Archiv článků (rubrika Veřejné zakázky)

V průběhu července 2023 nabyla účinnosti novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) provedená zákonem č. 166/2023 Sb. V rámci této legislativní změny došlo také k úpravě § 255 odst. 1 ZZVZ, který se týká stanovení výše kauce.

Souvislosti Zákona o registru smluv a Zákona o zadávání veřejných zakázek.

Dne 16. 6. 2023 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Novelizace provedená formou zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, nabyla účinnosti dne 16. 7. 2023. Novela převážně upravuje transpozici evropské směrnice, resp. odstraňuje nedostatky dosavadní transpozice, a zpřesňuje znění dle dosavadní praxe a judikatury. V tomto článku bychom se rádi zaměřili na některé vybrané novinky.

Jakkoliv je obecně postup dle ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), fakultativní, může se z něj za určitých okolností stát povinnost zadavatele.

Po téměř rok trvajícím legislativním procesu byla ve Sbírce zákonů vyhlášena tzv. technická novela zákona o zadávání veřejných zakázek. Novela zákona je primárně odpovědí na identifikované nedostatky v současném právním rámci a na požadavky stanovené Evropskou unií, které plynuly z nedokonalé transpozice unijních zadávacích směrnic. Novela nepřináší výrazné koncepční změny procesu zadávání veřejných zakázek.

V metodice Ministerstva financí se odpovídá na otázku, zda je možné vyhlásit veřejnou zakázku, resp. uzavřít smlouvu s dodavatelem, aniž by měl územní samosprávný celek v rozpočtu zajištěné veškeré finanční prostředky?

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna v rámci řízení o rozkladu uložil městu Moravské Třebové pokutu ve výši 400 000 korun za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. Město v tomto specifickém případě zadalo veřejnou zakázku mimo zadávací řízení, přičemž úplatu poskytlo formou slevy z kupní smlouvy.

Ve Sbírce zákonů byla dne 16. června 2023 pod číslem 166 vyhlášena novela zákona o zadávání veřejných zakázek z pera Ministerstva pro místní rozvoj. Odbornou veřejností dlouho očekáváná technická revizi zákona z roku 2016 tak nabyde účinnosti 30 dní po jejím vyhlášení, tedy 16. července 2023. Zadávací řízení zahájená po 16. červenci už budou řídit novou právní úpravou.

Hlavní město Praha a jeho příspěvkové organizace se budou při výběrových řízeních nově opírat také o interní databázi nespolehlivých dodavatelů veřejných zakázek, tzv. Blacklist. Aktivní využívání databáze přispěje k transparentnímu a efektivnímu zadávání veřejných zakázek a jejich bezproblémovému plnění.

Poslanecká sněmovna jednomyslně schválila novelu zákona o zadávání veřejných zakázek v původním znění. Díky ní bude možné za přesně daných podmínek chápat stát jako jednoho zadavatele, čímž dojde k omezení plýtvání s veřejnými penězi. Novela také omezí byrokracii, zjednoduší zadávání veřejných tendrů a zabrání firmám s nečistou minulostí uspět ve veřejných tendrech. Její přijetí uvádí zakázkový zákon do souladu s unijním právem, stát se díky tomu vyhne mnohamilionovým sankcím. Novela teď ze Sněmovny zamíří k podpisu prezidentovi.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů nebyl od svého přijetí a nabytí účinnosti prakticky ani jednou přímo novelizován. Došlo pouze k přijetí řady nepřímých novel, týkajících se zpravidla upřesnění pojmů či institutů, se kterými zákon pracuje. Z významnějších novel lze uvést například úpravu definice a určování skutečných majitelů, případně reflexi přijatých mezinárodních sankcí, které na uzavírání smluv podle zákona také částečně dopadají.

Je možné vyhlásit veřejnou zakázku, resp. je možné uzavřít smlouvu s dodavatelem, aniž by měl územní samosprávný celek v rozpočtu zajištěné veškeré finanční prostředky?

