Archiv článků (rubrika Reforma veřejné správy)

Stát plánuje od 1. července zrušit v celé republice 77 územních pracovišť finančních úřadů. V Pardubickém kraji se má jednat o Hlinsko, Holice, Litomyšl, Moravskou Třebovou a Přelouč. Podle hejtmana Martina Netolického se jedná o další vzdálení státní správy občanům, které přichází v době, kdy se připravuje rušení poboček České pošty. Podle hejtmana je problémem především pomalá digitalizace a zastaralé systémy, se kterými finanční úřady pracují.

Elektronizace vybraných procesů včetně úřednické zkoušky, zavedení systematického vzdělávání nebo analýzy dopadů služebního zákona. Téměř sedm let trvající projekt Ministerstva vnitra přinesl významnou podporu profesionalizace a kvality státní služby a státní správy.

Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství na základě důkladné analýzy využívání územních pracovišť finančních úřadů a rozsahu jimi zajišťovaných činností zruší k 1. 7. tohoto roku 77 územních pracovišť. Tímto krokem vláda plní jeden z bodů svého programového prohlášení – postupně zefektivnit státní správu. Konzultační služby pro občany dotčených obcí budou v úředních dnech zajištěny prostřednictvím telefonických kontaktních linek provozovaných příslušnými finančními úřady.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zpracovala pro Českou republiku historicky první přehled o veřejné správě. Analýza obsahuje řadu doporučení pro zefektivnění fungování veřejné správy. Přehled je úzce provázán s Koncepcí rozvoje veřejné správy do roku 2030. To potvrzuje, že se česká veřejná správa ubírá správným směrem.

V návaznosti na návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV), který byl zaměřen na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v ČR, jsme se v několika článcích zabývali především návrhem na revizi samosprávy a nákladů místní správy (slučování malých obcí) a návrhem na zvýšení daně z nemovitých věcí. Jde o návrhy, které se bezprostředně dotýkají financování obecního zřízení.

Návrhy Národní ekonomické rady státu (NERV) z listopadu loňského roku, zaměřené na snížení výdajů a zvýšení příjmů státního rozpočtu v ČR, oprávněně směřují ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Vysoké schodky státního rozpočtu postupně ovlivnila pandemie, stupňující se inflace a růst cen energií jako důsledek nedomyšlené zelené dohody a zejména války na Ukrajině.

Jednodenní volby namísto dvoudenních, podání žádosti o voličský průkaz na kterémkoli obecním úřadě nebo stanovení pevného termínu konání komunálních, krajských a senátních voleb. To jsou hlavní novinky z balíčku zákonů, který 1. února 2023, schválila vláda.

Předsednictvo Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) již na svém zasedání v listopadu loňského roku odmítlo námět Národní ekonomické rady vlády (NERV) na slučování obcí, který byl součástí návrhů NERV předložených vládě k snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v ČR.

V těchto dnech Ministerstvo vnitra rozeslalo do mezirezortního připomínkového řízení návrh novely zákona o úřednících územních samosprávných celků. Postavení úředníků samosprávy, jejich práva, povinnosti a některá specifika jejich pracovněprávních vztahů upravuje zákon č. 312/2002 Sb. Jedná se o speciální zákon ve vztahu k obecné úpravě pracovněprávních vztahů podle zákoníku práce; subsidiárně se tedy na pracovněprávní vztahy úředníků územních samosprávných celků použije zákoník práce.

Národní ekonomická rada státu (NERV) představila v listopadu loňského roku Návrh na snížení výdajů a zvýšení příjmů státního rozpočtu v ČR, ve kterém je řada podnětných opatření, kterými se vláda jistě bude zabývat a případně je zařadí do aktualizace svého programového prohlášení. Představitelů obcí, měst i krajů se bezprostředně dotýká návrh Revize samosprávy a nákladů místní vlády, který jsme v plném znění uvedli před týdnem v první části tohoto textu.

Národní ekonomická rada státu (NERV) byla vládou zřízena již v roce 2010, mimo jiné v návaznosti na krizová léta 2008–2009, a její činnost byla v květnu loňského roku vládou Petra Fialy znovu obnovena. Vzhledem k vzniklé ekonomické situaci je to zcela pochopitelný a správný krok. Posláním NERV je navrhovat zásady a parametry reforem veřejných systémů, které mají hlavní vliv na zdravé veřejné finance, výkonnost české ekonomiky a transparentnost veřejného sektoru.

