Archiv článků (rubrika Energetika)

Česká republika vykročila před rokem na cestu sdílení elektřiny v rámci komunitní energetiky. V prosinci 2023 vzniklo podle novely energetického zákona LEX OZE II Elektroenergetické datové centrum (EDC). Po dvanácti měsících s ním má uzavřenou smlouvu již více než 13 tisíc účastníků sdílení, kteří si mezi sebou nasdíleli 1059,49 MWh elektřiny.

Vláda schválila novelu energetického zákona Lex plyn, která zjednoduší a zrychlí proces povolování plynových elektráren s instalovaným výkonem nad 100 MW. Novela odstraní administrativní překážky a zkrátí dobu potřebnou pro realizace projektů. Jedná se o klíčový krok pro zajištění energetické bezpečnosti České republiky v rámci postupného odklonu od uhelných zdrojů.

Masivní dotační podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE) je dostatečně známá. Vychází z dlouhodobé Zelené dohody, kterou schválily členské státy Evropské unie s cílem dekarbonizovat do roku 2050 území našeho světadílu a zachránit tak planetu před oteplováním, vlivem klimatických změn.

Povolování výstavby nových jaderných zdrojů včetně malých modulárních reaktorů v Česku by mělo být jednodušší a rychlejší. Atomové právo by také mělo být připraveno na příchod nových jaderných technologií. Předpokládá to vládní novela atomového zákona, kterou přijala Poslanecká sněmovna.

Vládní Vnitrostátní plán v oblasti klimatu a energetiky počítá s tím, že Česko z případného blackoutu vytáhnou uhelné elektrárny. Jejich provoz však emisní povolenky ukončí v nejbližších letech. A náhrada za ně bude až po roce 2030.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) aktualizovalo ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který modeluje možné scénáře dalšího vývoje českého energetického sektoru ve vztahu k plnění evropských závazků do roku 2030 při zachování bezpečnosti dodávek energií, jejich cenovou dostupnost a environmentální udržitelnost. Česko bude nadále pokračovat v rozvoji výroby elektřiny z jádra a obnovitelných zdrojů (OZE) a snižovat tak i nadále emise. Jako přechodný zdroj energie bude v sektoru výroby elektřiny a tepla sloužit plyn, který bude směrem k roku 2050 nahradí OZE a nízkoemisní plyny.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) aktualizovalo ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který modeluje možné scénáře dalšího vývoje českého energetického sektoru ve vztahu k plnění evropských závazků do roku 2030 při zachování bezpečnosti dodávek energií, jejich cenovou dostupnost a environmentální udržitelnost.

Fungování energetických společenství založených na využívání obnovitelných zdrojů energie a sdílení elektřiny není z ekonomického hlediska přímočaré. Výroba i spotřeba stejně jako cena elektřiny se mění v čase, a je to pouze jedna z řady proměnných, které určují návratnost počáteční investice i chodu společenství. Do spletitého systému úvah a propočtů mohli počátkem prosince nahlédnout účastníci dalšího pracovního setkání pořádaného platformou Chytré město a investor.

Problém, kterému čelíme, je mnohem komplexnější než „jen“ Green Deal. Ve skutečnosti Green Deal je jen jednou z mnoha metod přestavby společnosti. Green Deal je však beze sporu pro veřejnost nejviditelnější špičkou ledovce. Dokonce dnes drtivá většina lidí ztotožňuje současné problémy naší civilizace právě s Green Dealem, ačkoliv správnější by bylo poukazovat na nutnost odmítnutí celé ideologie ESG. Green Deal je jen jedním z mnoha chapadel této chobotnice.

Počet skupin sdílejících elektřinu v České republice překonal v listopadu hranici pěti tisíc. Největší zastoupení má mezi nimi podle Elektroenergetického datového centra (EDC) sdílení v režimu tzv. aktivního zákazníka (5060), následuje 252 bytových domů a dvě energetická společenství sdružující až tisíc registrovaných subjektů. Celkový počet registrací u EDC přesáhl ke konci listopadu hranici třinácti tisíc.