Zásady odpovědného zadávání (dále jen „ZOVZ“) byly do zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, začleněny novelou zákona č. 543/2020 Sb. s účinností od 1. 1. 2021. Od toho okamžiku uběhla relativně dlouhá doba, ve které měli zadavatelé možnost se s uvedenými zásadami sžít, zohlednit je a aplikovat. Tento článek pojednává o některých omezeních aplikace zásad odpovědného zadávání tak jak byly identifikovány rozhodovací činností Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, soudů a praxí zadavatelů.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zrušil v rámci řízení o rozkladu prvostupňové rozhodnutí ve věci možného spáchání přestupku zadavatele Plzeňské městské dopravní podniky, a.s., v zadávacím řízení za účelem uzavření rámcové dohody „Dodávka motorové nafty – 2. vyhlášení“ a správní řízení zastavil. V rozhodnutí je nově řešena problematika související s celkovou odhadovanou hodnotou u rámcových dohod, Úřad proto hlavní závěry obsažené v rozhodnutí shrnuje v této tiskové zprávě.

Bezprecedentní situaci nyní čelí obce, které zasáhla energetická krize a musí řešit nové dodávky energií. Využít při tom mohou různé způsoby nákupu elektřiny, musí se ale držet postupu, který plyne ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Pro snazší zadávání veřejných zakázek pro tyto účely nyní připravil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu praktický návod, jak by měli zadavatelé při zasmluvňování energií pro rok 2023 postupovat.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna potvrdil uložení pokuty ve výši 250 000 korun obci Kuželov za nezákonný postup při zadávání zakázky na výstavbu přeshraniční cesty k památkově chráněnému větrnému mlýnu.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila 24. 3. 2023 novelu zákona o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., dále jen „ZZVZ“). Legislativní proces nyní bude pokračovat v Senátu. Projednávaná novela je v pořadí již desátou změnou ZZVZ, poprvé se však jedná o novelizaci komplexní.

Tématem je otázka, kdy lze nejdříve zahájit nové zadávací řízení s obdobným předmětem poté, co bylo původní zadávací řízení zrušeno již v úvodní fázi, tedy předtím, než dodavatelům vznikla účast v zadávacím řízení. Tedy například u otevřeného řízení dříve, než byly podány nabídky, popř. u užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním před podáním žádostí o účast.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil pravomocně pokutu ve výši 150 000 korun městské části Praha 3 za nezákonné uzavírání smluv na právní služby bez provedení zadávacího řízení. Pokuta byla uložena příkazem, proti němuž zadavatel nepodal odpor.

Úprava zákona o veřejných zakázkách sníží administrativní zátěž, zabrání firmám s nečistou minulostí uspět ve veřejných tendrech a umožní úřadům sdílet zdroje mezi sebou. Novelou se teď budou zabývat senátoři.

Nejvyšší soud v minulém roce vydal zajímavý rozsudek v oblasti náhrady škody, který se týká práva veřejného zadávání, resp. oblasti veřejných zakázek. Jak bude podrobně popsáno dále, houževnatá obrana dodavatele v dané věci přináší určité vyjasnění problematiky odpovědnosti zadavatele při neoprávněném vylučování dodavatelů ze zadávacího řízení v občanskoprávní rovině, tedy při uplatňování nároků dodavatelů mimo zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna potvrdil uložení pokuty ve výši 2 700 000 korun pro Karlovarský kraj za to, že v letech 2018–2021 postupně uzavřel tři smlouvy na zajištění autobusové dopravy bez soutěže o zakázku.

V letech 2010–2013 SMO realizoval projekt „Zkvalitnění výkonu činnosti zastupitelů a posílení kapacity místní samosprávy v České republice“, také známý jako „Vzdělaný zastupitel“. Jednalo se o jeden z prvních velkých projektů SMO. Financován byl z OPLZZ. Jelikož SMO vždy postupuje jako řádný hospodář, najal si na realizaci výběrových řízení v rámci tohoto projektu odbornou společnost.

Rada Kraje Vysočina zrušila veřejné zakázky na zajištění linkové dopravy. Důvodem je, že stále není možné zakázku ve všech jejích osmi částech, a to i po opakovaném potvrzení správného postupu zadavatele ze strany Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, kvůli soudem nařízenému předběžnénu opatření a dalším průtahům uzavřít. Po dvou letech administrace zakázky rozhodlo vedení Kraje Vysočina vypsat zakázku novou. Ta by měla být vyhlášena do dvou měsíců.

Při kontrole výběrových a zadávacích řízení se často opakují pochybení, jejichž důsledkem bývá stanovení finanční opravy. Mezi taková pochybení patří například nesprávné dělení zakázek. K pochybením rovněž dochází v zadávacích podmínkách při požadavku na doložení referenčních zakázek.