Hodnocení proklientského přístupu městských úřadů provedlo Ministerstvo vnitra i v roce 2022. V září byl vyhodnocen letošní ročník soutěže Přívětivý úřad, kterého se zúčastnilo celkem 125 úřadů obcí s rozšířenou působností z celé ČR. Soutěž tak má i po letech velké množství příznivců.

Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o. p. s., se již 20. rokem intenzivně věnuje nelehkému úkolu – výkonovému benchmarkingu obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP). Jen první dva roky práce byly financovány v rámci projektu z externích zdrojů. Po skončení tohoto projektu „Benchmarking přenesené působnosti obcí III. typu“, na konci roku 2004, projevila zapojená města zájem dále v benchmarkingu pokračovat. Myslím, že to je nejen dobrý příklad udržitelnosti záměru projektu, ale stále rostoucí počet zapojených měst (ORP) také signalizuje, že tato práce trvale vykazuje přínosy.

Angličané říkají: What is in it for me? (Co je v tom pro mě?) Jaké jsou vlastně přínosy benchmarkingu? Češi se zeptají přímo: Co z toho budu mít? Obecně lze říct, že zapojeným subjektům poskytuje benchmarking relevantní data o efektivitě vlastní organizace a umožňuje jim měřit výkonnost a kvalitu v předem definovaných oblastech a agendách. Výsledky pak mohou porovnávat s adekvátními údaji jiných subjektů a získávat informace o vlastních rezervách, možných lepších řešeních a tím se inspirovat k provedení změn.

Ministerstvo vnitra se stalo realizátorem nového projektu s názvem „Hodnocení výkonu veřejné správy v ČR a doporučení pro budoucí strategický rozvoj“, neboli Public Governance Review (PGR), který je podpořen z fondů EHP 2014–2020 v rámci programu Řádná správa.

Ve dnech 9. a 10. listopadu 2021 se v prostorách hotelu NH Collection Olomouc Congress v Olomouci konal pátý ročník konference Moderní veřejná správa, kterou pořádá sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy pod záštitou náměstka ministra vnitra Petra Vokáče. Konference se letos zúčastnilo na 300 osob a 60 řečníků.

Tvrzení, že veřejná správa je tu zejména pro své klienty, by asi málokdo zpochybňoval. Stejně jako se banky nebo pojišťovny snaží bojovat o své klienty různými marketingovými nástroji a zákaznickým komfortem, je nutné určité nástroje proklientské orientace posilovat i ve veřejné správě.

Dokončení přehledu vybraných aktivit v plnění projektu rozvoje veřejné správy, který má na starosti Ministerstvo vnitra (MV ČR).

Globálním cílem Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014–2020 je zvýšit kvalitu, efektivitu a transparentnost veřejné správy, a to cílenou intervencí zaměřenou na vybraná slabá místa veřejné správy, při naplňování principů dekoncentrace, decentralizace a subsidiarity.

Letošní volební rok je zároveň výročím dvacetileté působnosti krajské samosprávy v České republice. Při této příležitosti jsme požádali o rozhovor hejtmana Kraje Vysočina, Jiřího Běhounka, který je v současném období pověřen vedením Asociace krajů ČR.

Návrh nového stavebního zákona, o kterém bude v pondělí jednat vláda, obsahuje vážné nedostatky a vláda by jej podle Zeleného kruhu měla vrátit k přepracování. Na zásadní rozpory a problémy upozorňuje jak stanovisko Legislativní rady vlády, tak přehled nevypořádaných připomínek, které jsou v podkladech pro vládu označeny jako zásadní rozpory. Návrh je navíc připravován v rozporu s pravidly, které si vláda pro přípravu zákonů stanovila.

Druhá část rozhovou s Kláru Dostálovou, ministryni pro místní rozvoj, o připravované rekodifikace stavebního práva.

Epidemie koronaviru, která postupně přerostla ve světovou pandemii měla své hluboké dopady v celém světě a také v naší zemi. Vzniklá situace si vyžádala vyhlášení stavu nouze a přijatá opatření v zájmu zachování zdraví populace se promítla do života všech občanů, do fungování služeb i do ekonomiky státu.