Pro vývoj ceny tepla bude v roce 2025 opět rozhodovat, z jakého paliva se teplo vyrábí. Teplo z uhlí zdraží v jednotkách procent, zatímco teplo z plynu může obdobným rozdílem v některých lokalitách zlevnit. Teplo z uhlí zůstane přesto v průměru levnější než ze zemního plynu. Ceny tepla z biomasy výrazně vzrostou kvůli nečinnosti vlády, která dosud neschválila vyplácení podpory na příští rok.

Téma malých modulárních reaktorů (SMR) získává stále větší pozornost. Jejich výstavba vyžaduje aktivní zapojení státu a spolupráci všech relevantních institucí, včetně územních samospráv. Strategické partnerství ČEZ a Rolls-Royce SMR (podpis dohody 29. října 2024) otevírá nové příležitosti pro českou energetiku i zapojení domácích firem. Tento projekt díky multiplikačnímu efektu může přispět k růstu HDP ČR o 1000 až 3000 miliard Kč do roku 2050 a vytvořit přibližně 8000 pracovních míst.

Připravit energeticko-klimatické plány je zásadní výzvou, před kterou stojí kraje, města a obce v České republice. Bez nich by totiž nešlo plnit cíle směrnice o energetické účinnosti Evropské unie. Ta požaduje snížení celkové konečné spotřeby energie veřejného sektoru o 1,9 % ročně oproti roku 2021. Tato povinnost nyní platí i pro velká města a postupně se rozšíří na všechna ostatní.

Klíčem k rozvoji komunitní energetiky, tedy společné výrobě a sdílení elektrické energie, případně i tepla z obnovitelných zdrojů, jsou energetická společenství. Jejich vznik podporuje Ministerstvo životního prostředí, k 19. listopadu 2024 rozhodlo o poskytnutí dotace pro 55 projektů s celkovou alokací 98,7 milionů korun. Pro sdílení dobré praxe vznikla také společná platforma.

Analýza energetického think tanku Ember zjistila, že akcelerace využití bateriových systémů v EU by mohla do roku 2030 nahradit fosilní paliva v hodnotě 9 miliard EUR ročně. V roce 2024 by větrná a solární energie mohla pokrýt 30 % poptávky po elektřině v EU, což překonává podíl fosilních paliv.

Další z pravidelných jednání o posílení kapacity energetické sítě na Králicku se uskutečnilo v pátek 8. listopadu v Králíkách za účasti zástupců společnost ČEZ Distribuce, starostů obcí v regionu a hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického. Společnost ČEZ Distribuce plánuje v oblasti Králík na Orlickoústecku výstavbu nových vedení vysokého napětí, nové transformovny Králíky a řadu dalších navazujících energetických staveb.

Celková dekarbonizace bude stát v následujících letech asi 1000 miliard (bilion) korun. Teplárenství si z tohoto koláče zcela jistě ukrojí své. Otázkou je, jaké nové technologie se budou muset zavádět, aby se dekarbonizovalo co nejefektivněji a za rozumných podmínek.

Elektroenergetické datové centrum (EDC) zaregistrovalo za první tři měsíce od zahájení sdílení elektřiny v České republice 5120 výroben a 5508 odběrných míst. Počet uzavřených smluv s EDC překonal ke konci října hranici 10 000 a objem sdílené elektřiny přesáhnul 320 MWh.

Oddělení energetického manažera Magistrátu hl. m. Prahy dlouhodobě hledá úspory v energetice a pomáhá naplňovat Klimatický plán hl. m. Prahy. Na základě rozhodnutí primátora Bohuslava Svobody pravidelně pořádá meetingy se zástupci městských částí, kterým pomáhá s úsporami. Na posledním meetingu se řešilo například téma úspor při rekonstrukci památkových objektů v centru města. Pro ty se nyní připravuje obecná metodika, která má urychlit povolovací procesy.