Co prodlužuje zadávací řízení prakticky nejvíce, je situace, kdy si vybraný dodavatel před podpisem smlouvy její uzavření „rozmyslí“. Zadavatel, případně jím jmenovaná hodnoticí komise je v takovém případě opět na začátku celého procesu posouzení, a to i přes to, že již proběhla jednání hodnotící komise, rozhodnutí o výběru a například již uplynula i lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru. Možností, jak „přinutit“ dodavatele k tomu, aby podávali nabídku jen v případě skutečného zájmu, je institut jistoty upravený v ustanovení § 41 ZZVZ.

Trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži může však být uložen pouze za podmínky, dopustila-li se daná právnická osoba trestného činu v souvislosti s uzavíráním smluv na plnění veřejných zakázek nebo s jejich plněním, s účastí v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži.

Vyhledat veřejné zakázky téměř všech příspěvkových organizací Libereckého kraje lze na profilu zadavatele. Nedávno se tam přidala i liberecká zoo, kterou kraj vloni převzal do své správy. Kraj svým příspěvkovým organizacím při administraci veřejných zakázek výrazně pomáhá.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna potvrdil rozhodnutí, jímž byla hlavnímu městu Praze uložena pokuta ve výši 2 600 000 korun za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek v souvislosti se zadávacím řízením na zhotovitele rekonstrukce a dostavby Průmyslového paláce.

Kraj uvedl do provozu novou funkci na profilu zadavatele, kde uveřejňuje všechny své veřejné zakázky i zakázky příspěvkových organizací s předpokládanou hodnotou od 200 000 korun bez DPH a vyšší. Jeho cílem je oslovit a přilákat co nejvíce potenciálních dodavatelů.

Jedním z častých pochybení, se kterým se běžně setkáváme při kontrole výběrových a zadávacích řízení, je nesprávné dělení zakázek.

Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš chystá pozměňovací návrh k novele o zadávání veřejných zakázek. Návrh, který se týká vertikální spolupráce a sdílení kapacit mezi různými orgány státu (nejen) v oblasti IT, vzbudil obavy ve Svazu průmyslu a dopravy, které adresoval poslancům prostřednictvím dopisu. Ve čtvrtek 19. ledna se místopředseda vlády pro digitalizaci se zástupci Svazu sešel a svůj záměr detailně představil. Zástupci Svazu vyjádřili spokojenost se schůzkou a předloženými argumenty a budou spolupracovat na přípravě prováděcí metodiky.

Problematiku stáří referenčních zakázek ve vztahu k prokazování kvalifikace upravuje zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v ust. § 79 odst. 2 písm. a) a b). Podle uvedených ustanovení může zadavatel požadovat k prokázání technické kvalifikace:

• seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího;
• seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení.

V českém právním řádu existuje právní úprava, která reguluje zadávání veřejných zakázek. Smyslem této právní úpravy je zajistit transparentní a nediskriminační výběr smluvních partnerů pro veřejné orgány (či orgány/osoby financované z veřejných financí). Aby měla tato regulace smysl, musí dopadat i do smluvních vztahů, které zadáním veřejných zakázek vznikají. V opačném případě by měli zadavatelé s vybraným dodavatelem takříkajíc volnou ruku, co se úpravy závazku týče, čímž by mohli v zásadě „smazat“ předešlé zadávací řízení.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad města Kyjova a potvrdil tak pokutu ve výši 500 000 korun, která byla tomuto zadavateli prvostupňově uložena za chyby v zadávacím řízení na modernizaci stávajícího městského koupaliště a výstavbu nového krytého plaveckého bazénu.

Vláda na svém jednání jednomyslně schválila nový zákon o veřejných dražbách, který připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Nová úprava zjednoduší, zrychlí a zmodernizuje proces, jehož současná podoba pochází z přelomu tisíciletí a vzhledem k postupující elektronizaci nepostačuje aktuálním požadavkům.

V polovině prosince jednala protikorupční rada vlády pod vedením ministra Michala Šalomouna. Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády svolal po necelém měsíci další schůzi Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí (to je přesný název orgánu, ve kterém vedle výkonných a represivních složek státu působí i představitelé nevládních neziskových organizací a územní samosprávu zastupují předsedové Svazu měst a obcí a Asociace krajů).

V souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 a následně s válkou na Ukrajině nabylo na významu téma možnosti změny závazků ze smluv na veřejné zakázky. Tyto události měly podstatné dopady do smluvních vztahů spojené např. s nedostatkem a zvýšenými cenami materiálu, nedostatkem pracovních sil či zvýšenými náklady na energie. Toto vyvolává v právních vztazích určitou potřebu změny, a to např. z hlediska ceny, ale i z hlediska termínů.

