyní v Evropě začaly praktikovat
i další státy.
Ministerstvo vnitra má jasný zájem na podpoře kvalitních služeb poskytovaných
institucemi veřejné správy v území. Tento zájem je v současné době
deklarován prostřednictvím několika aktivit, které se resort snaží prosazovat.
Každé volby s sebou nesou také značné organizační nároky. Jedním
z méně viditelných, avšak zásadních, témat je počet volebních okrsků,
respektive dostupnost volebních místností pro voliče. Otázka vyváženého poměru
mezi dostupností místností a výší finančních nákladů nutných pro jejich provoz
se otevírá především v obcích se vzdálenými a roztroušenými místními
částmi.
V České republice se za posledních dvacet let hodně řeklo a napsalo
o strategickém plánování na obecní úrovni. I časopis
Obec & finance se tomuto tématu pravidelně věnuje. Pokusím se
v tomto článku přispět do této diskuse zasazením aktuálních možností
strategického plánování obcí do historického kontextu.
Již druhým rokem funguje Rada vlády pro veřejnou správu (RVVS) jako meziresortní
poradní a koordinační orgán vlády pro oblast rozvoje veřejné správy. Čím se
v minulém roce zabývala a čemu se bude věnovat letos?
Václav Bělohradský (2004) v dokumentárním filmu, na který nepřímo odkazuji
v názvu článku, říká, že jsou dvě základní formy diktatury: (i) slovo má
takovou váhu, že se za něj jde do vězení (ii) slovo nemá vůbec žádnou váhu,
takže jako by nebylo. Domnívám se, že dávat do souvislosti tuto myšlenku
s problematikou strategického plánování je na místě.
Ministerstvo vnitra má jako jeden z úkolů v rámci rozvoje veřejné
správy podporovat rozvoj kvality ve veřejné správě. Kvalitu lze chápat
v různých ohledech, jedním z nich je chápání skrze aplikace různých
metod kvality, které představují nástroje pro rozvoj kvality v institucích
podnikatelského i veřejného sektoru.
Stále více obcí zapojuje své občany do rozhodování o místě, kde žijí.
Mnohé radnice řeší „participativně“ rozhodování o veřejných
prostranstvích, přípravu dlouhodobých strategických plánů obce, nebo nechávají
obyvatele rozhodovat o části investic v tzv. participativním rozpočtu.