Meziresortní skupina pod vedením Ministerstva zdravotnictví představila podrobnou metodiku k projektům energetických úspor EPC, které mohou českému zdravotnickému systému ušetřit miliardy korun na energiích. Dokument vytvořil tým složený ze zástupců resortu zdravotnictví, ministerstev financí a životního prostředí, Státního fondu životního prostředí ČR a Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES). Dokument přináší ucelený pohled na EPC projekty a představuje strukturovaný návod, jak co nejefektivněji úspory v nemocnicích zavádět.

Financování úsporných projektů metodou EPC využívá jen zlomek krajů. V celé České republice projde renovací související s energetickou úsporou pouhé 1 % budov ročně. To je podle Ministerstva životního prostředí i s ohledem na evropské klimaticko-energetické závazky do roku 2030 nedostatečné tempo. Výjimkou je Pardubický kraj, který renovuje veřejné budovy metodou EPC dlouhodobě.

Aktuální analýza energetického think tanku Ember zjistila, že pokud by státy EU akcelerovaly podmínky pro využití bateriových systémů pro ukládání elektřiny, mohly by od roku 2030 nahradit výrobu energie z fosilních paliv v hodnotě 9 miliard eur ročně. Svaz moderní energetiky komentuje výzvy baterií pro českou energetiku.

Projekty EPC, tedy projekty se zaručenou úsporou energie, jsou v Česku na vzestupu. Podle Asociace poskytovatelů energetických služeb se v posledním roce realizace dočkalo 30 EPC projektů za 2 miliardy korun. Jen v roce 2023 ušetřily tyto projekty krajům, městům a obcím 400 milionů korun.

Tento týden se nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček zúčastnil pracovního jednání s diskuzí k dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Setkání v Třebíči se účastnili také hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek, senátorka Hana Žáková, starosta Třebíče Pavel Pacal, Tomáš Pleskač, člen představenstva společnosti ČEZ nebo předseda Energetického Třebíčska Vítězslav Jonáš.

Konference energetiky a odpadového hospodářství 2024 – na toto téma se konala v Praze koncem minulého týdne dvoudenní konference Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR). Loňská konference o energetice byla rozšířena o problematiku odpadů, což je pro municipality stále živá problematika. Na dvě stovky účastníků z obcí a měst tak mělo možnost seznámit se s aktuálními poznatky z obou oborů.

Odpady z čištění vod nebo ze zemědělství se mohou stát domácím zdrojem pro výrobu energie a náhradu zemního plynu. Bioplyn a hlavně biometan, který je svými vlastnostmi téměř stejný jako zemní plyn, pomáhají při odchodu od uhlí a k lepšímu využívání domácích zdrojů energie. Vedle odpadů ze zemědělského provozu dokážou bioplynové stanice využívat i kaly z čistíren odpadních vod a díky tomu využít jak energii, tak zbylý materiál jako hnojivo.

Černá díra na investice. Velké fiasko solárních panelů a větrných turbín. Miliardy dolarů jsou nalévány do těchto krajinných monstrózních projektů, ale výsledky jsou prakticky nulové. To jsou slova zaznívající v USA směrem k využití a efektivitě obnovitelných zdrojů energie.

Více než 150 MWh, tolik činil celkový objem první sdílené elektřiny v České republice. V září ji mezi sebou sdílelo více než 4000 výroben a 3500 odběrných míst, které prošly celým procesem registrace a uzavření smlouvy s Elektroenergetickým datovým centrem (EDC).

Za poslední tři roky se s uhlím rozloučilo deset tepláren, které zásobují teplem a teplou vodou přes 110 tisíc domácností a stovky dalších odběratelů. Celkově tyto teplárny nahradí při výrobě tepla přes půl milionu tun uhlí biomasou, zemním plynem, teplem z odpadu a dalšími energetickými zdroji. Díky náhradě uhlí nízkoemisními palivy se emise oxidu uhličitého sníží o více než 600 tisíc tun ročně.