Zadávací řízení či nabídková řízení v oblasti dopravy patří k bezesporu k velice sledovaným tématům, ať už jde o zakázky na významné dopravní stavby, údržbu komunikací, nákupy vozidel nebo zajišťování dopravní obslužnosti v regionech.

Dřevo jako všestranný materiál s mnohostranným využitím. Obnovitelný a lokální zdroj. Kde všude je dřevo vhodným materiálem při zadávání veřejných zakázek? Tomuto tématu se věnuje metodika, která vznikla ve spolupráci Ministerstva zemědělství s dalšími subjekty.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže společně s Ministerstvem pro místní rozvoj zaujaly společné výkladové stanovisko k problematice výkladu ustanovení § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který stanovuje „stáří“ referenčních zakázek.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže publikoval odpovědi na dotazy, které byly položeny v rámci 8. metodického dne veřejného zadávání, který se týkal zodpovědného přístupu k zadávání veřejných zakázek aneb řízení cenového rizika ve veřejném zadávání.

S účinností ode dne 1. 1. 2021 byl novelizován zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek tak, že do nového ustanovení § 6 odst. 4 byla vtělena povinnost zadavatele při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele dodržovat (pokud to bude možné) zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Současně byl § 28 zákona rozšířen o písm. p) až r), které obsahují definici shora uvedených pojmů, resp. příkladný výčet toho, co si lze pod těmito zásadami konkrétně představit.

V souvislosti s aktuální ruskou agresí na Ukrajině byly v průběhu roku 2022 přijaty nové mezinárodní sankce vůči Rusku a Bělorusku, které mimo jiné dopadají i na zadávaní a plnění veřejných zakázek.

V rámci přípravy a realizace veřejných zakázek má zadavatel s ohledem na novelizovaný § 6 odst. 4 ZZVZ povinnost dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací.

Jedním ze stěžejních zájmů zadavatele v rámci zadávacího řízení je vybrat dodavatele, který bude schopný provést předmět plnění ve stanovené, resp. očekávané kvalitě. Je sice pravdou, že nabízená cena je vždy podstatným hlediskem, nicméně je nepochybné, že většina zadavatelů dává přednost, byť i o něco dražší nabídce, avšak od „prověřeného“ dodavatele. Zadavatel sice může, resp. v případě jediného hodnotícího kritéria a splnění podmínek účasti rovněž také musí vybrat nejlevnějšího dodavatele, ale může se tak stát za rizika nekvalitního provedení, vícenákladů či následného uplatňování záručních nároků či vad z odpovědnosti dodavatele.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dnes zveřejnil dokument, v němž podrobně popisuje a vysvětluje dění na trzích s elektrickou energií a zemním plynem v posledních dvou letech, a to s ohledem na svou věcnou působnost v oblastech ochrany hospodářské soutěže, veřejných zakázek a veřejné podpory. Materiál je určen zejména pro širokou veřejnost, ale obsahuje cenné informace i pro zadavatele veřejných zakázek či poskytovatele a příjemce veřejné podpory.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zmírnil svým nedávným druhoinstančním rozhodnutím výklad zákona o zadávání veřejných zakázek ohledně bankovních záruk požadovaných v zadávacích řízeních.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil ve správním řízení zahájeném z moci úřední pokutu ve výši 300 tisíc korun „Svazku vodovodů a kanalizací“ měst a obcí za spáchání přestupků, kterých se tento zadavatel dopustil tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Suchý, Žďárná – ČOV a kanalizace“ v rozporu se zákonem. Ve správním řízení nebylo možno uložit nápravné opatření, neboť smlouva na veřejnou zakázku již byla uzavřena.

Ačkoliv stát přistoupil k zastropování cen energií, zatím nepřišel s legislativním rámcem pro kompenzace dodavatelům. Ti proto utlumili své obchodní aktivity. Řadě obcí a firem tak kvůli tomu hrozí, že nebudou mít zajištěné energie na příští rok. Velmi rychle bude také žádoucí novelizovat zákon o veřejných zakázkách – obce či městské firmy podle něj vypisují tendry na dodavatele energií s podmínkami, které nereflektují dění na trhu, nebo na ně dodavatelé nemají snahu a prostor reagovat. Tendry na příští rok tak opakovaně končí nezdarem, popisuje ve svém komentáři obchodní ředitel společnosti MJEnergie Jan Šmíd.