Archiv článků (rubrika Školství)

Řada českých základních škol má problémy s rostoucím podílem žáků se sociálním znevýhodněním. Problémy se pak projevují v podobě vysokých absencí, nízké motivace žáků nebo podprůměrným prospěchem. Školy jako řešení nabízí doučování, mimoškolní aktivity nebo pomůcky zdarma. Tímto způsobem se tak snaží studenty se sociálním znevýhodněním podpořit, aby školu navštěvovali pravidelně, cítili se v ní dobře a osvojili si požadované učivo, vyplývá z výzkumu Národního institutu SYRI, jehož cílem je mapovat systémovou podporu.

Petice proti řádně neprojednanému návrhu na převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje, kterou spustilo Sdružení místních samospráv ČR, nasbírala za týden už bezmála 1500 podpisů starostů, zastupitelů, ředitelů škol, pedagogů i samotných nepedagogických pracovníků.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy reaguje na rostoucí bezpečnostní hrozby ve školách a přichází s konkrétními kroky ke zvýšení ochrany žáků i pedagogů.

Po více než dvou desítkách let diskusí udělal Karlovarský kraj první krok ke vzniku veřejné vysoké školy. Krajské zastupitelstvo totiž schválilo návrh zákona o zřízení veřejné vysoké školy v kraji Karlovarském. Tento důležitý krok přibližuje region k vytvoření instituce, která posílí vzdělávací možnosti, pomůže udržet mladé lidi v kraji a podpoří jeho další ekonomický a společenský rozvoj.

Netradiční psaní míří ministrům školství a financí a také poslancům. Vařečky ze školních kuchyní jim zasílají zástupci obcí, kteří tak zatím symbolicky protestují proti řádně neprojednanému vládnímu návrhu na převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele škol, tedy obce a kraje.

Sdružení místních samospráv ČR nadále nesouhlasí s plánovaným převodem financování nepedagogických pracovníků školských zařízení na zřizovatele, tedy na obce a kraje. Své výhrady zástupci sdružení představili na setkání představitelům ministerstva školství.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy oznámilo zásadní změny ve způsobu financování nepedagogické práce, které mají vstoupit v platnost 1. září 2025. Nový model si klade za cíl zajistit férovější rozdělení peněz, zvýšit stabilitu financování pedagogické i nepedagogické práce a posílit autonomii obcí a krajů při správě jimi zřizovaných škol a školských zařízení.

Sdružení místních samospráv ČR, Asociace krajů ČR a Svaz měst a obcí ČR vyjadřují zásadní nesouhlas s vládou představeným návrhem na převod financování nepedagogických zaměstnanců škol a školských zařízení ze státu na zřizovatele, typicky obce a kraje.

Rada Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) na svém jednání odmítla návrh na převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a města. Tento návrh, který by měl vstoupit v platnost od 1. září 2025, členové Rady označili za nepřipravený, překotný a postrádající jakékoliv dopadové studie či analýzy.

Větší samostatnost obcí a krajů při zajišťování podmínek pro činnost jimi zřizovaných škol, lepší zohlednění místních specifik při organizaci nepedagogické práce a vyšší předvídatelnost finančních prostředků. To jsou hlavní argumenty pro přesun odpovědnosti za financování nepedagogických pracovníků, tedy například kuchařů, kuchařek, školníků, či uklízeček, na zřizovatele škol.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) schválilo revidované Rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní vzdělávání (RVP PV) a základní vzdělávání (RVP ZV). Tyto klíčové dokumenty představují významný krok k modernizaci českého vzdělávacího systému, který reflektuje potřeby současné společnosti a naplňuje cíle Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Dokumenty budou veřejnosti představeny na tiskové konferenci 14. ledna 2025.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) představilo soubor opatření k posílení bezpečnosti na školách. Pro školy vznikly metodiky, jak předcházet bezpečnostním rizikům, zejména incidentům úmyslně způsobeným člověkem. Pro vysoké školy MŠMT uspořádalo semináře k posílení bezpečnosti a vypsalo výzvy na pořízení bezpečnostního vybavení. MŠMT tak reagovalo na loňský tragický útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Šedesát milionů korun poputuje na úpravy či výstavbu nových mateřských a základních škol. Dotace na dnešním zasedání schválilo krajské zastupitelstvo. Nová škola vyroste například v Drahelčicích.