Odborníci v energetice se shodli na nutnosti dekarbonizovat sektor energetiky rychlostí, která nezpůsobí cenové šoky. Konstatovali, že cíl dekarbonizovat celou spotřebu energií EU a ČR do roku 2050 není reálný a že napětí mezi tímto cílem a realitou bude narůstat a tím bude posilovat investiční riziko nejen v energetice, ale také v průmyslu. Je otázka, jakou roli v tomto procesu sehraje decentrální energetika spolu se sdílením elektřiny.

Výstavba fotovoltaických a větrných elektráren není jednoduchým procesem, za což z velké části mohou i složité a zdlouhavé administrativní postupy stavebního řízení. Není proto divu, že se investoři do výstavby nových elektráren z obnovitelných zdrojů příliš nehrnou. Situace by se však měla změnit od 1. 1. 2025, kdy je předpokládáno, že nabude účinnosti zákon cílící na podporu urychlení využívání energie z obnovitelných zdrojů.

V obci Rohozná na Svitavsku se současně s krajskými a senátními volbami uskuteční také místní referendum. Lidé v něm budou rozhodovat o tom, zda soukromý investor poblíž vesnice vybuduje větrnou elektrárnu. O výkonu zařízení zatím není definitivně rozhodnuto.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo ve spolupráci s Komorou obnovitelných zdrojů energie desatero ke sdílení elektřiny. Jednoduchý přehled poradí, jak se sdílením začít, na co si dát pozor a na koho se obrátit. Resort také vydal e-book ke komunitní energetice, který domácnosti, obce a firmy detailně provede celým procesem sdílení.

Na aktuální výrazný pokles průměrných denních teplot jsou teplárny připravené. Podle vyhlášky jsou v pohotovosti zahájit vytápění od začátku září. Chladné dny prověří tradičně jako první teplárny v Karlovarském kraji a ve výše položených oblastech. Některé už zahájily natápění soustav zásobování teplem během čtvrtka 12. září.

Letošní novela energetického zákona (Lex OZE II) má dopad nejen na nově vznikající projekty, ale i na obyvatele bytových domů, kteří už elektřinu sdíleli. Energetický regulační úřad (ERÚ) připomíná, že do konce roku 2024 se musí nově registrovat u datového centra. Zároveň upozorňuje, na co si musí dát pozor bytové domy, jež se na sdílení teprve připravují.

Sdružení místních samospráv ČR, Asociace krajů ČR a Svaz měst a obcí ČR vyslovily společně jednoznačný nesouhlas s aktuálním návrhem zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který resorty průmyslu a obchodu, životního prostředí a místního rozvoje poslaly do tzv. meziresortního připomínkového řízení, a žádají jeho stažení a přepracování.

V příštích letech vzniknou ve všech zemích EU nová jednotná kontaktní místa, jejichž účelem bude poskytování technického, administrativního a finančního poradenství a pomoci v oblastech energetické účinnosti a energetické náročnosti budov. Přispějí tak k plnění energetických a klimatických plánů.

Většina měst a obcí dostatečně nenaplňuje svoje energetické koncepce. Častým jevem je nahodilost v realizaci namísto prioritizace projektů podle míry prospěšnosti. Municipalitám chybějí odborné kapacity, často rozhodují o investicích bez studií proveditelnosti a rentability. Nabídky flexibility v odběru elektřiny nebo tepla mohou přinést do rozpočtu středně velkého města miliony korun ročně.

Od 1. srpna je formálně spuštěna možnost registrovat se do systému sdílení elektřiny na stránkách Elektroenergetického datového centra (EDC). Pro obce, podnikatele i jednotlivce je to důležitý krok ke sdílení elektřiny na principu komunitní energetiky.

Udržitelný rozvoj regionů, snižování emisí skleníkových plynů, podpora sdílení čisté energie a také užší spolupráce mezi obcemi a zemědělci. To patří k hlavním cílům Memoranda Soběstačná obec 2030, které v pátek v Českých Budějovicích podepsali zástupci Sdružení místních samospráv ČR, ministerstev zemědělství, průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj, životního prostředí a Agrární komory. Memorandum podpořily také společnosti ČEZ a Škoda Auto.