Nový stavební zákon ignoruje výzvy, kterým čelí společnost v době zásadních klimatických změn. Místo, aby novou výstavbu podmínil využitím dostupných inovativních postupů v oblasti úspor energie, hospodaření s dešťovou a šedou vodou a ochrany nezastavěných území, soustředí se výhradně na rychlost povolovacího procesu a odebírání práv účastníkům povolovacích řízení. Upozorňují na to organizace Arnika, Česká společnost pro právo životního prostředí a Zelený kruh.

Česká komora architektů (ČKA) reaguje na aktuální vývoj procesu rekodifikace stavebního práva a upozorňuje na odklon od Vládou ČR schváleného věcného záměru nového Stavebního zákona přijatého 6. února 2019. Předložené znění návrhu zákona nepřináší potřebnou reformu systému stavebního práva ČR a představuje nevyužitou šanci napravit problémy ve výstavbě a plánování.

Zelený kruh vyzval v otevřeném dopise vládu k urychlené digitalizaci všech procesů v územním plánování a povolování staveb. Ministerstva by naopak měla přestat ztrácet čas přepisováním špatně připraveného návrhu stavebního zákona. V současné komplikované situaci nelze utrácet miliardy za přeskupování úředníků a paralyzovat rozhodování o stavbách radikální reorganizací. Rychlá digitalizace naopak zajistí, aby po úřadech obíhaly dokumenty a ne lidé.

Měli jsme sen. Sen o jednoduchém, férovém a efektivním procesu plánování a povolování rozvoje našich obcí a měst. Teď mi spíš přijde, že se ze snu stává noční můra.

Nejčastějšími příčinami zdlouhavého povolování staveb jsou chyby v žádostech, nekompletní dokumentace, chybějící souhlasy zainteresovaných státních úřadů a další závady na straně developerů. Vyplývá to z odpovědí desítek stavebních úřadů, které loni oslovil spolek Arnika.

Úvodní titulek se možná oprávněně nebude některým lidem líbit. Vždyť nový občanský zákoník se připravoval patnáct let, reforma veřejné správy zahájila před dvaceti lety a není dodnes dokončena.

Zelený kruh upozorňuje, že při přípravě nového stavebního zákona byla zcela opominuta detailní rešerše dobré praxe v zahraničí. Odborná debata o tom, nakolik je možné využít nástroje, které se osvědčily v zahraničí, se vůbec nevedla. Z dostupných rešerší a prezentací přitom vyplývá, že řada zahraničních postupů přináší prospěch státu, obcím a jejím občanům i vlastníkům pozemků a stavitelům.

V současné době se v základních mantinelech rozvoj veřejné správy v České republice odehrává na základě dokumentu s názvem Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014–2020, které se ovšem blíží do svého závěru. Z toho důvodu Ministerstvo vnitra letos zásadně pokročilo v přípravách nového strategického dokumentu rozvoje veřejné správy pro období do roku 2030 s názvem Klientsky orientovaná veřejná správa 2030.

Na semináři, který se uskutečnil v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, vystoupil se silnou kritikou návrhu rekodifikace stavebního práva také předseda Komise pro veřejnou správu a legislativu a hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Ten patří mezi zásadní odpůrce odděleného modelu veřejné správy.

Novela stavebního zákona, platná od ledna 2018, zcela změnila zaběhlé pořádky ve stavebním průmyslu. Problém s ní mají nejen stavebnické a developerské firmy, ale také úřady měst a obcí s rozšířenou působností, na které spadla povinnost vydávat takzvaná závazná stanoviska. Dříve tyto dokumenty totiž vydával vedoucí stavebního úřadu, ale po novele je za vydávání zodpovědný územně plánovací orgán. Mnoho úřadů ale nebylo na tuto změnu připraveno, i po více než roce od zavedení jim chybí zaměstnanci a na závazná stanoviska se čeká dlouhé měsíce.

Mezi samosprávami a státem probíhá dlouhodobě debata o míře krytí nákladů na přenesený výkon státní správy, ovšem konkrétními čísla chyběla. Ministerstvo vnitra si proto nechalo zpracovat analýzu, která se problematice financování státní správy na obcích a krajích věnuje.

Multi-level governance neboli víceúrovňové vládnutí odkrývá hierarchický pohled na vládnutí na daném území. Tento pojem se začal hojněji používat především v souvislosti s Evropskou unií, ale má svůj význam i na národní úrovni.

Odpověď MPSV na otevřený dopis Sdružení tajemníků ministryni práce a sociálních věcí k zařazování zaměstnanců sociálních odborů městských a obecních úřadů do platových tříd.