Vážná debata o budoucnosti financování nepedagogických pracovníků ve školách a školských zařízeních nás teprve čeká. Na začátku listopadu totiž stále ještě nebyla známa kritéria, podle kterých se mají peníze pro jednotlivé zřizovatele počítat.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy učinilo významný krok směrem k modernizaci a digitalizaci státní správy ve školství. Do meziresortního připomínkového řízení vkládá návrh zákona o registrech ve vzdělávání, který zavádí dva klíčové registry: registr dětí, žáků a studentů (registr žáků) a registr pedagogických a akademických pracovníků (registr pedagogů). Cílem těchto registrů je zajistit včasné a aktuální informace o vzdělávání nejen oprávněným institucím státní správy, ale i samotným občanům. Současně se spuštěním legislativního procesu zahájilo ministerstvo práce na tvorbě registrů.

Ministerstvo pro místní rozvoj se připojilo k Memorandu o spolupráci v ukončování etnické segregaci ve školství, které na jaře tohoto roku podepsali zástupci MŠMT, Národního pedagogického institutu a výzkumné organizace PAQ Research. Tato iniciativa je zásadní pro zlepšení podmínek romských žáků v takzvaných segregovaných školách tak, aby se všem dětem dostávalo rovného přístupu ke vzdělávání. Memorandum zahrnuje závazek podporovat zřizovatele a ředitele škol v jejich úsilí zvýšit kvalitu výuky pro všechny děti.

Dne 21. října se uskutečnila konference na téma Svazkové školy a spojená ředitelství: Nové cesty k efektivnímu vzdělávání a správě, kterou zahájila zástupkyně státního tajemníka MŠMT Martina Běťáková.

Více než 13 % učitelů českých základních škol chce opustit svou profesi. Faktory vedoucí k tomuto rozhodnutí jsou ale odlišné u mladých kantorů a u jejich kolegů, kteří jsou na konci své kariéry. Zatímco u mladých hraje stěžejní roli nízký plat, u starších učitelů už rozhodují jiné faktory. Vyplývá to z analýzy Jany Strakové a Jaroslavy Simonové z Národního institutu SYRI.

Kabinet digitalizace ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) plánují další digitální projekt – digitální evidenci studia na vysoké škole. To přinese výrazné zjednodušení ve způsobu ověřování statusu studentům, rodičům i úřadům. Díky digitalizaci potvrzení o studiu budou mít úřady i soukromé subjekty poskytující studentské výhody snadný a rychlý přístup k aktuálním údajům o studentském statusu, například pro účely daňových výměrů, zlevněné dopravě či studentského účtu v bance.

Novelu školského zákona, která upravuje systém financování regionálních škol a umožňuje zohlednit práci škol, které vzdělávají děti ve specifických podmínkách, dnes schválila vláda. Novela také zlepší postavení školních psychologů a školní speciálních pedagogů, kteří by měli být k dispozici dětem v každé základní škole. Novelu zákona nyní česká schvalovací proces v Poslanecké sněmovně.

Celkem 651 400 korun schválila rada kraje na podporu kvality škol a rozvojové projekty. Konkrétně jde o projekty DofE (Mezinárodní cena vévody z Edinburghu), Centra pro talentovanou mládež a o soutěž v kybernetické bezpečnosti.

Sdružení místních samospráv ČR zásadně nesouhlasí s vládním záměrem převést financování nepedagogických pracovníků škol na zřizovatele, zpravidla na obce. Premiér Petr Fiala zmínil tento záměr na vládní tiskové konferenci 25. září.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek spolu s dalšími zástupci vedení ministerstva jednal s řediteli povodněmi zasažených škol a zástupci zři zovatelů v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Přímo na místě zjišťoval aktuální situaci, možnosti podpory a společně s řediteli škol a zástupci zřizovatelů jednal o dalších krocích při obnově škol a školských zařízení.

O odlišnou organizaci školního roku 2024/25 v důsledku povodní dosud požádalo celkem 37 škol. Dalších 85 škol vyhlásilo minimálně dvoudenní ředitelské volno a 12 škol přešlo na distanční výuku. Později zahájí akademický rok 2024/25 i několik univerzit.

Rada hl. m. Prahy dnes odsouhlasila poskytnutí účelových investičních dotací městským částem hl. m. Prahy. Podpořeny budou zejména projekty zahrnující vznik nových kapacit v základních a mateřských školách na území metropole, kterých je na některých místech stále nedostatek. Celková výše podpory dosahuje 183,4 milionu korun. Záměr musí ještě schválit Zastupitelstvo hl. m. Prahy.