Záměrem memoranda o spolupráci na projektu Soběstačná obec 2030 je rozvíjet a podporovat konkrétní praktická opatření pro energetické úspory v obcích. Dokument v Českých Budějovicích podepsali zástupci ministerstev zemědělství, průmyslu a obchodu, životního prostředí a místního rozvoje spolu se Sdružením místních samospráv ČR, Agrární komorou ČR a s dalšími partnery.

Trend pokračuje, i v letošním prvním pololetí Češi spotřebovali o jednotky procent méně elektřiny a plynu než před rokem. Klesala také celková výroba elektřiny, což ovšem neplatilo u fotovoltaických elektráren – ty výrobu meziročně navýšily o více než čtvrtinu. Vyplývá to ze čtvrtletních zpráv o provozu soustav, které zpracovává Energetický regulační úřad (ERÚ).

Od začátku září už nebude možné topit v některých třídách kotlů kvůli jejich dopadu na znečišťování ovzduší a radnice budou kotle kontrolovat. Podle některých ale na tyto kontroly není dost lidí a nejsou informace o tom, kdo neekologický kotel ještě má. Vyplývá to z ankety ČTK. Podle celostátního odhadu zbývalo v květnu vyměnit v zemi ještě 150 000 kotlů.

Elektroenergetické datové centrum (EDC) dnes zahájilo svou činnost a spustilo možnost registrace, která je nutným prvním krokem ke sdílení elektřiny v rámci nového systému komunitní energetiky. Ten zákazníkům nabízí nové možnosti, jak efektivněji využívat vlastní vyrobenou elektřinu.

S měsíčním odkladem dnes v praxi startuje dlouho očekávané sdílení elektřiny, kterou si budou moci mezi sebou poskytovat domácnosti, firmy nebo třeba budovy v rámci obce. Umožňuje to otevření registrace Elektroenergetického datového centra (EDC) pro energetická společenství i aktivní zákazníky. Původní červencový termín zpozdila příprava informačního systému EDC.

Od 1. srpna bude formálně spuštěna možnost registrovat se do systému sdílení elektřiny na stránkách Elektroenergetického datového centra (EDC). Pro obce, podnikatele i jednotlivce je to důležitý krok ke sdílení elektřiny na principu komunitní energetiky.

V médiích těchto dnů se objevil termín český Green Deal, a to v návaznosti na středeční jednání vlády. Na programu bylo projednání dokumentů, které výrazně ovlivní vývoj české energetiky v návaznosti na evropský program dekarbonizace Evropy do roku 2050. Jde o Státní energetickou koncepci (SEK), Národní energeticko-klimatický plán (NECP) a Politiku ochrany klimatu (POK). NECP (National Energy and Climate Plan) dala Evropská komise za úkol sestavit každé zemi, aby bylo možné koordinovat emisní cíle EU a všechna opatření komise pro jejich plnění.

Elektroenergetické datové centrum (EDC) spustilo od 1. července bezplatnou informační linku pro zájemce o sdílení elektřiny. Na čísle 800 720 204 dostanou odpověď na své dotazy volající z řad aktivních zákazníků, energetických společenství, obchodníků či široké veřejnosti. Od 1. srpna bude linka k dispozici také uživatelům, kteří zahájí proces registrace pro sdílení elektřiny.

Nedávno jsme informovali o sérii seminářů Pro moderní Česko. Ve Svitavách diskutovali řečníci o nových možnostech, které přinese sdílení elektřiny i rozvoj obnovitelných zdrojů a dotačních titulů. Komunální energetika již opravdu klepe na dveře. Sdílení energie začne už od července.

Prodloužení příjmu a navýšení alokace se týká výzev ENERGov 1/2023 a ENERGov 2/2023 z Modernizačního fondu na energeticky efektivní rekonstrukce veřejných a památkově chráněných budov a reflektuje velký zájem ze strany veřejného sektoru.