Na jaře roku 2018 začalo Ministerstvo vnitra připravovat nový koncepční materiál rozvoje veřejné správy pro období po roce 2020 s názvem „Klientsky orientovaná veřejná správa 2030“. Ambicí nové koncepce, která by měla plynule navázat na platný Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014–2020 a jeho implementační plány, je stanovit hlavní cíle rozvoje veřejné správy v České republice v horizontu deseti let, tj. od roku 2021 do roku 2030.

Výkonná rada a předsednictvo Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů několikrát projednávaly problematiku nestandardního metodického přístupu Ministerstva práce a sociálních věcí k odměňování zaměstnanců územních samosprávných celků, vykonávajících sociální agendy, resp. jejich zařazování do platových tříd.

Ministerstvo vnitra si zpracovalo agendu výkonu matriční agendy v ČR, neboť se jedná o významnou činnost obcí, vykonávané v přenesené působnosti. Analýza za období 2014 až 2017 ukázala, že současná soustava celkem 1275 matrik ani způsob jejich financování již neodpovídá reálnému výkonu agendy v území.

Benchmarking je moderní metoda řízení kvality a efektivnosti založená na měření, porovnávání a analýze měřitelných dat a ukazatelů definovaných procesů nebo služeb.

O komunitním plánováním již byly popsány stohy papírů. Byly to nejen různé články, studie, analýzy, ale také knihy. Má tedy smysl se k tomuto tématu ještě vracet? Nemíním opakovat to, co už bylo jinde desetkrát sděleno, ale podívám se na tuto stále ne zcela doceněnou součást strategického plánování obcí z trochu filosofického pohledu. A samozřejmě jak je u mých článků zvykem, nebude chybět ani několik praktických doporučení.

Závěry nové studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) upozorňují na to, že sídelní struktura České republiky je velmi roztříštěná a obce jsou příliš malé na to, aby poskytovaly kvalitní veřejné služby. OECD proto vládním představitelům doporučuje začít významně podporovat slučování obcí, trend, který dle OECD nyní v Evropě začaly praktikovat i další státy.

Ministerstvo vnitra má jasný zájem na podpoře kvalitních služeb poskytovaných institucemi veřejné správy v území. Tento zájem je v současné době deklarován prostřednictvím několika aktivit, které se resort snaží prosazovat.

Každé volby s sebou nesou také značné organizační nároky. Jedním z méně viditelných, avšak zásadních, témat je počet volebních okrsků, respektive dostupnost volebních místností pro voliče. Otázka vyváženého poměru mezi dostupností místností a výší finančních nákladů nutných pro jejich provoz se otevírá především v obcích se vzdálenými a roztroušenými místními částmi.

V České republice se za posledních dvacet let hodně řeklo a napsalo o strategickém plánování na obecní úrovni. I časopis Obec & finance se tomuto tématu pravidelně věnuje. Pokusím se v tomto článku přispět do této diskuse zasazením aktuálních možností strategického plánování obcí do historického kontextu.

Již druhým rokem funguje Rada vlády pro veřejnou správu (RVVS) jako meziresortní poradní a koordinační orgán vlády pro oblast rozvoje veřejné správy. Čím se v minulém roce zabývala a čemu se bude věnovat letos?

Václav Bělohradský (2004) v dokumentárním filmu, na který nepřímo odkazuji v názvu článku, říká, že jsou dvě základní formy diktatury: (i) slovo má takovou váhu, že se za něj jde do vězení (ii) slovo nemá vůbec žádnou váhu, takže jako by nebylo. Domnívám se, že dávat do souvislosti tuto myšlenku s problematikou strategického plánování je na místě.

Ministerstvo vnitra má jako jeden z úkolů v rámci rozvoje veřejné správy podporovat rozvoj kvality ve veřejné správě. Kvalitu lze chápat v různých ohledech, jedním z nich je chápání skrze aplikace různých metod kvality, které představují nástroje pro rozvoj kvality v institucích podnikatelského i veřejného sektoru.

Stále více obcí zapojuje své občany do rozhodování o místě, kde žijí. Mnohé radnice řeší „participativně“ rozhodování o veřejných prostranstvích, přípravu dlouhodobých strategických plánů obce, nebo nechávají obyvatele rozhodovat o části investic v tzv. participativním rozpočtu.