Obce, města a kraje jsou zřizovateli téměř čtyř tisíc základních a středních škol. Jejich povinnosti a práva zřizovatelů stanoví školský zákon. Jako zřizovatelé musí vytvářet potřebné podmínky pro vzdělávání, zajišťují stravování, platí provoz školy, pečují o majetek a zřizují školskou radu. I když vzdělávací program a pedagogický proces není v působnosti zřizovatele, je vhodné, aby i představitelé samosprávy věděli o možných problémech ve svých školách.

Sdružení místních samospráv ČR, jehož členy je na 2500 obcí a měst, které jsou velmi často zřizovateli mateřských a základních škol, nesouhlasí s návrhem ministerstva školství na vynucené spojování škol v rámci jednoho zřizovatele.

V reakci na bezpečnostní hrozby, které se v těchto dnech objevily na českých školách, rozhodly příslušné resorty o zřízení operativní pracovní skupiny, která bude v reálném čase řešit problémy, které pro školy, rodiče i žáky v takových situacích nastanou. Ministr školství Mikuláš Bek a ministr vnitra Vít Rakušan dnes školám zaslali společný dopis.

Ministerstvo školství a mládeže informuje o aktuálních informacích, které se týkají školního stravování a které míří k navrhovaným změnám spotřebního koše a úpravě (novele) vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování.

V letech 2014–2020 podpořil Integrovaný regionální operační program (IROP) Ministerstva pro místní rozvoj celkem 1820 investičních projektů v regionálním školství 21,57 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Tato rozsáhlá podpora umožnila modernizaci vzdělávací infrastruktury a zlepšení podmínek pro výuku v České republice. Se začátkem školního roku MMR představuje některé úspěšné vzdělávací projekty podpořené z IROP.

Podle odhadů MŠMT by mělo ve školním roce 2024/25 na základní školy docházet přibližně 998 tisíc žáků, z toho 579 tisíc na 1. stupeň a 419 tisíc na 2. stupeň. Do 1. ročníků základních škol by mělo nastoupit necelých 118 tisíc nových žáků. Celkově by na základní školy mělo docházet oproti loňsku asi o 2000 žáků méně. Na středních školách by se mělo v novém školním roce vzdělávat v denní formě přibližně 476 tisíc žáků, což je o téměř 18 tisíc žáků více než v předchozím školním roce.

Letní prázdniny sice na nějakou dobu zastavily běžný ruch školních chodeb, neutichly ale aktivity pracovní skupiny pro školství, sport a kulturu SMS ČR. Ta se v červenci vyjadřovala hned k několika novelám školského zákona a sešla se se zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Školní řád může zakázat používání mobilních telefonů, zřizovatel škole ale nemůže přímo určovat či nařizovat jeho obsah. Školní řád vydává ředitel školy po schválení školskou radou. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytlo ministerstvo školství.

Wellbeing, podnikavost ve škole, kariérní poradenství, podpora gramotností, rovné příležitosti ve vzdělávání nebo prevence předčasných odchodů a další – to je jen malý výčet aktivit z dlouhodobého záměru (dále DZ) schváleného pro oblast školství na jižní Moravě.

V Jesenici a v Roztokách chce Středočeský kraj ve spolupráci s městy vybudovat nové školy. Rada kraje dnes projednala znění dvou memorand, která budou prvním krokem k výstavbě. Memoranda ještě podléhají schválení krajským zastupitelstvem.

Na svém posledním zasedání před letními prázdninami projednalo krajské zastupitelstvo Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Kraje Vysočina 2024–2028. Část, týkající se krajem zřizovaných škol a školských zařízení zastupitelstvo schválilo a zbytek vzalo na vědomí pro informaci. Dokument tak splnil všechny zákonné podmínky pro odeslání na Ministerstvo školství, následné zveřejnění a začátek působnosti.

O podpoře navyšování kapacit středních škol tam, kde chybí, včera jednala hejtmanka Petra Pecková s premiérem Petrem Fialou, ministrem školství Mikulášem Bekem a primátorem Prahy Bohuslavem Svobodou. Ze setkání mimo jiné vyplynulo, že vláda debatu k tématu otevře na výboru pro strategické investice.

Pojmem šikana se rozumí psychické i fyzické ubližování slabšímu či odlišnému jedinci v kolektivu či ve společnosti. Agresor má nezřídka nad šikanovaným fyzickou, početní či mocenskou převahu. Následky šikany si do budoucího života však neodnášejí pouze šikanovaní, ale všichni zúčastnění na šikaně.

Utváření veřejných politik, které je opřené o skutečná data (data-based policy making), je jeden z moderních principů normotvorby. Tento ideál ve zkratce říká, že při formulaci cílů, opatření a prostředků k jejich dosažení je nezbytné vycházet z exaktních čísel, statistik, empirických výzkumů, čímž se omezí prostor pro nežádoucí subjektivismus či zkratkovitý populismus. Ty z povahy věci nelze odstranit zcela, ale je možné je alespoň prostřednictvím „tvrdých“ dat vytěsnit.

Zastupitelé schválili vyhlášení programu na podporu rozvoje základních škol se zaměřením na navyšování jejich kapacit. V rámci programu si mohou žadatelé rozdělit až 20 milionů korun.

Zajistit adekvátní platy pro stávající učitele má umožnit revize systému financování regionálního školství, která zpomalí nárůst počtu učitelských míst. Prvním krokem bylo dubnové nařízení vlády, na jehož základě od září stát nebude proplácet školám nad rámec odučené hodiny. Maximum odučených hodin v základních a středních školách se přitom sníží o pět procent.

Návrh novely, kterou vláda předložila Sněmovně, ukládá obcím od roku 2026 zajistit místo v dětských skupinách dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová školka. Pokud to neudělají, měly by rodičům přispět na náklady péče částkou ve výši 5090 korun za měsíc, přestože v obci školku nebo dětskou skupinu nemají.

Zlepšit podmínky pro střední odborné a pomaturitní profesní vzdělávání umožní novely školského a vysokoškolského zákona, které chce ještě do konce školního roku předložit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Chystané legislativní kroky navazují na cíl přizpůsobit lépe nabídku středního a pomaturitního vzdělávání v ČR zájmu žáků, studentů a jejich rodičů i potřebám zaměstnavatelů.

Již od roku 2017 realizuje Karlovarský kraj projekt „Zabezpečení škol a školských zařízení v Karlovarském kraji“. Reaguje tím na aktuální bezpečnostní hrozby a rizika ve školském prostředí spojené s ochranou měkkých cílů. Projekt se týká zejména střeních škol, jejichž zřizovatelem je Karlovarský kraj. Realizace byla rozdělena do osmi etap, v letošním roce probíhá ta závěrečná.

Hlavní město podpoří rozvoj školských zařízení na svém území. Městským částem, které je zřizují, poskytne částku v celkové výši 791,6 milionu korun. Dotace jsou určeny především na navýšení kapacit mateřských a základních škol. Jedná se o projekty, které jsou ve vysoké fázi přípravy nebo se již začaly realizovat. Záměr v pondělí odsouhlasili pražští rádní, schválit jej musí ještě Zastupitelstvo hl. m. Prahy.

Praha 10. června 2024 – Podpora pravidelného a zdravého pohybu dětí a mladých lidí se stala jednou z priorit Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které na konci měsíce března předložilo vládě ČR ke schválení Plán podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu na období 2024-2028. Důležitou součástí této národní koncepce jsou i aktivity směřující k podpoře aktivních forem dopravy do školy a ze školy.

Na Zámeckém návrší v Litomyšli proběhlo od 29. do 31. května 2024 celostátní setkání ředitelů mateřských škol a sloučených základních a mateřských škol. Akce se zúčastnilo okolo 100 vedoucích pracovníků mateřských škol z celé České republiky, kteří se zde sešli za účelem vzdělávání a výměny zkušeností.

Středočeský kraj si uvědomuje důležitost navyšování kapacit základních a mateřských škol, a to především v oblastech, kde je přetlak o místa ve školách a školkách značný. Zastupitelstvo schválilo pokračování dotačního programu Podpory rozvoje a obnovy základních a mateřských škol, do kterého se budou moci žadatelé hlásit od 10. června 2024 do 27. září 2024.

Integrovaný regionální operační program (IROP), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, podpořil v letech 2014–2020 celkem 394 školek, nejvíce ve Středočeském kraji. Na rozvoj předškolního vzdělávání resort přispěl 5,4 miliardy korun z evropských fondů.

Na začátku dubna se na krajském úřadě v Pardubicích uskutečnilo setkání krajského radního pro oblast školství Pardubického kraje Josefa Kozla, náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje pro oblast školství Arnošta Štěpánka a vedoucích zástupců odborů školství Pardubického a Královéhradeckého kraje. Jednání navázala na předchozí návštěvu v Hradci Králové. Diskutovalo se o dlouhodobých záměrech vzdělávání, strategických cílech a plánech, nových přijímacích řízeních, investicích do majetku nebo transformaci dětských domovů.